Vybrané aspekty elektronických peněz

Hlavním cílem tohoto článku bude analyzovat vybrané právní aspekty elektronických peněz. Klíčovým znakem tohoto institutu je „virtuální prostor“ v rámci něhož se odehrávají veškeré finanční operace, což v dnešní technologiemi ovládané době nabízí daleko zajímavější možnosti např. oproti klasickému hotovostnímu platebnímu styku, který je dle mého názoru na ústupu.



Elektronické peníze fungují na základě různých internetových platebních systémů, mezi ty nejznámější lze zařadit např. Ecash, Cybercash, Milicent a Mondex. Elektronické peníze lze označit za digitální ekvivalent klasické hotovosti, kterou uplatňujeme v hotovostním platebním styku. Smyslem a účelem elektronických peněz nebylo nahradit funkci samotné hotovosti, tak jak ji známe ve formě skutečných peněz, ale cílem byla spíše snaha o náhradu skutečných peněz při úhradě zcela nepatrných finančních transakcí, tzv. mikroplateb, a to z toho důvodu, že při těchto transakcích jsou daleko nižší náklady na jejich realizaci oproti nákladům, které vznikají při transakci skutečných peněz. Vzhledem k tomuto se staly elektronické peníze přímým konkurentem nejpoužívanějšího platebního nástroje, a to platebních karet.

 

Elektronické peníze lze členit podle různých kritérií. Z praktického pohledu je můžeme rozdělit podle jejich povahy na „Token – Based“ nebo „Balance - Based“. Kdy Token – Based lze označit za digitální kopii skutečných mincí a Balance – Based vyjadřují podobu kladného nebo záporného zůstatku na elektronickém účtu. Dále můžeme elektronické peníze rozdělovat dle jejich povahy na bankovní a nebankovní, a to čistě z toho pohledu, zda jsou emitovány bankou, jakožto právnickou osobou, která disponuje bankovní licencí udělenou Českou národní bankou při splněných zákonem stanovených podmínek, a to v souladu s ustanovení § 4 a násl. zákon č. 21/1992 Sb., zákon o bankách, ve znění pozdějších předpisů a také podle ustanovení § 9 a násl. zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů či nikoliv.

 

Co se týče právní úpravy elektronických peněz, tak zvláštním právním předpisem, který upravuje poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz je zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, který do českého právního řádu delegoval i spoustu směrnic či nařízení Evropské unie. Mezi ty nejznámější a nejdůležitější patří Směrnici 2009/110/ES ze dne 16. 9. 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. 9. 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství.

 

Zákon o platebním styku upravuje nejen veřejnoprávní podmínky pro poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz, ale i soukromoprávní vztahy vznikající mezi poskytovateli a uživateli těchto platebních služeb. Vzhledem k různým subjektům, které se v této oblasti vyskytují, dochází k uplatňování i jiných s tímto souvisejících právních předpisů z oblasti soukromého práva, jako je např. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, apod.

 

Co se týče samotného pojmu elektronických peněz, tak jejich zákonnou definici nalezneme v ustanovení § 4 zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že elektronické peníze jsou peněžní hodnotou, která:
a)    představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,
b)     je uchovávaná elektronicky,
c)    je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a
d)    je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.
Nicméně platí, že elektronickými penězi není peněžní hodnota, která nemůže být použita k provedení jiné platební transakce než platební transakce uvedené v zákoně o platebním styku.

 

Elektronické peníze lze obecně označit za rizikovější platební nástroj oproti běžnému hotovostnímu platebnímu styku, a to z toho důvodu, že jsou mnohdy emitovány nebankovním subjektem a tudíž nepodléhají dohledu centrální banky. Mezi ty konkrétní nevýhody lze označit např. platbu předem tzn., že aniž bychom měli „nabitou“ elektronickou peněženku, tak neprovedeme žádnou platbu, dále se jedná o peněžní prostředky, které nejsou nikterak pojištěny, bavíme-li se o těch, kterými disponují nebankovní subjekty a v neposlední řádě je důležité zmínit, že elektronické peníze nejsou úročeny.

 

 

Zdroje:
a)    SMEJKAL, Ladislav. Elektronické peníze [online]. Ikaros, 2001, [cit. 2014-02-02]. Dostupné z http://ikaros.cz/elektronicke-penize
b)    https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf
c)    Kancelář finančního arbitra: Rozhodování sporů v oblasti poskytování platebních služeb a vydávání a zpětné výměny elektronických peněz [online]. [cit. 2015-09-02]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/oblasti/platebni-sluzby.html
d)    Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů
e)    Zákon č. 21/1992 Sb., zákon o bankách, ve znění pozdějších předpisů
f)    MARTINÁK, T. a kol. Bezhotovostní peníze versus elektronické peníze. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, o. p. s., 2015. 188 s. ISBN 978-8087382-74-5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, kapitola 3: Elektronické peníze, JUDr. Zdenka Papoušková, Ph.D., s. 45. ISBN 978-80-7400-491-9.
g)    PAPOUŠKOVÁ, Z.  Vybrané právní aspekty virtuální měny Bitcoin. In Daně a finance č. 3/2017, Praha : Comenius print. 2017. ISSN 1801 – 6006, s. 18 – 25

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Chcete vědět víc?
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D. advokát, řídící partner
– soudní, insolvenční a dotační spory
– transakce (asset and share deals)
– spory o obchodní společnosti
- obrana proti krácení dotací
– spotřebitelské úvěry
- obecní právo


dohnal@arws.cz +420 910 058 058