Jak začít podnikat v Litvě z České republiky: Co musí české firmy splnit

Pokud uvažujete o rozšíření vaší firmy do Litvy, čeká vás řada administrativních povinností a právních specifik, které laik často nedoceňuje. V tomto článku vám ukážeme konkrétní kroky, daňové povinnosti, rizika a všechny formálnosti, které musíte zvládnout. Zjistíte také, proč je lepší svěřit tuto komplexní agendu odborníkům, aby vám neunikly důležité detaily a neohrozili byznys v novém státě.

Rychlé shrnutí

• Volba právní formy – České firmy mohou v Litvě působit formou reprezentační kanceláře (bez obchodní činnosti), pobočky (odštěpného závodu) nebo založit samostatnou litevskou dceřinou společnost. Každá forma má jiné právní, daňové a administrativní důsledky.
• Registrace u Registru právnických osob (Juridinių asmenų registras) je v Litvě relativně rychlá, zpravidla trvá několik pracovních dní až týdnů v závislosti na připravenosti podkladů. Vyžaduje přeložené a úředně (případně notářsky) ověřené dokumenty, u českých listin často s apostilou.
• Minimální počáteční vklady – Založení nejoblíbenější společnosti s ručením omezeným (UAB) vyžaduje minimální základní kapitál 2 500 EUR. Akciová společnost (AB) vyžaduje kapitál ve výši 25 000 EUR dle zákona o akciových společnostech.
• Standardní sazba daně z příjmu právnických osob v Litvě je 15 % (pro menší podniky může být snížena na 5 %), základní sazba DPH je 21 %. Existují specifické povinnosti pro zahraniční subjekty bez sídla v Litvě, včetně nutnosti registrace k DPH při překročení obratu.

Právní formy podnikání v Litvě

České firmy, které chtějí vstoupit na litevský trh, stojí hned na začátku před zásadním rozhodnutím. Nejedná se pouze o formální otázku, ale o strategickou volbu, která ovlivní daně, odpovědnost, administrativu a flexibilitu vašeho podnikání. Inovační agentura Litvy nabízí přehled možností, přičemž každá má jiná práva a povinnosti.

Reprezentační kancelář

Reprezentační kancelář je právně nejjednodušší formou přítomnosti v Litvě, ale také s největšími omezeními. Jedná se o útvar vaší mateřské společnosti bez statusu samostatné právnické osoby. Reprezentační kancelář nesmí provádět obchodní činnost (generovat zisk) a slouží výhradně pro reprezentaci vaší společnosti, ochranu jejích zájmů, marketing, průzkum trhu a navazování obchodních kontaktů. Za všechny závazky reprezentační kanceláře ručí plnou měrou mateřská firma.

Pokud tedy chcete pouze testovat trh nebo budovat kontakty bez přímého prodeje, je to ideální první krok. Jakmile však budete chtít uzavírat obchodní kontrakty, fakturovat a prodávat, tato forma vám stačit nebude. Transformace na obchodní společnost s sebou později nese administrativní zátěž.

Pobočka (odštěpný závod)

Pobočka (filiálka) je dalším stupněm. Umožňuje provádět obchodní aktivity v rozsahu, v jakém ji pověří mateřská firma. Pobočka nemá vlastní právní subjektivitu – není samostatnou právnickou osobou oddělenou od zřizovatele. Za všechny závazky pobočky ručí plně mateřská společnost v České republice.

Pobočka poskytuje obchodní flexibilitu, musí být registrována v litevském Registru právnických osob a plnit daňové povinnosti v Litvě (vznik stálé provozovny). Z praktického hlediska je někdy pro zahraniční partnery méně transparentní než samostatná litevská firma a nese riziko plného ručení mateřské společnosti.

Vlastní litevská společnost (UAB)

Nejčastější právní formou je založení samostatné litevské společnosti, typicky společnosti s ručením omezeným (UAB – Uždaroji Akcinė Bendrovė). Tato forma dává plnou právní a ekonomickou nezávislost a omezuje odpovědnost společníka (české matky) pouze do výše nesplaceného vkladu.

UAB je vhodná, pokud plánujete dlouhodobou přítomnost, chcete nakupovat majetek, zaměstnávat lidi nebo budovat lokální brand. Je to standardní, důvěryhodná forma pro banky i obchodní partnery.

Vaši volbu by měla ovlivnit délka plánované přítomnosti, rozsah obchodní činnosti a míra rizika, kterou je mateřská společnost ochotna nést. Pro plnohodnotný byznys je UAB zpravidla nejbezpečnější a nejpřehlednější volbou. Rozhodnutí o právní formě má dopad na daňové plánování a přeshraniční toky dividend.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře běžně řeší taková rozhodnutí a mohou vám poskytnout konzultaci přesně na míru vaší situaci. Nejjednodušší je nás kontaktovat na office@arws.cz.

Registrační proces v praxi

Zaregistrovat firmu v Litvě je proces, který se díky digitalizaci zrychluje, ale pro cizince naráží na bariéry spojené s ověřováním dokumentů a identitou.

Krok 1: Rezervace názvu firmy

Prvním krokem je prověření a rezervace názvu v Registru právnických osob (spravuje Centrum registrů / Registrų centras). Cílem je zajistit jedinečnost a soulad s předpisy. Název musí splňovat litevské jazykové normy.

Pozor na použití názvu státu: Použití slova "Lietuva" v názvu společnosti podléhá specifickým pravidlům a v některých případech může vyžadovat povolení. Název nesmí být klamavý ani urážlivý.

Krok 2: Příprava dokumentů s překladem a apostilou

Toto je fáze, kde se proces nejčastěji zadrhává. Pokud zakládá firmu česká společnost, vyžaduje litevský rejstřík výpis z českého obchodního rejstříku mateřské firmy (ne starší 3 měsíců), rozhodnutí orgánu mateřské firmy o založení dceřiné společnosti/pobočky, stanovy nové společnosti (zakladatelská listina) a jmenování ředitele.

Dokumenty vydané českými úřady musí být úředně přeloženy do litevštiny. Ačkoliv mezi ČR a Litvou existují dohody o právní pomoci, v praxi rejstříky a notáři často vyžadují pro jistotu i apostilu nebo ověření dle příslušných norem EU pro veřejné listiny. Překlady musí vyhotovit kvalifikovaný překladatel. Chyba v překladu právních termínů vede k odmítnutí zápisu.

Krok 3: Složení základního kapitálu

Pro založení UAB (s.r.o.) je nutné složit základní kapitál minimálně 2 500 EUR. Ten se skládá na akumulační bankovní účet v bance působící v Litvě (nebo u instituce elektronických peněz akceptované rejstříkem). Po registraci se účet změní na běžný.

Praktické riziko: Litevské banky podléhají přísným AML (Anti-Money Laundering) předpisům. Otevření účtu pro firmu s českými vlastníky může trvat déle a banka bude vyžadovat detailní informace o původu prostředků a struktuře skutečných majitelů (UBO).

Krok 4: Registrace u Registru právnických osob

Vlastní registrace probíhá u státního podniku Registrų centras. Lze ji provést elektronicky (pokud máte litevský elektronický podpis, což cizinci na začátku nemají) nebo přes notáře. Poplatek za registraci UAB se pohybuje v řádech desítek eur (při elektronickém podání) až po vyšší částky při notářském zápisu.

Doba zpracování rejstříkem je obvykle do 3 pracovních dnů od podání bezchybných podkladů, ale celková doba přípravy se kvůli logistice dokumentů pohybuje v týdnech.

Krok 5: Povinné registrace po založení

Po zápisu do rejstříku proces nekončí. Je nutné provést registraci na daňovém úřadu (VMI - Valstybinė mokesčių inspekcija), registraci k DPH (pokud je povinná nebo dobrovolná) a registraci u sociálního pojištění (SODRA), která je nezbytná před zaměstnáním prvního pracovníka.

Související otázky k registraci a založení firmy v Litvě

1. Jak dlouho trvá proces?
Rejstřík zapíše firmu rychle (dny), ale příprava dokumentů, překlady a bankovní compliance proces protáhnou na 3–5 týdnů.

2. Mohu registraci provést online?
Ano, ale vyžaduje to kvalifikovaný elektronický podpis uznávaný v Litvě (např. litevská Mobile-ID nebo e-Residency karta). Pro většinu českých klientů je schůdnější cesta přes plnou moc udělenou advokátní kanceláři.

3. Co se stane, když dokumenty nejsou správně?
Rejstřík řízení přeruší a vyzve k nápravě. Tím se ztrácí čas. Právníci z ARROWS zajišťují kontrolu správnosti předem.

Daňové povinnosti

Litevský daňový systém je moderní, ale má svá specifika.

Daň z příjmu právnických osob (CIT)

Základní sazba daně z příjmu právnických osob je 15 % dle zákona o dani z příjmu právnických osob. To je méně než v ČR. Existuje však atraktivní snížená sazba 5 % pro malé podniky. Podmínkou je zpravidla průměrný počet zaměstnanců do 10 a roční příjem do 300 000 EUR (pozor, příjmy spojených osob se mohou sčítat).

Pro nově založené malé podniky existuje za určitých podmínek i možnost 0% sazby pro první zdaňovací období, ale zde je nutné pečlivě zkoumat splnění zákonných podmínek.

DPH – Sazby a limity

Základní sazba DPH je 21 %. Povinnost registrace k DPH vzniká, pokud odměna za dodané zboží a služby na území Litvy za posledních 12 měsíců přesáhne hranici 45 000 EUR.

Zahraniční osoby (bez sídla v Litvě) se musí registrovat k DPH v Litvě okamžitě, pokud zde začnou uskutečňovat zdanitelná plnění (např. dodání zboží), na která se nevztahuje přenesená daňová povinnost (reverse charge). Pro subjekty ze zemí mimo EU je často nutné ustanovit fiskálního zástupce.

Zdanění práce

Litva v roce 2019 provedla zásadní daňovou reformu a konsolidovala odvody na stranu zaměstnance. Hrubá mzda v Litvě tak vypadá "vyšší", protože zahrnuje většinu odvodů. Zaměstnanec odvádí ze své hrubé mzdy daň z příjmu (GPM) ve výši 20 % (při vyšších příjmech 32 %) a sociální/zdravotní pojištění (VSD a PSD). Zaměstnavatel odvádí nad rámec hrubé mzdy jen velmi nízké pojistné (cca 1,77 % v závislosti na rizikovosti práce).

Pro české firmy zvyklé na "superhrubou mzdu" (kde zaměstnavatel platí vysoké odvody nad rámec) je to opačná logika. Celkové náklady na práci (Cost of Labor) jsou ale srovnatelné.

Transferové ceny

Pokud česká matka fakturuje litevské dceři (nebo naopak), musí být ceny nastaveny na tržní úrovni. Litevský daňový úřad toto přísně kontroluje a vyžaduje dokumentaci transferových cen podle mezinárodních standardů.

Regulovaná povolání

V Litvě, stejně jako v ČR, podléhají některé činnosti regulaci. Pokud vaše podnikání spadá do regulovaných oblastí (stavebnictví, energetika, zdravotnictví, finanční služby, doprava), nestačí jen založit firmu. Musíte získat příslušnou licenci nebo povolení.

Pokud vysíláte české pracovníky k výkonu regulované profese, může být vyžadováno uznání jejich odborné kvalifikace v Litvě.

Otevření bankovního účtu a finanční záležitosti

Pro fungování firmy je nezbytný bankovní účet. V Litvě dominují skandinávské banky (Swedbank, SEB, Luminor), ale velmi silný je i sektor fintech a neobank (např. Revolut, Paysera), které jsou plnohodnotně regulovány litevskou centrální bankou (Lietuvos bankas).

Tradiční banky jsou vůči nerezidentům (firmám s českými vlastníky) velmi opatrné. Proces "Know Your Customer" (KYC) může být zdlouhavý a banka může vyžadovat osobní návštěvu ředitele. Fintech společnosti bývají flexibilnější a umožňují online onboarding, což je pro začátek podnikání často efektivnější.

Obraťte se na naše specialisty na mezinárodní právo:

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.

advokát, řídící partner

• dohnal@arws.cz

Mgr. Vojtěch Sucharda

advokát, partner

• sucharda@arws.cz

Dokumenty, překlady a apostila

Všechny úřední dokumenty z ČR určené pro litevské úřady musí být přeloženy do litevštiny.

Ačkoliv nařízení EU o zjednodušení požadavků na předkládání veřejných listin zrušilo nutnost apostily u mnoha typů dokumentů mezi členskými státy, v korporátní praxi (zakládání účtů, notářské zápisy) se stále často setkáte s požadavkem na vyšší ověření nebo apostilu pro právní jistotu. Doporučujeme si předem ověřit konkrétní požadavek daného úřadu či notáře. V Litvě je úředním jazykem litevština a anglické verze dokumentů úřady zpravidla neakceptují bez úředního překladu.

Zaměstnávání a pracovní právo

Litevský Zákoník práce (Darbo kodeksas) je poměrně flexibilní, ale má svá pravidla. Pracovní smlouva musí být písemná a v litevštině (nebo dvojjazyčná) a nahlášena do systému SODRA nejpozději jeden den před nástupem zaměstnance. V roce 2024 činí minimální měsíční mzda v Litvě 924 EUR hrubého dle rozhodnutí Ministerstva sociálního zabezpečení a práce.

Pokud zaměstnáváte české občany vyslané do Litvy, je nutné řešit formulář A1 (příslušnost k sociálnímu pojištění) a vyhnout se dvojímu zdanění.

Obchodní spory a vymahatelnost práva

V Litvě funguje kontinentální právní systém podobný českému. Obchodní spory řeší obecné soudy. Soudní řízení může být zdlouhavé, proto je klíčové mít kvalitně připravené obchodní smlouvy s jasnými doložkami o řešení sporů a rozhodném právu.

Pro zahraniční subjekty doporučujeme ve smlouvách sjednávat rozhodčí doložky nebo jasně definovat příslušnost soudů, aby se předešlo nejistotě.

Závěr

Podnikání v Litvě z České republiky je pro mnoho firem logickým krokem expanze. Litva nabízí příznivé podnikatelské prostředí, digitalizovanou státní správu a bránu na pobaltské trhy. Nicméně, rozdíly v daňovém systému, pracovním právu a administrativních postupech mohou být pro nepřipravenou firmu pastí.

Založení firmy, otevření účtu a nastavení daní vyžaduje přesnost. Chyby v úvodu stojí čas i peníze.

ARROWS advokátní kancelář se touto problematikou zabývá a pomáhá českým firmám s bezpečnou expanzí do Litvy. Díky naší síti ARROWS International a spolupráci s místními experty zajistíme hladký průběh celého procesu. Disponujeme pojištěním odpovědnosti až do výše 400 000 000 Kč, což je pro vás zárukou bezpečí.

Kontaktujte nás na office@arws.cz a my vám pomůžeme nastavit vaše podnikání v Litvě správně hned napoprvé.

FAQ – Nejčastější právní dotazy k podnikání v Litvě

1. Musím do Litvy jezdit osobně?
Většinu kroků (založení firmy, daňová registrace) lze vyřídit na dálku na základě plné moci. Osobní návštěvu může vyžadovat banka pro otevření účtu, i když i zde existují alternativy.

2. Potřebuji v Litvě ředitele?
Ano, litevská společnost (UAB) musí mít statutární orgán (ředitele). Může jím být i cizinec (např. občan ČR). Nemusí mít trvalý pobyt v Litvě, ale musí být schopen funkci vykonávat.

3. Jak je to s DPH při prodeji služeb z ČR do Litvy?
Záleží na typu služby a postavení odběratele (B2B vs B2C). V B2B se často uplatní režim reverse charge (přenesení daňové povinnosti), kdy DPH přiznává litevský odběratel. Je nutné to správně nastavit na fakturách.

4. Je těžké zrušit firmu v Litvě?
Likvidace společnosti je v Litvě administrativně a časově náročnější než její založení. Trvá minimálně 6 měsíců a zahrnuje kontroly ze strany daňového úřadu a archivu. Proto dobře zvažte vstup na trh.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je proto nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme žádnou odpovědnost za případné škody či komplikace vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez naší předchozí individuální právní konzultace a odborného posouzení. Každý případ vyžaduje řešení na míru, proto nás neváhejte oslovit.