Dohody o provedení práce v roce 2026: Nové limity, odvody a povinnosti zaměstnavatelů

7.5.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Od dubna 2026 se pravidla pro dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) zásadně změnila – zvýšily se limity pro odvody pojistného, zaměstnavatelé řeší nový systém hlášení a hrozí pokuty až do miliónů. Zatímco zdánlivě jde jen o technické úpravy, realita je složitější: mnoho firem stále aplikuje zastaralá pravidla, na základě kterých riskují peníze i právní problémy. Pokud vaše firma brigádníky zaměstnává, musíte vědět, že letos platí zcela nové hranice, povinnosti a systém sankcionování.

Fotka zobrazuje odborníka diskutujícího o tématu změny pravidel DPP a DPČ.

Obsah článku

Dohody o provedení práce a jejich role v České republice
Základní limity a hranice pro rok 2026
Daňové aspekty a srážky z příjmů
Nový systém hlášení a jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Odvody sociálního a zdravotního pojištění
Rozdíly mezi DPP a DPČ v roce 2026
Možné problémy a jejich řešení
Proč zaměstnavatelé riskují chyby a co dělat

Od roku 2026 se pojistné na sociální a zdravotní pojištění u DPP odvádí až od příjmu 12 000 Kč měsíčně. V roce 2025 to byla částka 11 500 Kč, což umožňuje některým zaměstnavatelům ušetřit na odvodech, pokud si brigádník vydělá méně.

Od dubna 2026 se všechny dohody hlásí v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Za chybná či opožděná hlášení hrozí pokuty až 50 000 Kč za každé porušení. Jde o nejčastější zdroj sankcí pro zaměstnavatele.

Odměna z DPP nesmí být nižší než zákonné minimum, které v roce 2026 činí 22 400 Kč měsíčně. Jinak zaměstnavatel riskuje pokutu, která může dosáhnout až 10 milionů Kč v extrémních případech. Inspekce práce aktivně řeší situace, kdy zaměstnavatel vytváří několik navazujících dohod jen proto, aby se vyhnul překročení 300hodinového limitu. To se posuzuje jako skrytá pracovní činnost a vede k vysokým pokutám.

Dohody o provedení práce a jejich role v České republice

Dohody o provedení práce jsou v České republice jedním z nejčastěji používaných nástrojů pro flexibilní zaměstnávání. Zaměstnavatelé je využívají pro brigádníky, sezónní práce, jednorázové úkoly nebo výpomoc během špičky.

Jejich popularita není náhodou – DPP je jednodušší na administrativu než klasický pracovní poměr. Pokud zůstane příjem pod 12 000 Kč měsíčně, zaměstnavatel neplatí pojistné. Pro zaměstnance DPP znamená rychlou a pružnou práci bez složitějšího náboru. Realita však ukazuje, že právě tato zjednodušení často vedou zaměstnavatele k chybám.

V roce 2026 se situace na poli DPP změnila více, než si mnoho firem uvědomuje. Při nastavování dohod a interních HR procesů je často vhodné ověřit postupy i z pohledu pracovního práva. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a úřady práce zavedením jednotného měsíčního hlášení vytěsňují prostor pro improvizaci.

Od dubna 2026 se hlášení všech dohod stává povinným a kontroly jsou přísnější. Praktické dopady nových pravidel a nejčastější chyby shrnuje také navazující článek DPP 2026: Novinky, změny, limity. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře se setkávají se stále více klienty, kteří si teprve při kontrole inspekce práce uvědomili, že jejich systém DPP není legální.

Základní limity a hranice pro rok 2026

Hodinový limit: 300 hodin ročně

Jedna z nejzákladnějších pravidel zní: na jednu DPP u jednoho zaměstnavatele platí maximum 300 hodin za kalendářní rok. Tento limit je vlastně celkem velkorysý – znamená, že brigádník může pracovat přibližně 6 hodin týdně průměrně po dobu roku, aniž by překročil hranici.

Problém nastane v momentě, kdy se zaměstnavatel rozhodne „obejít" limit tím, že po dosažení 300 hodin vypoví dohodu a hned potom uzavře novou. Inspekce práce to však viděla mnohokrát a právě v tomto scénáriu vidí porušení práva – opakované uzavírání dohod bez přestávky, kde řetězí DPP postupně za sebou, se posuzuje jako nelegální práce, ne jako normální provoz.

Zaměstnavatel, který jedná tímto způsobem, riskuje pokutu až 10 milionů Kč a povinnost doplatit všechny pojistné, která měla být odvedena, plus penále. Limit 300 hodin se počítá za kalendářní rok a vztahuje se na vztah mezi jedním zaměstnavatelem a jedním zaměstnancem.

Pokud je brigádník zaměstnán u více zaměstnavatelů, každý z nich má svou samostatnou 300hodinovou kvótu.

Peněžní limity pro odvody pojistného

V roce 2026 nabyla účinnosti klíčová změna: odvody na sociální a zdravotní pojištění u DPP se nyní uplatňují od 12 000 Kč měsíčně, ne od 11 500 Kč, jak tomu bylo v roce 2025. Tato částka se určuje jako 25 procent průměrné mzdy, zaokrouhleno na pětisetkoruny dolů.

Co to znamená pro praxi? Pokud si brigádník u jednoho zaměstnavatele vydělá 11 999 Kč měsíčně, zaměstnavatel neodvádí ani sociální, ani zdravotní pojištění.

Pokud ovšem příjem překročí 12 000 Kč, jsou povinné následující odvody:

7,1 procenta sociálního pojištění (strhává se z mzdy zaměstnanci)
Zaměstnavatel navíc vypočítá a odvede sociální pojištění v částce 24,8 procenta hrubé mzdy
4,5 procenta zdravotního pojištění (strhává se z mzdy zaměstnanci)
Zaměstnavatel navíc vypočítá a odvede zdravotní pojištění v částce 9 procent hrubé mzdy

Ačkoliv se odborně mluví o „srážkách ze mzdy zaměstnanci", obě sazby je fakticky povinností zaměstnavatele vybrat a odvést. Výsledkem je, že když překročíte 12 000 Kč měsíčně, faktické náklady na zaměstnance se výrazně zvýší. V těchto situacích se vyplatí posoudit i daňové dopady a správné nastavení odvodů v rámci daňového poradenství.

U dohod o pracovní činnosti (DPČ) je limit nižší – pojistné se odvádí už od 4 500 Kč měsíčně, protože DPČ je primárně určena pro dlouhodobější spolupráci a představuje vyšší míru sociální ochrany pro zaměstnance.

Minimální mzda a její dopad na DPP

Další důležitá hranice je minimální mzda, která od ledna 2026 činí 22 400 Kč měsíčně (respektive 134,40 Kč za hodinu). Mnoho zaměstnavatelů si mylně myslí, že na DPP si mohou domluvit „nižší sazbu" kvůli jednoduchosti.

To je chyba. Odměna z DPP nesmí být nižší než minimální mzda – a to bez výjimek. Pokud firma kombinuje DPP s externími dodavateli, může být užitečné porovnat rizika a smluvní nastavení podle článku Externí dodavatelé versus zaměstnanci: Jak správně nastavit smluvní vztahy a eliminovat daňová rizika skrytého zaměstnávání. Pokud domluvíte hodinovou sazbu 100 Kč na hodinu, porušujete zákon a riskujete vysokou pokutu. ČSSZ a inspekce práce to kontrolují a nejde o přestupek, který by se „malé chybě" promíjel.

Nejčastější otázky k základním limitům DPP v roce 2026

1. Lze si při DPP ujednat nižší hodinovou sazbu, např. 120 Kč na hodinu?
Ne. Minimální hodinová sazba je odvozena od minimální mzdy a v roce 2026 činí 134,40 Kč. Pokud se domluvíte na nižší částce, dohoda je neplatná a hrozí vám vysoká pokuta až do výše 10 milionů Kč v případě, že inspekce zjistí hromadný výskyt takových dohod.

2. Pokud je brigádník prvních 5 měsíců roku pod 12 000 Kč a v červnu překročí tuto hranici, kdy se pojistné začíná odvádět?
Od měsíce, ve kterém příjem dosáhne nebo překročí 12 000 Kč. V tomto případě tedy od června. Pojistné se vždy počítá měsíčně a není kumulativní přes všechny měsíce roku.

3. Musím hlásit DPP, ze které brigádník nic nevydělal?
Ano, od července 2024 jste povinni hlásit všechny DPP bez ohledu na to, zda byla vyplacena jakákoli odměna. Od dubna 2026 se tato povinnost plní prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), a vztahuje se i na tzv. „nulové dohody".

Daňové aspekty a srážky z příjmů

Srážková daň a její aplikace v roce 2026

Srážková daň je jedním z nejčastějších zdrojů zmatení. V praxi to funguje takto: pokud zaměstnanec na DPP nemá podepsané prohlášení poplatníka (běžně zvané „růžové prohlášení"), zaměstnavatel je povinen z jeho odměny srazit daň ve výši 15 procent – a to jako srážkovou daň (nikoliv zálohovou).

To znamená, že když si zaměstnanec vydělá 10 000 Kč a nemá podepsané prohlášení, zaměstnavatel srazí 1 500 Kč a vyplatí pouze 8 500 Kč. Tato srážka se automaticky odvádí finančnímu úřadu a zaměstnanec ji už nemusí řešit sám – pokud samozřejmě do daňového přiznání nezahrnuje další příjmy.

Jádro věci: srážková daň se uplatňuje jen tehdy, když zaměstnanec nemá podepsané prohlášení k dani. Pokud si toto prohlášení vezme a předá zaměstnavateli, daň se počítá jako zálohová ve výši 15 procent, ale uplatňuje se na ni základní sleva na poplatníka v roce 2026 ve výši 2 570 Kč měsíčně (30 840 Kč ročně).

V praxi to znamená, že když si zaměstnanec vydělá jen 8 000 Kč měsíčně a má podepsané prohlášení, vypočtená daň bude 1 200 Kč (8 000 × 15 %), ale sleva na poplatníka je 2 570 Kč. Protože je sleva vyšší než vypočtená daň, fakticky se mu daň nestrhne a dostane vyplacenou celou hrubou odměnu. To je důvod, proč se zaměstnanci často podpisem prohlášení vyplatí – výrazně jim to zvýší čistý příjem, pokud vydělávají do jisté hranice.

Zálohová daň versus srážková daň

Výraz zálohová daň se vztahuje na situaci, kdy zaměstnanec má podepsané prohlášení. V tomto případě se daň počítá ze skutečného příjmu, ale na ni se uplatňují slevy – zejména sleva na poplatníka.

Srážková daň se naopak uplatňuje bez ohledu na slevy a zaměstnavatel srazí prostě 15 procent. Která z nich je pro zaměstnance výhodnější? Téměř vždy zálohová daň (s prohlášením), protože se na ni uplatňují slevy. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře proto často doporučují zaměstnancům, aby si prohlášení podepsali – výsledkem je vyšší čistý příjem.

Nový systém hlášení a jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Zavedení JMHZ a jeho důsledky

Od dubna 2026 je v platnosti zásadní změna: hlášení všech dohod o provedení práce se přesunulo do jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Zatímco dříve se hlášení DPP podávalo prostřednictvím samostatného formuláře „Výkaz příjmů zaměstnanců na DPP", nyní je součástí jediného elektronického systému.

Co to znamená pro zaměstnavatele? Ačkoliv se zdá jít o administrativní úpravu, realita je taková, že se chyby stávají mnohem viditelnější a sankce mnohem přísnější.

Každý měsíc musíte hlásit:

Všechny zaměstnance na DPP, včetně těch, kteří v daném měsíci nevydělali nic
Jejich hrubé příjmy za měsíc
Všechny dohody – a to i ty, které už skončily nebo jsou plánované

Hlášení se podává do 20. dne následujícího měsíce. Pokud tedy měsíc březen skončí, hlášení za březen musíte podat nejpozději do 20. dubna. Zpoždění hlášení o jeden den znamená porušení povinnosti a hrozí pokuta až 50 000 Kč.

Sankce za chybné či opožděné hlášení

Právě pokuta za nesplnění hlášení nebo jeho podání s chybami je dnes nejčastějším zdrojem sankcí, které zaměstnavatelé dostávají. Inspekce práce a ČSSZ nemají v tomto smyslu soucit – chyba se penalizuje bez ohledu na to, zda si zaměstnavatel myslel, že jedná správně.

Příklad: Zaměstnavatel má v dubnu pět brigádníků na DPP. Při podání měsíčního hlášení zapomene jednoho z nich odeslat, nebo mu u něj neuvede správnou výši příjmu. Výsledkem je pokuta 50 000 Kč. Pokud se takto chybujete měsíčně a kontrola to zjistí, výsledek je násobek – např. 50 000 Kč × 12 měsíců = 600 000 Kč za jeden rok.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vidí tuto situaci pravidelně. Často překvapuje majitele firem, jak citlivě inspekce v poslední době postupuje. Zatímco před lety byla možná určitá tolerance, dnes jde o čistou aplikaci zákona bez výjimek. Pokud tedy chcete hlášení bezpečně zvládat, stojí vám za to nastavit si interní systém, nebo svěřit hlášení někomu, kdo se v tom vyzná.

Odvody sociálního a zdravotního pojištění

Jak se odvody počítají a kdy vznikají

Když zaměstnanec na DPP překročí měsíční příjem 12 000 Kč, zaměstnavatel se stane povinným subjektem pro odvod pojistného. To znamená, že z mzdy zaměstnanci strhává určitou procentuální sazbu a zaměstnavatel navíc vypočítá a odvede tzv. „zaměstnavatelský podíl".

Konkrétně se jedná o:

Zaměstnanec platí: 7,1 procenta sociálního pojištění a 4,5 procenta zdravotního pojištění
Zaměstnavatel navíc odvádí: 24,8 procenta sociálního pojištění a 9 procent zdravotního pojištění

Výsledkem je, že když si brigádník vydělá 15 000 Kč a překročí tak limit, jeho hrubá odměna 15 000 Kč se sníží na přibližně 13 230 Kč (po srážkách zaměstnanci). Zaměstnavatel navíc zaplatí 5 070 Kč na zaměstnavatelských odvodech. Celkový náklad pro zaměstnavatele tedy není 15 000 Kč, ale cca 20 070 Kč.

To je jeden z důvodů, proč mnoho zaměstnavatelů preferuje hrubou odměnu 11 999 Kč – pod touto hranicí se pojistné neplatí vůbec a všechny tři strany (zaměstnanec, zaměstnavatel i stát) jsou mimo pojistný systém.

Sčítání příjmů u jednoho zaměstnavatele versus více zaměstnavatelů

Jedno z nejčastějších nedorozumění se týká sčítání příjmů. Od roku 2025 (a nadále v 2026) platí toto: pokud zaměstnanec má u jednoho zaměstnavatele více DPP, jejich příjmy se sčítají. Pokud má DPP u různých zaměstnavatelů, jejich příjmy se nesčítají.

V praxi to znamená: Zaměstnanec má u firmy A dvě DPP: jednu za 8 000 Kč a druhou za 5 000 Kč. Souhrnně tedy 13 000 Kč – a protože se u jednoho zaměstnavatele sčítají, vzniká mu účast na pojištění.

Týž zaměstnanec má navíc třetí DPP u firmy B za 6 000 Kč. Tato částka se k těm 13 000 Kč u firmy A nesčítá. U firmy B se pojistné neodvádí, protože 6 000 Kč je pod 12 000 Kč. Tento systém vychází z logiky, že pojistné se váže ke konkrétnímu zaměstnavateli a jejich příjmy nejsou vzájemně závislé. Zaměstnavatel A tedy není odpovědný za to, zda zaměstnanec pracuje jinde.

Nejčastější otázky k odvodu pojistného

1. Pokud si brigádník vydělá přesně 12 000 Kč měsíčně, musíme odvádět pojistné?
Ano, pojistné se odvádí od dosažení částky 12 000 Kč včetně. Pokud je příjem přesně 12 000 Kč, jste povinni pojistné vypočítat a odvést.

2. Lze si s brigádníkem domluvit, že v dubnu vydělá 11 500 Kč, ale v květnu pouze 8 000 Kč, aby se průměrně neplatilo pojistné?
Ne. Pojistné se posuzuje měsíčně a nezávisí na průměru. Když v dubnu překročí 12 000 Kč, pojistné se odvádí za duben, bez ohledu na květnový výnos, který bude nižší.

3. Pokud si zaměstnanec vydělá 12 000 Kč, hrozí mi pokuta, pokud jsem pojistné neodvedl?
Ano. Pokud nezahlásíte příjem správně nebo pojistné neodvedete, ČSSZ vám může uložit pokutu. Její výše se liší podle závažnosti porušení, ale v řádu desítek tisíc korun je standardem.

Pracovněprávní povinnosti zaměstnavatele

Písemná forma dohody a její náležitosti

Dohoda o provedení práce musí být vždy uzavřena v písemné formě. Jde o absolutní povinnost, která se nedá obejít ústní dohodou nebo e-mailem. Usnesení inspekce práce rozhoduje, že bez písemného podpisu obou stran není právní vztah ustaven a pracovník fakticky pracuje „na černo".

Dohoda musí obsahovat:

Identifikační údaje obou stran (jméno a příjmení, adresa, identifikační číslo)
Konkrétní popis prací, které budou vykonávány (nikoliv jen vágní „pomocné práce")
Rozsah pracovní doby – zpravidla se uvádí maximální počet 300 hodin ročně
Dobu trvání dohody – obvykle do 31. prosince (lze uvést i kratší období)
Sazbu nebo výši odměny (minimálně 134,40 Kč za hodinu v roce 2026, nebo 22 400 Kč měsíčně)
Termíny výplaty odměny
Podpisy obou stran s datem

Ačkoliv se zdá, že tyto náležitosti jsou jednoduché, inspekce práce jim věnuje zvýšenou pozornost. Pokud dohoda „není konkrétní" – např. pokud řeknete jen „pomocné práce v provozovně" bez specifikace, jaké práce konkrétně – inspekce to může vyhodnotit jako porušení povinnosti. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře proto vždy doporučují připravit si šablonu dohody, která specifikuje konkrétní činnosti.

Informační povinnost vůči zaměstnanci

Zaměstnavatel má zákonem stanovenou povinnost informovat zaměstnance na DPP v písemné formě o podmínkách jeho práce. Tuto informaci musí poskytnout nejpozději do 7 dnů od zahájení práce.

Informace musí obsahovat:

Místo výkonu práce
Výši a způsob výpočtu odměny
Výměru a způsob čerpání dovolené (pokud zaměstnanec nabývá nárok na dovolenou)
Informaci o odborném rozvoji, je-li součástí vztahu

Tato povinnost se často opomíjí, zejména u krátkodobých brigád. Inspekce ji však kontroluje a chybějící informace se počítá jako porušení. Nejčastěji se řeší formou dodatečného sdělení e-mailem, což není ideální, ale je to lepší než nic.

Právo na dovolenou a její výpočet

Od roku 2024 mají brigádníci na DPP i právo na dovolenou – pokud jsou splněny podmínky. Jde o nepopulární novinku, kterou mnoho zaměstnavatelů stále nerespektuje. Nárok na dovolenou vzniká, pouze pokud jsou splněny současně dvě podmínky:

Dohoda trvá alespoň 4 týdny (28 kalendářních dnů) v jednom kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele.
Zaměstnanec odpracuje minimálně 80 hodin v daném kalendářním roce.

Pokud jsou obě podmínky splněny, zaměstnanec má automaticky nárok na dovolenou. Výpočet je poměrně komplikovaný – dovolená se počítá v hodinách, a ne v dnech. Vzorec zní:

(počet odpracovaných hodin : týdenní úvazek : 52) × (počet týdnů dovolené dle zákona) × týdenní úvazek = dovolená v hodinách

Příklad: Brigádník odpracuje v roce 150 hodin na DPP, kterou trvala 6 měsíců (tj. cca 26 týdnů). Pokud by jeho fiktivní týdenní úvazek byl 20 hodin a nárok na dovolenou 4 týdny ročně (zákonné minimum), výpočet by byl: (150 : 26 : 20) * 4 * 20 = 11,5 hodin dovolené. To znamená, že zaměstnanec má nárok na zhruba den a půl dovolené. Pro zjednodušení je možné použít poměrový výpočet k odpracovaným hodinám za rok.

U DPP se dovolená nezapočítává do limitu 300 hodin, takže pokud brigádník čerpá dovolenou, limit se nezvyšuje. U DPČ je to naopak – dovolená se do limitu počítá.

Mnoho zaměstnavatelů tuto povinnost ignoruje, protože si nejsou jistí výpočtem. Realita je ale tak, že když inspekce práce zjistí, že brigádník měl nárok na dovolenou a zaměstnavatel mu ji neposkytl nebo neproplatil, dojde k uložení pokuty.

Rozdíly mezi DPP a DPČ v roce 2026

Přehledné srovnání

V praxi jsou nejčastěji zmateni zaměstnavatelé, kteří si nejsou jistí, kdy použít DPP a kdy DPČ. Rozhodnutí je důležité, protože se od něj odvíjí celá řada povinností.

Aspekt	DPP	DPČ
Sazba daně z příjmu	15 %	15 %
Limit pro odvody pojištění (2026)	12 000 Kč měsíčně	4 500 Kč měsíčně
Hodinové omezení	Max. 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele	Průměrně max. 20 hodin týdně (za období trvání, max. 52 týdnů)
Nárok na dovolenou	Ano, pokud 4 týdny + 80 hodin	Ano, pokud 4 týdny + 80 hodin
Počítá se dovolená do limitu?	Ne	Ano
Typické použití	Jednorázové brigády, krátkodobé práce	Dlouhodobější spolupráce, výpomoc s předvídatelným rozsahem

DPP je ideální, když chcete zaměstnat někoho na krátkodobou práci – brigádníka na 2 měsíce na sběr úrody, pomocníka do prodejny na sezónu nebo specialistu na jednu konkrétní úlohu. Hodinový limit 300 hodin ročně poskytuje jasnou hranici.

DPČ se hodí, když víte, že budete s danou osobou dlouhodobě spolupracovat. Vhodná je pro asistenty, lektory, konzultanty nebo osoby pracující z domova. Limit je sice plynulejší (průměrně 20 hodin týdně), ale pojistné se odvádí už od 4 500 Kč, takže je to dražší varianta, pokud zaměstnanec vydělá více.

Možné problémy a jejich řešení

Typické chyby zaměstnavatelů

Během více než deseti let praxe právníci z ARROWS advokátní kanceláře vidí stále stejné chyby, které zaměstnavatelé dělají. Jde o situace, kdy se zdá, že zaměstnavatel jednal v dobré víře, inspekce práce však vidí porušení zákona.

Možné problémy	Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)
Chybné nastavení limitů pro pojistné – Zaměstnavatel neví, že od roku 2026 je limit 12 000 Kč, a neodvádí pojistné správně. Následek: doměrek pojistného, penále, pokuta až 50 000 Kč za hlášení.	Zajistíme revizi vaší mzdové dokumentace, ověříme správnost výpočtů, seznámíme vás s aktuálními pravidly. Při již probíhající kontrole vás v jednání s úřady zastupujeme a vyjednáváme o snížení sankcí.
Řetězení dohod bez mezer – Zaměstnavatel si myslí, že smí pouze uzavřít novou DPP po skončení předchozí a dosažení 300 hodin. Inspekce to viděla již mnohokrát a vidí v tom nelegální práci.	Posoudíme vaši historii dohod, ověříme evidenci na ČSSZ, zajistíme obranu proti uložené pokutě. Poradíme vám, jak dohody legálně strukturovat pro budoucnost.
Zpoždění nebo chybné hlášení v JMHZ – Zapomenete odeslat měsíční hlášení včas, nebo v něm neuvedete všechny brigádníky. Výsledkem je pokuta 50 000 Kč za každé porušení.	Převezmeme komunikaci s ČSSZ, zajistíme rychlé odstranění vad v hlášení a požádáme o prominutí sankcí. Nastavíme vám interní systém, aby se takové chyby neopakovaly.
Dohoda bez písemné formy nebo neúplná – Pracovník bez podpisu nebo jasně sjednaných podmínek. Inspekce to vidí jako skrytou práci bez ochrany zaměstnance.	Připravíme vám šablonu DPP s všemi povinnými náležitostmi, proškolíme váš tým na správný postup a budeme vás coby externího právníka zastupovat v řízení s inspekčním orgánem.
Nesplnění povinnosti vyplácet minimální mzdu – Zaměstnavatel si domluvil s brigádníkem nižší sazbu kvůli „flexibilitě". Inspekce to posoudí jako porušení práva zaměstnance.	Posoudíme, zda došlo k porušení, a pokud ano, zajistíme doplacení dluhu zaměstnanci a bránit vás proti pokutě inspekce. V některých případech lze vyjednat snížení sankcí.

Nové povinnosti od roku 2026 a jejich dopad

Příspěvek na penzijní připojištění pro rizikové práce

Od roku 2026 přichází další nová povinnost, která se týká specifické skupiny zaměstnanců: těch, kteří pracují v kategorii rizikových prací (tzv. třetí kategorie ztíženého pracovního prostředí). Zaměstnavatel musí nyní přispívat těmto zaměstnancům na jejich doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Tato povinnost se zatím netýká všech brigádníků, ale pouze těch, jejichž práce spadá do kategorizace „rizikové práce" (práce v hluku, chemikáliích, nebezpečných podmínkách atd.). Pokud takové zaměstnance zaměstnáváte, měli byste si ověřit, zda jejich práce do této kategorie spadá, a pokud ano, musíte mít nastaven systém příspěvků.

Proč zaměstnavatelé riskují chyby a co dělat

Komplexita pravidel a jejich časté změny

Ačkoliv se pravidla DPP zdají na první pohled jednoduchá, realita je složitá. V posledních čtyřech letech se zákon na poli dohod zásadně změnil – zavedlo se hlášení do ČSSZ, změnily se limity, začaly se odvádět pojistné, zavedly se nové povinnosti vůči zaměstnancům.

Zaměstnavatelé, zvlášť ti menších firem, nemají kapacitu sledovat všechny změny a často pracují podle starších pravidel bez vědomí, že už neplatí. Typicky se děje to, že zaměstnavatel funguje podle zvyklostí z minulých let a neví, že se něco změnilo.

Pokud jsou pak kontrolováni, předvádí údaje, která jsou „podle jejich pochopení" správná, ale fakticky neodpovídají platným pravidlům. Inspekce pak není shovívavá a uloží pokutu. Praktická rada: Pokud vaše brigádníky hlásíte správně a do data, máte tu nejlepší ochranu. Pokud si nejste jistí, je vždy lepší si poradit s právníkem předem, než se vzpamatovat z pokut po kontrole.

Jak se bránit a předcházet problémům

Nejlepší strategie je prevence . Pokud nastavíte správný systém od začátku, eliminujete 90 procent rizika.

To znamená:

Mít vzor DPP, který obsahuje všechny povinné náležitosti – konkrétní popis prací, minimální mzdu, termín výplaty, podpis obou stran.
Měsíčně hlásit všechny DPP v JMHZ včas a bez chyb – lze si pro to zřídit interní kontrolu nebo si svěřit hlášení specialistovi.
Měsíčně ověřovat, zda nejste nad limity – 12 000 Kč pro pojistné, 300 hodin ročně za jednoho zaměstnavatele.
Nebýt leniví na formality – písemná forma, dobu trvání, výplatu včas, informace zaměstnanci do 7 dnů.
Nevytvářet řetězce dohod – pokud někoho potřebujete déle, zvažte DPČ či pracovní poměr, nikoliv řadu na sebe navazujících DPP.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mohou nastavit interní procesní řád pro vaši firmu, připravit vám sadu dokumentů nebo vás coby externího právníka poradit, když si nejste jistí v konkrétní situaci. To vše snižuje riziko a přináší klid o duši.

Závěrečné shrnutí

V roce 2026 platí zcela nová pravidla pro dohody o provedení práce. Zvýšený limit pro pojistné (z 11 500 Kč na 12 000 Kč), zavedení jednotného měsíčního hlášení, přísnější sankce – to vše znamená, že zaměstnavatelé musí být opatrnější a lépe organizovaní než kdy dříve. Co v minulých letech prošlo bez povšimnutí, dnes inspekce posoudí jako porušení a penalizuje bez výjimek.

Pokud vaše firma zaměstnává brigádníky, měli byste si být jistí, že:

Každá DPP je v písemné formě s konkrétním popisem práce a minimální mzdou.
Hlásíte je měsíčně a včas v systému JMHZ (od dubna 2026).
Nekreujete řetězce dohod bez logického důvodu.
Rozumíte limitům – 300 hodinám za rok, 12 000 Kč měsíčně pro pojistné.
Víte, jaké informace musíte zaměstnanci poskytnout a jaké povinnosti máte.

Pokud si v kterékoli z těchto oblastí nejste jistí, je lepší se poradit s právníkem, než později řešit pokuty a doměrky. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám mohou pomoci nastavit správný systém, obhájit vás při kontrole i vyjednat snížení sankcí, pokud již došlo k chybě. Svěřte si to těm, kdo se v tom vyznají – včas investovaný právní servis se vám mnohokrát vrátí.

Kontaktujte ARROWS advokátní kancelář na adrese office@arws.cz a poraďte se s našimi právníky o správném nastavení vaší praxe s dohodami o provedení práce. Máme dlouholeté zkušenosti, pojištění na škodu až 400 milionů Kč a znalost právě těchto problémů, se kterými se setkáváme u desítek klientů.

FAQ: Nejčastější otázky k dohodám o provedení práce v roce 2026

1. Pokud má brigádník jednu DPP u mě za 10 000 Kč a druhou u jiného zaměstnavatele také za 10 000 Kč, musím odvádět pojistné?
U vás jako u prvního zaměstnavatele ne, protože příjmy z různých zaměstnavatelů se nesčítají. Pojistné odvádíte jen z těch 10 000 Kč, které si brigádník vydělal u vás, a ta je pod limitem 12 000 Kč. U druhého zaměstnavatele se řeší stejně – pojistné tam také nevzniká. Zásada zní: příjmy z DPP se posuzují u každého zaměstnavatele zvlášť.

2. Jaká je nejčastější pokuta za porušení povinností vůči brigádníkům?
Nejčastěji se setkáváme s pokutou 50 000 Kč za zpoždění nebo chybu v měsíčním hlášení JMHZ. Druhou nejčastější pokutou je nedodržení minimální mzdy (desítky tisíc až 1 milion Kč) nebo neodvedení pojistného (desítky tisíc). Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám mohou pomoci těmto pokutám předejít správným nastavením procesů. Kontaktujte office@arws.cz.

3. Mohu si s brigádníkem domluvit, že se mu bude vyplácet v hotovosti bez faktury či dokladu?
Absolutně ne – to by bylo pracování na černo. Každá odměna z DPP musí být zdokumentována a hlášena ČSSZ (od dubna 2026 prostřednictvím JMHZ) do 20. dne následujícího měsíce. Pokud to děláte jinak, riskujete pokutu za porušení evidence zaměstnanců a možné trestní postihy. Vždy si nechte od zaměstnance podpis a veďte si dokumentaci.

4. Je dovolená u DPP povinná a jak ji fakticky vyplácím?
Nárok na dovolenou vzniká jen pokud dohoda trvá alespoň 4 týdny a zaměstnanec odpracuje minimálně 80 hodin. Pokud ano, musíte mu dovolenou poskytnout – a to buď skutečným volnem (brigádník nepracuje a nedostane nic), nebo placením. Placená dovolená se obvykle vyplácí v okamžiku, kdy ji zaměstnanec čerpá, nebo v okamžiku skončení dohody. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám mohou poradit konkrétní postup. Napište na office@arws.cz.

5. Kontrola inspekce zjistila, že jsem neposkytoval brigádníkům příplatky za víkendy. Co teď?
Pokud brigádníci pracovali v sobotu nebo neděli, měli mít příplatek (alespoň 10 procent z hodinové sazby) nebo náhradní volno, pokud to nebylo v odměně zohledněno. Pokud to zaměstnavatel neudělal, jde o porušení práv zaměstnance. Inspekce to může vyhodnotit jako porušení a uložit pokutu. Je vhodné dohodnout se s brigádníky na doplacení nebo poskytnutí kompenzace a poradit si s právníkem na obranné strategii. ARROWS advokátní kancelář zastupuje klienty v jednáních s inspekčními orgány – office@arws.cz.

6. Kolik DPP mohu mít s jedním zaměstnancem u jednoho zaměstnavatele?
Teoreticky kolik chcete – zákon nedovoluje počet dohod, ale součet příjmů a hodin. Důležité je, aby součet příjmů všech DPP u jednoho zaměstnavatele nepřekročil 12 000 Kč měsíčně (pro pojistné) a aby součet hodin nepřekročil 300 ročně. Pokud máte dvě DPP s brigádníkem – jednu za 5 000 Kč a jednu za 7 000 Kč – jejich součet je 12 000 Kč a v daném měsíci se pojistné odvádí. Hranici sledujte a hlaste všechny DPP – včetně těch, které trvají delší dobu.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.