Když dar přežije dárce

Plánování, co se stane s naším majetkem po naší smrti, není jednoduché téma. Mnoho lidí ví o možnosti sepsat závěť nebo uzavřít dědickou smlouvu, ale české právo nabízí i další zajímavý nástroj – darování pro případ smrti. Tento institut, upravený v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 2063 a § 1594 odst. 2), umožňuje převést majetek na blízké osoby elegantně a srozumitelně. V tomto článku si vysvětlíme, co darování pro případ smrti obnáší, jaké jsou jeho podmínky platnosti, v čem se liší od závěti a dědické smlouvy, jak se prakticky využije u nemovitostí, peněz či aut, jaké má daňové dopady, a na jaké časté chyby si dát pozor. Cílem je podat odborné informace srozumitelnou formou a pomoci vám rozhodnout se, jak nejlépe naložit se svým majetkem pro případ, že tu jednoho dne nebudete. Nezapomeňte – správně zvolený postup vám může ušetřit rodině starosti a zajistí, že vaše přání bude naplněno.

Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (JUDr. Kateřina Müllerová, office@arws.cz, +420 245 007 740)

Co je darování pro případ smrti?

Darování pro případ smrti je zvláštní druh darovací smlouvy, která se uplatní až ve chvíli, kdy dárce zemře. Jinak řečeno: dárce ještě za svého života uzavře s obdarovaným smlouvu, v níž mu přislíbí určitý dar (majetek), ale s účinky odloženými až na moment své smrti. Obdarovaný ten dar přijímá, avšak fakticky se vlastníkem stane teprve, pokud dárce zemře a obdarovaný ho přežije.

Tento institut představuje výjimku z obecného pravidla, že se nelze smluvně zavazovat s účinky až po smrti. Nový občanský zákoník (platný od roku 2014) jej znovu zavedl do našeho právního řádu – podobně fungoval už historicky v rakouském právu. Díky darování pro případ smrti můžete už nyní s konkrétní osobou dohodnout, komu připadne například váš dům, auto či úspory, aniž byste o tento majetek přišli za svého života. Po dobu života zůstáváte vlastníkem věci a zpravidla ji dál užíváte; teprve vaším úmrtím nabude obdarovaný jistotu, že mu věc připadne.

Příklad: Pan Nový chce, aby jeho sbírka obrazů připadla po jeho smrti vnukovi. Sepíše proto s vnukem darovací smlouvu pro případ smrti. Vnuk hned ví o dědově úmyslu a souhlasí s ním. Až pan Nový jednou zemře, vnuk se stane vlastníkem sbírky okamžikem úmrtí dědečka. Nemusí čekat na zdlouhavé dědické řízení ohledně těchto obrazů – obrazy nebudou součástí pozůstalosti, protože přešly přímo na vnuka darováním.

Darování pro případ smrti tedy funguje podobně jako závěť, ale je to smlouva (dvoustranný právní úkon) mezi dárcem a obdarovaným. Dárce tímto způsobem může předem zajistit konkrétní majetek pro určitou osobu. A co je důležité – v porovnání se závětí je takové ujednání těžko odvolatelné (nelze ho libovolně měnit jednostranně). Na druhou stranu vyžaduje splnění několika zákonných podmínek, o kterých si řekneme dále.

Podmínky platnosti darování pro případ smrti

Aby byla darovací smlouva pro případ smrti platná a účinná, musí splňovat určité náležitosti stanovené zákonem. Občanský zákoník v § 2063 uvádí tyto klíčové podmínky:

• Odkládací podmínka přežití: Ve smlouvě musí být výslovně ujednáno, že obdarovaný dárce přežije. Tato věta je zásadní – bez ní by šlo o běžné darování (nebo by byla smlouva vykládána jen jako odkaz v rámci dědictví). Typicky smlouva obsahuje formulaci typu „Tato smlouva je uzavřena s odkládací podmínkou, že obdarovaný dárce přežije.“ Právě tím se darování „aktivuje“ až při úmrtí dárce.
  
  
• Přijetí obdarovaným: Obdarovaný musí dar přijmout – což obvykle znamená, že smlouvu obě strany podepíší. Jde tedy skutečně o smlouvu, nikoli jednostranné prohlášení dárce. Obdarovaný by měl vědět, co přijímá (např. konkrétní nemovitost, vůz, finanční obnos) a souhlasit s tím. Už samotný podpis smlouvy ze strany obdarovaného tento požadavek splňuje.

• Vzdání se práva odvolat dar: Dárce se musí ve smlouvě výslovně vzdát práva dar odvolat. Nemusíte se bát – toto nevylučuje pozdější odvolání daru pro závažné důvody (nevděk, nouzi apod.), jde spíše o ujištění, že dar nelze svévolně vzít zpět. Toto vzdání se práva je důležité odlišit darování pro případ smrti od prostého odkazu v závěti (odkaz lze zrušit snadno odvoláním nebo zrušením závěti, kdežto darovací smlouva je závazná pro obě strany).
  
  
• Písemná forma: Smlouva musí být uzavřena písemně. Zpravidla se sepíše klasická darovací smlouva obsahující výše uvedené náležitosti. 

• Listina o vzdání se práva odvolání: Zákon také říká, že dárce vydá obdarovanému listinu o tom, že se vzdal práva dar odvolat. V podstatě tím myslí, že obdarovaný musí obdržet písemné potvrzení tohoto ujednání (většinou obdrží jeden podepsaný originál darovací smlouvy). Pokud by dárce jen ústně prohlásil „vzdávám se práva odvolat“, nestačilo by to – vše musí být písemně doloženo.
  

Pokud jakákoli z výše uvedených podmínek chybí, darování pro případ smrti není platné v plném smyslu. 

Shrnutí podmínek: Darovací smlouva pro případ smrti musí mít přesně dané náležitosti. Nejlepší cestou je nechat si smlouvu připravit odborníkem, který zajistí, že obsahuje vše potřebné. Jen tak budete mít jistotu, že vaše úmysly budou skutečně platit. Pokud podmínky nesplníte, riskujete neplatnost nebo komplikace – a obdarovaný možná nakonec nic nedostane.

Kdy zvolit závěť a kdy darování pro případ smrti? 

Závěť je lepší, pokud chcete maximální volnost a komplexnost – určíte celé dědictví, můžete jmenovat náhradní dědice pro případ, že někdo předemře apod. Jedná se o jednostranné právní jednání, které můžete kdykoli libovolně odvolat. Darování pro případ smrti je zase užitečné, chcete-li konkrétní věc předat konkrétní osobě s jistotou a předem (dotyčný o tom ví a můžete to s ním prodiskutovat), a nechcete, aby se ta věc dělila mezi dědice. Často se oba nástroje mohou kombinovat. Nejlepší řešení vždy záleží na okolnostech – proto zvažte konzultaci s právníkem, abyste zvolili správnou kombinaci nástrojů.

Praktické využití darování pro případ smrti 

Jak reálně funguje darování pro případ smrti u různých druhů majetku? Pojďme se podívat na několik praktických situací a příkladů:

Nemovitosti (dům, byt, pozemek)

Darování nemovitosti pro případ smrti je poměrně častým případem – typicky rodič chce zajistit, aby rodinný dům po jeho smrti připadl jednomu konkrétnímu dítěti. Smlouvu sepíšete písemně (doporučeně u odborníka) a uvedete v ní vše potřebné. Do katastru nemovitostí však zatím nic nevkládáte – převod vlastnictví nastane až po smrti dárce, a teprve tehdy lze podat návrh na vklad.

Po úmrtí dárce bude situace následující: Obdarovaný se stane vlastníkem nemovitosti až zápisem do katastru nemovitostí, který provede příslušný katastrální úřad. Návrh na vklad může obdarovaný podat, jakmile má k dispozici darovací smlouvu a úmrtní list dárce. Je tu ale háček – katastr nemůže zapsat změnu vlastníka, dokud není jasné, kdo jsou dědici zemřelého. Proto se nejprve v rámci dědického řízení u notáře musí vyjasnit okruh dědiců (byť ta konkrétní nemovitost nebude mezi ně rozdělena, je třeba znát právní nástupce zemřelého pro účely správního řízení na katastru nemovitostí).

Praxe se postupně ustálila tak, že katastrální úřad dovolí podat návrh na vklad i před ukončením dědického řízení – v návrhu je jako vlastník stále uveden zesnulý dárce (protože on je dosud zapsán v katastru) s poznámkou, že vstupují do řízení jeho dědicové, kteří dosud nejsou známi. Katastr si pak sám vyžádá od notáře či soudu informaci, kdo je dědicem. Jakmile obdrží potvrzení (například pravomocné rozhodnutí o dědictví nebo sdělení notáře o dědicích), pokračuje vkladové řízení a převede vlastnictví na obdarovaného s účinky ke dni podání návrhu (což byl den po úmrtí). Zní to sice technicky složitě, ale výsledkem je, že obdarovaný dům získá, jen se musí počkat na formality. Nemovitost po dobu řízení formálně patří do pozůstalosti, takže s ní nikdo (ani obdarovaný) nemůže do ukončení řízení nakládat – ale je už jasné, že nakonec připadne obdarovanému.

Praktický tip: Protože nelze darování pro případ smrti zapsat předem do katastru jako převod, může mít dárce obavu, aby si to později nerozmyslel a nemovitost neprodal někomu jinému. Pokud chcete obdarovanému dát větší jistotu, lze do darovací smlouvy zahrnout zákaz zcizení a zatížení nemovitosti pro dobu života dárce (typicky dárce se zaváže, že bez souhlasu obdarovaného nemovitost neprodá ani nezatíží zástavou). Tento zákaz lze nechat zapsat do katastru nemovitostí hned. Tím se zamezí možnosti, že by dárce později věc převedl někomu jinému za zády obdarovaného – a zároveň to naplňuje podmínku vzdání se práva odvolat dar (je zřejmé, že dárce nehodlá měnit své rozhodnutí).

Příklad: Paní Zelená vlastní chalupu na horách. Má dvě dcery, ale jedna z nich se o chalupu léta stará a jezdí tam. Paní Zelená s ní uzavře darovací smlouvu pro případ smrti – chalupa připadne po smrti matky této dceři. V katastru zatím vše zůstává na paní Zelenou. Když paní Zelená zemře, notář v dědickém řízení zjistí existenci darovací smlouvy. Druhá dcera (která by jinak polovinu chalupy zdědila podle zákona) s tím nemůže nic dělat, protože smlouva je platná. Obdarovaná dcera podá návrh na vklad vlastnického práva do katastru s úmrtním listem. Katastr vyčká na konec dědického řízení (kde se potvrdí, že dědičkami jsou obě dcery, ale chalupa není rozdělena, protože je předmětem darování). Poté katastr zapíše chalupu na obdarovanou dceru. Druhá dcera zdědí svůj podíl zbytku majetku po matce (např. peníze, byt ve městě) podle zákona nebo závěti, ale chalupu nezíská.

Bankovní účty a peníze

Pakliže předmětem daru bude pohledávka za finanční institucí, tedy laicky řečeno finanční prostředky uložené na bankovním účtu (či finanční produkty obdobného charakteru), jednalo by se po právní stránce o bezúplatné postoupení pohledávky zůstavitele vůči dané finanční instituci. Toto je sice teoreticky možné, avšak dle vědomí autorky banky a obdobné finanční instituce postupování pohledávek vůči dalším osobám ve svých všeobecných smluvních podmínkách vylučují. Lze rovněž předpokládat, že pokud by bankovní účet (resp. práva a povinnosti ze smlouvy o vedení účtu) nebyly součástí rozhodnutí o dědictví, pak by banka neumožnila obdarovanému s předmětem daru nakládat a obdarovaný by se tedy k předmětu daru v krátkodobém horizontu jednoduchým způsobem nedostal. 

Je dobré zmínit, že bankovní zákony umožňují zřídit tzv. dispozici s účtem pro případ smrti – klient banky může ve smlouvě o účtu určit osobu, které banka vyplatí zůstatek (nebo jeho část) po jeho smrti, a to až do určité výše. Toto je ale něco trochu jiného – je to jednostranné ujednání s bankou. 

O něco jednodušší situace nastane v případě, že předmětem daru bude finanční hotovost. Zde se darovací smlouva stane účinnou smrtí dárce a právní nástupci dárce, popř. osoba odpovědná za správu pozůstalosti, by dar měla bez dalšího vydat obdarovanému. 

Automobily a movité věci

U věcí, které nepodléhají evidenci ve veřejném seznamu, je situace nejjednodušší. Elektronika, cenné sbírky, šperky – to vše jsou movité věci, které nejsou evidovány v žádném veřejném seznamu. Darujete-li je pro případ smrti, obdarovaný se stane vlastníkem okamžikem smrti dárce. Prakticky samozřejmě bude muset prokázat své právo. Zde opět poslouží darovací smlouva a úmrtní list. Případní pozůstalí nemají právo obdarovanému bránit, aby si věc převzal.

V případě, že bude darováno vozidlo, je dle ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) zákona  č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, nutné do 10 pracovních dnů od převodu vlastnického práva provést změnu vlastníka (a zpravidla též provozovatele) vozidla v registru silničních vozidel, a to zpravidla dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) citovaného zákona na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka.   Možnosti provedené změny zápisu a lhůty stanovené zákonem pro přechod vlastnického práva v tomto případě nebudou použitelné. Dosavadní vlastník již z povahy darování pro případ smrti žádost nepodat nemůže a je tedy opět otázkou, jak změnu zápisu v této evidenci zajistit. Zastoupení dárce na základě dříve udělené plné moci možné nebude, neboť procesní zmocnění zanikne ztrátou procesní způsobilosti zmocnitele (možnost sjednat trvání zmocnění i po úmrtí zmocnitele dle § 448 odst. 1 OZ se týká pouze hmotněprávního zmocnění) (pozn. pod čarou - samozřejmě je možné, že by příslušný správní orgán ). Patrně by tedy i v případě zápisu do registru silničních vozidel bylo nutné vyčkat na určení právních nástupců dárce, popř. alespoň správce pozůstalosti. Proto je vhodné vždy konzultovat s odborníkem jaký institut je pro převod konkrétní věci nejlepší a zajistí naplnění vůle zůstavitele bez zatížení obdarovaného/dědiců.

Daňové dopady darování pro případ smrti

Velmi důležitou otázkou jsou daně. V České republice byla od roku 2014 zrušena samostatná dědická a darovací daň – nicméně to neznamená, že se žádné odvody neplatí. Přijetí daru může podléhat daní z příjmů, zatímco nabytí majetku děděním je od daně z příjmů osvobozeno a platí se toliko poplatek notáři. Jak to tedy vychází v našem porovnání?

• Dědictví (závěť nebo ze zákona): Pokud získáte majetek děděním (ať už na základě závěti, nebo dle zákonné dědické posloupnosti), neplatíte z tohoto nabytí žádnou daň z příjmů. Podle zákona o daních z příjmů (§ 4a písm. a) zákona č. 586/1992 Sb.) je totiž příjem z nabytí dědictví osvobozen od daně. Prakticky to znamená, že ať už zdědíte peníze, nemovitost či auto, finanční úřad po vás daň chtít nebude. Dědictví je tedy z daňového hlediska velmi výhodné, ale je třeba počítat s notářským poplatkem, který se počítá dne notářského tarifu.
  
  
• Darování pro případ smrti (platná smlouva): Přestože se dar předává až po smrti dárce, z právního hlediska jde o dar mezi dvěma fyzickými osobami, nikoli o dědění. Obdarovaný tak získává bezúplatný příjem, který může podléhat dani z příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů. Naštěstí zákon pamatuje na výjimky a osvobození u darů. Konkrétně § 10 odst. 3 písm. c) zmiňovaného zákona osvobozuje od daně z příjmů bezúplatné příjmy nabyté od příbuzných v linii přímé (rodiče, prarodiče -> děti, vnoučata) nebo v linii vedlejší, pokud jsou to sourozenci, strýc/teta, synovec/neteř, manžel/manželka, registrovaný partner, nebo osoby, které s dárcem žily nejméně rok před jeho smrtí ve společné domácnosti. V praxi to znamená, že většina darů v rodině je osvobozena – takže daruje-li otec synovi dům pro případ smrti, syn z toho daň platit nebude (příjem je osvobozen). Pozor ale na dary mimo rodinu! Pokud by obdarovaným byl například dobrý přítel, se kterým dárce není příbuzný, a nežili ve společné domácnosti, pak tento obdarovaný bude muset z hodnoty daru odvést daň z příjmů. U fyzických osob je sazba daně 15 %. Takže např. daruje-li soused sousedovi chatu pro případ smrti a nejsou příbuzní, obdarovaný soused by měl zahrnout hodnotu chaty do svého daňového přiznání jako “ostatní příjem” a zdanit ji.

Shrnutí daní: Pro příbuzné je darování pro případ smrti stejně daňově výhodné jako dědictví – nic navíc státu neodvedou. Pro obdarované mimo okruh blízkých příbuzných je ovšem darování pro případ smrti méně výhodné než závěť – například odkázat majetek kamarádovi závětí je daňově lepší, zatímco darovat mu tentýž majetek pro případ smrti by znamenalo daň 15 %. Uvažujete-li tedy o obdarování osoby, která není váš rodinný příslušník, zvažte pečlivě dopady. Možná bude vhodnější volit jinou cestu (závěť, odkaz v závěti, nebo třeba převod majetku za života s nějakým vyrovnáním). Daňové aspekty konzultujte s právníkem či daňovým poradcem, abyste předešli nepříjemným překvapením.

Závěrem: Naplánujte své dědictví s odbornou pomocí

Plánování majetkového nástupnictví je věc, kterou se vyplatí promyslet včas a s chladnou hlavou. Institut darování pro případ smrti je skvělou možností, jak předat konkrétní majetek přímo vybranému člověku a zajistit, že vše proběhne podle vašich představ. Zároveň však vidíme, že jde o právně složitější úkon – musí splňovat podmínky a vhodně zapadat do celkového scénáře (ve vztahu k případné závěti, dědicům atd.).

Nejste si jisti, jak naložit se svým majetkem pro případ smrti? Rádi vám pomůžeme najít optimální řešení. Kontaktujte naši advokátní kancelář pro nezávaznou konzultaci – probereme vaše rodinné a majetkové poměry a navrhneme postup, který zajistí právní jistotu vám i vašim blízkým. Ať už půjde o sepsání závěti, uzavření darovací smlouvy pro případ smrti, dědické smlouvy nebo jejich kombinaci, postaráme se o to, že dokumenty budou platné a vymahatelné. Vy tak budete mít klid na duši, že jste pro své blízké udělali maximum a váš majetek připadne těm, kterým připadnout má, bez zbytečných průtahů a sporů.

Neponechávejte osud svého majetku náhodě – obraťte se na nás ještě dnes a společně naplánujeme budoucnost vašeho majetku tak, abyste mohli s důvěrou hledět vstříc budoucnosti, k většímu klidu a jistotě pro vás i vaše blízké.

Zajímají vás legislativní novinky v roce 2025? Připravili jsme si pro vás webinář.

Proč si vybrat právě nás?

Naše služby využívají firmy všech velikostí, protože jim poskytujeme rychlá a efektivní řešení v oblasti smluvní dokumentace. Například:

• Smlouvy na míru bez zbytečných průtahů: Připravíme pro vás obchodní smlouvy, dohody s dodavateli, pracovní smlouvy i další dokumenty tak, aby odpovídaly vašim potřebám a minimalizovaly rizika.
• Jasné a srozumitelné podmínky: Navrhujeme smlouvy tak, aby byly praktické, přehledné a snadno použitelné v běžném provozu.
• Ochrana před právními komplikacemi: Pomáháme klientům předcházet nejasnostem, sporům a nevýhodným podmínkám.

Víme, že administrativní zátěž spojená se smlouvami může brzdit váš byznys. Proto jsme pro vás připravili e-book "Advokáti radí, jak ušetřit miliony", který vám ukáže, jak mít smlouvy pod kontrolou bez zbytečných komplikací.

✅  Praktické rady, jak si efektivně nastavit smluvní procesy a ušetřit čas.
✅  Konkrétní tipy, jak se vyhnout nejčastějším chybám ve smlouvách.
✅Ukázku našeho přístupu: jak jednoduše a srozumitelně předáváme odborné znalosti v oblasti smluvní dokumentace.

Neztrácejte čas se smlouvami – my vám pomůžeme nastavit smluvní procesy tak, aby byly rychlé, efektivní a bezpečné.

Napište si o e-book Advokáti radí, jak ušetřit miliony ZDE 

Nechcete tenhle problém řešit sami? Věří nám více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference.