Následky nelegálního zaměstnávání cizinců

Velkým problémem dnešní doby je nedostatek zaměstnanců. Vliv na to má především stále rostoucí ekonomika a s tím spojený nedostatek pracovních sil. Někteří zaměstnavatelé proto stále častěji riskují a tento nedostatek řeší zaměstnáváním cizinců bez pracovního povolení.



Následující článek se blíže zaměří na tento fenomén, především jaké nepříznivé důsledky plynou pro zaměstnavatele a pro takto zaměstnané cizince.

 

Samotné vymezení pojmu nelegální práce nalezneme v zákoně č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), a to konkrétně v ustanovení § 5 písm. e), který definuje nelegální práci jako (i) závislou práci vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, (ii) práci vykonávanou cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nebo (iii) práci vykonávanou cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadován.“[1]

 

Co vše je potřeba k tomu, aby u nás cizinci pracovali legálně, můžeme dovodit z výše uvedeného ustanovení o nelegální práci. Cizinci tedy mohou být legálně zaměstnáni na území ČR za předpokladu, že obdrželi povolení k zaměstnání, pokud jsou potřebná a oprávnění k pobytu, nebo obdrželi zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance.

 

Pro mnoho zaměstnavatelů je vidina levné pracovní síly a „úlev“ v podobě oproštění od placení daní a sociálního a zdravotního pojištění lákavou představou. S tím jsou ale spojena i určitá rizika v případě odhalení. Tím největším rizikem – spolu se ztrátou dobrého jména společnosti – je značný finanční postih ve formě pokuty na základě ustanovení § 139 a § 140 zákona o zaměstnanosti. Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě může být uložena pokuta až do výše 10.000.000,- Kč, nejméně však ve výši 50.000,- Kč. Zaměstnavatel má také povinnost, v případě zaměstnání cizince bez povolení k zaměstnání nebo bez platného oprávnění k pobytu, uhradit náklady spojené s jeho správním vyhoštěním (např. ubytování, stravování apod.) a další náklady, které jsou vyjmenovány v ustanovení § 141b zákona o zaměstnanosti, tj. pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a na sociálním zabezpečení, včetně penále, které by jinak byla povinen odvést podle jiných právních předpisů. Zaměstnavatel se též dopouští přestupku i v případě, že nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do 100.000,- Kč.

 

Nelegálně zaměstnaného cizince čeká řízení o správním vyhoštění. Správním vyhoštěním se podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) rozumí: „ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie (doba k vycestování z území se stanoví v rozmezí 7 až 60 dnů)“. Jako sankce je spolu se správním vyhoštěním určena doba (až 5 let), po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území Evropské unie, viz § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o pobytu cizinců.  Také lze cizinci uložit pokutu, a to až do výše 100.000,- Kč. Pokud se dotyčná osoba i přes udělení správního vyhoštění nadále bude zdržovat na území České republiky, může se dopustit trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle ustanovení § 337 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb. a může být potrestána odnětím svobody až na dvě léta.

 

Každý rok, v rámci kontrolní činnosti, provádí orgány inspekce práce, kontroly zaměřené na odhalování nelegálního zaměstnávání cizinců. Kontroly probíhají buď na vlastní podnět orgánů nebo na základě podnětů, které orgány obdržely od občanů nebo ostatních kontrolních orgánů a institucí (zejména z Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, krajských poboček Úřadu práce ČR, Celní správy a Policie ČR - Služby cizinecké policie). I přes velký počet kontrol, které každoročně probíhají po celé České republice, je zřejmé, že trend nelegálního zaměstnávání cizinců se rok od roku pomalu zvyšuje, a to i přes nepříznivé důsledky, které pak vznikají zaměstnavateli a nelegálně zaměstnaným cizincům.

 

__________________________________

 

[1] Pro vyloučení pochybností uvádím, že pro účely tohoto článku není za cizince považován občan Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či občan Švýcarska nebo jeho rodinný příslušník, kteří nepotřebují pro účely zaměstnání na území ČR povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance

 

Chcete vědět víc?
Mgr. Iva Němcováadvokát
- rodinné právo
- pracovní právo
- soudní spory
- smlouvy


iva.nemcova@arws.cz + 420 775 552 556