Pojištění pohledávky a její daňově uznatelný odpis

Víte, jestli jde daňově odepsat pojištěnou pohledávku?



Pojištění pohledávek je stejně jako faktoring bežnou praxí v českých i zahraničních společnostech. Do nedávné doby bylo ale sporné, zda odpis pojištěné nedobytné pohledávky je možné považovat z důvodu vyplaceného pojistného plnění k této nedobytné pohledávce za daňově uznatelný náklad. Problematickým ustanovením v této věci je § 24 odst. 2 písm. zc) ve znění účinném do konce roku 2014. Konkrétně se jednalo o případ, kdy vyplacením pojistného plnění došlo k převodu práv a nároku k této nedobytné pohledávce z daňového subjektu na pojišťovnu.

 

Skrze výše uvedené ustanovení můžeme považovat za daňově uznatelný náklad původně daňově neuznatelný, pokud je přímá souvislost původně nedaňového nákladu a zdanitelného výnosu.To nás v praxi přivedlo k otázce, jak vykládat „přímo související výnos“, neboť názor finanční správy a daňových poradců (snažící se o širší interpretaci) se rozcházel.

 

Nejvyšší správní soud se svým rozsudkem přiklonil k názoru daňových poradců, tedy že pokud by dlužník dodatečně svůj dluh splnil, bude muset daňový subjekt částku až do výše přijatého pojistného plnění poukázat pojišťovně. Tento fakt se přitom nijak nevymyká ekonomické podstatě pojištění pohledávek a je zcela běžný. Dle názoru Nejvyššího správního soudu právě toto smluvní ujednání v pojistné smlouvě vytvořilo návaznost mezi výplatou pojistného plnění a odpisem pohledávky a tím potvrdil správnost postupu daňového subjektu.

 

Přímou souvislostí původně nedaňového nákladu a zdanitelného výnosu se dle Nejvyššího správního soudu rozumí dostatečně intenzivní a nezprostředkovaná logická vazba. V našem případě došlo při výplatě pojistného plnění k oprávněnému odpisu pohledávky do nákladů. Pro daňový subjekt již pohledávka neměla žádný ekonomický význam, a proto nebyl důvod k její evidenci. Na to Nejvyšší správní soudu reagoval tak, že zde existuje logická a nezprostředkovaná vazba mezi výplatou pojistného plnění a odpisem pohledávky. Původně nedaňový náklad z titulu odpisu pohledávky bylo tudíž možné považovat za daňový, a to až do výše přijatého pojistného plnění.
Rozsudek se vztahuje ke znění platnému do roku 2014. Analogicky však můžeme argumenty aplikovat i na později vzniklé situace. Pro Vás se tedy otevírá možnost podání dodatečného daňového přiznání a s posouzením Vaší konkrétní situace a s nalezením argumentů pro vzájemnou souvislost nákladů a výnosů Vám rádi pomůžeme.

 

Shrnuto tedy platí, že Nejvyšší správní soud došel k právnímu názoru, že přešlo-li vyplacením pojistného plnění (na základě pojistné smlouvy) právo na uspokojení z nezaplacené pohledávky na pojišťovnu, je s tímto přechodem související odpis pohledávky daňovým subjektem nákladem dle § 24 odst. 2 písm. zc) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném k 1. 1. 2009, a to do výše přijatého pojistného plnění.[1]

 

[1] Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 07. 2017, čj. 9 Afs 231/2016 - 50

 

Chcete vědět víc?
Tomáš Čechúčetní expert, partner
- podvojné účetnictví
- daňová evidence
- účetní a daňová optimalizace
- mezinárodní struktury
- rekonstrukce účetnictví
- tvorba směrnic
- nastavení firemních procesů


cech@arws.cz +420 777 600 875

Ing. Richard Sokoldaňový poradce, partner
- přeměny obchodních korporací
- likvidace obchodních korporací
- daň z přidané hodnoty
- mezinárodní zdanění
- daň z příjmů
- správa daní


sokol@arws.cz +420 775 372 737