Výzva k vrácení dotace - nezákonný zásah?

Může být výzva k vrácení dotace nezákonným zásahem správního orgánu?



Dle § 14f odst. 3 zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZRP“) platí, že poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění důvodně domnívá, že příjemce dotace, v přímé souvislosti s ní, porušil povinnost stanovenou právním předpisem, nedodržel účel dotace, nebo porušil jinou podmínku, za které byla dotace poskytnuta a u které nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě, když povaha pochybení nápravu neumožňuje.

 

Dle ust. § 14f odst. 4 ZRP platí, že výše částky navržené ve výzvě k vrácení dotace nebo její části musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 6 ZRP. Dle tohoto ustanovení může poskytovatel v rozhodnutí o poskytnutí dotace stanovit, že nesplnění některých podmínek podle § 14 odst. 4 písm. g) ZRP nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace.

 

Při stanovení nižšího odvodu musí poskytovatel uvést procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl, vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanovit pevnou částku odvodu. Přitom musí přihlédnout k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na udržení účelu dotace.

 

Z výše uvedeného tak vyplývá, že poskytovatel dotace je povinen ve výzvě k navrácení dotačních prostředků nejen uvést, v jakém rozsahu požaduje dotační prostředky vrátit, ale zároveň má povinnost zdůvodnit, jakými hledisky se při stanovení finanční opravy řídil. Takové stanovení pak musí obsahovat posouzení rozsahu porušení dotačních podmínek při respektování zásady proporcionality.

 

Rozhodnutí o stanovení finanční opravy tedy musí vždy obsahovat přezkoumatelné posouzení závažnosti, důsledků a okolností porušení. Pokud rozhodnutí tyto náležitosti neobsahuje, jedná se o ryze formalistický přístup, jak ostatně uvádí také  Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 25. 6. 2008, č. j. 9 Afs 1/2008-45, kde uvádí, že „sankční odvod je třeba vždy spojovat jen s neoprávněným nakládáním s finančními prostředky státu a jeho uložení nemůže být postaveno na ryze formalistickém přístupu, bez ohledu na skutečný stav věci. Klíčovou pro posouzení věci je tak skutečnost, zda daňový subjekt poskytnuté prostředky použil na úhradu nákladů přímo souvisejících s financováním podporovaného projektu.“

 

Pokud tedy rozhodnutí o stanovení výše finanční opravy neobsahuje uvedené náležitosti, je z pohledu ZRP zatíženo zásadní vadou a naplňuje definici nezákonného zásahu správního orgánu do sféry příjemce dotace. Takové rozhodnutí je pak při splnění ostatních podmínek přípustnosti žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu touto žalobou napadnutelné.

 

Pro více informací nás kontaktujte:

 

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., partner

 

Mgr. Antonín Hajdušek, právník

 

Chcete vědět víc?
Mgr. Antonín Hajdušek specialista na veřejné zákázky a dotace
- obrana proti krácení dotací
- zadávací dokumentace
- veřejné zakázky


hajdusek@arws.cz +420 725 992 682