Fenomén kritiky a presumpce neviny

Víte, že do doby, než odsuzující rozhodnutí nabude právní moci, je nepřípustné označovat osobu obviněnou z trestného činu jako kriminálníka, zločince, podvodníka, násilníka atp a že je v tomto stádiu třeba zdržet se jakékoliv zpravodajské úvahy, která by se dotýkala viny této osoby, neboť vina je věc hodnocení, které náleží výlučně soudu?



Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 1607/2017, ze dne 25. 10. 2017 ve sporu o ochranu osobnosti zabýval výrokem:

 

"P. T., předsedu představenstva J&T banky považujeme za vyděrače. Podle jedněch jsou J. s T. psychopati, kteří by se měli léčit za zdmi ústavu. Jiní namítají, že jsou si dobře vědomi zločineckého jednání a měli by být tedy obviněni z podílu na páchání trestné činnosti. Gang z J&T porušuje zákony ve velkém." proneseným žalovaným na internetových stránkách 

 

Nejvyšší soud dospěl (s odkazem na svou předchozí judikaturu, viz rozsudek sp. zn. 30 Cdo 1413/2012,  ze dne 15. 11 2012 a usnesení sp. zn. 30 Cdo 4738/2015, ze dne 23. 3. 2016 a literaturu prof. JUDr. Karel Knap, CSc., a prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc. a kol. „Ochrana osobnosti podle občanského práva“, Linde Praha, a.s. 2004, str. 351 – 352, 354) k následujímu závěru:

 

Z kontextu celého textu uveřejněného na internetu vyplývá, že žalobce byl označen nejen za vyděrače ale i za člena (nepochybně zločineckého) gangu. Tím žalovaný porušil povinnost dbát presumpce neviny, a to bez ohledu, zda předmětná kritika má reálný základ či nikoli.

 

Podle Nejvyššího soudu tedy lze za neoprávněnou kritiku způsobující zásah do osobnostních práv považovat to, že někdo zveřejní tvrzení o jiné osobě, z něhož vyplývá, že se určitá osoba měla dopustit trestného činu, aniž za to byla tato osoba pravomocně odsouzena. 

 

I svoboda projevu má tak své meze...

 

Chcete vědět víc?
Mgr. Vladimír Janošekadvokát
- právní expertíza a due dilligence
- korporace, cenné papíry
- spory společníků
- ústavní právo
- litigace


janosek@arws.cz + 420 770 115 020