Zlato, nebo past? Zamyšlení nad rozdělením zisku ve vícečlenné s.r.o.

Firma konečně generuje zisk –⁠ ale místo oslavy přichází napětí. Jeden společník chce reinvestovat, druhý vyplatit dividendu, třetí žádá víc za své nasazení. Zisk se rázem mění v hrozbu konfliktu. Jak se takovým situacím vyhnout a co říká zákon?

Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M., office@arws.cz, +420 245 007 740)

Než se začne dělit koláč – Formální proces, který nelze přeskočit

Než se společníci vůbec mohou začít přít o to, kdo dostane jak velký díl, musí firma projít několika naprosto zásadními a zákonem vyžadovanými kroky. Jakákoli debata o rozdělení peněz je bez nich jen akademickým cvičením. Tento formální proces není byrokratickou zátěží, ale ochranným valem, který zajišťuje transparentnost a právní jistotu. Jeho podcenění může vést k neplatnosti celého rozhodnutí o výplatě zisku a k povinnosti peníze vracet.  

Krok 1: Účetní závěrka – Váš jediný platný kompas

Základním kamenem všeho je řádná nebo mimořádná účetní závěrka. Je to jediný dokument, který autoritativně říká, zda společnost vůbec nějakého zisku dosáhla a v jaké výši. Bez ní nelze o rozdělení zisku legálně rozhodnout. Odpovědnost za její správné a včasné sestavení leží na bedrech jednatele (nebo jednatelů) společnosti. Ten musí zajistit, aby účetnictví bylo kompletní a aby závěrka věrně zobrazovala finanční zdraví firmy.  

Účetní závěrka se standardně sestavuje jako řádná k poslednímu dni účetního období. Může být ale sestavena i jako mimořádná k jinému datu, například pokud je potřeba vyplatit zálohu na podíl na zisku v průběhu roku. Právě tato schválená závěrka se stává právním a faktickým podkladem pro veškerá další rozhodnutí o osudu zisku.  

Krok 2: Valná hromada – Aréna pro klíčové rozhodnutí

S hotovou účetní závěrkou v ruce přichází na řadu nejvyšší orgán společnosti – valná hromada. Je to shromáždění všech společníků, které má jako jediné pravomoc rozhodnout o dvou klíčových věcech:

1. Schválení účetní závěrky: Společníci musí účetní závěrku předloženou jednatelem projednat a schválit.  

2. Rozhodnutí o naložení se ziskem: Na základě schválené závěrky valná hromada rozhodne, co se se ziskem stane. Může jej rozdělit mezi společníky, převést na účet nerozděleného zisku minulých let, použít na úhradu ztráty nebo třeba na navýšení základního kapitálu.  

Proces svolání a konání valné hromady má svá pravidla. Jednatel ji musí svolat písemnou pozvánkou zaslanou společníkům nejméně 15 dní před jejím konáním. Pozvánka musí obsahovat jasný program jednání, včetně návrhu usnesení o rozdělení zisku.

Pro samotné rozhodnutí o rozdělení zisku pak standardně postačuje prostá většina hlasů přítomných společníků, pokud společenská smlouva nestanoví přísnější pravidla (např. dvoutřetinovou většinu). Důležité je, že pro toto konkrétní rozhodnutí není ze zákona vyžadován notářský zápis, což proces zjednodušuje a zlevňuje.  

Je třeba zdůraznit, že ačkoli jednatel obvykle předkládá návrh na rozdělení zisku, valná hromada tímto návrhem není vázána a může rozhodnout zcela odlišně.  

Krok 3: Tři oddělené momenty – Schválení, Rozhodnutí, Výplata

Jednou z nejčastějších chyb v chápání celého procesu je představa, že vše se děje najednou. Zákon však jasně rozlišuje tři samostatné akty, které se mohou, ale nemusí, odehrát ve stejný den :  

1. Schválení účetní závěrky: Valná hromada formálně potvrdí správnost účetnictví.

2. Rozhodnutí o rozdělení zisku: Valná hromada rozhodne, že zisk (nebo jeho část) bude vyplacen společníkům.

3. Výplata podílu na zisku: Jednatel na základě rozhodnutí valné hromady provede samotnou platbu.

Tato separace dává firmě značnou strategickou flexibilitu. Můžete například na červnové valné hromadě schválit závěrku a rozhodnout o výplatě zisku, čímž uspokojíte očekávání společníků, ale samotnou výplatu naplánovat až na srpen, kdy očekáváte platbu od klíčového zákazníka. Tímto způsobem chráníte cash flow společnosti, což je kriticky důležité. 

Lhůty a termíny, které musíte znát

Čas hraje v celém procesu klíčovou roli. Zde jsou nejdůležitější termíny:

• Projednání účetní závěrky: Valná hromada musí řádnou účetní závěrku projednat nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předchozího účetního období (typicky do 30. června).  
• Rozhodnutí o rozdělení zisku: Velkou změnou, kterou přinesla novela zákona o obchodních korporacích (ZOK) od roku 2021, je prodloužení lhůty pro rozhodnutí o rozdělení zisku. Toto rozhodnutí lze učinit kdykoli až do konce následujícího účetního období po tom, za které byla závěrka sestavena. Zisk za rok 2023 tak lze rozdělit až do konce roku 2024. To dává firmám větší flexibilitu, ale zároveň klade vyšší nároky na posouzení aktuální finanční situace, jelikož podkladová závěrka může být i 18 měsíců stará.  
• Splatnost podílu na zisku: Pokud valná hromada nebo společenská smlouva neurčí jinak, je podíl na zisku splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí o jeho rozdělení.  

Tato pravidla vytvářejí pevný rámec, v němž se musí každá společnost pohybovat. Jejich znalost a dodržování je prvním a nezbytným krokem k tomu, aby se rozdělování zisku nestalo právní noční můrou.

Nevíte si s daným tématem rady?

Zákonné mantinely – Tři testy, které chrání vaši firmu (i vás)

Jakmile valná hromada rozhodne o rozdělení zisku, práce nekončí. Naopak, přichází na řadu série přísných testů, které zákon o obchodních korporacích zavedl, aby ochránil nejen samotnou společnost a její věřitele, ale v konečném důsledku i samotné společníky před neuváženými kroky. Tyto testy fungují jako záchranné brzdy. Jejich ignorování má fatální následky – rozhodnutí o výplatě se stává právně neúčinným a vyplacené peníze se musí vracet.  

Test 1: Bilanční test – Kolik si maximálně můžete rozdělit?

První a základní test, označovaný jako bilanční, stanoví maximální možnou částku, kterou lze vůbec mezi společníky rozdělit. Smyslem je zabránit tomu, aby si společníci vyplatili peníze, které firma reálně nemá k dispozici, nebo které jsou vázány v jiných zdrojích.  

Výpočet maximální částky k rozdělení je dán součtem několika položek z účetnictví :  

Maximální částka k rozdělení = (hospodářský výsledek posledního účetního období) + (nerozdělený zisk minulých let) − (neuhrazená ztráta minulých let) + (ostatní fondy vytvořené ze zisku, které lze rozdělit) − (příděly do povinných fondů)

Tento výpočet vychází z konkrétních účetních řádků, jako jsou účty 431 (Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení), 428 (Nerozdělený zisk minulých let) a 429 (Neuhrazená ztráta minulých let).  

Navíc existuje důležité zpřísnění: pokud má společnost v aktivech rozvahy vykázány náklady na vývoj, musí se částka k rozdělení snížit o neodepsanou část těchto nákladů. V podstatě si nelze vyplácet zisk, dokud nejsou "zaplaceny" investice do budoucího rozvoje.  

Test 2: Test vlastního kapitálu – Ochrana srdce vaší firmy

Druhý test, který byl novelou ZOK od roku 2021 rozšířen z akciových společností i na s.r.o., chrání samotnou kapitálovou podstatu firmy. Pravidlo je jednoduché: společnost nesmí rozdělit zisk, pokud by se její vlastní kapitál (vyplývající z účetní závěrky) snížil pod výši upsaného základního kapitálu, případně zvýšeného o fondy, které nelze ze zákona nebo společenské smlouvy rozdělit.  

Představte si to jako základní pravidlo finanční stability: základní kapitál je pomyslná nedotknutelná hranice. Je to garance pro věřitele a polštář pro horší časy. Výplata zisku nesmí tuto hranici nikdy prolomit. Pokud by se tak stalo, rozhodnutí valné hromady je opět neúčinné.  

Důsledek selhání prvních dvou testů: Rozhodnutí bez právních účinků

Zde je třeba zpozornět. Pokud valná hromada schválí rozdělení zisku v rozporu s bilančním testem nebo testem vlastního kapitálu, zákon říká, že takové rozhodnutí "nemá právní účinky". To v praxi znamená, že se na něj hledí, jako by nikdy nebylo přijato.  

Pokud by na základě takového neúčinného rozhodnutí byly peníze přesto vyplaceny, jedná se o bezdůvodné obohacení. Společnost má nejen právo, ale i povinnost tyto prostředky od společníků vymáhat zpět. To může vést ke zbytečným soudním sporům a poškození vztahů. Právě proto je pečlivá kontrola těchto testů před samotným hlasováním na valné hromadě absolutně klíčová.

Test 3: Insolvenční test – Osobní odpovědnost jednatele

Třetí test je ze všech nejzrádnější a nejdynamičtější. Na rozdíl od prvních dvou, které posuzuje valná hromada na základě historických dat z účetní závěrky, tento test provádí jednatel, a to v reálném čase, těsně před samotnou výplatou peněz.  

Zákon striktně zakazuje vyplatit podíl na zisku (nebo i zálohu na něj), pokud by si tím společnost přivodila úpadek. Úpadek je definován insolvenčním zákonem a má dvě základní formy :  

1. Platební neschopnost: Společnost má více věřitelů, peněžité závazky déle než 30 dnů po splatnosti a není schopna je plnit.

2. Předlužení: Souhrn závazků společnosti převyšuje hodnotu jejího majetku.

Zde se skrývá obrovské riziko a osobní odpovědnost pro jednatele. Představte si situaci: valná hromada v červnu na základě skvělých výsledků z minulého roku rozhodne o výplatě dividendy. Všechny testy jsou splněny. Jenže v srpnu, kdy má dojít k výplatě, se ekonomická situace zhorší, klíčový odběratel zkrachuje a firma nutně potřebuje hotovost na výplaty a daně. Pokud by jednatel v této chvíli slepě vykonal rozhodnutí valné hromady a zisk vyplatil, mohl by tím firmu poslat do platební neschopnosti. V takovém případě by nejen porušil péči řádného hospodáře, ale mohl by být osobně odpovědný za škodu, která společnosti vznikne, a v krajním případě čelit i trestněprávním důsledkům.  

Tento časový rozpor mezi rozhodnutím valné hromady (založeném na starých datech) a realitou v okamžiku výplaty vytváří pro jednatele tzv. "past odpovědnosti". Je chycen mezi pokynem nejvyššího orgánu a svou zákonnou povinností chránit firmu před úpadkem. Pokud se rozhodne nevyplatit, riskuje konflikt se společníky. Pokud vyplatí, riskuje osobní postih. V takových chvílích je neocenitelná opora v právním poradenství.

Zákon navíc přináší další motivaci k obezřetnosti: pokud podíl na zisku nelze vyplatit do konce následujícího účetního období právě kvůli opakovanému nesplnění insolvenčního testu, právo na tento podíl zaniká. Peníze tak zůstávají ve firmě. To nutí i společníky, kteří primárně usilují o výplatu, aby se zajímali nejen o ziskovost, ale i o likviditu a celkové finanční zdraví společnosti.  

Lidský faktor – Nejčastější spory a jak jim předejít

Zákony a účetní pravidla tvoří pevný, ale chladný rámec. Skutečné drama rozdělování zisku se však odehrává v rovině lidských vztahů, očekávání a pocitů spravedlnosti. Právě zde vznikají nejhlubší a nejbolestivější konflikty. Pochopení těchto typických scénářů je prvním krokem k jejich prevenci.

Scénář 1: "Pracuji víc, chci víc" – Problém nerovnoměrného nasazení

Toto je zřejmě nejčastější a emocionálně nejvýbušnější problém ve vícečlenných s.r.o.. Jeden společník, který je zároveň jednatelem, tráví ve firmě veškerý čas, řídí provoz, jedná se zákazníky a nese tíhu každodenní odpovědnosti. Druhý společník, který na začátku poskytl kapitál nebo know-how, se na chodu firmy podílí minimálně nebo vůbec.

Když přijde na dělení zisku, zákonná výchozí pozice je jasná: zisk se dělí v poměru obchodních podílů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Pro aktivního společníka se pak rozdělení 50/50 jeví jako hluboce nespravedlivé, protože jeho podíl na vytvoření zisku je nesrovnatelně vyšší.

Tato situace má dvě elegantní a v praxi ověřená řešení, která je však nutné implementovat včas:

Odměna jednatele (Smlouva o výkonu funkce): Nejčistším řešením je oddělit odměnu za práci od podílu na zisku z vlastnictví. Aktivní společník by měl mít uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s jasně definovanou odměnou (měsíční plat, bonusy atd.)

Tato odměna je nákladem společnosti, vyplácí se  před zdaněním zisku a kompenzuje jeho práci a čas. Teprve zisk, který zbude po zaplacení všech nákladů (včetně této odměny), se pak dělí mezi všechny společníky podle jejich podílů. Tím je spravedlivě odměněna jak práce, tak investovaný kapitál.

Různé druhy podílů: Druhou, sofistikovanější možností, je nastavit ve společenské smlouvě různé druhy podílů s odlišnými právy na zisk. Tomuto tématu se budeme podrobně věnovat v další kapitole.

Scénář 2: "Všechno reinvestujeme!" vs. "Chci své peníze!" – Strategický střet

Další klasický konflikt vzniká mezi společníky s odlišným investičním horizontem a rizikovým apetitem. Jeden společník vidí zisk jako palivo pro další růst, expanzi a dominanci na trhu. Druhý vnímá firmu jako zdroj příjmu, který má financovat jeho životní styl, a chce vidět peníze na svém účtu.  

Zde je klíčové pochopit, jak se k této otázce staví české soudy. Zatímco u akciových společností judikatura dospěla k závěru, že právo na dividendu je velmi silné a nerozdělit zisk lze jen z "důležitých důvodů" (např. plánovaná velká investice, nutnost splatit dluhy) , u společností s ručením omezeným je situace jiná.

Nejvyšší soud nedávno potvrdil, že valná hromada s.r.o. má podstatně větší volnost a může rozhodnout o nerozdělení zisku i bez takto závažných důvodů, pokud tím nedochází k šikanóznímu zneužití hlasů většinového společníka k poškození menšiny.  

To v praxi znamená, že menšinový společník v s.r.o. má výrazně slabší pozici, pokud chce výplatu zisku prosadit proti vůli většiny. O to důležitější je mít pravidla pro nakládání se ziskem (tzv. dividendovou politiku) jasně zakotvená přímo ve společenské smlouvě.

Nevíte si s daným tématem rady?

Společenská smlouva – Váš nejdůležitější dokument

Pokud existuje jeden jediný nástroj, který dokáže předejít drtivé většině sporů o zisk, pak je to kvalitně zpracovaná společenská smlouva. Mnoho podnikatelů ji vnímá jen jako nutnou formalitu při založení firmy, jakýsi standardní formulář. To je však obrovská chyba. Společenská smlouva je ústavou vaší společnosti. Zákon o obchodních korporacích vám dává obrovskou volnost nastavit si pravidla hry podle vašich představ – a tuto příležitost je trestuhodné nevyužít.  

Více než jen formalita

Zákon stanoví pouze základní, výchozí pravidla. Například že se zisk dělí podle velikosti podílů nebo že k rozhodnutí stačí prostá většina. Všechna tato pravidla si ale můžete ve společenské smlouvě upravit jinak. Můžete si nastavit vyšší většinu pro klíčová rozhodnutí, definovat předkupní práva, stanovit podmínky pro odchod společníka a především – a to je pro naše téma nejdůležitější – vytvořit různé druhy podílů s různými právy.  

Kouzlo různých druhů podílů

Od velké novely ZOK mají společnosti s ručením omezeným flexibilitu, která byla dříve vyhrazena spíše akciovým společnostem. Mohou vydávat různé druhy podílů, se kterými jsou spojena odlišná práva a povinnosti. To je neuvěřitelně mocný nástroj pro řešení složitých vztahů mezi společníky.  

• Příklad 1: Podíl pro aktivního manažera a pasivního investora Vraťme se k našemu problému nerovnoměrného nasazení. Společenská smlouva může stanovit, že ve firmě existují dva druhy podílů. Například "Podíl A", který drží aktivní společník-jednatel, bude spojen s právem na 70 % zisku. "Podíl B", držený pasivním finančním investorem, bude spojen s právem na zbývajících 30 % zisku. A to i v případě, že oba společníci na začátku vložili stejný kapitál a jejich podíly na základním kapitálu jsou tedy 50/50. Tímto elegantním způsobem je vepsána spravedlnost přímo do DNA společnosti.  
• Příklad 2: Podíl bez hlasovacího práva pro tichého společníka Představte si, že chcete do firmy přibrat investora (třeba člena rodiny nebo externí fond), který má zájem pouze o finanční návratnost a nechce se nijak podílet na strategickém řízení. Můžete pro něj vytvořit speciální druh podílu, který bude spojen s prioritním nebo vyšším právem na podíl na zisku, ale zároveň s ním nebude spojeno žádné hlasovací právo na valné hromadě. Investor získá, co chce (peníze), a vy si udržíte plnou kontrolu nad řízením firmy.  
• Příklad 3: Podíl s vysílacím právem Pro velmi sofistikované struktury, například v joint venture projektech, lze vytvořit i podíl, který jeho držiteli dává právo přímo jmenovat a odvolávat jednoho nebo více jednatelů, a to bez nutnosti hlasování na valné hromadě. Tím si může menšinový společník zajistit přímý vliv na exekutivní vedení firmy.  

Zakotvení dividendové politiky a řešení patových situací

Společenská smlouva je také ideálním místem pro zakotvení firemní dividendové politiky. Můžete si předem dohodnout a zapsat, že například "každoročně bude valná hromada rozhodovat o rozdělení minimálně 30 % a maximálně 50 % čistého zisku, pokud to dovolí zákonné testy". Tím se vyhnete každoročním sporům o to, kolik peněz se má reinvestovat a kolik vyplatit.  

Stejně tak je klíčové myslet na prevenci patových situací, typicky ve firmách se dvěma společníky 50/50. Společenská smlouva může obsahovat mechanismy pro jejich řešení – například že v případě neshody má rozhodující hlas jeden z jednatelů, nebo že spor bude řešen mediací, či dokonce může obsahovat tzv. "buy-sell" klauzuli (jeden společník nabídne druhému odkup jeho podílu za určitou cenu, a pokud ten odmítne, musí za stejnou cenu prodat svůj podíl on jemu).  

Na koho se můžete obrátit? 

Důležitost odborného zpracování

Vytváření těchto komplexních struktur není práce pro amatéry. Jakákoli změna společenské smlouvy vyžaduje formu notářského zápisu a musí být precizně formulována, aby byla právně účinná a v praxi funkční. Špatně napsaná klauzule může napáchat více škody než užitku.

V advokátní kanceláři ARROWS se na návrhy těchto sofistikovaných společenských smluv specializujeme. Běžně pro naše klienty vytváříme struktury, které přesně odrážejí jejich individuální dohody, chrání menšinové i většinové společníky a fungují jako pevný základ pro zdravý růst firmy. Investice do kvalitní společenské smlouvy na začátku je zlomkem ceny, kterou byste zaplatili za řešení sporů v budoucnu.

Daně a odměny – Kudy vedou peníze nejefektivněji?

Poslední, ale neméně důležitou součástí skládačky je daňová optimalizace. Není jedno, jakým způsobem peníze z firmy dostanete. Rozdíl v celkovém zdanění mezi výplatou podílu na zisku a odměnou jednatele může být propastný. Porozumění těmto rozdílům vám umožní zvolit strategii, která je pro vás a vaši firmu nejvýhodnější.

Cesta č. 1: Podíl na zisku

Toto je klasická cesta pro vlastníky. Proces zdanění je zde dvouúrovňový, což se někdy označuje jako "dvojí zdanění".  

1. Daň z příjmu právnických osob: Nejprve musí samotná společnost zaplatit daň ze svého zisku. Sazba daně z příjmů právnických osob je pro rok 2024 stanovena na 21 % (sazba se může v budoucnu měnit).

2. Srážková daň: Z čistého zisku, který zbude po zdanění na úrovni firmy, se vyplácí podíl společníkům. Pokud je společník fyzická osoba, z této vyplácené částky je společnost (jakožto plátce daně) povinna srazit a odvést finančnímu úřadu 15% srážkovou daň. Společník tak na svůj účet obdrží již čistou částku (85 % z přiznaného podílu).  

Klíčovou výhodou této cesty je, že příjem z podílu na zisku nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Pro společníka je tento příjem konečně zdaněný a nemusí ho již uvádět ve svém osobním daňovém přiznání.  

Cesta č. 2: Odměna jednatele

Tato cesta je určena pro odměňování za aktivní výkon funkce. Z daňového a odvodového hlediska je odměna jednatele posuzována prakticky stejně jako mzda zaměstnance.  

1. Daňový náklad pro firmu: Pro společnost je odměna jednatele (a související odvody, které platí firma) plně daňově uznatelným nákladem. To znamená, že o tuto částku si firma sníží svůj základ daně a ušetří tak 21 % na dani z příjmů právnických osob.

2. Zdanění a odvody u jednatele: Samotný jednatel ze své hrubé odměny platí daň z příjmů fyzických osob (15 %, u vysokých příjmů pak 23 %) a také odvody na sociální (6,5 %) a zdravotní (4,5 %) pojištění. Další část odvodů (sociální 24,8 % a zdravotní 9 %) platí ze svého ještě společnost nad rámec hrubé odměny.  

Přímé srovnání – Kde zůstane víc?

Pojďme si na zjednodušeném příkladu ukázat, jaký je rozdíl, pokud chceme, aby společník-jednatel získal určitou částku. Cílem je, aby si na konci odnesl co nejvíce peněz.

Následující tabulka ukazuje, kolik musí firma celkově vynaložit a kolik společníkovi čistého zůstane, pokud je cílovou částkou 100 000 Kč hrubého příjmu pro společníka.

Položka	Cesta A: Podíl na zisku	Cesta B: Odměna jednatele	Poznámka
Pohled společnosti
Hrubý zisk před výplatou	126 582 Kč	100 000 Kč	U Cesty A musí firma vydělat víc, aby po 21% dani zbylo 100 000 Kč k rozdělení.
Daň z příjmu PO (21%)	-26 582 Kč	0 Kč	Odměna je náklad, snižuje daňový základ firmy.
Náklady na sociální a zdrav. (33.8%)	0 Kč	-33 800 Kč	Firma platí povinné odvody z odměny.
Celkový náklad pro firmu	126 582 Kč	133 800 Kč	Pro firmu je cesta odměny celkově nákladnější.
Pohled společníka/jednatele
Hrubý příjem	100 000 Kč	100 000 Kč
Srážková daň (15%)	-15 000 Kč	N/A
Zálohová daň z příjmu (15%)	N/A	-15 000 Kč
Odvody sociální a zdrav. (11%)	0 Kč	-11 000 Kč	Jednatel platí odvody ze své odměny.
Čistý příjem společníka	85 000 Kč	74 000 Kč	Z podílu na zisku zůstane společníkovi v čistém výrazně více.
Závěr	Daňově výhodnější pro pasivního společníka. Minimalizuje celkové daňové zatížení.	Daňově výhodnější pro firmu (snížení základu daně). Ideální pro aktivního společníka jako kompenzace za práci.	Optimální strategie často kombinuje obojí. ARROWS vám pomůže najít tu správnou rovnováhu.

Z tabulky je patrné, že pokud je cílem maximalizovat čistý příjem vlastníka, je cesta podílu na zisku výrazně efektivnější. Na druhou stranu, odměna jednatele snižuje daňovou zátěž samotné firmy a je nezbytným nástrojem pro spravedlivou kompenzaci aktivních společníků.

Neexistuje jedno univerzálně správné řešení. Optimální strategie téměř vždy spočívá v inteligentní kombinaci obou přístupů: stanovení přiměřené odměny za výkon funkce, která pokryje práci a odpovědnost jednatele, a následné rozdělení zbývajícího zisku formou podílů. Nalezení této správné rovnováhy je klíčovou strategickou a daňovou úvahou, se kterou vám experti v ARROWS rádi pomohou.

Nenechte zlato zrezivět – Jednejte s rozvahou a s experty po boku

Prošli jsme společně celou cestu – od prvotní euforie z úspěchu, přes striktní formální procedury a nekompromisní zákonné testy, až po citlivou oblast lidských vztahů a daňové optimalizace. Zisk je bezpochyby odměnou za vaši tvrdou práci, odvahu a vizi. Jak jsme však viděli, jeho rozdělení je komplexní proces, který v sobě skrývá mnoho úskalí.

Základní poselství je jasné: past v podobě zničujících společenických sporů, neplatných rozhodnutí a osobní odpovědnosti jednatelů je téměř vždy odvrátitelná. Klíčem je proaktivní přístup, otevřená komunikace mezi společníky a především precizně připravená společenská smlouva, která slouží jako pevný a spravedlivý základ pro vaše podnikání. Nečekejte, až problém nastane. Řešte pravidla v době, kdy jsou vztahy dobré a všichni jsou ochotni se dohodnout.

Úspěch vaší firmy je cenný kov. Nenechte ho zrezivět v trezoru nevyřešených sporů nebo se proměnit v past právních a finančních problémů. Ať už stojíte před první velkou dělbou zisku, řešíte akutní neshody mezi společníky, nebo chcete svou firmu do budoucna opevnit proti všem eventuálním rizikům, jsme tu pro vás.

Tým expertů v ARROWS se na korporátní právo, řešení společenických sporů a daňovou optimalizaci dlouhodobě specializuje. Běžně pro naše klienty navrhujeme a implementujeme struktury, které zajišťují spravedlivé rozdělení zisku a chrání jejich podnikání i osobní majetek.

Kontaktujte nás ještě dnes a domluvte si konzultaci. Provedeme audit vaší stávající společenské smlouvy, zhodnotíme rizika a pomůžeme vám nastavit pravidla tak, aby zlato vašeho úspěchu skutečně a dlouhodobě zářilo.

Nechcete tenhle problém řešit sami? Advokátní kanceláři ARROWS věří více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference a bude nám ctí pomoci vám při řešení vašeho problému. Poptávka je zdarma.