Školení pracovního práva při nástupu nového zaměstnance: Na co dát pozor

4.5.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Školení nového zaměstnance není formalita, ale povinnost, kterou zákoník práce ukládá zaměstnavateli. Její zanedbání může vést k pokutám, nárokům na náhradu škody i odpovědnosti vedení firmy. Mnoho zaměstnavatelů se přitom mylně spoléhá na podpis formuláře o BOZP nebo krátkou prezentaci. Řádné školení však musí být konkrétní, prokazatelné a odpovídat skutečné práci zaměstnance. Proto jsme v ARROWS advokátní kanceláři připravili praktický přehled, který firmám pomůže nastavit školení správně.

Na obrázku vidíme právníka konzultujícího právní rámec a povinnosti zaměstnavatele.

Obsah článku

Právní rámec a povinnosti zaměstnavatele
Návazné školení BOZP a seznámení s předpisy
Vstupní lékařské prohlídky – změny od roku 2025
Praktická rizika a sankce za nedodržení
Civilní odpovědnost za škodu
Trestní odpovědnost vedení firmy
Nejčastější otázky k školení pracovního práva při nástupu nového zaměstnance

Právní rámec a povinnosti zaměstnavatele

Povinnost zajistit seznámení zaměstnance s právními předpisy vyplývá přímo z § 103, § 306 a § 37 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění účinném k roku 2026). Tato povinnost se týká všech osob vykonávajících práci pro zaměstnavatele, tedy zaměstnanců v pracovním poměru, ale i osob pracujících na dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ), byť v odlišném rozsahu. Zejména povinnosti v oblasti BOZP se vztahují na všechny fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích.

Tyto povinnosti mají přitom dvě funkční roviny. První rovina je informativní – zaměstnanec musí vědět, jaká jsou jeho práva a povinnosti, co mu zaměstnavatel skrze pracovní řád a vnitřní předpisy předepisuje, a jaké jsou jeho konkrétní pracovní podmínky.

Druhá rovina je bezpečnostní – zaměstnanec musí být seznámen s riziky své práce, s právními předpisy k jejich zvládnutí a s tím, jaké ochranné prostředky a opatření má zaměstnavatel zavedena. V praxi se tyto roviny často prolínají, ale jejich oddělení je právně relevantní.

Nejpozději před zahájením výkonu práce musí být zaměstnanec podle § 37 odst. 1 písm. f) a g) a § 103 odst. 2 zákoníku práce seznámen s pracovním řádem platným u zaměstnavatele a dalšími vnitřními předpisy, které se ho týkají; s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), které se týkají jeho konkrétní práce a souvisejících rizik; a s kolektivní smlouvou, pokud existuje.

Samo o sobě to zní jednoduše. Pokud chcete mít jistotu, že nastavení školení a interních pravidel obstojí i při kontrole nebo sporu, je vhodné konzultovat konkrétní postupy v rámci pracovního práva. V praxi se však často stává, že seznámení probíhá chaoticky, bez struktury, bez ověření pochopení a bez vztahu ke konkrétnímu pracovnímu místu.

Soudy a právníci ARROWS advokátní kanceláře se setkávají s případy, kdy po úrazu zaměstnanec argumentoval, že neměl ponětí o rizicích své práce, přestože byl „zaškolován". Pokud bylo takové školení prokázáno jako formální, soud jej často neuznal za dostatečné. K rizikům „formálního“ školení se v praxi váže i otázka ukončování pracovních vztahů, kterou shrnuje článek Jak ukončit pracovní poměr ve zkušební době bez rizika soudního sporu.

Co přesně musí zaměstnavatel zajistit

Seznámení se musí vztahovat konkrétně na práci, kterou bude zaměstnanec vykonávat. Nelze tedy použít univerzální materiál pro všechny zaměstnance a považovat povinnost za splněnou. Pokud zaměstnanec nastupuje do provozu se stroji, seznámit ho s obecnými riziky není dostačující – musí mu být sdělen vztah těchto rizik právě k jeho konkrétnímu stroji, jeho konkrétnímu pracovnímu místu a jeho konkrétní pozici.

Prakticky to znamená, že seznam povinností zaměstnavatele zahrnuje následující body.

Příprava materiálů: zaměstnavatel musí zajistit pracovní řád, bezpečnostní pokyny, instrukce specifické pro danou pozici, přehled rizik a ochranných opatření; pokud existují, také interní vnitropodnikové předpisy nebo návody.

Vedení školení: může jej vést vedoucí zaměstnance, specialista na BOZP, nebo externí lektor; nemá to být pouze distribuce písemných materiálů, nýbrž aktivní proces, při kterém si zaměstnavatel ověří, že zaměstnanec rozumí.

Ověření pochopení: součástí je získání potvrzení od zaměstnance, že rozuměl, a zpravidla to proběhne podpisem na školícím formuláři nebo v knize školení. Důležité upozornění: pokud soud později shledá, že šlo o formální akt, toto potvrzení stačit nemusí.

Dokumentace: zaměstnavatel musí uchovávat důkazy o tom, že školení proběhlo (např. seznam účastníků, učební materiály, podpisy, data školení, záznamy o ověření pochopení).

Aktuálnost: pokud se pracovní prostor, technologie nebo postupy změní, školení se musí aktualizovat nebo doplnit; stejně tak pokud zaměstnanec přechází na jinou práci v rámci téže firmy.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře se v praxi setkávají s názorem některých zaměstnavatelů, že „školení" stačí, když zaměstnanec podepíše papír. Soudní judikatura i inspektoři práce dlouhodobě vyvracejí tento přístup; v případě sporu nebo vyšetřování je zaměstnavatel nucen prokázat, že seznámení bylo skutečně adekvátní a konkrétní.

Lhůty a jejich kritičnost

Lhůta „nejpozději před zahájením výkonu práce" neznamená, že zaměstnavatel může školení rozdělit kdykoli během prvního pracovního dne. Zákon výslovně říká, že pro činnost, kterou zaměstnanec vykonává, již musí být proškolen.

Pokud tedy zaměstnanec vstoupí do provozu s nebezpečím už v pondělí ráno, nesmí se mu umožnit pracovat se strojem do doby, dokud nebyl řádně proškolen a rozumí rizikům. Školení lze postupně doplňovat, jak se zaměstnanec učí novým úkonům, ale informace o rizicích a bezpečnostních opatřeních pro činnost, kterou aktuálně vykonává, musí být zcela jasné dopředu. U režimů, kde se práce vykonává mimo pracoviště zaměstnavatele, je navíc vhodné nastavit i evidenci a kontrolu v souladu s doporučeními v textu Evidence pracovní doby při home office: Na co si musí dát zaměstnavatel pozor.

To má pro praxi důležitý důsledek: pokud ve firmě chybí kapacity na školení, nebo školitel není k dispozici, zaměstnavatel nemůže nového zaměstnance jednoduše poslat do provozu. V právní praxi jde o porušení povinnosti a zdroj odpovědnosti.

Návazné školení BOZP a seznámení s předpisy

Témata bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) nejsou v rámci seznámení odsouhlasením jediného formuláře. Jedná se o procesní aktivitu, která probíhá průběžně a musí být pravidelně aktualizována.

Podle § 103 odst. 3 písm. d) zákoníku práce zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci absolvovali školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které se týkají jimi vykonávané práce a souvisejících rizik, a to pravidelně a opakovaně. Rozsah a četnost školení si stanoví zaměstnavatel sám, s ohledem na rizika a měnící se podmínky.

Běžnou praxí, akceptovanou i inspekcí práce, je opakování obecného školení BOZP jednou za dva roky, avšak specifická školení pro rizikové činnosti nebo obsluhu strojů mohou vyžadovat kratší intervaly nebo školení při každé změně technologie či pracovního postupu.

Obsah školení BOZP

Obsah školení není zákonem přesně předepsán. Zákon totiž počítá s tím, že každé pracoviště má jiná rizika a každá profese jiné požadavky. Právní rámec požaduje, aby zaměstnavatel sám zajistil identifikaci rizik ve své firmě a pak školení nastavil podle nich.

V praxi to znamená, že u administrativního oddělení bude obsah školení zaměřen na ergonomii, bezpečnost práce na počítači, postup v případě incidentu a podobně.

U dílny se strojářským zařízením bude školení obsahovat specifické pokyny pro jednotlivé stroje, správu OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky), postupy v nouzových situacích a interní vnitropodnikové postupy.

Právníci ARROWS advokátní kanceláře radí svým klientům, aby si na základě posouzení rizik připravili osvědčené materiály a postupy, které pak lze sériově používat, ale s možností individuální adaptace pro konkrétní zaměstnance.

Obsah školení by měl také zohledňovat specifické skupiny zaměstnanců. Mladiství zaměstnanci (do 18 let) mají zvláštní režim a vyžadují intenzivnější podporu. Zaměstnanci, kteří nemají češtinu jako mateřský jazyk, musí dostat instrukce v jazyce, kterému rozumí, nebo s tlumočníkem. Zaměstnanci se zdravotním postižením mohou vyžadovat přizpůsobenou formu školení.

Formy školení BOZP

Školení může probíhat v několika formách. Tradičně se ještě často vyskytuje prezenční forma – skupinové školení v zasedacím místnosti firmy s lektorem či vedoucím.

V posledních letech se rozšiřuje e-learning, který umožňuje flexibilní absolvování a dobrou dokumentaci. Je však třeba být opatrný: soud a inspekce práce přihlížejí na to, zda e-learning umožňuje adekvátní interakci a ověření porozumění. Pouhou registrací do kurzu a klikáním bez relevantní zpětné vazby by mohl být problém.

Kombinovaná forma (prezenční + e-learning) se v praxi osvědčila. Například: zaměstnanec si projde e-learningový kurz s testováním, pak se zúčastní skupinového workshopu, kde si procvičí konkrétní situace ze své práce, a nakonec si praxe ověří pod dohledem vedoucího.

Důležité je, že školitel či osoba zajišťující školení musí mít dostatečné kompetence – být seznámen s předpisy, rozumět rizikům daného pracoviště a mít komunikační schopnosti. Ne všichni vedoucí jsou optimální školitelé.

Vstupní lékařské prohlídky – změny od roku 2025

K důležité změně došlo od 1. června 2025 a následně od 30. září 2025. Jde o jeden z těch momentů, kde právníci ARROWS advokátní kanceláře doporučují zvláštní pozornost, protože se jedná o relativně nová pravidla, která mnoho firem ještě neimplementovalo správně.

Základem je zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a prováděcí vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Nové pravidlo pro kategorii 1 – zrušení povinné prohlídky pro dospělé zaměstnance

Od 1. června 2025 se zrušila povinnost absolvovat vstupní lékařskou prohlídku u dospělých zaměstnanců pracujících v kategorii 1 prací (nízká rizika, bez zvláštních zdravotních nároků). Kategorie 1 zahrnuje typicky administrativní práci, lehkou manuální práci, prodej a podobné činnosti.

Prakticky to znamená: pokud například najmete novou účetní do administrativního oddělení, již nemusíte zajišťovat vstupní lékařskou prohlídku, jako jste byli povinni dříve. Finanční úspora a snížení administrativní zátěže je zřejmá.

Obsahuje to však jednu důležitou podmínku: zrušení povinnosti platí pouze pro dospělé zaměstnance (od 18 let). Pokud zaměstnavatel nebo uchazeč o práci o prohlídku požádá, lze ji provést, ale není to povinné.

Zákony pro mladistvé a vyšší kategorie rizika

Režim pro mladistvé zaměstnance zůstává bez změny – mladiství zaměstnanci (do 18 let) se musí podrobit vstupní lékařské prohlídce vždy, bez ohledu na to, v jaké kategorii prací pracují, a bez ohledu na to, zda pracují na pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Prohlídka u mladistvých musí být provedena poskytovatelem pracovnělékařských služeb (PLFS). Ustanovení o možnosti využití registrujícího praktického lékaře pro některé periodické prohlídky se nevztahuje na vstupní prohlídky mladistvých.

Pro dospělé osoby pracující na dohody (DPP/DPČ) v kategorii 2 nerizikové (tedy bez rizikových faktorů pro zdraví) se od 30. září 2025 vstupní prohlídka již nevyžaduje. Pokud jsou tyto osoby v pracovním poměru, vstupní prohlídka povinná zůstává.

Pro všechny vyšší kategorie rizika (kategorie 2 riziková, kategorie 3 a 4) zůstává vstupní lékařská prohlídka povinná bez ohledu na věk zaměstnance nebo typ pracovněprávního vztahu.

Tabulka změn k 1. lednu 2026:

Typ uchazeče/práce	Před 1.6.2025	Od 1.6.2025 (dospělí kat. 1)	Od 30.9.2025 (dospělí kat. 2 neriz. DPP/DPČ)
Dospělý, kategorie 1, pracovní poměr	Povinná	Není povinná*	Není povinná*
Dospělý, kategorie 1, DPP/DPČ	Povinná	Není povinná*	Není povinná*
Dospělý, kategorie 2 neriziková, pracovní poměr	Povinná	Povinná	Povinná
Dospělý, kategorie 2 neriziková, DPP/DPČ	Povinná	Povinná	Není povinná*
Dospělý, kategorie 2 riziková a vyšší, libovolný typ vztahu	Povinná	Povinná	Povinná
Mladistvý, libovolná kategorie, libovolný typ vztahu	Povinná	Povinná	Povinná

* lze provést dobrovolně na žádost uchazeče/zaměstnavatele

Právníci ARROWS advokátní kanceláře upozorňují na praktické důsledky: mnoho firem si tuto změnu nevšimlo a stále vynakládá finanční prostředky na prohlídky, které již nejsou povinné, nebo naopak někdy vůbec netušily, že pravidla se změnila. To pak může být důvodem k nesprávné dokumentaci nebo nesouladu mezi skutečností a vnitřními procesy firmy.

Kdo prohlídku platí

Pokud je vstupní lékařská prohlídka povinná, náklady na ni hradí budoucí zaměstnavatel. V případě, že uchazeč o zaměstnání podstoupí prohlídku na vlastní žádost před uzavřením pracovního poměru, nese náklady uchazeč sám.

Pokud je následně pracovní poměr (nebo dohoda) uzavřen, zaměstnavatel je povinen náklady na prohlídku uhradit nebo proplatit uchazeči. Důležité: zákoník práce ani předpisy o specifických zdravotních službách nestanoví přesnou lhůtu, ve které musí zaměstnavatel prohlídku proplatit.

V praxi se tak někdy stává, že zaměstnavatel proplatí až dodatečně nebo vůbec, a uchazeč si pak vymáhá své nároky. Právníci ARROWS advokátní kanceláře doporučují jasný interní proces a rychlé vypořádání nákladů, aby se předešlo sporům.

Nejčastější otázky k školení zaměstnanců

Může školení probíhat během práce, nebo musí být mimo pracovní dobu?
Školení, které je zaměstnavatelem nařízeno nebo vyžadováno, se považuje za výkon práce. Z tohoto důvodu probíhá během pracovní doby a zaměstnanec za něj má nárok na placenou dobu. Pokud by se školení konalo mimo běžnou pracovní dobu, jednalo by se o práci přesčas, s čímž jsou spojeny další právní důsledky (např. příplatky). Právníci ARROWS advokátní kanceláře připomenou, že pokud by zaměstnanec náhodou pracoval přesčas ve stejný den, školení se odečte z jeho pracovní doby.
Co se stane, pokud zaměstnanec školení odmítne?
Účast na povinném školení (zejména BOZP) je součástí pracovních povinností zaměstnance. Pokud ji zaměstnanec odmítne, zaměstnavatel jej musí vyzvat k nápravě a případně nastavit náhradní termín. Pokud zaměstnanec i podruhé odmítne nebo neprojeví snahu o splnění povinnosti, jedná se o porušení pracovních povinností (dříve "porušení pracovní kázně") a zaměstnavatel může zvážit disciplinární postih, včetně možnosti výpovědi v závažných případech. Pokud jde o situaci, kde by zaměstnanec bez školení nemohl bezpečně pracovat, zaměstnavatel jej nemůže k práci zařadit.
Jaký musí být obsah školení konkrétně?
Zákon žádný konkrétní obsah školení BOZP nepředepisuje. Obsah se řídí riziky konkrétního pracoviště a konkrétní práce zaměstnance, která jsou identifikována v rámci posouzení rizik. Inspekce práce a soudy však požadují, aby obsah byl konzistentní, aby se vztahoval ke konkrétní práci a aby jej zaměstnavatel mohl doložit. Právníci ARROWS advokátní kanceláře doporučují minimálně: přehled rizik dané pozice a pracoviště, seznámení s osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP), postupy v nouzových situacích, kontakt na osobu odpovědnou za BOZP, relevantní vnitřní předpisy týkající se bezpečnosti.
Stačí, když zaměstnanec podepíše, že školení absolvoval, i když mu nic nenaučilo?
Soudní judikatura jasně říká ne. Podpis je pouze dokumentační prvek, nikoli důkaz o skutečném pochopení. Pokud dojde ke sporu (třeba po úrazu), soud si vyžádá důkazy o tom, že zaměstnanec skutečně rozuměl a byl schopen získané znalosti aplikovat. Správně vedené školení by proto mělo obsahovat i nějakou formu ověření – testování, diskuzi, praktické procvičení nebo demonstraci.
Kdo je odpovědný za školení – HR oddělení nebo vedoucí zaměstnance? Odpovědnost za zajištění řádného školení nese zaměstnavatel jako právnická osoba. V praxi se však školení zpravidla realizuje v kombinaci – HR zajistí základní seznámení s pracovním řádem a vnitřními pravidly, vedoucí pak seznámí se specifiky své oblasti a konkrétními riziky na konkrétním pracovišti. Oba musí spolupracovat a musí si být jisti, kdo za co odpovídá, a to na základě jasně definovaných interních procesů.

Praktická rizika a sankce za nedodržení

Když zaměstnavatel selhává v povinnosti řádného školení, čekají jej různé druhy negativních důsledků, které není možné jednoduše ignorovat.

Sankce a pokuty ze strany inspekce práce

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění účinném k roku 2026, definuje přestupky a správní delikty v oblasti bezpečnosti práce. Pokud inspekce práce zjistí, že zaměstnavatel nezajistil řádné školení zaměstnance o právních a ostatních předpisech k BOZP, může uložit pokutu.

Fyzické osobě (podnikající fyzické osobě) může být uložena pokuta až do výše 2 000 000 Kč. Právnické osobě může být uložena pokuta až do výše 10 000 000 Kč, a to za nesplnění povinnosti stanovené právními předpisy k zajištění BOZP.

Inspekce práce přitom provádí běžné kontroly a v poslední době se zvýšila intenzita kontrol také v oblasti správnosti školení a dodržování předpisů BOZP.

Civilní odpovědnost za škodu

Pokud zaměstnanec utrpí úraz nebo zdravotní újmu v důsledku nedostatečného nebo chybějícího školení, má zaměstnanec (nebo jeho pozůstalí) vůči zaměstnavateli nárok na náhradu škody dle § 265 a násl. zákoníku práce. Toto je právně jedno z nejvážnějších rizik, protože se nejedná o sankci státu, nýbrž o soukromý nárok, který zaměstnanec vůči zaměstnavateli uplatňuje soudně.

Soud bude posuzovat, zda pokud by zaměstnanec byl řádně proškolen, k úrazu by nedošlo či by jeho následky byly minimálně zmírněny. Toto posouzení je často ve prospěch zaměstnance, zvláště jde-li o situaci, kdy nebyla řádná prevence.

Trestní odpovědnost vedení firmy

V extrémních případech, kdy dojde k těžkému úrazu nebo usmrcení zaměstnance vlivem závažného zanedbání povinností v oblasti BOZP (včetně nedostatečného školení), může být vedoucí zaměstnanec (např. jednatel, člen představenstva, majitel) trestně odpovědný podle trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.).

Může jít o trestné činy jako ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 Trestního zákoníku), těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 Trestního zákoníku) nebo usmrcení z nedbalosti (§ 150 Trestního zákoníku). Trestní odpovědnost je velmi vážná záležitost s možností trestu odnětí svobody až do výše několika let v závislosti na konkrétních okolnostech a následcích.

Dále je nutné zohlednit i trestní odpovědnost právnických osob (zákon č. 418/2011 Sb.), kdy může být uložena pokuta, zrušení právnické osoby nebo zákaz činnosti.

Možné problémy a jak pomáhá ARROWS

Možné problémy	Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)
Pokuta od inspekce práce za nedostatečné školení	Právníci ARROWS vám pomohou s přípravou obhajoby vůči inspekci , analýzou důkazů a v případě potřeby vás zastoupíme v řízení o odvolání či před správním soudem.
Civilní nárok zaměstnance na náhradu škody po úrazu	Zajistíme vaši obranu v soudním řízení , budeme argumentovat skutečností, že školení bylo adekvátní, a případně vyjednáme vyrovnání za nejlepších podmínek pro firmu.
Nejednotné školení zaměstnanců a riziko nestandardních postupů	Připravíme vám jednotný, právně ověřený školící program specificky pro vaši firmu , materiály a procesní postupy, které se budou moci sériově používat.
Nejasnost v odpovědnosti mezi HR a vedoucími zaměstnanců	Nastavíme vám vnitřní procesy a dokumentaci tak, aby byla jasně viditelná odpovědnost každé strany a aby nebyly pochybnosti o tom, kdo za co zodpovídá.
Změna legislativy (zejména změny v lékařských prohlídkách) a nejasnost v aplikaci	Pravidelně vás budeme informovat o změnách a pomůžeme vám s interpretací nových pravidel , aby vaše školící a lékařské postupy zůstaly vždy v souladu se zákonem.

Nejčastější otázky k podnikatelské praxi školení zaměstnanců

Bude mi hrozit pokuta, pokud jsem letos nevykonala povinné školení BOZP na všech zaměstnancích? Pokud inspekce práce dosud neprovedla kontrolu a nezjistila nesplnění, bezprostřední pokuta hrozit nemusí. Nicméně povinnost trvá a je třeba ji neprodleně splnit. Nejprudentnější je školení provést co nejdříve a zajistit jeho pravidelnost do budoucna. Právníci ARROWS vám pomohou s analýzou situace a eventuálně s přípravou obrany, pokud by inspekce v budoucnu shledala, že školení nebylo adekvátní nebo bylo opožděné.

Kolik stojí připravit firmu na správné školení?
Náklady se liší v závislosti na velikosti firmy, počtu zaměstnanců, typu vykonávaných prací a složitosti souvisejících rizik. Typický procesní audit, příprava dokumentů a školících materiálů s právníky z ARROWS se pohybuje v řádech desítek tisíc korun, což je obvykle zanedbatelné ve srovnání s rizikem vysokých pokut nebo nákladných soudních sporů.
Mohu školení zajistit online?
Ano, e-learning je legální formou školení. Je však důležité, aby kurz obsahoval formy ověřování porozumění (např. interaktivní otázky, testy s dostatečnou mírou úspěšnosti), aby zaměstnanec mohl interagovat a aby byl obsah závislý na konkrétní firmě a pozici. Pouhý "klikací" e-learning, do kterého se zaměstnanec pouze "přihlásí" bez aktivního zapojení a ověření znalostí, není obvykle právně dostatečný. Kombinace online materiálů a prezenčního workshopu s praktickým procvičením se v praxi osvědčuje nejlépe.
Co když zaměstnanec řekne, že školení v češtině nerozuměl?
Pokud zaměstnanec není rodilý mluvčí češtiny nebo má jazykové bariéry, zaměstnavatel musí školení provést takovým způsobem, aby mu rozuměl – buď v jeho mateřském jazyce, s tlumočníkem, nebo s materiály přeloženými do jazyka, kterému rozumí. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost opomene, školení není právně platné a zaměstnavatel může čelit odpovědnosti za nedostatečné proškolení.
Jaké jsou nejčastější chyby, kterých se firmy dopouštějí? Mezi ně patří: (a) myšlenka, že podpisem na papíru je vše vyřešeno; (b) nepřihlédnutí k individuálním potřebám zaměstnance (věk, jazyk, speciální kvalifikace); (c) absence aktualizace školení při změně pracovních postupů, technologií nebo legislativy; (d) absence praktické demonstrace nebo procvičení u rizikových činností; (e) absence evidence o tom, co bylo školeno a kdy; (f) absence kontroly porozumění a schopnosti aplikovat získané znalosti.

Závěr

Školení zaměstnance při jeho nástupu do práce se na první pohled nezdá být ničím složitým, ale právní realita je mnohem subtilnější. Jde o soubor povinností, které musí zaměstnavatel naplnit systematicky, dokumentovaně a konkrétně.

Nejde pouze o seznámení zaměstnance s „bezpečnostními pravidly" na papíře, nýbrž o zajištění, aby zaměstnanec skutečně rozuměl rizikům své práce a věděl, jak se s nimi vypořádá.

Jelikož právní požadavky se v posledních letech změnily (zejména pravidla o vstupních lékařských prohlídkách od 1. června 2025 a 30. září 2025), mnoho firem se teprve adaptuje.

Současně inspekce práce zvyšuje intenzitu kontrol a soudní judikatura je konzistentní v tom, že pouhá formalita není dostačující. To znamená, že investice do správného nastavení školících procesů se absolutně vyplatí – jak z hlediska ochrany zaměstnanců, tak z hlediska právní bezpečnosti firmy.

Pokud nechcete riskovat pokuty v milionech, odsuzující civilní spory nebo trestní odpovědnost vedení, měli byste svůj systém školení nejpozději nyní průběžně přehodnotit s pomocí právníků z ARROWS advokátní kanceláře.

V případě potřeby vám nastavíme školící program, připravíme vám jednotné materiály a procesy, a pokud k problému dojde, jsme připraveni vás bránit. Kontaktujte nás na office@arws.cz, abychom společně zajistili, že vaše školení je právně korektní.

Nejčastější otázky k školení pracovního práva při nástupu nového zaměstnance

Kdy přesně musí být zaměstnanec proškolen – před nástupem do práce, nebo může být školen první den? Školení se musí konat nejpozději před zahájením výkonu práce (§ 36 odst. 1 zákoníku práce). To znamená, že pokud zaměstnanec začíná pondělí ráno v osm hodin, musí být do osmé hodiny seznámen s relevantními předpisy a pokyny týkajícími se jeho práce a pracoviště. Nemůže být poslán rovnou do práce s tím, že se proškolí později. Pokud se chcete vyhnout zmatení a zajistit, aby bylo vše připraveno, je lepší školení absolvovat již během prvního pracovního dne, ideálně ještě před zahájením práce, kterou má vykonávat. Právníci ARROWS vám pomohou nastavit procesní časový plán, aby bylo vše bezproblémové.
Jaké jsou nejnovější změny v pravidlech pro lékařské prohlídky, které by měla vědět každá firma? Od 1. června 2025 už není povinná vstupní lékařská prohlídka pro dospělé zaměstnance v kategorii 1 (nízké riziko prací). Od 30. září 2025 toto pravidlo platí i pro dospělé osoby pracující na dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) v kategorii 2 nerizikové. Mladiství zaměstnanci (do 18 let) však musí být prohlédnuti vždy, bez ohledu na typ práce nebo pracovněprávního vztahu. Tato změna znamená, že pokud například najímáte účetní, obsluhu recepce nebo prodejce, již nemusíte zajišťovat lékařské prohlídky. Naopak pokud najímáte mladistvého pracovníka či někoho do vyšších kategorií rizika (kategorie 2 riziková, 3 a 4), povinnost vstupní prohlídky zůstává. Pokud si nejste jisti zařazením své práce, právníci ARROWS vám pomohou s klasifikací podle kategorie rizika.
Co všechno musím mít zdokumentované, aby byla moje dokumentace školení právně přijatelná? Měli byste mít: (1) seznam účastníků školení s daty a podpisy; (2) podrobný obsah školení (učební materiály, sylabus); (3) záznamy o ověřování porozumění (např. výsledky testů, písemné ověření); (4) jména a kvalifikaci osob, které školení vedly; (5) dobu trvání školení; (6) datum školení. Důležité je, aby dokumentace prokázala, že školení bylo konkrétní k dané práci a rizikům a že zaměstnanec skutečně porozuměl. Tato dokumentace musí být uchovávaná a dostupná inspekci práce. Pokud inspekce kontrolu provede a dokumentace bude chybět nebo neúplná, bude to posuzováno jako nesplnění povinnosti. Právníci ARROWS vám pomohou s přípravou formulářů a procesů tak, aby byla dokumentace jednotná a správně vedená.
Musím zajistit školení také pro externisty, brigádníky a pracovníky na dohodu? Ano, povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích a vykonávají pro něj práci, tedy včetně externistů, brigádníků a pracovníků na dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Rozsah školení BOZP se musí odvíjet od konkrétní práce a rizik, kterým jsou tyto osoby vystaveny. Školení o interním pracovním řádu v plném rozsahu se obvykle vztahuje pouze na zaměstnance v pracovním poměru, ale základní pravidla chování a bezpečnostní pokyny musí znát každý, kdo na pracovišti působí. Právníci z ARROWS vám pomohou s přípravou takové šablony a s optimalizací procesů tak, aby školení bylo efektivní a splňovalo zákonné požadavky pro všechny kategorie pracujících.
Může zaměstnavatel vést školení online a být s tím v pořádku?Online školení je legální formou, pokud splňuje určité podmínky: musí obsahovat prokazatelné ověřování porozumění (testy, interakci), obsah se musí vztahovat konkrétně na práci zaměstnance a ne být jen obecným kurzem, a zaměstnavatel musí být schopen prokázat, že zaměstnanec školení fakticky absolvoval a porozuměl mu. Není postačující, aby se zaměstnanec pouze "přihlásil" a nic nedělal. Kombinace online materiálu a skupinového workshopu nebo praktického nácviku se v praxi osvědčila nejlépe. Právníci ARROWS vám pomohou s výběrem a nastavením vhodné formy pro vaši firmu.

Co se stane, pokud zaměstnanec řekne, že školení neabsolvoval nebo že mu nic nenaučilo? Pokud k takovému konfliktu dojde a zaměstnanec se později zraní, jeho argument může být v soudním řízení zohledněn. Soud bude zkoumat, zda bylo školení skutečně dostatečné, zda zaměstnavatel splnil všechny své povinnosti a zda zaměstnanec skutečně rozuměl rizikům. Tím se opět potvrzuje důležitost kvalitní dokumentace a prokazatelného ověřování porozumění. Nejlepší prevencí je, aby zaměstnanec v průběhu školení aktivně participoval, aby jeho porozumění bylo ověřeno a aby si to explicitně potvrdil. Právníci ARROWS vám pomohou s přípravou procesů, které zabraňují takovým sporům.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.