Screening zahraničních investic v EU: Kdy hrozí zmaření prodeje firmy kvůli novým regulatorním trendům

24.4.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Prodej firmy je klíčové rozhodnutí, které mohou nové regulatorní požadavky na screening zahraničních investic významně zkomplikovat. Evropská unie v prosinci 2025 zpřísnila podmínky pro nákupy evropských firem zahraničními investory. Pochopte, jak tyto trendy mohou váš prodej zdržet, zkomplikovat, nebo dokonce znemožnit, ať už prodáváte firmu zahraniční osobě, nebo jste součástí globálního portfolia.

Ilustrativní snímek zachycuje advokáta řešícího problematiku screening zahraničních investic.

Obsah článku

Proč se screening zahraničních investic v EU zásadně mění
Co se konkrétně mění v EU systému screeningu
Nová česká pravidla: Propojení s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti
Jak se připravit na screening: Praktické kroky
Relevantní otázky k nové EU regulaci
Závěrečné shrnutí

Shrnutí v bodech:

Nová EU pravidla, s plnou aplikací od konce roku 2027 nebo začátku roku 2028, zavádějí povinný screening pro všechny členské státy – to znamená, že transakce v citlivých sektorech budou automaticky prověřeny a mohou být podmíněny nebo zakázány na základě bezpečnostních hledisek.
Screening se dotýká nejen velkých obchodů – už od 10% hlasovacích práv nebo při nákupu aktiv v kritických technologiích, infrastruktuře nebo kritických surovinách může být váš prodej zastaven na desítky týdnů.
Čeští majitelé čelí dvojímu režimu – od plné účinnosti nového zákona o kybernetické bezpečnosti (1. srpna 2024) se český screening výrazně rozšířil o novou vazbou na tento zákon, která automaticky zasahuje digitální infrastrukturu, ICT služby, energetiku a zdravotnictví.
Neznalost rizik může vést ke ztrátě vyjednávací pozice – investoři, kteří nejsou připraveni na screening, riskují dlouhé zdržení, nutnost učinit nežádoucí ústupky nebo úplné selhání transakce.

Proč se screening zahraničních investic v EU zásadně mění

V dubnu 2020 představila Evropská unie svá první komplexní pravidla pro screening zahraničních investic. Tehdy šlo především o to vytvořit mechanismus, který by umožnil jednotlivým členským státům sdílet informace o potenciálně rizikových nákupech evropských strategických podniků. Každý stát si však mohl sám nastavit, zda bude screening používat vůbec, a jak striktně.

Dnes je situace jiná. Ruská invaze na Ukrajinu, technologická rivalita s Čínou, energetická krize a růst geopolitických napětí přesvědčily evropské lídry, že fragmentovaný přístup není dostačující. Nová pravidla, na nichž ve druhé polovině prosince 2025 dosáhly politické dohody Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU, zavádějí jednotný a výrazně přísnější rámec.

Tato pravidla vstoupí v platnost 20 dní po svém zveřejnění v Úředním věstníku EU a začnou se plně aplikovat po uplynutí 18měsíčního období pro implementaci, tedy od konce roku 2027 nebo začátku roku 2028 . Znamená to, že máte teď kritický čas na to, abyste pochopili, jak vás mohou ovlivnit.

Co se konkrétně mění v EU systému screeningu

Dosavadní systém byl dobrovolný. Členské státy EU mohly, ale nemusely mít screening. Výsledkem byla mozaika – některé státy měly silný screening, jiné jej nemaly skoro vůbec.

Nové pravidlo je jasné: všechny členské státy EU budou muset mít povinný screening zahraničních investic, který se bude vztahovat na nákupy v citlivých sektorech. Přitom nejde jen o státy, které screening dosud neměly – již tak moderní režimy v Německu, Francii či České republice se budou muset přizpůsobit novým minimálním standardům.

Praktický dopad: Pokud prodáváte firmu, která podniká v jakémkoli z citlivých sektorů, bude její nákup zahraničním investorem automaticky podroben alespoň prvotnímu screeningu. Bez ohledu na velikost nákupu a bez ohledu na to, jaký stát je vaším příslušným orgánem.

Minimální seznam citlivých sektorů a aktivit

Nová EU pravidla definují seznam sektorů a činností, které musí být všude v EU screenovány. Tento seznam není vyčerpávající – státy si mohou svůj screening rozšířit – ale je závazný jako minimum.

Do screening povinně spadají:

Obrana a vojenský materiál – veškeré nákupy podniků vyrábějících, vyvíjejících nebo obchodujících s prvky seznamu zboží dvojího užití (dual-use items) a s vojenským materiálem z oficiálního EU seznamu.
Pokročilé technologie – jedná se zejména o polovodiče, kvantové technologie a umělou inteligenci. U AI jde konkrétně o modely umělé inteligence pro všeobecné použití (general-purpose AI models) nebo systémy určené pro vesmír či obranu, popřípadě o AI modely se systémovými riziky podle nového aktu o umělé inteligenci (EU AI Act).
Kritická infrastruktura – energie, doprava a digitální infrastruktura, pokud je daný stát považuje za kritickou na základě svého rizikového posouzení.
Kritické suroviny – těžba, zpracování, recyklace a skladování strategických kritických surovin definovaných v nařízení o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act).
Finanční sektor – centrální protistrany, centrální depozitáře, provozovatelé regulovaných trhů, provozovatelé platebních systémů (vyjma centrálních bank), systémově důležité instituce a globální poskytovatelé specializovaných finančních zpráv.

V mnoha případech ale jde o činnosti, které nejsou na první pohled patrné. Pokud prodáváte software firmu, která pracuje na AI pro autonomní systémy? Screening. Pokud prodáváte energetickou distribuční společnost? Screening. Pokud prodáváte IT poskytovatele služeb? Záleží na tom, zda patří do kritické infrastruktury – což se nyní rozhoduje jinak.

Rozšíření screeningu na intra-EU investice se zahraniční kontrolou

Nová pravidla zavedla jednu z nejkontroverznějších změn: screening se nyní vztahuje i na nákupy EU společností, pokud je konečný vlastník nebo kontrolující osoba z třetí (mimo EU) země.

Co to znamená v praxi? Pokud máte majitelskou strukturu, kde je vaše česká firma vlastněna německou holdingovou společností, která je zase vlastněna čínským fondem, pak transakce s třetí stranou projde screeningem – i když je formálně „intra-EU".

Toto pravidlo bylo zavedeno na základě rozsudku Evropského soudního dvora ve věci Xella (C-106/22), který jasně poukázal, že dosavadní pravidla umožňovala obcházení screeningu právě prostřednictvím EU mezivlastníků.

Dvoustupňový screening se sjednoceným harmonogramem

Nový systém zavádí jednotný vzor pro všechny screeningy v EU: fáze I a fáze II.

Fáze I (prvotní přezkum):

Trvá přesně 45 kalendářních dní od okamžiku, kdy státní úřad uzná podání za úplné.
Úřad se rozhoduje, zda je investice dostatečně podezřelá na to, aby byla zaslána do fáze II.
Očekává se, že v 60–70 % případů se investice v této fázi schválí, aniž by byla potřeba další prověřování.
Lhůta 45 dnů je nepřekročitelná – nebude se prodlužovat, pokud si stát vezme více času na posouzení.

Praktický dopad: Pokud příslušný úřad nestihne rozhodnout ve lhůtě 45 dnů, investice automaticky postupuje do fáze II.

Fáze II (hloubkový přezkum):

Trvá tak dlouho, jak se rozhodne příslušný stát – nová pravidla neurčují maximum.
V Německu se fáze II pohybuje kolem 2–4 měsíců, v některých složitějších případech až déle.
Během fáze II úřady hluboce zkoumají vlastníka, zdroj financování, vliv na bezpečnost a veřejný pořádek.

Retroaktivní screening a dlouhé „call-in" lhůty

Nová pravidla zavádějí něco bez precedensu: úřady budou moci znovu přezkoumat investice, které již proběhly, pokud nebyly správně nahlášeny.

Konkrétně:

Transakce, která měla být nahlášena, ale nebyla, může být retroaktivně prověřena až 5 let po jejím uzavření .
Pokud transakce prošla screeningem, ale existují nové skutečnosti ohrožující veřejný pořádek nebo bezpečnost, může být znovu posouzena ve lhůtě od minimálně 15 měsíců až 5 let po dokončení nákupu (tzv. "call-in" právo).

To znamená, že váš prodej firmy není nikdy zcela „bezpečný", pokud nebyl správně nahlášen a neprošel screeningem s explicitním schválením.

Jak se screening dotýká prodeje firmy: Praktické scénáře

Scénář 1: Prodej technologické firmy asiatskému fondu

Máte českou IT firmu, která vyvíjí software pro autonomní vozidla. Přijde zajímavá nabídka od singapurského venture fondu. Všechno vypadá skvěle – cena je dobrá, investoři jsou kredibilní, právníci z jejich strany jsou profesionální.

Pokud jde o nákup podílu nad 10 % nebo o nákup se skutečnou kontrolou ve firmě, která je citlivou investicí dle zákona č. 34/2021 Sb., o investičním screeningu (dále jen "ZIS"), bude transakce automaticky podrobena screeningu v České republice. Nejprve proběhne fáze I (45 dní).

Během ní české úřady (konkrétně Ministerstvo průmyslu a obchodu, dále jen "MPO") posoudí, zda je singapurský fond spojen se státem, zda má historii porušování podmínek u jiných nákupů, zda je na sankčních seznamech a zda by měl přístup k vaší technologii hrozbu pro bezpečnost ČR.

Pokud úřad objeví nějaké podezřelé prvky (třeba že fond má vazby na státní subjekty, nebo že umělá inteligence, kterou vyvíjíte, by mohla být použita pro vojenské účely), otevře fáze II.

Praktické důsledky:

Prodej se zdržuje minimálně o 45 dní, obvykle o 3–6 měsíců.
Musíte poskytnout českým úřadům detailní informace o financování, vlastnické struktuře fondu, historii jeho investic a účelu nákupu.
Investorům hrozí, že úřad schválí prodej pouze s podmínkami – třeba že nemohou vyvíjet na českém území určité technologie, že musí přijmout českou bezpečnostní auditorku, popřípadě že nemohou převzít kontrolu nad určitými údaji.
V absolutním nejhorším případě – pokud se úřad domnívá, že jde o reálnou hrozbu bezpečnosti – může prodej zakázat .

Scénář 2: Privátní prodej energetické společnosti

Prodáváte malou energetickou distribuční společnost německému energetickému konsorciu. Dvakrát na sobě víte, že energetika je kritická infrastruktura – to se ví. Ale myslíte si, že kolegialita v rámci EU vás ochrání.

Chyba. Nová EU pravidla jasně stanoví, že energetická infrastruktura je podrobena screeningu bez ohledu na to, odkud přichází investor. Německé konsorcium není výjimka.

Co se dnes děje:

Vaše společnost bude automaticky nahlášena ke screeningu v České republice.
Transakce bude posouzena nezávisle i v Německu (pokud má tam nějaká aktiva, nebo je investorem).
Obě země budou vzájemně komunikovat – německé úřady si budou moci říci „prosím, abyste věnovali pozornost tomu, že tato transakce ovlivňuje i naši infrastrukturu".
Lhůta se může prodloužit, protože státy budou koordinovat své kroky.

Scénář 3: Prodej firmy z portfolia privátní kapitálové skupiny

Vlastníte mediální podnik jako součást portfolia privátní kapitálové skupiny. Portfolio vzniklo tak, že česká firma byla zprvu vlastněna francouzským holdingem, který je zase vlastněn americkým fondem. Teď se chcete podílu zbavit a prodáváte ho americké mediální skupině.

V souladu s novými pravidly se tato transakce podrobuje screeningu – protože konečný vlastník je z mimounijního území, bez ohledu na to, že je mediální podnik právě teď vlastněn EU entitou.

Co se děje:

Ačkoliv jsou všechny strany z „přátelských" zemí (USA, Francie), screening je povinný.
Pokud je mediální podnik považován za entitu ovlivňující volby nebo veřejné mínění, úřady mu mohou věnovat speciální pozornost.
Transakce bude oznámena i ostatním členským státům EU, pokud má mediální podnik přeshraniční prvky.

Nová česká pravidla: Propojení s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti

Od 1. srpna 2024, kdy nabyla plné účinnosti velká část nového zákona o kybernetické bezpečnosti (zákon č. 202/2023 Sb.), se pro české podnikatele situace ještě zkomplikovala. Česká republika totiž propojila zákon o investičním screeningu (ZIS) s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti a dalšími předpisy pro kritickou infrastrukturu.

Výsledek: Řada firem, které doposud nepatřily pod screening, teď automaticky patří.

Kdo je nyní automaticky "citlivý cíl"? Nové české pravidlo říká: pokud je vaše firma identifikována jako poskytovatel regulované služby v režimu vyšších povinností nebo poskytovatel základní služby podle zákona o kybernetické bezpečnosti, automaticky se stává citlivým cílem pro screening zahraničních investic. To se týká i provozovatelů základních služeb a poskytovatelů digitálních služeb.

Poskytovatelé regulované služby v režimu vyšších povinností zahrnují subjekty v těchto sektorech:

Energetika
Doprava
Bankovnictví a infrastruktura finančních trhů
Zdravotnictví
Voda
Digitální infrastruktura
Poskytovatelé digitálních služeb
Kosmická infrastruktura
Veřejná správa
Nakládání s odpady
Výroba a distribuce chemických látek
Potravinářství
Výroba zdravotnických prostředků
Ostatní strojírenství
Výzkum

Pokud tedy vyrábíte určité druhy softwaru (třeba pro správu energetických sítí), nebo poskytujete IT služby, nebo jste nemocnicí, která má specifické systémy – existuje vysoká šance, že jste subjektem podle zákona o kybernetické bezpečnosti a tedy automaticky na seznamu citlivých cílů.

Termín pro identifikaci a registraci: Subjekty musely splnit povinnosti vyplývající z nového zákona o kybernetické bezpečnosti (včetně identifikace a případné registrace u NÚKIB, pokud se na ně zákon vztahuje) do tří měsíců od data, kdy se na ně zákon začal vztahovat (tedy pro většinu od 1. listopadu 2024).

Praktický dopad: Kdy musíte nahlásit prodej

Pokud je vaše firma citlivou investicí dle ZIS (např. protože spadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti), pak povinně musíte nahlásit zahraničnímu investorovi – již při nabytí 10 % hlasovacích práv – i když nejde o získání kontroly.

To znamená:

Prodej čistě finančního podílu 10 % může být zatčen screeningem.
Nejde jen o majoritu – i menšinový investor, který má z určitých důvodů strategický vliv, může vyvolat screening.
Lhůta MPO pro posouzení citlivé investice je 45 kalendářních dní od podání úplného návrhu , s možností prodloužení na fázi II. Pro jiné investice je lhůta 90 dní.

Která rizika a které pokuty hrozí, když screening ignorujete

Pokud je transakce povinná – podle nových EU pravidel nebo podle českých pravidel – a vy ji nenahlásíte, hrozí vám:

Dle ZIS (zákon č. 34/2021 Sb.):
Na EU úrovni (jakmile nová regulace vstoupí v platnost): hrozí pokuta až 5 % z ročního obratu dotčeného podniku nebo investované částky.

Zmaření transakce ex post

Pokud se úřadům dodatečně (třeba rok nebo dva po dokončení nákupu) podaří zjistit, že transakce měla být nahlášena a nebyla, mohou rozhodnout o zákazu dalšího trvání zahraniční investice.

V nejextrémnějších případech mohou úřady dokonce nařídit nucený odprodej – tedy nucený prodej podílu zpět nebo třetí osobě.

Neplatnost smlouvy

Nová EU pravidla jasně stanovují, že pokud transakce neprošla (nebo měla projít, ale neprošla) screeningem, a nebyla nahlášena, pak smlouva může být považována za neplatnou.

To znamená, že prodejce může na kupujícího podat žalobu na neplatnost, a kupující se bude muset vzdát podílu – bez ohledu na to, kolik peněz už zaplatil.

Nejčastější otázky k regulatorním rizikům screeningu

1. Mohu prodej zrušit, pokud screening neprojde?
V souladu s novou praxí se screening často strukturuje jako podmínka uzavření (closing condition). To znamená, že pokud screening neprojde či bude podmíněn nepřijatelnými podmínkami, má kupující právo transakci zrušit. Ale pozor: prodejce se musí s kupujícím explicitně dohodnout, jaký bude mít vliv screening na transakci. Bez jasné dohody může dojít ke sporům.

2. Jak dlouho trvá screening celkem?
Minimálně 45 dní (fáze I). V praxi se ale, když se aktivuje fáze II, počítá s 3–6 měsíci. V některých složitých případech i déle. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mohou pomoci s prognózou lhůty na základě detailní analýzy vaší situace.

3. Musím nahlásit screening sám, nebo to dělá kupující?
V právu se to nejčastěji řeší tak, že kupující podá žádost, ale vy musíte jako prodejce poskytnout veškerou potřebnou dokumentaci a informace o firmě. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mohou zajistit, aby podání bylo úplné a správně strukturované.

Jak se screening projeví na ceně a struktuře transakce

Prodej se zdržuje; tím pádem se zdržuje i uzavření a výplata prodejce. Během čekání na screening se mohou změnit podmínky trhu, kupující se může najednou cítit méně motivován, nebo si vezme „slevu na čekání".

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám mohou pomoci strukturovat deal tak, aby byl odolný vůči takovým scénářům – třeba zavedením jasných lhůt, penalizací za prodloužení či strukturou „tranche" plateb vázaných na jednotlivé milníky screeningu.

„Hell-or-high-water" doložky

Investoři – zvlášť pokud pocházejí z rizikových jurisdikcí – vás budou tlačit na přijetí „hell-or-high-water" doložky, tedy povinnosti podniknout veškeré kroky potřebné k získání screeningu, bez ohledu na náklady a obtíže.

Opatrně. Takové doložky vám jako prodejci mohou vytvořit enormní odpovědnost. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou s vyjednáním spravedlivé alokace rizika mezi vás a kupujícího.

Podmíněné schválení – „mitigation measures"

Screening často nekončí jasným ANO nebo NE, ale „ANO, ale za podmínek". Tyto podmínky (mitigation measures) mohou být náročné:

Nesmíte vyvíjet určitou technologii v EU
Nesmíte mít fyzický přístup k datům
Musíte přijmout bezpečnostního auditora
Nesmíte najmout určité zaměstnance z třetích zemí

Takovéto podmínky mohou zásadně změnit hodnotu firmy pro kupujícího a tím pádem i vaši pozici v jednáních.

Jak se připravit na screening: Praktické kroky

Krok 1: Časná diagnóza – je vaše firma „citlivá"?

Před tím, než začnete prodávat, musíte vědět, zda vaše firma spadá do screeningu. Otázky, které si musíte položit:

Pracuji v technologiích – AI, polovodiče, kvantové počítače, kybernetická bezpečnost?
Mám přístup ke kritické infrastruktuře – energie, doprava, voda, telekomunikace?
Jsem identifikován jako poskytovatel regulované služby v režimu vyšších povinností nebo poskytovatel základní služby dle zákona o kybernetické bezpečnosti (od 1. srpna 2024)?
Pracuji s kritickými surovinami – jejich těžbou, zpracováním nebo recyklací?
Mám přístup k citlivým údajům – zdravotním, vojenským, policejním, volebním?

Pokud na jakoukoli otázku odpovídáte ANO, existuje vysoká pravděpodobnost screeningu.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mohou provést detailní analýzu vaší firmy a dát vám jasný verdikt, zda screening hrozí.

Krok 2: Příprava dokumentace a prokázání zdrojů

Screeningový úřad bude chtít vědět:

Kdo je konečným vlastníkem kupujícího? (Beneficial ownership)
Odkud pocházejí prostředky na financování nákupu?
Má kupující historii porušování podmínek u jiných nákupů? (Due diligence na kupujícího)
Je kupující nebo jeho vlastníci na sankčních seznamech?
Jaký je účel nákupu? (Je to čistě finanční investice, nebo jde o získání kontroly nad technologiemi?)

Pokud máte tyto informace připravené, screening půjde hladčeji.

Krok 3: Komunikace s kupujícím – "screening-aware" struktura"

Měli byste s kupujícím otevřeně diskutovat o screeningu. Neměli byste to skrývat nebo předpokládat, že to „asi nebude potřeba".

Doporučené kroky:

Včas informujte kupujícího, že transakce bude podrobena screeningu
Pojďte se spolu domluvit, kdo bude vést komunikaci s úřady
Vyjednejte si jasně, kdo ponese náklady a rizika screeningu
Postavte closing podmínky tak, aby reflektovaly realitu screeningu (nikoliv jako překvapení tři měsíce po podpisu)

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mohou vést takové vyjednávání a zajistit, aby váš zájem byl chráněn.

Krok 4: Dobrovolná konzultace se státem (volitelné, ale doporučované)

V České republice máte možnost svou investici konzultovat s Ministerstvem průmyslu a obchodu ještě před formálním podáním. Tato dobrovolná konzultace vám dá lepší představu o tom, jak úřad vaši transakci vidí. Získáte závazné posouzení bez toho, aby vás to vázalo k žádné konkrétní akci.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mohou takovou konzultaci připravit a vést.

Relevantní otázky k nové EU regulaci

1. Jak se nová EU pravidla vztahují na Českou republiku konkrétně?
Česká republika je jako všechny EU státy povinná implementovat nová pravidla, s plnou aplikací od konce roku 2027 či začátku 2028. Navíc ale Česko už od 1. srpna 2024 má své vlastní zpřísnění přes nový zákon o kybernetické bezpečnosti, což znamená, že screening se zde stal ještě obsáhlejší. Kombinace obou pravidel z České republiky dělá jeden z nejpřísnějších režimů v EU.

2. Co se stane s mou firmou, pokud byla transakce uzavřena před novými pravidly?
Nová pravidla nebudou mít zpětnou účinnost na transakce, které byly regulérně uzavřeny v souladu se starými pravidly. Ale nová pravidla mohou dát státům právo na retroaktivní screening (až 5 let zpět) v určitých případech porušení, například pokud transakce nebyla nahlášena, ačkoliv měla být.

3. Jaké státy EU mají nejstriktnější screening?
Německo, Francie, Itálie a nyní Česká republika patří mezi státy s nejpřísnějším screeningem. Německo sice není v nových EU pravidlech zvlášť zmíněno, ale samo se rozhodlo implementovat nová pravidla nejdříve. V roce 2025 Německo provedlo 339 screeningových řízení.

Tabulka rizik a jak pomáhá ARROWS

Možné problémy	Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)
Neznalost toho, zda transakce spadá pod screening	Provedeme detailní právní analýzu vaší firmy a určíme, zda jste subjektem povinného screeningu dle nových EU pravidel a českých předpisů. Dáme vám jasný verdikt s konkrétní prognózou lhůty screeningu.
Neoprávněné prodloužení screeningu nebo chybný postup	Zajistíme, aby vaše podání bylo úplné, správně strukturované a podáno v souladu s nejvyššími standardy. Budeme komunikovat s úřady a pohlídáme, aby screeningová lhůta nebyla překročena.
Kupující odmítá firmu, protože se bojí screeningu	Pomůžeme vám s komunikační strategií vůči potenciálním kupujícím. Strukturujeme transakci tak, aby riziko screeningu bylo jasně přiděleno a aby nebylo překvapením. Připravíme deal-memorandum pro kupujícího, které vysvětlí screening a jeho řešení.
Screening je podmíněn nepřijatelnými podmínkami (mitigation measures)	Zastoupíme vás v jednáních s úřady o zmírnění podmínek. Pokud se jedná o podmínku týkající se vývoje technologie, bezpečnosti dat nebo zaměstnanosti, budeme lobbovat za řešení, které zachová hodnotu firmy.
Transakce se nachází na hranici screeningu (např. právě 10 % podíl)	Poskytneme právní stanovisko na míru vaší situaci. Pokud je screening nejistý, doporučíme dobrovolnou konzultaci se státem nebo strukturu transakce, která minimalizuje screening riziko.

Co se změnilo v EU screeningu od března 2024 (návrh) do prosince 2025 (dohoda)

Aspekt	Dosavadní pravidla (do plné aplikace nového nařízení v 2027/2028)	Nová pravidla (od plné aplikace nového nařízení v 2027/2028)
Povinnost screeningu	Dobrovolný pro státy – každý si sám rozhoduje.	Povinný pro všechny státy bez výjimky.
Fáze I lhůta	Různá pro jednotlivé státy (30–75 dní).	Jednotná – přesně 45 kalendářních dní všude.
Intra-EU investice	Screenovány jen v některých státech a jen v určitých případech.	Automaticky screenovány , pokud je konečný vlastník nebo kontrolující osoba z mimo-EU území.
Retroaktivní screening	Těžko dostupný, jen v ojedinělých případech.	Možný až 5 let zpět u nenahlášených transakcí.
Minimální seznam sektorů	Nikdo neměl jednotný seznam – každý stát si vybíral.	Jasně definovaný seznam (obrana, AI, polovodiče, kritické suroviny, finance atd.).
Call-in práva	Ne všechny státy měly call-in práva.	Všechny státy musí mít call-in práva na minimálně 15 měsíců až 5 let po uzavření, za určitých podmínek.
Penalizace	Různé v jednotlivých státech.	Na EU úrovni maximálně: až 5 % ročního obratu dotčeného podniku nebo investované částky.

Závěrečné shrnutí

Screening zahraničních investic v EU se zásadně mění. Už není věcí, kterou si můžete dovolit ignorovat. Pokud prodáváte firmu nebo se chystáte na prodej, musíte počítat s tím, že screening bude součástí procesu – a pokud ho podceníte, riskujete zdržení, ztrátu vyjednávací pozice, ztrátu kupujícího, pokuty nebo i zmaření celé transakce.

Česká situace je navíc specifická: kombinace nových EU pravidel a nového zákona o kybernetické bezpečnosti (účinného od 1. srpna 2024) tvoří jednu z nejpřísnějších regulatorních kombinací v EU. Pokud tedy podnikáte v digitální infrastruktuře, ICT, energetice, zdravotnictví nebo v kterékoliv z jiných citlivých oblastí, hrozba screeningu je pro vás reálná.

Nejde ale o to, aby vás screening vystrašil. Jde o to, aby vás připravil. Pokud víte, že váš prodej bude screeningem dotčen, můžete:

Strukturovat transakci tak, aby screening nekončil překvapením
Vyjednat jasné podmínky pro případ, že screening neprojde bez podmínek
Komunikovat s potenciálními kupujícími na základě faktů, ne spekulací
Minimalizovat náklady a rizika

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře se v oboru screeningu zahraničních investic orientují a mohou vám s každým z těchto kroků pomoci – od iniciální diagnózy přes přípravu podání až po zastoupení v jednáních s úřady. Zároveň, díky síti ARROWS International, mohou pomoci i s řešením případů, které mají přeshraniční prvky a vyžadují koordinaci s úřady v jiných státech.

Pokud se chystáte prodat firmu zahraničnímu investorovi a chcete se vyhnout rizikům a průtahům, kontaktujte ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz. Provedeme vám kompletní audit vašeho screeningového rizika a pomůžeme vám strukturovat transakci tak, aby prošla bez zbytečných komplikací.

Nejčastější otázky k screeningu zahraničních investic v EU

1. Lze se screeningu vůbec vyhnout, nebo je povinný?
Pokud vaše firma spadá do citlivého sektoru (obrana, AI, polovodiče, kritická infrastruktura, kritické suroviny, finance) a kupující je zahraničním investorem, screening je povinný bez výjimky . Není se mu možné vyhnout. Pokud se pokusíte transakci zatajit, hrozí vám zpětné problémy, pokuty a neplatnost smlouvy. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou s tím, aby screening proběhl správně a včas.

2. Kdy se screening vztahuje i na nákupy mezi "přátelskými" zeměmi (USA, EU, apod.)?
Screening není selektivní na základě původu kupujícího. I americký, švýcarský či další "přátelský" investor projde screeningem, pokud kupuje v citlivém sektoru nebo pokud je konečný vlastník z mimo-EU země. Geopolitické vztahy mohou ovlivnit výsledek screeningu (přátelský investor má obvykle snazší cestu), ale samotný screening je povinný nezávisle na tom, odkud investor pochází.

3. Jaké jsou nejčastěji problematické sektory pro screening v České republice?
Od 1. srpna 2024 jsou to především: digitální infrastruktura a ICT služby (software, cloud, kybernetická bezpečnost), energetika (distribuční sítě), zdravotnictví (zejména IT systémy nemocnic), telekomunikace a finanční služby . Pokud jste v některém z těchto sektorů, screening téměř jistě hrozí. Právníci z ARROWS mohou provést konkrétní assessment vašeho podniku.

4. Mohu se dobrovolně konzultovat se státem ještě před prodejem?
Ano. V České republice máte možnost dobrovolné konzultace s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Tato konzultace vám dá lepší představu o tom, jak stát vaši situaci vidí, aniž by vás to vázalo na cokoli. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mohou takovou konzultaci připravit a vést.

5. Co když se kupující z důvodu screeningu vzdá nákupu?
Pokud screening způsobí, že kupující odstoupí od nákupu, záleží na tom, jak máte transakci strukturovanou. Pokud jste neuvedli screening jako podmínku, kupující vám může zmařit transakci a případně tvrdit, že jste porušili povinnost informovat. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou s právní strukturou transakce tak, aby byla jasná alokace rizik a aby vás nezatěžovaly zbytečné spory.

6. Jak dlouho trvá screening ve skutečnosti, je to opravdu jen 45 dní?
Fáze I trvá přesně 45 dní. Pokud ale úřad otevře fázi II (hloubkový přezkum), může to trvat další 2–6 měsíců, v některých případech i déle. V praxi tedy počítejte s minimálně 3–6 měsíci, pokud existuje jakékoli podezření. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mohou na základě detailní analýzy vaší situace dát prognózu lhůty.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.