Smluvní pokuta za odstoupení od smlouvy



Je možné platit smluvní pokutu za odstoupení od smlouvy?

 

Pokud se bude jednat o smlouvy uzavřené před rokem 2014, bude se vše v návaznosti na § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídit obchodním zákoníkem platným do 1. 1. 2014.[1] Ust. § 355 obchodního zákoníku stanoví, že zahrnou-li strany do smlouvy ujednání, že jedna ze stran nebo kterákoli ze stran je oprávněna smlouvu zrušit zaplacením určité částky jako odstupného, zrušuje se smlouva od doby svého uzavření, když oprávněná osoba oznámí druhé straně, že svého práva využívá a stanovené odstupné zaplatí. Realizace odstupného je specifickým způsobem zániku závazku odstoupením, který je v obchodních vztazích odůvodněn logickou a praktickou potřebou. Svým charakterem je to možnost jednostranného odstoupení od smlouvy za podmínky, že bude předem zaplacena sjednaná paušální náhrada, odškodňující druhou stranu. Právní konstrukce je odchylná od možnosti vymínit si odstoupení od smlouvy a sjednat pro ten případ odstupné podle §  497 občanského zákoníku platného do roku 2014.[2] Odstupné tedy představuje určitou peněžitou částku, kterou se smluvní strana zavazuje zaplatit druhé smluvní straně s úmyslem zrušit smlouvu. Tímto způsobem může závazek zaniknout při splnění tří podmínek. Především musí být ujednání o oprávnění zrušit smlouvu zaplacením odstupného zahrnuto do smlouvy. Druhou podmínkou je, že je ve smlouvě určena výše odstupného. Třetí podmínka spočívá v tom, že oprávněná strana oznámí druhé smluvní straně, že své právo využívá a stanovené odstupné skutečně zaplatí.[3]

 

Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2575/2010, ze dne 10. 1. 2011, je-li zaplacení smluvní pokuty vázáno na odstoupení účastníka od smlouvy, byť odůvodněné porušením povinnosti druhé smluvní strany, jde o ujednání, které odporuje kogentnímu ustanovení § 544 odst. 1 Oz a jako takové je podle § 39 Oz neplatné. Vznik smluvní pokuty nelze vázat na zánik závazku - na výkon práva odstoupit od smlouvy. Už v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1398/96, uveřejněném v časopisu Právní rozhledy č. 4/1999, vyslovil Nejvyšší soud právní názor, že ustanovení § 544 odst. 1 Oz, které je kogentní povahy, umožňuje sjednání smluvní pokuty pouze pro případ porušení smluvní povinnosti. Odstoupení od smlouvy, ať již ze zákona nebo na základě ujednání účastníků (§ 48 Oz), nemůže být porušením smluvní povinnosti. Obdobně rozhodl Nejvyšší soud v rozsudcích ze dne 21.1.2002, sp. zn. 33 Odo 771/2001, ze dne 21.10.2004, sp. zn. 33 Odo 813/2002, a ze dne 31.8. 2004, sp. zn. 33 Odo 111/2004, jež jsou k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz. V rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 111/2004, které je k tomuto případu přiléhavé, rozhodnul Nejvyšší soud, že ujednání o smluvní pokutě, jejíž zaplacení je vázáno na odstoupení prodávajícího od kupní smlouvy, je absolutně neplatné, i když důvodem odstoupení od smlouvy je prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny. Lavina judikátů v této rovině pokračuje aktuálně v rozhodnutích sp. zn. 23 Cdo 3455/2009 ze dne 26. 1. 2011, 23 Cdo 2575/2010 ze dne 10. 1. 2011, dále 23 Cdo 1218/2009 ze dne 25. 11. 2010 a dalších. Rovněž Ústavní soud v nálezu ze dne 11.10.1999, sp. zn. IV. ÚS 276/99, dospěl k závěru, že odstoupení od smlouvy, ať již ze zákona nebo na základě ujednání účastníků (§ 48 odst. 1 Oz), nemůže být porušením smluvní povinnosti. Proč? Protože ustanovení o smluvní pokutě je kogentní.

 

Z výše uvedených právních závěrů vyplývá, že je-li zaplacení smluvní pokuty vázáno v dané věci na odstoupení účastníka od smlouvy, byť odůvodněné porušením povinnosti druhé smluvní strany, jde o ujednání, které odporuje kogentnímu ustanovení § 544 odst. 1 Oz a jako takové je podle § 39 Oz neplatné. Smluvní pokutu, kterou je nutno ve smyslu § 544 odst. 1 Oz vázat vždy na případ porušení smluvní povinnosti, lze sjednat vždy jako nepodmíněnou. Nelze tedy kumulovat dva předpoklady, tj. porušení povinnosti dlužníkem a odstoupení od smlouvy věřitelem nebo vznik povinnosti zaplatit smluvní pokutu vázat kumulativně jak na porušení smluvní povinnosti, tak na následné odstoupení od smlouvy (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2004, sp. zn. 32 Odo 1113/2003, jenž je k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz).[4]

 

Advokátní kancelář Olomouc, advokátní kancelář Hradec Králové, Advokátní kancelář Letohrad.

 

 

 

[1] Zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

 

[2] ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M., Obchodní zákoník – komentář, 13. vydání.  Praha: C. H. Beck, 2010

 

[3] PLÍVA, S., Odstoupení od obchodní smlouvy, Bulletin advokacie, 1993, č. 6, s. 5

 

[4] V podrobnostech odkazuji na svůj článek DOHNAL, J. Obrácené odstupné jako smluvní pokuta. In: Právní rozhledy 2011, č. 16, s. 592-594

 

Chcete vědět víc?
Mgr. Jáchym Petříkadvokát, řídící partner
- finanční společnosti a investiční fondy
- finanční trhy
- zdravotnictví
- kryptoměny


petrik@arws.cz +420 777 336 649