
Jste jednatelé nebo majitelé společnosti s ručením omezeným a řešíte, jak správně vyplatit podíl na zisku? V tomto článku najdete konkrétní odpovědi na otázky ohledně rozdělování zisku v s.r.o., vyplácení záloh na podíly na zisku a zjistíte, co vše si může valná hromada dovolit rozhodnout – a kde už narazí na zákonná omezení. Dozvíte se také, jaké testy a pravidla musíte při výplatě zisku splnit, jak fungují přednostní práva společníků, jaké existují judikáty k neoprávněným „extra“ výplatám navíc a jaké daňové povinnosti a osobní odpovědnost z toho vyplývají pro jednatele.
Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (Mgr. Pavel Čech, office@arws.cz, +420 245 007 740)
Valná hromada (nejvyšší orgán společnosti) má podle zákona o obchodních korporacích klíčovou roli při rozhodování o rozdělení zisku v s.r.o. – typicky právě valná hromada schvaluje účetní závěrku a usnesením rozhodne, kolik zisku se rozdělí, mezi koho a v jaké formě.
V praxi to znamená, že společníci na valné hromadě odsouhlasí částku k výplatě a určité podíly pro jednotlivé společníky (případně i další osoby, pokud to společenská smlouva dovoluje – viz níže). Následně je úkolem statutárního orgánu (jednatele či jednatelů) zajistit samotnou výplatu schváleného podílu na zisku oprávněným osobám. Jednoduše řečeno: valná hromada dá pokyn „co a komu vyplatit“ a jednatelé musí zařídit, „že se opravdu vyplatí“.
Jednatelé mají zároveň povinnost připravit podklady pro valnou hromadu – zejména řádnou účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku. Po rozhodnutí valné hromady ale jejich práce nekončí. Statutární orgán musí před samotnou výplatou ověřit, že výplata splňuje všechny zákonné podmínky a neohrozí firmu ani věřitele. Jednatelé tedy fungují jako bezpečnostní pojistka – i když valná hromada schválí výplatu zisku, jednatel ji nesmí provést, pokud by tím porušil zákonná pravidla (například zjistí, že firma nesplňuje tzv. insolvenční test nebo jiné podmínky).
Právníci ARROWS v praxi často pomáhají jednatelům vyhodnotit tyto situace a nastavit interní postupy, aby výplata proběhla správně – například vyhotovením interních směrnic pro rozdělování zisku či právním posouzením splnění podmínek před výplatou. Díky tomu se vyhnete neoprávněným výplatám, které by bylo nutné později složitě řešit.
Standardně platí, že podíl na zisku lze v s.r.o. vyplatit pouze společníkům, a to v poměru podle výše jejich podílů. Společenská smlouva však může určit jiný způsob dělení zisku. V praxi se tak můžeme setkat s přednostními právy či odchylnými podíly – například určitý společník může mít nárok na vyšší podíl na zisku, než odpovídá jeho vkladu, nebo mohou existovat podíly s přednostní dividendou.
Je také možné upravit ve společenské smlouvě, že část zisku bude rozdělena i mezi jiné osoby než společníky – například členy statutárního orgánu formou tantiém (odměn) či mezi zaměstnance jako motivační odměnu. Bez takového ujednání by ale výplata zisku „ne-společníkům“ nebyla legální.
Plánujete-li tedy odměnit ze zisku například jednatele nebo zaměstnance, nechte si společenskou smlouvu zkontrolovat či upravit od advokátů týmu ARROWS, aby obsahovala potřebná ustanovení. Právníci ARROWS mohou připravit veškerou dokumentaci i smluvní podklady tak, aby vyplacení odměn nad rámec běžného podílu na zisku bylo zcela v souladu se zákonem a interními pravidly firmy.
Rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku není zcela neomezené – zákon stanoví finanční kritéria (tzv. bilanční testy), která musí být splněna, aby mohla být výplata podílu na zisku vůbec provedena. Valná hromada nesmí schválit výplatu vyšší částky, než kolik činí disponibilní zisk společnosti podle poslední účetní závěrky.
Zjednodušeně řečeno, částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit součet čistého zisku posledního uzavřeného roku, nerozdělených zisků minulých let (po odečtení případných neuhrazených ztrát) a volných fondů z vlastního kapitálu, které lze použít. Od tohoto součtu se navíc odečtou povinné příděly do rezervních fondů dle zákona či společenské smlouvy – tím získáme maximální částku, kterou lze vůbec rozdělit.
Pokud by valná hromada odhlasovala výplatu vyšší než dovoluje tento bilanční test, usnesení o rozdělení zisku nemá právní účinky – hledí se na něj, jako by nebylo přijato. V praxi by takto neoprávněně vyplacené peníze museli společníci vrátit zpět do společnosti. I zdánlivě jednoduché rozhodnutí o vyplacení zisku tedy může skrývat mnoho právních úskalí a chybné rozhodnutí valné hromady může vést k povinnosti vracet již vyplacené plnění.
Abyste takovým situacím předešli, vyplatí se konzultovat zamýšlenou výši dividend s právníkem – například ARROWS poskytuje právní stanoviska k zamýšlenému rozdělení zisku, která ověří splnění zákonných testů a tím ochrání jednatele před pozdějšími nároky.
Bilanční test však není jediným omezením. U kapitálových společností se uplatňuje také test vlastního kapitálu: výplata zisku nesmí způsobit, že by vlastní kapitál firmy klesl pod úroveň základního kapitálu navýšeného o povinné fondy. Jinými slovy, po výplatě zisku musí účetní vlastní kapitál zůstat alespoň ve výši souhrnu základního kapitálu a nedělitelných fondů – nesmí se „proplatit“ až do mínusu.
Tento požadavek chrání základní kapitál a finanční stabilitu společnosti. I rozhodnutí odporující tomuto pravidlu je neúčinné, takže výplata provedená navzdory poklesu vlastního kapitálu pod stanovenou hranici by byla neoprávněná a musela by se rovněž vrátit.
Třetím zásadním kritériem je insolvenční test. Ten se liší od předchozích: zatímco bilanční a kapitálový test hodnotí valná hromada na základě účetní závěrky (tedy k určitému datu, obvykle ke konci posledního roku), insolvenční test posuzují jednatelé aktuální finanční situaci v okamžiku výplaty. Společnost nesmí vyplatit podíl na zisku, pokud by si tím přivodila úpadek. Jednatelé musí před výplatou zkontrolovat, že firma bude mít i po výplatě dostatek peněz na úhradu všech splatných závazků – nesmí nastat platební neschopnost ani předlužení společnosti.
Prakticky sem spadá kontrola cash-flow, výhled plateb faktur, splátek úvěrů apod. Pokud by vyplacení zisku způsobilo, že firmě nebudou zbývat prostředky na další provoz a na úhradu dluhů, výplata se nesmí uskutečnit. Insolvenční test musí být splněn i při výplatě zálohy na zisk (k tomu se dostaneme dále). Tento test leží hlavně na bedrech jednatelů – pokud by výplatu provedli navzdory hrozící insolvenci, porušují zákon a vystavují se vážným důsledkům (viz níže).
Advokátní kancelář ARROWS proto nabízí právní konzultace k posouzení hrozby úpadku při plánované výplatě – pomůžeme Vám analyzovat finanční situaci společnosti z právního hlediska, abyste měli jistotu, že výplatou zisku neohrozíte existenci firmy ani sebe.
Shrnutí omezení: Valná hromada může rozhodnout o rozdělení zisku jen na základě řádné (nebo mimořádné) účetní závěrky a jen do výše, kterou dovolují výše uvedené testy. Pokud by nebyly splněny, jednatelé nesmí zisk vyplatit, i kdyby to valná hromada odhlasovala. Nerespektování těchto pravidel může mít za následek neplatnost usnesení valné hromady a povinnost vrátit vyplacené částky, případně i žaloby či postihy vůči jednatelům. Níže uvádíme přehled hlavních rizik, která mohou při chybném rozdělení zisku nastat – a jak vám v takové situaci pomůže naše advokátní kancelář ARROWS.
Riziko k řešení |
Potenciální problémy a sankce |
Jak pomáhá ARROWS |
---|---|---|
Porušení bilančních testů při rozdělení zisku (valná hromada schválí vyšší částku, než dovoluje zákon). |
Neplatné usnesení valné hromady, neoprávněně vyplacený zisk musí společníci vrátit. Firmě hrozí právní nejistota, spory mezi společníky a případné zásahy věřitelů. |
Právní audit a kontrola splnění zákonných testů před rozhodnutím valné hromady. Příprava podkladů stanovených zákonem (účetní závěrky, podklady k rozhodnutí) a konzultace, aby výplata proběhla v souladu se zákonem. |
Opomenutí insolvenčního testu (vyplacení zisku navzdory hrozící platební neschopnosti firmy). |
Ohrožení existence firmy, vznik úpadku. Jednatelé ručí za škody způsobené věřitelům a mohou čelit žalobám či postihům za porušení povinnosti (přivození úpadku). |
Právní konzultace před výplatou – vyhodnocení finanční stability, pomoc s nastavením rezerv. ARROWS pomůže například s přípravou krizového plánu nebo odkladem výplaty, aby se předešlo úpadku a sankcím. |
Chyby v postupu valné hromady (nesvolání správně, rozhodování na základě neaktuální závěrky apod.). |
Napadnutelnost a možná neplatnost usnesení valné hromady. Riziko soudního sporu – nespokojený společník může dosáhnout zrušení rozhodnutí. Firma ztrácí čas a hrozí narušení vztahů mezi společníky. |
Kompletní zajištění formální stránky valné hromady od ARROWS – příprava pozvánek, návrhů usnesení, případně notářských zápisů, aby vše proběhlo platně. Právní zastupování při sporech mezi společníky či na soudě, pokud už ke sporu dojde. |
Nevyřešená pravidla pro výplatu zisku ne-společníkům (tantiémy managementu, podíly pro zaměstnance). |
Neplatnost výplaty mimo okruh společníků – výplata osobě, která na zisk nemá nárok, je bez právního důvodu. Riziko sankcí od regulátorů (např. porušení podmínek u dotací, pokud by odměny nebyly správně právně ošetřeny). |
Revize a úprava společenské smlouvy či stanov od ARROWS tak, aby bylo možné legálně vyplácet zisk i dalším osobám. Příprava smluv a dokumentace, která ochrání firmu před sankcemi a zajistí, že odměny vedení či zaměstnanců budou po právu. |
Nesprávné vyplacení záloh na zisk (bez mezitímní závěrky nebo ve vyšší částce, než je později schválený zisk). |
Hrozí, že společníci budou muset vracet vyplacené zálohy (pokud nakonec nebude zisk schválen nebo záloha převýšila podíl na zisku). Může dojít ke sporům a komplikacím při následném vyúčtování. |
Právní nastavení procesu vyplácení záloh – ARROWS připraví vnitřní předpisy nebo rozhodnutí jednatelů o výplatě zálohy tak, aby vše proběhlo dle zákona. Pomůžeme také s vypořádáním záloh a případným vymáháním vrácení přeplatků od společníků. |
Opomenutí daňových povinností při výplatě (nesprávné zdanění podílů na zisku). |
Finanční úřad může uložit pokuty a penále za nesprávně odvedenou daň. Jednatelé jako plátci srážkové daně odpovídají za její odvedení; pokud firma daň neodvede, vystavuje se sankcím a může být doměřena daň s úroky z prodlení. |
Daňově-právní poradenství od ARROWS zajistí správné zdanění vyplacených zisků. Pomůžeme nastavit proces srážkové daně (15 % u fyzických osob) a komunikaci s úřady. V případě daňové kontroly vás budeme zastupovat před finančním úřadem a minimalizujeme riziko postihu. |
Mnoho společníků se ptá, zda musejí čekat až na konec roku a schválení roční účetní závěrky, nebo zda si mohou vyplatit část zisku formou zálohy dříve. Česká legislativa tuto možnost zná – hovoříme o záloze na podíl na zisku neboli mezitímní dividendě. Platí zde ale přísná pravidla.
O vyplacení zálohy nerozhoduje valná hromada, nýbrž přímo statutární orgán (jednatelé). Jednatelé však mohou zálohu vyplatit pouze na základě mezitímní účetní závěrky, která prokáže, že společnost disponuje dostatečnými prostředky. Tato mezitímní závěrka (na rozdíl od řádné roční) nemusí být schválena valnou hromadou, ale měla by být co nejaktuálnější – opatrnost velí nechat ji vyhotovit těsně před zamýšlenou výplatou záloh. Jednatelé navíc musí i u záloh provést stejné finanční testy jako u řádné výplaty zisku.
Zákon výslovně vyžaduje splnění insolvenčního testu a stanoví limit pro maximální souhrn záloh podobným výpočtem, jaký používá bilanční test. Dobrou praxí je provést před výplatou zálohy všechny testy – bilanční i insolvenční – aby jednatelé měli jistotu, že nevyplácejí něco, na co firma reálně nemá.
Zálohy na podíl na zisku lze vyplácet i opakovaně během roku (měsíčně, čtvrtletně apod.), vždy však s novou mezitímní závěrkou a při splnění testů. Důležité je také vypořádání záloh poté, co uplyne účetní období a valná hromada rozhodne o rozdělení skutečného zisku. Pokud například firma během roku vyplatila společníkům zálohy v určité výši a valná hromada následně schválí menší podíl na zisku (nebo dokonce rozhodne zisk nevyplácet vůbec), je nutné situaci vyrovnat. Zákon pamatuje na několik scénářů:
Z výše uvedeného je zřejmé, že zálohy na zisk mohou pomoci dostat peníze k společníkům dříve, ale nesou s sebou určitá rizika a administrativu navíc. Jednatelé musí pečlivě hlídat, aby vyplacené zálohy nepřesáhly konečný podíl na zisku, jinak budou muset přeplacené částky vymáhat zpět.
Právníci ARROWS často klientům radí optimální postup – například nastavení smlouvy o převodu podílu tak, aby pamatovala na případ vracení záloh (pokud společník prodá svůj podíl po vyplacení zálohy, ale před rozhodnutím o zisku, je dobré upravit, kdo případně vrací přeplatek). V případě, že nastane povinnost zálohy vrátit a bývalý společník nechce plnit dobrovolně, ARROWS zajistí vymáhání těchto nároků právní cestou.
Na problematiku rozdělování zisku a dodržování pravidel již existuje také řada soudních rozhodnutí, která firmám poskytují cenná ponaučení. Nejvyšší soud opakovaně zdůraznil, že pokud valná hromada rozhodne o výplatě zisku v rozporu se zákonnými podmínkami, nemá takové usnesení žádné právní účinky.
V jednom nedávném případě například valná hromada s.r.o. zkusila dodatečně vyplatit zisk „navíc“ na základě účetní závěrky starší více než 1 rok, tedy po uplynutí lhůty, do kdy lze zisk rozdělit na základě dané závěrky. Minoritní společník napadl platnost takového rozhodnutí – a uspěl. Soud konstatoval, že rozhodnutí o rozdělení zisku na podkladě neaktuální (nezpůsobilé) účetní závěrky je neplatné a hledí se na něj, jako by nebylo přijato.
Výsledkem bylo, že i když mezitím došlo k výplatě dividendy, společníci museli peníze vrátit zpět do společnosti. Tento případ jasně ukazuje, že obcházet pravidla (např. svolat druhou valnou hromadu a „dohnat“ výplatu z loňského zisku, který předtím rozdělen nebyl) se nevyplácí.
Jiný judikát Nejvyššího soudu se zabýval právy menšinových společníků na zisk a potvrdil, že u s.r.o. není povinnost vyplatit veškerý vytvořený zisk, pokud pro ponechání části zisku ve firmě existují legitimní důvody. Zatímco u akciových společností se v minulosti dovozovalo, že nevýplata zisku musí být odůvodněna (aby většina nepoškozovala menšinu), u společností s ručením omezeným soud připustil volnější úpravu. Valná hromada tedy může rozhodnout, že část zisku nevyplatí a ponechá ho v nerozděleném zisku minulých let, aniž by musela mít výslovně „závažný důvod“ – nesmí však jít o šikanu menšiny.
I tak je vhodné o těchto rozhodnutích menšinu předem informovat a komunikovat důvody (např. plánované investice, tvorba rezerv apod.), aby se předešlo sporům. Advokáti z ARROWS mohou v podobných situacích pomoci moderovat jednání společníků nebo připravit odůvodnění rozhodnutí, které obstojí i v případě přezkumu u soudu.
Výplatou podílu na zisku vznikají společnosti také určité daňové povinnosti. Pokud podíly na zisku pobírají fyzické osoby (typicky společníci – občané), jedná se o tzv. dividendy, které podléhají srážkové dani ve výši 15 %. Firma jako plátce musí tuto daň srazit z vyplácené částky a odvést ji státu. Jednatelé by proto měli pamatovat na včasné odvedení srážkové daně – zanedbání by mohlo vést k doměření daně, penále a dalším nepříjemnostem při případné daňové kontrole.
U právnických osob coby společníků může být situace odlišná (často jsou dividendy mezi společnostmi osvobozeny při splnění podmínek), což už vyžaduje individuální daňovou konzultaci. V ARROWS úzce spolupracujeme s daňovými poradci a umíme ošetřit daňové aspekty výplaty zisku tak, abyste byli v souladu s předpisy a vyhnuli se sankcím.
Poslední, ale zásadní oblastí, je odpovědnost jednatelů v celém procesu. Zákon od jednatelů vyžaduje výkon funkce s péčí řádného hospodáře, tedy pečlivě a s loajalitou vůči společnosti. Pokud by jednatelé vyplatili zisk v rozporu se zákonem, porušují tuto povinnost a mohou nést osobní odpovědnost. Důsledkem může být povinnost nahradit škodu způsobenou společnosti či jejím věřitelům.
Například vyplacení dividendy navzdory hrozící insolvenci může vést k tomu, že věřitelé nedostanou zaplaceno – a jednatelé za to mohou nést následky. V krajním případě mohou být jednatelé žalováni insolvenčním správcem či věřiteli za přivození úpadku nebo mohou dostat zákaz výkonu funkce. Zákonná omezení výplaty zisku tedy není radno brát na lehkou váhu – jednatelé by měli každou plánovanou výplatu raději dvakrát prověřit.
Pokud si nejste jisti, obraťte se na odborníky – právníci ARROWS běžně poskytují právní stanoviska a konzultace, které jednatelům pomohou učinit správné rozhodnutí a ochránit je před osobním rizikem. Kromě toho ARROWS nabízí i zastupování v případných sporech či řízeních – ať už by šlo o soudní napadení usnesení valné hromady, vymáhání vrácení neoprávněně vyplaceného zisku, nebo zastupování jednatele při řízení o náhradě škody.
Rozdělování zisku a vyplácení podílů společníkům je radostná událost v životě firmy – vyžaduje ale dodržení řady pravidel a formalit. Jakmile se v procesu udělá chyba, může se radost rychle změnit v právní problém. Díky správnému právnímu nastavení však lze rizika minimalizovat a celý postup výplaty zisku zvládnout hladce.
Ať už potřebujete připravit dokumentaci pro valnou hromadu, nastavit interní pravidla pro vyplácení zisku nebo konzultovat složitější situace (třeba výplatu záloh nebo spory mezi společníky), neváhejte se obrátit na zkušené odborníky.
Právníci ARROWS mají bohaté zkušenosti s korporátní agendou včetně rozdělování zisku a rádi pomohou i vám – zajistí, že vše proběhne podle aktuální legislativy, upozorní na možná úskalí a navrhnou řešení šitá na míru vaší firmě. Kontaktujte nás pro nezávaznou konzultaci a nechte si poradit, jak bezpečně a efektivně vyplatit zisk z vašeho podnikání. Vaše spokojenost a jistota, že je vše v pořádku, za to stojí.
Nechcete tenhle problém řešit sami? Advokátní kanceláři ARROWS věří více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference a bude nám ctí pomoci vám při řešení vašeho problému. Poptávka je zdarma.