Vyslání zaměstnance do Rakouska: Jak pracovní poměr a DPP ovlivní povinnou rakouskou mzdu?

Při vysílání zaměstnanců do Rakouska se minimální mzda řídí tamními kolektivními smlouvami a její nedodržení může stát firmu desítky tisíc eur. Mnoho společností se mylně domnívá, že česká dohoda (DPP či DPČ) umožní vyplácet nižší mzdu, ale rakouský zákon o boji proti mzdovému dumpingu (LSD-BG) je nekompromisní. Vysvětlíme, jak se vyhnout sankcím, které mohou být pro firmu likvidační.

Rychlé shrnutí

• Rakouská minimální mzda je povinná bez ohledu na typ české smlouvy. Ať pošlete zaměstnance na pracovní poměr, DPP nebo DPČ, v Rakousku musí obdržet mzdu odpovídající příslušné rakouské kolektivní smlouvě (Kollektivvertrag) pro dané odvětví a činnost.
• Typ smlouvy v ČR vás nezbavuje povinností v Rakousku. DPP nebo DPČ uzavřená v České republice neznamená, že se na vás vztahují mírnější podmínky. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře řeší situace, kdy se firmy snaží ušetřit tímto způsobem, což rakouské orgány (Finanzpolizei) často vyhodnotí jako obcházení zákona.
• Skrytá rizika překračují základní mzdu. Povinná odměna v Rakousku se neskládá jen ze základní hodinové sazby. Musíte zaměstnanci vyplatit i 13. a 14. plat (alikvotně), příplatky za přesčasy, diety, montážní příplatky a mít správně určenou mzdovou skupinu.
• Dokumentace a notifikace jsou kritické. Bez platného formuláře A1, bez včasného hlášení vyslání (ZKO 3) a bez kompletní mzdové dokumentace v němčině přímo na pracovišti se vystavujete riziku sankcí. V praxi se vyplatí mít dopředu srovnané i smluvní nastavení vyslání (např. dodatky k pracovní smlouvě, ujednání o mzdě a náhradách), s čímž může pomoci tým pro smlouvy a vyjednávání. V praxi se vyplatí nastavit procesy vysílání a pracovněprávní dokumentaci předem, což typicky spadá do agendy pracovního práva.

Fungování povinné rakouské minimální mzdy

V Rakousku neexistuje jednotná zákonná minimální mzda pro všechny zaměstnance, jak ji znají firmy z České republiky. Místo toho jsou minimální mzdy stanoveny v takzvaných kolektivních smlouvách, které jsou závazné pro celý příslušný sektor.

Jakmile váš zaměstnanec vstoupí na rakouské území a vykonává tam práci, vztahují se na něj po dobu vyslání povinné složky mzdy dle rakouské kolektivní smlouvy pro daný obor. To znamená, že musí dostat minimálně to, co v té smlouvě stojí. Sazby se liší podle oboru a kvalifikace, v roce 2026 se často pohybují od cca 1 800 do 2 500 eur hrubého měsíčně.

Pokud se domníváte, že si můžete dovolit nižší sazbu, protože máte zaměstnance na DPP a ne na hlavní pracovní poměr, mýlíte se. Rakouské úřady, zejména Finanční policie, posuzují faktický stav vykonávané práce. Pokud osoba pracuje pod vaším dohledem, je považována za zaměstnance v pracovním poměru (Dienstverhältnis) se všemi nároky.

Obsah kolektivní smlouvy

Kolektivní smlouva v Rakousku je závazný právní dokument, který pokrývá drtivou většinu zaměstnanců v soukromém sektoru. Každá kolektivní smlouva definuje nejenom základní mzdu podle zařazení zaměstnance, ale často také:

• příplatky za přesčasy (zpravidla 50 % až 100 % nad základní sazbu),
• zvláštní platby (Sonderzahlungen), nejčastěji 13. a 14. plat,
• příplatky za noční, víkendovou a sváteční práci,
• diety a náhrady cestovních výdajů,
• pracovní dobu.

Zajistit minimální mzdu neznamená jen dorovnat hodinovou sazbu. Musíte zajistit, aby zaměstnanec dostal všechny tyto komponenty správně vypočtené. Pokud mu vyplatíte pouze základní částku a opomenete příplatky, dopouštíte se mzdového dumpingu (Unterentlohnung).

Rozdíl mezi pracovní poměr, DPP a DPČ v České republice

Je nezbytné pochopit, jak různé formy zaměstnávání v České republice vnímá rakouské právo. Zde dochází k nejčastějším omylům ze strany českých firem.

Pracovní poměr a vyslání

Pokud máte zaměstnance na klasickém pracovním poměru v ČR a vysíláte ho do Rakouska, situace je právně nejpřehlednější. Existuje doložitelný pracovní poměr. U přeshraničního vysílání bývá klíčové sladit českou a rakouskou regulaci (včetně kolizních pravidel a komunikace se zahraničními úřady), s čímž pomáhá mezinárodní právo. Vaší povinností je zajistit, aby za dobu práce v Rakousku obdržel mzdu odpovídající rakouské kolektivní smlouvě.

DPP a riziko nesprávného pochopení

Dohoda o provedení práce je v ČR specifickým institutem, ale v Rakousku koncept dohody v českém smyslu neexistuje. Jakmile osoba vykonává závislou práci, je z pohledu rakouského práva (ASVG a LSD-BG) v pracovním poměru.

To znamená, že i na brigádníka na DPP se v Rakousku vztahují tabulkové platy dle kolektivní smlouvy. Rakouský úřad bude vyžadovat doplacení mzdy do úrovně rakouského tarifu za každou odpracovanou hodinu, včetně příslušných příplatků.

DPČ a evidence doby

Podobně jako u DPP, i DPČ je v Rakousku považována za standardní pracovní poměr pro účely mzdových nároků. Omezení rozsahu práce v ČR na tom nic nemění, za odpracované hodiny v Rakousku náleží rakouská hodinová sazba.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře řeší případy, kdy firmy vyslaly zaměstnance na DPČ, ale nevedly přesnou evidenci pracovní doby podle rakouských pravidel. Při kontrole pak Finanční policie často doměří mzdu za plný úvazek, pokud nelze prokázat opak, a uloží sankci za nevedení mzdové dokumentace.

Související otázky k odměňování v Rakousku

1. Kdy začínají platit rakouské minimální mzdy pro zaměstnance na DPP/DPČ?
Od prvního okamžiku, kdy začne vykonávat práci na území Rakouska. Neexistuje žádná ochranná lhůta či výjimka pro krátkodobé práce v oblasti mzdových nároků.

2. Mohu zaměstnanci na DPP v Česku vyplatit nižší mzdu a zbytek dorovnat dietami?
Pozor, diety (Reiseaufwandsentschädigungen) jsou náhrady výdajů, nikoliv mzda. Nelze jimi zalepit díru v základní mzdě a zaměňování těchto složek je častým důvodem pokut.

3. Jaký je rozdíl mezi DPP a DPČ v Rakousku?
Z pohledu nároku na minimální mzdu dle LSD-BG prakticky žádný. V obou případech jde o závislou práci, která musí být odměněna dle rakouských tarifů.

Povinný formulář A1 a sociální pojištění

Mnoho firem se mylně domnívá, že stačí mít zaměstnance pojištěného v ČR a spoléhat na kartičku pojišťovny. Při vyslání je však situace přísně formální a vyžaduje úřední potvrzení.

Pro vyslání zaměstnance do Rakouska je nutné, aby zaměstnanec zůstal účasten v českém systému sociálního zabezpečení, což se prokazuje formulářem A1. Tento dokument vydává v České republice Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), respektive příslušná OSSZ.

Formulář A1 je právní dokument, který osvědčuje rakouským úřadům, že za zaměstnance je odváděno pojistné v ČR. V praxi to znamená:

• Před vysláním musíte podat žádost o vystavení A1 u místně příslušné OSSZ.
• Formulář musíte mít k dispozici na pracovišti v Rakousku pro případ kontroly.
• Bez formuláře A1 hrozí, že rakouské úřady budou vyžadovat přihlášení zaměstnance k rakouskému sociálnímu pojištění (ÖGK).

Ohlášení vyslání ZKO 3

Kromě sociálního pojištění existuje v Rakousku povinnost hlásit vyslané pracovníky úřadům kvůli kontrole nelegálního zaměstnávání. Podání hlášení je naprosto zásadní administrativní krok.

Podle § 19 zákona LSD-BG musí každá zahraniční firma vysílající zaměstnance do Rakouska podat hlášení před zahájením práce. Hlášení se podává výhradně elektronicky prostřednictvím formuláře ZKO 3  na webu Ministerstva financí Rakouska.

Musíte oznámit identifikaci zaměstnavatele a zaměstnance, místo výkonu práce, dobu trvání vyslání a výši mzdy. Nepodání hlášení ZKO 3 nebo jeho podání s chybnými údaji je správním deliktem, za který hrozí vysoké pokuty.

Určení správné kolektivní smlouvy

V Rakousku existují stovky kolektivních smluv a správné určení té, která dopadá na vaše zaměstnance, je zcela zásadní. Smlouvy se dělí podle oborů, jako je stavebnictví, kovoprůmysl či doprava, a někdy i regionálně.

Zařazení do špatné mzdové skupiny je považováno za mzdový dumping, pokud to vede k nižší mzdě. Pokud vyšlete zedníka, vztahuje se na něj jiná smlouva než na elektrikáře nebo montéra ocelových konstrukcí.

Musíte identifikovat správnou kolektivní smlouvu (KV), určit správnou mzdovou skupinu a zjistit aktuální sazby pro rok 2026. Dále je nutné ověřit nároky na příplatky a diety v dané smlouvě.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají zkušenosti s vyhledáváním a interpretací rakouských kolektivních smluv, což je klíčové pro nastavení bezpečné mzdy.

Praktický příklad

Pokud pošlete kvalifikovaného montéra, ale platíte mu sazbu pro pomocného dělníka, při kontrole Finanční policie zjistí nesoulad. Úřad pak vypočte rozdíl za celou dobu vyslání a uloží vám povinnost doplatit mzdu zaměstnanci plus zaplatit pokutu státu.

Dokumentace na pracovišti v němčině

Podle § 21 a § 22 LSD-BG musíte mít na místě výkonu práce v Rakousku k dispozici mzdovou a pracovní dokumentaci v německém jazyce. Dokumenty musí být přístupné v okamžiku kontroly.

Mezi povinné dokumenty patří:

• pracovní smlouva (nebo potvrzení o zaměstnání),
• mzdové pásky (Lohnzettel) a doklad o výplatě mzdy,
• evidence pracovní doby (Arbeitszeitaufzeichnungen),
• formulář A1 a kopie hlášení ZKO 3.

Absence těchto dokumentů při kontrole je trestána samostatnými pokutami. Tyto sankce mohou dosáhnout tisíců eur v závislosti na počtu zaměstnanců a opakování přestupku.

Dlouhodobé vyslání a změna pravidel

Standardní vyslání se řídí směrnicí o vysílání pracovníků. Pokud doba vyslání přesáhne 12 měsíců, vztahují se na zaměstnance kromě mzdy i další pracovní podmínky rakouského práva. Tuto lhůtu lze prodloužit na 18 měsíců, pokud podáte odůvodněné oznámení.

Po uplynutí této doby se na pracovní poměr aplikuje téměř kompletní rakouské pracovní právo. Výjimkou zůstávají pravidla pro vznik a skončení pracovního poměru a podnikového penzijního pojištění.

Pozor, pokud vyslání přesáhne 24 měsíců, mění se i režim sociálního zabezpečení. Zaměstnanec by v takovém případě měl zpravidla přejít do rakouského systému, pokud není udělena výjimka.

Nárok na 13. a 14. plat

V Rakousku je 13. a 14. plat standardem zakotveným ve většině kolektivních smluv. Z pohledu vyslaného zaměstnance to znamená, že má nárok na alikvotní část těchto platů za dobu, kterou odpracoval v Rakousku. Příklad zjednodušeného výpočtu ukazuje, že pokud zaměstnanec pracuje v Rakousku jeden měsíc, má nárok na základní mzdu plus jednu dvanáctinu z 13. a 14. platu.

Pokud česká firma tyto složky nevyplatí, dopouští se mzdového dumpingu. Mezi další časté chyby patří neplacení přesčasů, diet a nocležného, pokud na ně vznikl nárok dle kolektivní smlouvy, nebo špatná evidence pracovní doby.

Sankce za porušení předpisů

Rakouský zákon LSD-BG prošel novelizacemi, které zmírnily drakonické kumulativní pokuty, ale sankce jsou stále citelné. Úřady vymáhají pokuty velmi efektivně, včetně přeshraničního vymáhání v ČR.

Orientační sazby pokut:

• Mzdový dumping: Pokuta se odvíjí od výše nedoplatku a může se pohybovat v řádech tisíců až desetitisíců eur.
• Chybějící dokumentace: Pokuty za nepředložení mzdových dokladů nebo neohlášení vyslání se rovněž pohybují v tisících eur.
• Zákaz činnosti: V extrémních případech opakovaného závažného porušování může být firmě zakázáno vykonávat činnost v Rakousku.

Dohodáři a zdánlivá samostatná výdělečná činnost

Velkým rizikem je vysílání tzv. falešných OSVČ, tedy živnostníků, kteří fakticky pracují jako zaměstnanci. V Rakousku je toto označováno jako Scheinselbstständigkeit.

Pokud kontrola zjistí, že osoba vystupující jako OSVČ je fakticky začleněna do vaší firmy, překlasifikuje vztah na pracovní poměr. Následky zahrnují zpětné doměření daní, odvodů a mzdy dle kolektivní smlouvy, plus vysoké pokuty.

Ve stavebnictví je navíc činnost OSVČ často omezena a pro určité práce je vyžadována živnostenská oprávnění, která česká volná živnost nepokrývá.

Závěr a doporučení

Vyslání zaměstnance do Rakouska vyžaduje detailní přípravu a znalost tamních předpisů. Spoléhat na to, že české postupy stačí, je strategií, která se může prodražit o desítky tisíc eur.

Klíčové kroky pro bezpečné vyslání:

• ověřte rakouskou mzdu a kolektivní smlouvu,
• zařiďte včas formuláře A1 a ZKO 3,
• připravte dokumenty na pracovišti v němčině,
• nepodceňujte 13. a 14. plat a diety.

Pokud chystáte vysílat zaměstnance do Rakouska nebo si chcete ověřit správnost nastavení vašich procesů, kontaktujte office@arws.cz. Právníci ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou s auditem smluv, výpočtem nároků i zastoupením při případné kontrole.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

FAQ

1. Pokud mám zaměstnance na DPP v České republice a pošlu ho na 3 měsíce do Rakouska, musím mu doplácet do rakouské mzdy?
Ano. Jakmile zaměstnanec pracuje v Rakousku, vztahuje se na něj rakouská kolektivní smlouva. Pokud je jeho odměna z DPP nižší než rakouský tarif (včetně alikvotních částí zvláštních plateb), musíte mu rozdíl doplatit.

2. Jak dlouho trvá vyřízení formuláře A1?
Lhůta pro vyřízení žádosti o A1 u ČSSZ je standardně 30 dnů, v praxi to může být rychlejší (cca 2 týdny), ale v exponovaných obdobích i déle. Doporučujeme žádat s dostatečným předstihem před výjezdem.

3. Co se stane, pokud zapomenu poslat hlášení ZKO 3?
Jedná se o správní delikt podle LSD-BG. Hrozí pokuta, která se v prvním případě může pohybovat v nižších tisících eur, při opakování roste. Hlášení je nutné podat před zahájením práce.

4. Kdo platí nemocenskou při vyslání?
Pokud má zaměstnanec platný formulář A1, podléhá stále českým předpisům. Nemocenskou tedy hradí český systém (zaměstnavatel prvních 14 dnů, následně ČSSZ) podle českých pravidel. Lékařské ošetření v Rakousku je poskytováno na základě EHIC.

5. Můžeme v Rakousku využívat české OSVČ?
Ano, ale pouze pokud se jedná o skutečné podnikání (dodání díla, vlastní odpovědnost). Pokud živnostník pracuje pod vaším vedením stejně jako zaměstnanec, jedná se o zastřené zaměstnávání s vysokým rizikem sankcí.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.