Minifondy, SICAV a crowdfunding:

Představte si ambiciózní projekt, který potřebuje financování pro svůj rozvoj. Kromě klasických bankovních úvěrů či vstupu strategického investora dnes existují alternativní cesty, jak získat kapitál – minifondy (§ 15 ZISIF), investiční fondy typu SICAV a crowdfunding. Každý z těchto přístupů má své specifické výhody, nevýhody, právní rámce a hodí se pro jiné situace. V tomto článku se podrobně podíváme na všechny tři možnosti, srovnáme je podle klíčových faktorů a přidáme praktické příklady úspěchů i nezdarů. Cílem je pomoci podnikatelům a investorům vybrat optimální variantu financování projektu, která bude odpovídat jejich potřebám – a zároveň budovat důvěru díky srozumitelnému a odbornému pohledu.

Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M., office@arws.cz, +420 245 007 740)

Minifondy podle § 15 ZISIF (alternativní fondy)

Minifond (tzv. alternativní investiční fond podle § 15 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, zkráceně ZISIF) je flexibilní investiční nástroj, který umožňuje spravovat společně investované prostředky od více investorů bez přímého dohledu České národní banky (ČNB)​.

Tato forma je někdy označována také jako „malý fond“, „kvazifond“, „nefond“ nebo hovorově „patnáctka“, a často slouží pro friends & family investování, kdy se několik známých či rodinných investorů složí na společný projekt. Minifond typicky nemá právní formu fondu jako takového (často jde o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost s dodatkem „osoba rizikového kapitálu“ v názvu dle zákona​), ale funguje na základě smluvních ujednání mezi správcem a investory.

Právní regulace a omezení

Hlavní výhodou minifondu je minimální regulace – není třeba zdlouhavě získávat licenci ČNB, stačí pouze zápis do seznamu ČNB a splnění určitých oznamovacích povinností​. Díky tomu jsou náklady na založení a správu výrazně nižší než u klasických investičních fondů​. S nižší regulací se pojí i větší volnost ve volbě investiční strategie a méně administrativy.

Nevýhodou je ovšem omezená možnost oslovování investorů a důvěryhodnost. Správce minifondu nesmí provádět veřejnou nabídku – může aktivně oslovit maximálně 20 osob, vedle nich pak neomezeně pouze tzv. kvalifikované investory (investory znalé rizik, s minimální investicí 125 000 EUR)​. Pokud je tedy mezi investory někdo, kdo nesplňuje kritéria kvalifikovaného investora, celkový počet investorů nesmí překročit 20​. Toto omezení zákonodárce zavedl právě proto, aby minifondy sloužily hlavně pro okruh známých – “výjimka pro přátele a rodinu” – a nedocházelo k obcházení pravidel veřejné nabídky​.

Veškeré veřejné marketingové aktivity nebo masivní nábor malých investorů jsou u minifondů zakázány​. Správce má jen několik povinností – např. ročně zaslat ČNB výkaz o výši spravovaného majetku a potvrzení auditora o počtu investorů​. Z hlediska objemu není minifond úplně „mini“ – při dodržení výše uvedených podmínek může spravovat majetek až do 500 milionů EUR (cca 12 miliard Kč), resp. 100 mil. EUR pokud využívá pákový efekt​. To je strop stanovený evropskou směrnicí AIFMD pro správce bez povinné licence.

Výhody a nevýhody v praxi

Minifond je ideální pro menší projekty, kde zakladatel věří své investiční strategii a má okruh důvěryhodných investorů, kteří jsou ochotni svěřit mu peníze. Výhodou jsou nízké počáteční náklady, rychlé spuštění a provoz – často stačí založit s.r.o., sepsat smluvní dokumentaci s investory a registrovat se u ČNB, což celé může trvat jen několik týdnů. Díky absenci vysokých poplatků a regulace může být slibován i vyšší výnos pro investory (správce nemusí platit depozitáři, administrátorovi apod., takže více prostředků pracuje pro výnos)​.

Nevýhodou je důvěryhodnost a omezený fundraising. Jelikož minifond není pod dohledem ČNB, zájemci musí plně důvěřovat schopnostem a čestnosti správce. Není výjimkou, že některé neregulované investiční firmy lákaly veřejnost na vysoké zhodnocení, přestože to nesměly nabízet běžným lidem, a investoři byli uvedeni v omyl, že jde o regulované subjekty pod dohledem ČNB​.

V posledních letech několik takových minifondů zkrachovalo či se ukázalo jako podvod (např. kauzy společností Diversity Capital, Growing Way, WCA International nebo J.O. Investment), což vedlo k poškození mnoha drobných investorů a vyšetřování ze strany Policie ČR​. Stát proto od roku 2024 zpřísnil pravidla – zavedl vyšší minimální vklad 125 000 EUR pro nové investory (s výjimkou těch 20 „přátel“), povinnost jasně uvádět status „osoba rizikového kapitálu“ v názvu firmy a zákaz používat zavádějící slovo „fond“​. Dobrou praxí naopak zůstávají případy, kdy si minifond založí zkušený investor (např. úspěšný trader či realitní specialista) a spravuje v něm peníze své rodiny či známých s rozumnou strategií.

Takový friends & family fond umožní zapojit více lidí do výnosných investic, které by jednotlivec sám nemohl uskutečnit, a přitom se vyhne složité regulaci. Podstatné je dodržovat zákonná omezení a komunikovat investorům, že jde o rizikovou investici bez dohledu regulátora – jedině tak lze budovat důvěru a vyhnout se nedorozuměním.

Investiční fond SICAV (fond kvalifikovaných investorů)

SICAV (francouzská zkratka pro Société d’Investissement à Capital Variable, česky „investiční společnost s proměnným kapitálem“) je typ investičního fondu s právní formou akciové společnosti, která má variabilní základní kapitál. Jde o oblíbenou strukturu, kterou v ČR využívají jak fondy kvalifikovaných investorů (FKI), tak i retailové fondy kolektivního investování​.

Pro účely financování podnikatelských projektů se SICAV zpravidla zakládá jako fond kvalifikovaných investorů, což znamená, že jeho akcionáři mohou být jen kvalifikovaní investoři definovaní zákonem. FKI fondy jsou regulované ČNB a spadají do režimu alternativních fondů (AIFMD), avšak s méně přísnou regulací než veřejné fondy (např. mohou investovat do širšího okruhu aktiv, mají volnější limity diverzifikace apod.)​.

Kvalifikovaný investor musí být zkušený, prověřený znalostním testem a investovat minimálně 125 000 EUR (cca 3 mil. Kč) – případně splňovat starší podmínku 1 mil. Kč a prohlášení o znalosti rizik​. Tím je zajištěno, že do fondu vstupují pouze movití a poučení investoři, kteří chápou rizika; na oplátku regulace FKI není tak detailní jako u fondů pro veřejnost.

Právní rámec a správa fondu 

Založení fondu ve formě SICAV je administrativně náročnější a nákladnější než u minifondu. Proces obvykle zahrnuje přípravu statutu fondu a zakladatelských dokumentů, schválení ČNB (či alespoň notifikaci v případě některých FKI), a ustanovení funkcí jako obhospodařovatel (správce investic), administrátor (vedení účetnictví a reporting) a depozitář (banka dohlížející na pohyb peněz a aktiv fondu).

Existují dvě základní varianty:

• Samosprávný SICAV – fond si sám sebe obhospodařuje, tedy má vlastní povolení od ČNB k činnosti investičního fondu (fakticky licenci pro obhospodařování). Tato varianta vyžaduje plnohodnotnou licenci ČNB a splnění kapitálových požadavků, takže je vhodná spíše pro větší fondy s vlastním investičním týmem​.
  
• Nesamosprávný (externě spravovaný) SICAV – fond nemá vlastní licenci, je spravován licencovanou investiční společností. Sám fond SICAV pak potřebuje pouze registraci u ČNB, ne individuální povolení​. Požadavek na základní kapitál je v takovém případě minimální (zapisovaný kapitál může být klidně 1 Kč)​, což usnadňuje a zlevňuje založení. Tento model je častý – existují specializované investiční společnosti, které za úplatu zakládají a spravují FKI fondy pro klienty „na klíč“.

Otevřenost investorům a výše kapitálu 

Fond SICAV (FKI) není určen pro drobné investory z řad veřejnosti; na rozdíl od minifondu ale není limitován počtem kvalifikovaných investorů. Teoreticky tak může mít desítky či stovky akcionářů, ovšem všichni musí splnit status kvalifikovaného investora. Celková výše kapitálu, kterou lze prostřednictvím SICAV získat, prakticky nemá stanovený strop (kromě limitů daných trhem a zájmem investorů).

V ČR je k konce roku 2022 registrováno 358 fondů kvalifikovaných investorů a objem majetku v nich přesahuje 351 miliard Kč​– tato čísla dokazují, že FKI fondy jsou etablovaným nástrojem pro financování rozsáhlých záměrů a investic. Jednotlivý fond tak může spravovat klidně jednotky až desítky miliard korun, pokud shromáždí dostatek investorů. Díky variabilnímu kapitálu může SICAV pružně vydávat nové akcie fondu, když přibývají investoři či kapitál, a naopak odkupy investorů snižují kapitál – to umožňuje průběžné fundraising kampaně či i otevřenou strukturu fondu.

Zajímavou vlastností SICAV je možnost zakládat podfondy – v rámci jedné právnické osoby (jednoho SICAV) lze vyčlenit více oddělených portfolií pro různé projekty či strategie. Výkonnost jednoho podfondu pak neovlivňuje ostatní a fond může pod jednou střechou nabízet různým investorům různé investiční příležitosti (např. jeden podfond zaměřený na nemovitosti, jiný na start-upy apod.)​. To je značná výhoda, pokud má zakladatel širší podnikatelský plán a chce budovat investiční platformu pro více projektů.

Výhody a nevýhody

Mezi hlavní výhody SICAV/FKI patří důvěryhodnost a profesionální správa. Jedná se o regulovaný fond, nad nímž bdí ČNB, depozitář i auditoři, což dává investorům větší jistotu.

Daňový režim investičního fondu je v ČR velmi příznivý – při splnění zákonných podmínek je zisk fondu daněn sazbou pouze 5 % (oproti 19 % u běžných firem)​, a také výnosy pro fyzické osoby investorů mohou být po určité době osvobozeny od daně. SICAV tak umí být efektivní formou pro kolektivní investování většího objemu peněz.

Dále umožňuje oslovit širší okruh movitých investorů – na rozdíl od minifondu nejsou striktně omezeni počtem, a účast ve FKI fondu lze nabízet i veřejně (byť s omezením, že se do něj mohou přihlásit jen kvalifikovaní zájemci)​. To znamená, že fundraising může být aktivnější – například lze uspořádat investiční seminář či inzerovat možnost investice pro bohaté klienty, což u minifondu nejde. SICAV rovněž přetrvává jako samostatný subjekt nezávisle na zakladateli projektu – investor získává akcie fondu, které může případně převést či prodat (u některých FKI fondů jsou dokonce listovány na burze pro kvalifikované investory).

Nevýhody SICAV pramení hlavně z nákladů a složitosti. Založení fondu vyžaduje čas (řádově měsíce) a finanční výdaje na právníky, administrátory a poplatky. Každoroční provoz fondu zahrnuje fixní náklady (depozitář, účetní závěrky, výroční zprávy pro ČNB apod.), které se vyplatí spíše u větších objemů majetku – pro malý projekt v jednotkách milionů Kč je SICAV ekonomicky nevhodný.

Další omezení je užší okruh potenciálních investorů – požadavek minimální investice (běžně miliony korun) znamená, že drobní investoři či fanoušci z řad veřejnosti se zapojit nemohou. Pro podnikatele to tedy dává smysl hlavně v situaci, kdy cílí na institucionální nebo akreditované investory (např. fondy, banky, zkušené anděly), kteří vloží větší částky. Naproti tomu je menší riziko „roztříštěnosti“ investorů – fond obvykle mívá pár desítek akcionářů, kteří navíc často nemají přímé pravomoci zasahovat do řízení konkrétního projektu (rozhodují spíše o volbě investiční společnosti atp.), takže podnikatel má větší volnost v realizaci záměru než kdyby měl stovky drobných akcionářů přímo ve své firmě.

Zkušenosti z praxe

Fondy kvalifikovaných investorů se v ČR staly populárními zejména v oblasti realitních projektů a private equity. Mnoho developerů dnes financuje výstavbu tak, že si založí vlastní FKI fond, do kterého přizvou několik desítek bohatých investorů – ti získají podíl na zisku z projektu a developer skrze fond získá potřebný kapitál na výstavbu bez nutnosti klasického úvěru.

Například Upvest (platforma ve spolupráci s Komerční bankou) umožňuje kvalifikovaným investorům vstupovat do developerských projektů formou investic do fondů či úvěrů a úspěšně se tak zafinancovala řada bytových domů​.

Dobrou praxí jsou transparentní fondy spravované renomovanými společnostmi (některé FKI dokonce pravidelně publikují své výsledky a nechávají se ratingovat), což buduje důvěru investorů v celý sektor.

Špatnou praxí se naopak staly některé případy z minulosti, kdy fond formálně splňoval status FKI, ale obcházel pravidla – např. přijímal investory bez dostatečné zkušenosti či obcházel limit minimální investice. Tyto excesy jsou však spíše výjimkou; celkově FKI fondy zatím v ČR netrpí takovými skandály jako minifondy či trh podlimitních firemních dluhopisů.

Pro kvalifikované investory představují SICAV fondy vyhledávanou možnost, jak diverzifikovat své portfolio do různých alternativních aktiv (nemovitosti, start-upy, podnikové úvěry, zemědělská půda, atd.) prostřednictvím profesionální správy​. Pro podnikatele jsou pak cestou, jak získat i stovky milionů korun na větší záměry – ovšem za cenu určité ztráty kontroly (je nutné podřídit se statutu fondu a dohledu, část pravomocí přechází na obhospodařovatele a depozitáře) a vyšší administrativy.

Na koho se můžete obrátit:

Crowdfunding (skupinové financování)

Crowdfunding představuje zcela odlišný přístup k financování, založený na myšlence shromáždit potřebný kapitál od velkého počtu drobných podporovatelů z řad široké veřejnosti. Typicky probíhá online přes specializované crowdfundingové platformy. Projekt (firma, start-up, tvůrce) představí na platformě svůj záměr a stanoví cílovou částku, kterou potřebuje vybrat. Jednotlivci – investoři či přispěvatelé – pak mohou prostřednictvím platformy investovat malé částky výměnou za podíl, úrok nebo jinou odměnu, případně jen jako dar.

Existuje několik modelů crowdfundingu:

• odměnový crowdfunding (za příspěvek dostane podporovatel nefinanční odměnu, např. produkt po dokončení, typicky platformy typu Hithit nebo Kickstarter),
• donorský crowdfunding (čistě dary na dobročinné či osobní projekty, např. Donio),
• investiční crowdfunding (tzv. equity crowdfunding nebo P2P lending – investoři získají finanční instrument: podíl ve firmě, dluhopis, podílový list, nebo půjčují peníze s úrokem). 
• investiční crowdfunding – tedy forma, kde podnik získá kapitál od veřejnosti výměnou za slib finančního zhodnocení (ať už formou spoluvlastnictví nebo úročeného dluhu).

Právní regulace v ČR/EU

Donorský a odměnový crowdfunding není z pohledu finanční regulace investicí, takže nepodléhá dohledu ČNB (řídí se v podstatě jen občanským právem).

Investiční crowdfunding však od listopadu 2021 spadá v celé EU pod jednotné Nařízení (EU) 2020/1503 o evropských poskytovatelích skupinového financování podniků. Toto nařízení stanovuje, že crowdfundingové platformy musí mít licenci od národního regulátora (v ČR ČNB) a mohou zprostředkovávat nabídky převoditelných cenných papírů nebo podnikatelských úvěrů do výše 5 milionů EUR na jeden projekt v průběhu 12 měsíců​.

Jinými slovy, firma může přes licencovanou platformu získat až cca 120 miliónů Kč ročně od davu investorů. Nabídky nad 5 mil. EUR už nespadají pod crowdfundingovou regulaci – buď by vyžadovaly prospekt cenného papíru dle zákona (pokud cílí na veřejnost), nebo je třeba oslovit jen kvalifikované investory či využít jinou strukturu (zde se tedy velké projekty vrací ke FKI fondům či dluhopisům s prospektem)​. Platformy, které chtějí pokračovat v činnosti, musely do listopadu 2023 získat povolení ČNB​. V Česku tuto licenci úspěšně obdrželo několik prvních hráčů – například Investown, zaměřený na realitní úvěry, byl první s licencí od ČNB a po náročném ročním procesu splnil všechny regulatorní požadavky​. Stejně tak společnost Fundster získala licenci pro crowdfunding firemních dluhopisů​.

Další platformy (např. Fingood, Upvest) jsou v procesu nebo operují pod licencemi partnerů. Výsledkem nové regulace je, že crowdfunding získal punc oficiálně dohlíženého sektoru, což zvyšuje ochranu investorů (platformy musí prověřovat projekty, poskytovat klíčové informace, omezit propagaci jednotlivých nabídek apod.​) a zároveň to umožní přeshraniční investice – licencovaná česká platforma může oslovit investory i projekty v cizině a naopak​.

Možnosti získání kapitálu a investorů

Crowdfunding umožňuje oslovit velmi široké spektrum drobných investorů – v podstatě kohokoli z veřejnosti, kdo má zájem a věří projektu. Není neobvyklé, že se na kampani podílí desítky až stovky jednotlivců. Například Investown uvádí, že má přes 80 000 registrovaných investorů na platformě​, kteří investují menší částky do nabízených úvěrů. Obvyklá investice jednoho člověka může být od stokorun po desetitisíce Kč. Pro firmu to znamená, že potřebný balík peněz se složí „po troškách“ od mnoha lidí.

Maximální dosažitelná částka je limitována zmiňovanými 5 miliony EUR na kampaň – některé výjimečné projekty v zahraničí vybraly i tyto stropy, ale v ČR se většina crowdfundingových záměrů pohybuje v nižších řádech jednotek až nižších desítek milionů Kč. Crowdfunding je tedy vhodný spíše pro malé a středně velké projekty, start-upy nebo kreativní nápady, které nepotřebují stovky milionů, ale jednotky až nižší desítky milionů korun. Je také možné cílit opakovaně – úspěšné firmy občas po čase dělají další crowdfundingové kolo, případně kombinují crowdfunding s dalšími zdroji (např. bankovní úvěr či dotace).

Výhody a nevýhody

Hlavní výhodou crowdfundingu je otevřenost a marketingový efekt. Firma může zapojit komunitu fanoušků či zákazníků – crowdfundingová kampaň zároveň projekt zviditelní na veřejnosti. Úspěšná kampaň může sloužit jako důkaz společenské poptávky (mnoho lidí do něj vložilo peníze) a pomoci tak i v dalším jednání, třeba s velkými investory nebo bankami. Crowdfunding snižuje závislost na jednom investorovi – kapitál je diverzifikován od mnoha drobných přispěvatelů, takže zakladatel projektu si často může uchovat větší kontrolu (např. pokud prodává malý podíl firmy rozdělený mezi stovky lidí, žádný z nich individuálně nemá rozhodující vliv).

Také rychlost získání peněz bývá výhodou: kampaně trvají obvykle jen pár týdnů a peníze od investorů se posbírají v relativně krátké době, pokud je projekt atraktivní.

Nevýhody crowdfundingu zahrnují nejistotu úspěchu a administrativu spojenou s množstvím investorů. Ne každý projekt dokáže dav zaujmout – příprava kampaně vyžaduje marketingovou strategii, vytvoření přesvědčivé prezentace a často i videa, komunikaci s potenciálními přispěvateli atd. Pokud se nepodaří získat minimální cílovou částku, kampaň zpravidla končí neúspěchem a peníze se vrací investorům, což znamená ztrátu času a možná i reputace pro žadatele. I v případě úspěchu pak podnik získává velký počet drobných investorů, se kterými je potřeba komunikovat.

U dluhového crowdfundingu to znamená spravovat mnoho malých věřitelů (vyplácet úroky, reportovat průběh projektu). U akciového crowdfundingu se firma může ocitnout s desítkami či stovkami akcionářů na své vlastnické struktuře, což může komplikovat hlasování a správu společnosti.

Řešením bývá využití nominee struktury (kde platforma nebo speciální společnost drží akcie jménem všech drobných investorů), ale to vyžaduje právní aranžmá navíc.

Další nevýhodou je, že crowdfunding je veřejný – firma musí odhalit poměrně dost informací o svém byznys plánu, finančních očekáváních atd. konkurenci i veřejnosti, což by u soukromého vyjednávání s investorem nemusela. Z pohledu investorů je pak nevýhodou vysoké riziko a nízká likvidita: investují do neregulovaných cenných papírů malých firem, které se nedají jen tak prodat a kde je značná šance, že projekt nevyjde. I proto regulace zavádí určitá omezení (neprofesionální investor si musí být vědom rizik, u větších částek nad 1000 EUR se ověřuje, zda rozumí možným ztrátám apod.).

V porovnání s minifondy a fondy je crowdfunding nejdemokratičtější (dostupný všem), ale nejméně osobní – investoři se většinou osobně neznají s podnikatelem. Financování není “chytré” (smart money) jako u venture kapitálu; drobní investoři vám typicky nebudou radit či otevírat dveře na trh, spíše jen tiše doufají ve zhodnocení. Na druhou stranu, pro určitý typ projektů – zejména B2C produkty, kreativní počiny, ekologické či komunitní projekty – je crowdfunding ideální, protože zapojí budoucí zákazníky přímo do příběhu firmy.

Příklady z praxe

V Česku proběhla řada úspěšných crowdfundingových kampaní. Například minipivovar či palírna – projekt s autentickým příběhem – dokázal přes platformu získat několik milionů Kč od nadšenců výměnou za podíl ve firmě a odměny v podobě produktů. Technologický start-up, který vyvíjí inovativní hardware, využil equity crowdfundingu k tomu, aby od stovek malých investorů vybral peníze na výrobu první série svého produktu; tím zároveň získal ambasadory, kteří jeho výrobek propagují.

Pozitivní zkušenosti z praxe ukazují, že crowdfunding může fungovat i jako marketing – úspěšné kampaně zvýšily povědomí o značce a přilákaly pozornost médií. Některé české projekty dokonce vybraly výrazně více, než čekaly, což jim umožnilo expandovat (např. firma MIWA na bezobalové hospodářství získala přes Fundlift investici na rozvoj a získala tím nejen peníze, ale i zákazníky jako investory).

Negativní příklady se bohužel také najdou: např. na platformách se objevily firmy, které po získání peněz zkrachovaly či nesplnily sliby. Příkladem může být situace, kdy ambiciózní start-up vybral od lidí miliony, ale produkt nikdy nedodal na trh – investoři tak o vložené prostředky přišli, protože v rámci crowdfundingu nejsou jejich investice nijak pojištěné. Tyto případy podtrhují důležitost důkladného vyhodnocení rizik – jak pro investory, tak pro platformy, které dnes projekty pečlivěji filtrují.

Celkově však crowdfunding v ČR zažívá rostoucí oblibu a s novou regulací vstupují do hry i velcí hráči (např. ČSOB spustila vlastní platformu, Česká spořitelna kapitálově podpořila Investown atd.​). To svědčí o tom, že skupinové financování se stává seriózní součástí finančního trhu a může do budoucna doplnit či nahradit menší emisní dluhopisové projekty​.

Tým ARROWS advokátní kanceláře

Srovnání klíčových faktorů financování

Na závěr si shrňme srovnání minifondů, SICAV fondů a crowdfundingu z hlediska nejdůležitějších faktorů:

Výše získatelného kapitálu

Minifondy umožňují spravovat až stovky milionů eur​, v praxi se ale využívají spíše pro nižší desítky či stovky milionů Kč (omezení je spíše počet investorů a ochota známých tolik investovat). SICAV/FKI fondy nemají pevný strop – mohou shromáždit i miliardy Kč, pokud najdou dost kvalifikovaných investorů; jsou tedy vhodné pro velké projekty s potenciálem potřeb vysokého kapitálu. Crowdfunding je limitován regulací na cca 5 mil. EUR na projekt ročně​, takže prakticky se hodí pro částky v řádu jednotek až desítek milionů Kč. Vyšší sumy by vyžadovaly opakované kampaně nebo jinou kombinaci financování.

Otevřenost investorům

Crowdfunding je otevřený široké veřejnosti – investovat může kdokoli (v mezích limitů a pravidel platformy), takže projekt může získat prostředky od tisíců drobných podporovatelů. Minifondy jsou uzavřenější – maximálně 20 neprofesionálních investorů, jinak jen kvalifikovaní​; reálně tedy oslovíte jen úzký okruh lidí, typicky osobně známých. SICAV fondy pro kvalifikované investory jsou otevřené “veřejně” jen úzké skupině bohatých investorů – mohou se inzerovat, ale účastnit se mohou jen ti s milionovými vklady​. Pro úplné retailové investory by připadal v úvahu jen veřejný fond (ale to je jiná kategorie, náročná na povolení). Z hlediska počtu investorů tedy vede crowdfunding (mnoho malých investorů), za ním SICAV FKI (někdy desítky investorů) a pak minifond (jednotky až nízké desítky investorů).

Právní regulace a administrativní náročnost

Minifond má nejnižší regulatorní zátěž – žádná licence, jen zápis a roční reporting​. Administrativa je tedy relativně jednoduchá (záleží na interní domluvě s investory). SICAV FKI má vysokou regulatorní náročnost – vyžaduje dodržování zákona o investičních fondech, statut, schvalování ČNB či spolupráci s licencovanou IS, pravidelné zprávy ČNB, depozitáře atd. Crowdfunding je z pohledu projektu relativně jednoduchý (firma sama licenci mít nemusí, tu má platforma), ale platforma si vyžádá informace a podklady podobně jako banka či fond (např. podnikatelský plán, finanční výkazy, dokument s klíčovými informacemi pro investory apod.).

Administrativu po úspěšné kampani ale nepodceňujme – komunikace s mnoha investory, vyplácení výnosů apod. může být náročná, i když ji často platforma technicky pomáhá řešit. Celkově lze říci, že nejjednodušší na spuštění je minifond (ale zase omezený v marketingu), crowdfunding je jednodušší z hlediska povolení (využijete hotovou platformu) ale vyžaduje intenzivní přípravu kampaně, a SICAV je nejsložitější na založení i provoz, vhodný jen pokud to objem investic ospravedlní.

Výhody a nevýhody jednotlivých přístupů

Shrnuto – Minifondy vynikají flexibilitou, nízkými náklady a rychlostí založení​. Umožní individuální přístup a plnou kontrolu zakladatele, avšak trpí nedostatkem důvěry u širší veřejnosti a omezeným dosahem investorů (musíte si je prakticky sehnat sami v okruhu známých)​. SICAV/FKI fondy nabízejí profesionalitu, prestiž a potenciál velkého kapitálu, plus daňové zvýhodnění investičního fondu​. Na druhou stranu mají vysoké fixní náklady, delší čas spuštění a přístup jen k bohatým investorům – pro menší startup by to bylo jako jít s kanónem na vrabce. Crowdfunding přináší demokratizaci financí a marketingový rozruch, může být skvělý k zapojení komunity a získání menších částek rychle. Nevýhodou jsou limity objemu, nutnost zveřejnění detailů a roztříštěnost akcionářů/věřitelů, což může ztěžovat další řízení projektu. Také úspěch není zaručen – je třeba zaujmout veřejnost, což ne každý projekt dokáže.

Praktické zkušenosti

Všechny tři cesty už byly v české praxi mnohokrát použity – s různými výsledky. Minifondy pomohly nastartovat řadu menších investičních firem (zejména rodinné fondy spravující majetek bohatších jednotlivců), ale zároveň se proslavily i kauzami, kdy neopatrní lidé přišli o úspory kvůli investicím do pochybných schémat vydávajících se za fondy​.

SICAV fondy/FKI stojí za financováním mnoha úspěšných developerských projektů, obnovitelných zdrojů či nákupů firem – často s výnosy pro investory v řádu jednotek až nižších desítek procent ročně. Veřejnost o nich moc neví (nejsou volně přístupné), ale v odborné komunitě jsou respektovaným nástrojem. Občas se objeví i méně úspěšné fondy (třeba s nízkým zhodnocením či špatnou likviditou pro investory), avšak regulační rámec zatím zabránil vyloženým podvodům v této oblasti.

Crowdfunding v ČR financoval například vznik mnoha nových produktů a firem (od designových výrobků, přes potravinářské novinky, až po technologické vychytávky). Úspěšné kampaně prokázaly sílu komunity – například developerské projekty na platformě Upvest ukázaly, že i drobná investiční veřejnost se ráda zapojí do realitního trhu, který byl dříve přístupný jen velkým hráčům​. Naopak některé neúspěchy (když projekt nesplnil očekávání investorů) vedly k opatrnosti – platformy i investoři se z nich poučili a dnes kladou větší důraz na ověřování a transparentnost.

Tipy pro výběr nejvhodnější varianty financování

Jak si tedy vybrat mezi minifondem, SICAV fondem či crowdfundingem? Záleží na povaze projektu, cílové částce, okruhu investorů i časových a odborných možnostech podnikatele.

Zde je několik tipů a úvah pro podnikatele i investory:

1. Velikost a fáze projektu:

• Pro menší start-up nebo projekt v rané fázi, který potřebuje jednotky milionů Kč a má podporu komunity či atraktivní příběh, bude crowdfunding zřejmě nejvhodnější – získáte peníze i fanoušky zároveň.
• Pokud však sháníte vyšší desítky milionů a více a máte již něco vybudováno, zvažte fond pro kvalifikované investory (SICAV), protože vám otevře dveře k větším částkám od movitých investorů.
• Minifond může dávat smysl tehdy, když potřebujete střední objem (řekněme do ~50 mil. Kč) a máte skupinu spřízněných investorů, kteří věří vaší vizi – ušetříte čas i náklady oproti zakládání velkého fondu či shánění stovek drobných přispěvatelů.
  

2. Okruh potenciálních investorů:

• Zamyslete se, koho oslovíte. Máte kolem sebe pár bohatších známých ochotných investovat větší sumy? Pak minifond (případně do budoucna i FKI fond) je logickou cestou – nabídnete jim profesionálnější strukturu než pouhou půjčku či tichou společnost a rozdělíte riziko mezi ně.
• Chcete-li získat veřejnost (typicky když prodáváte produkt masám a vaši zákazníci by mohli být i investory), je crowdfunding správná volba – umožní zapojit kohokoli, i s malou částkou.
• Cílíte na institucionální investory či větší “ticket size” (investice v řádu milionů od jednoho subjektu)? Pak budete téměř jistě potřebovat regulovaný fond (FKI) nebo jiný formální vehikl, protože například fondy nebo wealth management klienti mohou investovat často jen do regulovaných struktur.
  

3. Rychlost a náklady vs. důvěryhodnost:

• Potřebujete financování velmi rychle a s co nejnižšími počátečními náklady? Minifond vede – založíte s.r.o., sepíšete smlouvy, a během pár týdnů můžete investovat svěřené peníze.
• Crowdfundingová kampaň zabere měsíce příprav a není jisté, že se podaří, ale nemusíte platit předem vysoké poplatky (platforma si vezme provizi až z vybrané částky).
• SICAV/FKI má nejdelší horizont (může trvat i půl roku, než vše vyřídíte a získáte peníze do fondu) a vyžaduje značný kapitál do startu (poradci, právníci, základní kapitál, poplatky ČNB). Na oplátku však u investorů budí největší důvěru – uvidí, že jste pod dohledem regulátora a že vše běží v “bezpečném režimu”.

Pokud tedy máte čas, kapitál a potřebujete důvěru velkých investorů, vyplatí se investovat do založení SICAV. Pro pilotní financování nebo ověření zájmu ale volte raději jednodušší cesty (crowd/minifond), a fond můžete založit později, až bude projekt ve fázi růstu.

4. Míra kontroly a zapojení investorů:

Ujasněte si, jak moc chcete mít investory “u sebe”.

• Desítky drobných akcionářů (crowdfunding) mohou znamenat tlak na informace, případně komplikace při rozhodování (musíte svolávat valné hromady, řešit komunikaci s mnoha lidmi). Někdy se drobní investoři stanou největšími fanoušky a pomocníky, jindy ale mohou být zdrojem veřejné kritiky (např. na sociálních sítích, pokud se projektu nedaří).
• Minifond drží investory v pozadí – nemají přímý podíl ve vaší firmě, pouze podíly ve fondu, který spravujete vy; to vám dává relativní klid k práci, ovšem za cenu, že musíte odvádět dobrou správu jejich peněz.
• FKI fond také udržuje investory strukturovaně “dál” od operativy projektu (jsou akcionáři fondu, ne nutně vaší provozní společnosti), ale zpravidla budete muset podávat profesionální reporty a jednat s jejich zástupci (investičním výborem apod.).

Pokud tedy nechcete řešit stovky malých spolumajitelů, raději se vyhněte equity crowdfundingu a jděte cestou kvalifikovaných investorů. Naopak pokud oceníte komunitní aspekt a nevadí vám širší komunikace, crowdfunding může přinést nejen peníze, ale i cennou zpětnou vazbu od nadšenců.

5. Role a cíl investora:

Z pohledu investorů samotných: pokud jste drobnější investor hledající vysoké zhodnocení a zároveň vás baví podpořit nové nápady, pak crowdfunding či účast v minifondu může být zajímavá cesta (počítejte ale s vysokým rizikem a nízkou likviditou – investujte jen takové prostředky, o které si můžete dovolit přijít).

Jste-li movitý investor či rodinná firma a chcete investovat větší částku, bude pro vás vhodnější fond kvalifikovaných investorů – ať už vstup do existujícího (výběr z desítek FKI fondů na trhu podle zaměření), nebo klidně založení vlastního FKI fondu po boku podnikatele, kterému věříte.

Minifondy mohou být pro investory lákavé vyšším potenciálním výnosem (díky nízkým nákladům)​, ale vyžadují velkou důvěru ve správce – vhodné spíše pokud investora se správcem pojí osobní vztah.

Crowdfunding je skvělý pro začínající investory – můžete investovat třeba jen pár tisíc korun a “osahat” si investici do firem či projektů, které by jinak byly nedostupné. V B2B kontextu (např. když firma investuje do jiné firmy) ale crowdfunding nedává tolik smysl, tam jsou lepší fondy či přímé investice.

Na závěr, ať už se vydáte kteroukoliv cestou, doporučujeme poradit se s odborníky (právníky, investičními poradci) a pečlivě prostudovat aktuální právní požadavky. Minifondy, SICAV i crowdfunding mohou být účinnými nástroji financování – klíčem je zvolit ten pravý pro vaši situaci a správně jej nastavit. Při správném použití mohou pomoci nastartovat skvělý projekt; při podcenění rizik či pravidel mohou naopak způsobit nemalé potíže. Rozhodujte se proto informovaně, transparentně komunikujte s investory a budujte jejich důvěru postupně. Silný příběh, realistický plán a férový přístup jsou nakonec základem úspěchu u všech forem financování. Hodně štěstí na vaší cestě k získání kapitálu!

Zajímají vás legislativní novinky v roce 2025? Připravili jsme si pro vás webinář.

Proč si vybrat právě nás?

Naše služby využívají firmy všech velikostí, protože jim poskytujeme rychlá a efektivní řešení v oblasti smluvní dokumentace. Například:

• Smlouvy na míru bez zbytečných průtahů: Připravíme pro vás obchodní smlouvy, dohody s dodavateli, pracovní smlouvy i další dokumenty tak, aby odpovídaly vašim potřebám a minimalizovaly rizika.
• Jasné a srozumitelné podmínky: Navrhujeme smlouvy tak, aby byly praktické, přehledné a snadno použitelné v běžném provozu.
• Ochrana před právními komplikacemi: Pomáháme klientům předcházet nejasnostem, sporům a nevýhodným podmínkám.

Víme, že administrativní zátěž spojená se smlouvami může brzdit váš byznys. Proto jsme pro vás připravili e-book "Advokáti radí, jak ušetřit miliony", který vám ukáže, jak mít smlouvy pod kontrolou bez zbytečných komplikací.

✅  Praktické rady, jak si efektivně nastavit smluvní procesy a ušetřit čas.
✅  Konkrétní tipy, jak se vyhnout nejčastějším chybám ve smlouvách.
✅ Ukázku našeho přístupu: jak jednoduše a srozumitelně předáváme odborné znalosti v oblasti smluvní dokumentace.

Neztrácejte čas se smlouvami – my vám pomůžeme nastavit smluvní procesy tak, aby byly rychlé, efektivní a bezpečné.

Napište si o e-book Advokáti radí, jak ušetřit miliony ZDE 

Nechcete tenhle problém řešit sami? Věří nám více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference.