Jak úspěšně založit a rozvíjet podnikání v Dubaji?

Komplexní právní a strategický průvodce pro investory

22.8.2025

Cílem tohoto článku je poskytnout komplexní, srozumitelný a právně fundovaný manuál pro zahraniční investory, kteří zvažují vstup na tento dynamický trh. V advokátní kanceláři ARROWS rozumíme, že úspěch v Dubaji vyžaduje více než jen dobrý obchodní nápad – vyžaduje hlubokou znalost místního právního a regulatorního rámce.

Potřebujete s tématem poradit? Obraťte se na advokátní kancelář ARROWS na e-mail office@arws.cz nebo telefon +420 245 007 740. Váš dotaz rád zodpoví "JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.,LL.M.", expert na dané téma.

Prostředí pro podnikání v Dubaji navíc prošlo v posledních letech zásadními legislativními změnami. Zavedení možnosti 100% zahraničního vlastnictví společností na tzv. Mainlandu a implementace federální korporátní daně představují revoluční kroky, které zcela změnily strategické plánování pro vstup na trh. Tento průvodce vás provede všemi klíčovými aspekty – od volby správné formy podnikání přes proces založení, přehled nákladů až po orientaci v daňovém a pracovněprávním prostředí.

Klíčové rozhodnutí: Kde v Dubaji založit firmu? Srovnání Mainlandu, Free Zone a Offshore

První a nejdůležitější strategické rozhodnutí, které musí každý investor učinit, je volba správné jurisdikce pro založení společnosti. V Dubaji existují tři základní možnosti: Mainland (pevninská část), Free Zone (svobodná zóna) a Offshore. Každá z nich nabízí odlišné výhody, podléhá jiné regulaci a je vhodná pro jiný typ obchodního modelu.

1. Dubajský Mainland (Onshore): Přímý přístup na trh SAE

Společnost založená na Mainlandu je licencována přímo dubajským Ministerstvem ekonomiky a turismu (Department of Economy and Tourism, DET, dříve známé jako DED). Její hlavní a nenahraditelnou výhodou je neomezený přístup na celý trh Spojených arabských emirátů (SAE). Firmy na Mainlandu mohou bez omezení obchodovat se soukromými i vládními subjekty napříč všemi emiráty a jako jediné se mohou ucházet o lukrativní vládní zakázky, které jsou pro firmy ze svobodných zón nedostupné.

Po legislativních reformách z roku 2021 je u většiny obchodních a průmyslových aktivit povoleno 100% zahraniční vlastnictví, což eliminuje dřívější nutnost mít místního partnera s 51% podílem. Provoz na Mainlandu je však spojen s přísnějšími požadavky. Klíčová je povinnost pronájmu fyzických kancelářských prostor o minimální velikosti 200 čtverečních stop (přibližně 18,5

). Velikost pronajaté kanceláře přímo ovlivňuje počet rezidenčních víz, která může společnost získat pro své zaměstnance, přičemž obvyklý přepočet je jedno vízum na 80 čtverečních stop (cca 7,4 ).

Ideální pro: Společnosti, jejichž primárním cílem je lokální trh SAE, jako jsou maloobchodní prodejny, restaurace, stavební firmy, místní poskytovatelé služeb a firmy usilující o vládní kontrakty.

2. Svobodné zóny (Free Zones): Mezinárodní obchod a specializované ekosystémy

Svobodné zóny jsou geograficky vymezené oblasti s vlastním regulačním a právním rámcem, které jsou navrženy tak, aby přilákaly zahraniční investice prostřednictvím řady pobídek. V Dubaji a okolních emirátech existuje více než 40 svobodných zón, z nichž každá se zaměřuje na specifický průmysl – například Dubai Multi Commodities Centre (DMCC) pro obchod s komoditami, Dubai Internet City (DIC) pro IT a technologie nebo Jebel Ali Free Zone (JAFZA) pro logistiku a mezinárodní obchod.

Mezi klíčové výhody patří standardně 100% zahraniční vlastnictví, 100% repatriace zisků a kapitálu, osvobození od dovozních a vývozních cel v rámci zóny a potenciální daňové výhody v rámci nového režimu korporátní daně. Zásadním omezením je však rozsah obchodní činnosti. Společnost ve svobodné zóně může volně obchodovat v rámci své zóny a na mezinárodních trzích. Pro přímý prodej zboží nebo služeb na trhu SAE (Mainland) musí využít služeb místního distributora nebo agenta, což může zvyšovat náklady a snižovat marže.

Provozní model je velmi flexibilní. Svobodné zóny umožňují využití tzv. flexi-desků (sdílené pracovní místo) nebo virtuálních kanceláří, což výrazně snižuje počáteční náklady a je ideální pro startupy, freelancery a malé firmy. Počet dostupných víz je však omezený a závisí na typu licence a pronajatého prostoru; například flexi-desk obvykle umožňuje získat pouze 1 až 3 víza.

Ideální pro: Společnosti zaměřené na mezinárodní obchod, export a import, IT a technologické firmy, konzultační služby s mezinárodní klientelou a startupy hledající nákladově efektivní řešení.

3. Offshore společnosti: Ochrana aktiv a mezinárodní holding

Offshore společnost je právnická osoba registrovaná v SAE (například v JAFZA), která je považována za nerezidentní a nesmí vykonávat žádnou obchodní činnost na území SAE. Její primární účel spočívá v mezinárodním obchodování, ochraně aktiv, správě duševního vlastnictví a fungování jako holdingová společnost pro vlastnictví podílů v jiných firmách.

Hlavními výhodami jsou 100% zahraniční vlastnictví, vysoká míra anonymity a ochrany soukromí vlastníků, nulová korporátní daň, žádná povinnost pronájmu kanceláře a minimální kapitálové požadavky. Zásadním omezením je striktní zákaz obchodování na trhu SAE a nemožnost získat rezidenční víza pro zaměstnance nebo vlastníky. Offshore společnosti však mohou vlastnit nemovitosti ve vyhrazených zónách v Dubaji (což je specifická výhoda JAFZA offshore) nebo držet podíly v jiných společnostech na Mainlandu či ve svobodných zónách.

Ideální pro: Vytváření holdingových struktur, správu duševního vlastnictví (patenty, ochranné známky), ochranu majetku před právními riziky, plánování dědictví a realizaci mezinárodních obchodních transakcí, které nevyžadují fyzickou přítomnost v SAE.

Zavedení 100% zahraničního vlastnictví na Mainlandu zásadně změnilo paradigma rozhodování. Dříve byla volba svobodné zóny často jedinou cestou, jak si zajistit plnou kontrolu nad firmou. Dnes, kdy je tato možnost dostupná i na Mainlandu, se rozhodování přesunulo od jednoduché právní otázky vlastnictví ke komplexní strategické analýze. Klíčovými faktory se staly cílový trh (přímý přístup na trh SAE versus mezinárodní zaměření), daňová strategie (jednoduchá 9% daň na Mainlandu versus potenciální, ale přísně podmíněná 0% sazba ve svobodné zóně) a provozní model (povinná fyzická kancelář a vyšší náklady na Mainlandu versus flexibilita a nižší vstupní bariéry ve svobodné zóně).

Volba jurisdikce tak již není otázkou "kde mohu vlastnit 100 % firmy?", ale spíše "jaký obchodní model nejlépe odpovídá mým cílům v oblasti trhu, daní a provozních nákladů?". Tato změna výrazně zvyšuje potřebu kvalifikovaného právního a strategického poradenství hned na začátku.

Tabulka 1: Srovnávací tabulka jurisdikcí: Mainland vs. Free Zone vs. Offshore

Charakteristika Mainland Free Zone Offshore
Vlastnická struktura

100% zahraniční vlastnictví pro většinu aktivit

100% zahraniční vlastnictví jako standard

100% zahraniční vlastnictví jako standard

Rozsah podnikání

Celé SAE a mezinárodně

V rámci zóny a mezinárodně

Pouze mezinárodně, mimo SAE

Přístup na trh SAE

Přímý a neomezený

Nepřímý (přes místního distributora/agenta)

Zakázán

Vládní zakázky

Ano, plná způsobilost

Ne (přímo)

Ne

Požadavek na kancelář

Povinná fyzická kancelář (min. 18,5 )

Flexibilní možnosti (flexi-desk, virtuální kancelář)

Není vyžadována

Regulační orgán

DET (dříve DED) daného emirátu

Příslušný úřad dané svobodné zóny

Příslušný úřad dané svobodné zóny

Získávání víz

Neomezený počet dle velikosti kanceláře

Omezený počet dle typu licence/kanceláře

Není možné

Korporátní daň

Standardní 9% sazba (nad AED 375,000)

Potenciální 0% sazba pro "kvalifikovaný příjem"

0% sazba

Věrohodnost (lokální)

Vysoká, preferovaná vládou a velkými firmami

Dobrá, ale vnímána jako omezená na zónu

Nízká, vnímána jako nerezidentní entita

Ideální využití Maloobchod, služby pro SAE, stavebnictví, vládní kontrakty Mezinárodní obchod, IT, poradenství, startupy, export/import Holding, ochrana aktiv, správa duševního vlastnictví

Právní rámec a 100% zahraniční vlastnictví: Co musíte vědět

Novela Zákona o obchodních společnostech (Federal Decree-Law No. 26 of 2020), která vstoupila v platnost 1. června 2021, představuje jednu z nejvýznamnějších liberalizací ekonomiky SAE v historii. Zrušila dříve platnou povinnost mít pro většinu komerčních a průmyslových aktivit na Mainlandu emirátského partnera, který by držel 51% podíl ve společnosti. Tato změna otevřela dveře plné kontrole nad podnikáním pro zahraniční investory a výrazně zvýšila atraktivitu Mainlandu.

Úřady jednotlivých emirátů zveřejnily tzv. "pozitivní seznamy" aktivit, které umožňují plné zahraniční vlastnictví. V Dubaji tento seznam zahrnuje více než 1 000 komerčních a průmyslových činností. Přesto je klíčové si uvědomit, že existují výjimky. Vláda SAE si ponechala kontrolu nad sektory, které považuje za strategicky důležité. Tyto "aktivity se strategickým dopadem" jsou definovány usnesením kabinetu č. 55 z roku 2021 a pro 100% zahraniční vlastnictví vyžadují specifické schválení od příslušných regulačních orgánů.

Mezi sektory s omezeným vlastnictvím patří:

  • Bezpečnostní, obranné a vojenské aktivity: Vyžadují schválení Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra.

  • Bankovnictví, směnárny, finanční společnosti a pojišťovnictví: Podléhají schválení Centrální banky SAE.

  • Tisk měn a mincí: Vyžaduje schválení Centrální banky SAE.

  • Telekomunikace: Podléhají schválení Úřadu pro regulaci telekomunikací a digitální vlády (TDRA).

  • Služby související s poutěmi Hadždž a Umra a centra pro memorování Koránu: Vyžadují schválení Generálního úřadu pro islámské záležitosti a nadace.

  • Služby související s rybolovem a souvisejícími aktivitami.

Marketingové materiály a zjednodušené průvodce často prezentují 100% vlastnictví na Mainlandu jako univerzální pravidlo. Oficiální zdroje a právní analýzy však jasně ukazují, že realita je nuancovanější. Pro každého investora je proto naprosto klíčovým prvním krokem, ještě před výběrem právní formy či obchodního jména, provedení důkladné právní prověrky své zamýšlené obchodní činnosti.

Je nezbytné ověřit, zda daná aktivita nespadá do seznamu omezených sektorů. Chybná klasifikace může vést k zamítnutí žádosti o licenci nebo k nutnosti zásadně a nákladně měnit vlastnickou strukturu v průběhu procesu. Role zkušené advokátní kanceláře je v této fázi nezastupitelná, neboť zajišťuje, že celý proces bude postaven na pevných právních základech.

Proces založení společnosti krok za krokem

Ačkoli je cílem založení firmy v obou hlavních jurisdikcích – na Mainlandu i ve svobodné zóně – získání obchodní licence, cesty k němu se liší v míře byrokracie, potřebných dokumentech a zúčastněných orgánech.

1. Cesta na Mainland: Proces u Dubajského ministerstva ekonomiky a turismu (DET)

Založení společnosti na Mainlandu je formálnější proces, který vyžaduje interakci s několika vládními orgány.

  • Krok 1: Výběr obchodní aktivity a právní formy. Proces začíná přesným určením obchodní činnosti ze seznamu více než 3 000 aktivit schválených DET. Na základě aktivity se volí vhodná právní forma, přičemž nejběžnější pro zahraniční investory je společnost s ručením omezeným (Limited Liability Company - LLC).

  • Krok 2: Rezervace obchodního jména. Je nutné zvolit unikátní obchodní jméno, které je v souladu s přísnými pravidly DET (např. nesmí být urážlivé, obsahovat náboženské odkazy nebo zkratky) a nechat si ho oficiálně rezervovat.

  • Krok 3: Získání počátečního schválení (Initial Approval). DET vydá po podání základní žádosti a dokumentů tzv. počáteční schválení. Toto potvrzení znamená, že vláda nemá námitky proti založení firmy a umožňuje investorovi pokračovat v dalších krocích, jako je podpis nájemní smlouvy.

  • Krok 4: Sepsání a notářské ověření Společenské smlouvy (MoA). Jedná se o klíčový právní dokument, který definuje strukturu společnosti, vlastnické podíly, práva a povinnosti společníků. Musí být sepsán v angličtině i arabštině a podepsán všemi společníky před veřejným notářem v Dubaji.

  • Krok 5: Zajištění fyzické kanceláře a registrace nájemní smlouvy (Ejari). Jak bylo zmíněno, pronájem fyzické kanceláře je povinný. Nájemní smlouva musí být následně registrována v online systému Ejari, což je nezbytnou podmínkou pro finální vydání licence.

  • Krok 6: Získání dodatečných schválení (pokud je třeba). Některé specifické aktivity, jako jsou zdravotnictví, vzdělávání, doprava nebo finanční služby, vyžadují dodatečná povolení od příslušných ministerstev nebo regulačních úřadů.

  • Krok 7: Finální podání a vydání obchodní licence (Trade License). Po shromáždění všech potřebných dokumentů (notářsky ověřená MoA, certifikát Ejari, případná externí schválení) se podá finální žádost u DET. Po zaplacení všech poplatků je vydána obchodní licence, která firmu opravňuje k legálnímu provozu.

Checklist požadovaných dokumentů pro Mainland:

  • Vyplněná žádost o licenci

  • Kopie pasů všech společníků a manažerů

  • Kopie vstupního razítka nebo rezidenčního víza společníků

  • Certifikát o rezervaci obchodního jména

  • Notářsky ověřená Společenská smlouva (MoA)

  • Registrace nájemní smlouvy (Ejari)

  • Případná externí schválení od jiných vládních orgánů

  • No Objection Certificate (NOC) od současného sponzora (pokud je společník již rezidentem SAE a je sponzorován jinou firmou).

2. Cesta do Free Zone: Zjednodušený proces u úřadu svobodné zóny

Proces založení ve svobodné zóně je obecně rychlejší, méně byrokratický a centralizovaný, protože veškerá komunikace probíhá s jediným subjektem – úřadem dané svobodné zóny.

  • Krok 1: Výběr správné Free Zone. Toto je nejdůležitější strategický krok. Volba závisí na oboru podnikání, rozpočtu, požadované infrastruktuře a geografické poloze (např. blízkost přístavu nebo letiště).

  • Krok 2: Výběr typu licence a právní formy. Každá zóna nabízí různé typy licencí (obchodní, servisní, průmyslová) a právních forem (nejčastěji FZE pro jednoho společníka a FZCO pro více společníků).

  • Krok 3: Podání žádosti a dokumentů. Investor podává žádost spolu s požadovanými dokumenty přímo úřadu svobodné zóny. Tento proces je často plně digitalizovaný.

  • Krok 4: Získání počátečního schválení. Úřad prověří žádost a dokumenty a vydá předběžný souhlas.

  • Krok 5: Podpis nájemní smlouvy a registrace. Investor si vybere a zaplatí za kancelářské řešení (flexi-desk, kancelář, sklad) a podepíše nájemní smlouvu s úřadem zóny.

  • Krok 6: Vydání licence. Po splnění všech podmínek a zaplacení poplatků úřad svobodné zóny vydá obchodní licenci, zřizovací dokumenty a imigrační kartu společnosti.

Checklist požadovaných dokumentů pro Free Zone:

  • Vyplněná přihláška

  • Stručný podnikatelský plán

  • Kopie pasů společníků a manažerů

  • Bankovní reference nebo výpis z účtu společníků

  • V případě založení pobočky: ověřené a legalizované dokumenty mateřské společnosti (výpis z obchodního rejstříku, společenská smlouva).

Finanční plánování: Přehled nákladů na založení a provoz

Finanční náročnost založení a provozu firmy v Dubaji se výrazně liší v závislosti na zvolené jurisdikci, typu licence, počtu zaměstnanců a požadavcích na kancelářské prostory. Je nezbytné rozlišovat mezi jednorázovými náklady na založení a ročními opakujícími se náklady na provoz.

1. Jednorázové náklady na založení

Tyto náklady jsou spojeny s počátečním procesem registrace a zahrnují:

  • Poplatky za licenci a registraci: Zahrnují poplatek za vydání licence, rezervaci obchodního jména a počáteční schválení. Na Mainlandu se základní náklady na licenci pohybují v rozmezí 12 000 až 30 000 AED. Ve svobodných zónách jsou tyto poplatky často součástí balíčků, které mohou být cenově výhodnější.

  • Notářské poplatky: Zejména pro ověření Společenské smlouvy (MoA) na Mainlandu, které se mohou pohybovat kolem 1 500 AED.

  • Imigrační karta (Establishment Card): Poplatek za vydání karty, která je nezbytná pro sponzorování víz.

  • Náklady na kancelář: První nájem a vratná kauce, což představuje významnou položku zejména na Mainlandu.

  • Konzultační a PRO služby: Poplatky agenturám, které asistují s celým procesem, se mohou pohybovat od 5 000 do 15 000 AED.

2. Roční opakující se náklady

Provoz firmy s sebou nese pravidelné roční výdaje, které je nutné zahrnout do finančního plánu:

  • Obnova obchodní licence: Licence se musí každoročně obnovovat. Poplatky se pohybují od 8 000 do 25 000 AED v závislosti na jurisdikci a aktivitě.

  • Nájem kanceláře: Na Mainlandu se roční nájem za malou kancelář pohybuje od 15 000 do 50 000 AED, v prémiových lokalitách však může dosáhnout statisíců. Ve svobodných zónách jsou flexi-desky dostupnější, s cenami od 10 000 do 20 000 AED ročně.

  • Obnova víz: Rezidenční víza se obvykle vydávají na dva roky. Náklady na obnovu jednoho víza se pohybují mezi 3 000 a 7 000 AED.

  • Poplatky za lokálního servisního agenta (LSA): Pouze pro některé licence na Mainlandu; roční poplatek začíná přibližně na 8 000 AED.

  • Další poplatky: Zahrnují členství v obchodní komoře, pronájem P.O. Boxu, náklady na povinný audit (pro některé firmy) a vedení účetnictví.

3. Kapitálové požadavky

Oficiálně Zákon o obchodních společnostech pro LLC na Mainlandu nestanovuje minimální výši základního kapitálu. Vyžaduje pouze, aby společnost měla "přiměřený kapitál" k dosažení svých cílů. V praxi však dubajští notáři často akceptují minimální kapitál ve výši 10 000 AED. Ve svobodných zónách se požadavky liší – některé nevyžadují žádný kapitál, jiné mohou požadovat například 50 000 AED. Důležitým praktickým aspektem je, že v současnosti často není vyžadováno prokazování vkladu tohoto kapitálu na bankovní účet při založení firmy.

Mnoho investorů se při rozhodování zaměřuje pouze na inzerovanou "cenu licence", což je zavádějící. Skutečné náklady jsou mnohem komplexnější. Zatímco na Mainlandu může být samotná licence dražší, klíčovým nákladovým faktorem je povinný a často nákladný pronájem fyzické kanceláře. Ve svobodné zóně může být licence levnější, ale získání většího počtu víz je podmíněno přechodem na dražší kancelářské řešení.

Pro správné finanční plánování je proto nezbytné analyzovat celkové náklady na vlastnictví (Total Cost of Ownership - TCO) v horizontu tří až pěti let. Tento výpočet musí zohlednit všechny jednorázové i opakující se náklady v kontextu specifického obchodního plánu, včetně počtu zaměstnanců, potřeby kancelářských prostor a dalších provozních výdajů.

Tabulka 2: Odhadovaný rozpis nákladů na založení a první rok provozu (v AED)

Nákladová položka Mainland LLC (malá kancelář, 2 víza) Free Zone FZCO (flexi-desk, 2 víza)
Jednorázové náklady    
Poplatek za licenci a registraci 20 000 18 000
Notářské ověření MoA 1 500 Zahrnuto v balíčku
Imigrační karta (Establishment Card) 2 000 2 000
Poplatky za víza (2 osoby @ 5 000) 10 000 10 000
Kauce za pronájem kanceláře 5 000 N/A
Konzultační / PRO služby 8 000 5 000
Mezisoučet jednorázových nákladů 46 500 35 000
Roční opakující se náklady    
Obnova licence (odhad) 15 000 15 000
Pronájem kanceláře / flexi-desku 35 000 15 000
Členství v obchodní komoře 1 200 Zahrnuto v balíčku
Audit a účetnictví (odhad) 8 000 6 000
Mezisoučet ročních nákladů 59 200 36 000
Celkový odhadovaný náklad na první rok ~105 700 ~71 000

Poznámka: Uvedené částky jsou pouze orientační a mohou se lišit v závislosti na konkrétní aktivitě, emirátu, svobodné zóně a aktuálních vládních poplatcích.

Regulatorní prostředí a provozní povinnosti

Úspěšné fungování společnosti v Dubaji vyžaduje dodržování řady regulatorních povinností, které se týkají zaměstnávání, daní a specifických licenčních požadavků.

1. Zaměstnávání v SAE: Pracovní právo, víza a emiratizace

Pracovní trh v SAE je regulován federálním zákonem o pracovních vztazích (Federal Decree-Law No. 33 of 2021), který stanovuje pravidla pro pracovní smlouvy, pracovní dobu, ukončení pracovního poměru a nárok na odstupné (End-of-Service Benefits).

Proces získávání rezidenčních víz pro zaměstnance se liší. U společností na Mainlandu je proces spravován Ministerstvem lidských zdrojů a emiratizace (MoHRE) a imigračními úřady. U firem ve svobodných zónách celý proces zajišťuje úřad dané zóny, což je často rychlejší a jednodušší. Standardní proces zahrnuje získání pracovního povolení, absolvování lékařské prohlídky, žádost o Emirates ID a finální otisknutí víza do pasu.

Klíčovou politikou na Mainlandu je tzv. emiratizace. Společnosti s 50 a více zaměstnanci jsou povinny zaměstnávat stanovené procento občanů SAE na kvalifikovaných pozicích. Kvóty se postupně zvyšují a za jejich nesplnění hrozí firmám vysoké měsíční pokuty za každého chybějícího emirátského zaměstnance. Společnosti ve svobodných zónách jsou obecně z této povinnosti vyjmuty, což pro ně představuje významnou provozní výhodu.

2. Nová éra korporátní daně: Jak se orientovat v 9% sazbě a podmínkách pro 0% zdanění

Od června 2023 zavedly SAE federální korporátní daň (CT). Standardní sazba činí 9 % na zdanitelný příjem přesahující 375 000 AED. Příjem do této hranice je zdaněn 0 % sazbou.

Pro společnosti ve svobodných zónách existuje možnost dosáhnout na 0% sazbu daně, avšak tento benefit není automatický. Je podmíněn splněním statusu "Kvalifikované osoby ve svobodné zóně" (QFZP) a vztahuje se pouze na tzv. "Kvalifikovaný příjem" (Qualifying Income).

Podmínky pro získání a udržení statusu QFZP jsou přísné:

  • Dostatečná substance: Společnost musí prokazatelně vykonávat své hlavní příjmotvorné činnosti ve svobodné zóně a udržovat zde adekvátní fyzickou přítomnost (kanceláře, zaměstnanci, provozní výdaje).

  • Auditované účetnictví: Společnost musí vést auditované účetnictví v souladu s mezinárodními standardy.

  • Transfer pricing: Musí dodržovat pravidla pro převodní ceny při transakcích se spřízněnými stranami.

  • Pravidlo "de minimis": Nekvalifikovaný příjem (např. z určitých aktivit na Mainlandu) nesmí přesáhnout 5 % celkových příjmů nebo 5 milionů AED (platí nižší z těchto dvou částek).

Pokud společnost nesplní některou z těchto podmínek, ztratí status QFZP a veškerý její příjem bude podléhat standardní 9% sazbě daně, a to po dobu pěti let. Příslib "nulové daně" ve svobodných zónách se tak proměnil z pasivního benefitu na aktivní a neustálý proces daňové a účetní compliance. Vyžaduje to robustní interní procesy, strategické plánování příjmových toků a pravidelné konzultace s daňovými a právními poradci.

3. Role lokálního servisního agenta (LSA): Povinnost pro profesionální licence na Mainlandu

I přes zavedení 100% zahraničního vlastnictví pro komerční a průmyslové licence na Mainlandu přetrvává specifický požadavek pro profesionální licence (např. poradenství, IT služby, právní služby, lékařské praxe). Zahraniční investor, který chce provozovat takovouto činnost se 100% vlastnictvím, musí jmenovat lokálního servisního agenta (LSA).

LSA je občan SAE, který slouží jako formální prostředník mezi společností a vládními úřady (MoHRE, imigrační úřad). Důležité je, že LSA nemá žádný vlastnický podíl ve firmě, nepodílí se na zisku ani nemá žádnou kontrolu nad jejím provozem či managementem. Jeho role je čistě administrativní a je formalizována Smlouvou o poskytování služeb (Local Service Agent Agreement), která se registruje u notáře. Za své služby pobírá LSA fixní roční poplatek.

Praktické kroky po získání licence

Otevření firemního bankovního účtu: Podrobný průvodce procesem, požadavky a běžnými překážkami

Získání obchodní licence je sice klíčovým milníkem, ale pro plnohodnotné fungování firmy je nezbytné otevření firemního bankovního účtu. Tento proces je v SAE často vnímán jako náročnější a zdlouhavější než samotné založení firmy.

Banky v SAE uplatňují velmi přísné postupy due diligence, včetně pravidel KYC (Poznej svého klienta) a AML (Boj proti praní špinavých peněz). Požadavky jdou daleko za rámec standardních firemních dokumentů. Vedle platné obchodní licence, zřizovacích dokumentů (MoA), pasů a rezidenčních víz všech společníků banky běžně vyžadují:

  • Podrobný podnikatelský plán.

  • Informace o zdroji počátečního kapitálu a financování.

  • Profesní životopisy (CV) společníků a manažerů.

  • Informace o klíčových dodavatelích a potenciálních odběratelích.

  • Výpisy z osobních nebo firemních účtů společníků za posledních 6 měsíců z jejich domovské země.

Téměř vždy je vyžadována osobní schůzka oprávněného signatáře s bankéřem v Dubaji. Mnoho bank navíc podmiňuje otevření účtu tím, že alespoň jeden ze společníků nebo manažerů již má platné rezidenční vízum v SAE.

Celý proces může trvat od dvou do čtyř týdnů, ale v některých případech i déle. Pro zahraniční investory je proto klíčové vnímat otevření bankovního účtu nikoli jako pouhou formalitu, ale jako samostatný, kritický projekt. Zatímco proces založení firmy je relativně standardizovaný, otevření účtu závisí na subjektivním posouzení rizika danou bankou. Důkladná příprava kompletní dokumentace a spolupráce s poradci, kteří mají zavedené vztahy s místními bankami, může tento proces zásadně urychlit a předejít nákladným prodlevám, které by mohly paralyzovat start podnikání.

Řešení sporů a ochrana investic: Právní strategie pro úspěch

V dynamickém a mezinárodním prostředí Dubaje je prevence a efektivní řešení obchodních sporů klíčem k ochraně investic. Potřebujete pomoci? Napište nám na office@arws.cz

1. Význam správně sepsaných obchodních smluv

Důkladně a precizně sepsaná obchodní smlouva je nejlepší prevencí proti budoucím nedorozuměním a sporům. Je zásadní, aby smlouva obsahovala jasný a jednoznačný jazyk, přesnou definici práv a povinností smluvních stran, platební podmínky a sankce za jejich porušení.

Dvě klíčové doložky vyžadují zvláštní pozornost:

  • Volba práva (Governing Law): Strany si mohou zvolit právo, kterým se bude jejich smluvní vztah řídit. Je však třeba mít na paměti, že místní (onshore) dubajské soudy mohou i přes volbu cizího práva (např. anglického) aplikovat právo SAE, zejména v otázkách, které se dotýkají veřejného pořádku. Soudy v rámci Dubai International Financial Centre (DIFC) a mezinárodní arbitrážní tribunály jsou v respektování volby práva stranami mnohem konzistentnější.

  • Volba jurisdikce (Jurisdiction): Tato doložka určuje, který soud nebo arbitrážní centrum bude případný spor řešit. Špatná formulace může vést k právní nejistotě a nákladným sporům o příslušnost.

2. Přehled možností řešení sporů v Dubaji

Dubaj nabízí několik odlišných fór pro řešení sporů:

  • Místní soudy ("Onshore Courts"): Jednacím jazykem je arabština a právní systém je založen na kontinentálním (civilním) právu s vlivy islámského práva Šaría. Vymáhání zahraničních soudních rozhodnutí je možné, ale proces může být komplikovaný a závisí na existenci bilaterálních smluv a principu reciprocity.

  • Soudy Dubai International Financial Centre (DIFC Courts): Jedná se o nezávislý soudní systém v rámci finanční svobodné zóny DIFC, který funguje na základě anglického zvykového práva (common law). Jednacím jazykem je angličtina, což z něj činí preferovanou volbu pro mezinárodní obchodní spory. Rozsudky DIFC soudů jsou navíc recipročně vymahatelné u onshore dubajských soudů, což zjednodušuje exekuci.

  • Mezinárodní arbitráž (DIAC): Dubai International Arbitration Centre je přední arbitrážní institucí v regionu. Arbitráž nabízí flexibilní, důvěrné a mezinárodně vymahatelné řešení sporů. Rozhodčí nálezy vydané v SAE jsou vymahatelné ve více než 160 zemích světa díky Newyorské úmluvě. Nová pravidla DIAC z roku 2022 proces dále modernizovala a jako výchozí sídlo arbitráže stanovila DIFC, což posiluje právní jistotu.

Doložka o řešení sporů by neměla být vnímána jako pouhá právní formalita, ale jako klíčový nástroj řízení rizik. Její volba by měla být výsledkem strategické analýzy zohledňující povahu kontraktu, sídlo a umístění aktiv protistrany a preferovaný právní rámec. Například pro mezinárodní kontrakt se společností s globálními aktivy je arbitráž DIAC strategicky bezpečnější volbou díky široké mezinárodní vymahatelnosti. Naopak pro spor s lokální dubajskou firmou mohou být efektivnější DIFC soudy. Správné nastavení této doložky je jedním z nejdůležitějších kroků pro ochranu vaší investice.

Závěr: Váš partner pro úspěšný vstup na dubajský trh

Vstup na dubajský trh nabízí obrovské příležitosti, ale vyžaduje pečlivou přípravu a strategické plánování. Jak ukázal tento průvodce, klíčová rozhodnutí se posunula od jednoduchých otázek vlastnictví ke komplexní analýze obchodního modelu, daňové compliance a řízení rizik. Příslib nulové daně ve svobodných zónách je podmíněn aktivním dodržováním přísných pravidel a otevření firemního bankovního účtu se často stává větší výzvou než samotné získání licence.

Ačkoli je dubajské podnikatelské prostředí navrženo tak, aby bylo přívětivé k investorům, jeho právní a regulatorní komplexita vyžaduje odborné vedení. Navigace v procesech, od strategického výběru jurisdikce přes daňovou optimalizaci až po smluvní ochranu investic, je úkolem pro zkušené právní poradce. Advokátní kancelář ARROWS (office@arws.cz) je připravena být vaším spolehlivým partnerem na této cestě a poskytnout nejen precizní právní služby, ale i strategické poradenství nezbytné pro váš úspěch na dynamickém trhu v Dubaji. Pro více informací a individuální konzultaci nás neváhejte kontaktovat.

Nechcete tenhle problém řešit sami? Advokátní kanceláři ARROWS věří více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference a bude nám ctí pomoci vám při řešení vašeho problému. Poptávka je zdarma.