Ani u nelegálního byznysu nelze ignorovat ztrátu - Nejvyšší soud k výpočtu výše prospěchu u neoprávněného podnikání

V právní praxi se nezřídka setkáváme s trestnými činy, jež vyžadují detailní rozbor skutkového stavu nejen z pohledu průběhu jejich páchání, ale také pohledem ekonomických následků těchto činů. Jedním z takových trestných činů je neoprávněné podnikání, kde značný prospěch může být okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby. Nejvyšší soud se v nedávném usnesení, sp. zn. 5 Tdo 720/2023 ze dne 30.8.2023, zabýval interpretací pojmu "značný prospěch" v kontextu trestného činu neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku.

Pojem čistého prospěchu v judikatuře

Zásadním vodítkem pro výklad pojmu značného prospěchu se stalo stanovisko již historické, nicméně pořád relevantní, sbírkové stanovisko Nejvyššího soudu z roku 1990, podle něhož je třeba tento pojem vykládat jako čistý prospěch, tedy výnos z trestné činnosti po odečtení nákladů vynaložených na jeho dosažení. Tento výklad je v souladu s potřebou spravedlivě hodnotit míru společenské škodlivosti jednání a s ní související potřebu určení adekvátního trestu. Pro určení, zda dosažený prospěch z neoprávněného podnikání představuje značný prospěch, je pak východiskem částka nejméně 1 000 000 Kč.

Relevantní judikatura

Ve věci, kterou se v nedávné době zabýval Nejvyšší soud, byl obviněný uznán vinným z neoprávněného podnikání, když bez potřebného oprávnění poskytoval úvěry. Tento čin byl kvalifikován jako neoprávněné podnikání s odkazem na značný prospěch, jenž obviněný z činnosti získal. Soudy nižších instancí čelily výzvě správně určit výši tohoto prospěchu, což bylo klíčové pro určení správné právní kvalifikace, a tím i rozsahu do úvahy přicházející trestní sazby.

Nejvyšší soud ve svém usnesení zdůraznil, že celkový čistý prospěch z trestného činu se musí počítat jako souhrn zisků z úspěšných transakcí snížený o ztráty z neúspěšných akcí. Tímto způsobem stanovil jasný rámec pro výpočet prospěchu, který odráží reálné ekonomické výsledky nelegálního podnikání, když v tomto směru tak aspekt nelegality podnikání není určující. Jinak řečeno, i u nelegálního podnikání je ztráta brána „plnohodnotně“ jako fakt, který zhoršil ekonomický prospěch „nelegálního podnikatele“, a v tomto rozsahu se tak neoprávněným podnikáním obohatil méně i pohledem trestního práva.

Důsledky pro praxi

Toto usnesení Nejvyššího soudu přináší důležité vodítko pro hodnocení trestných činů neoprávněného podnikání, zvláště v případech, kdy je pro určení míry trestu klíčový výpočet prospěchu (obohacení). Právní praxe tak získává jasnější kritéria pro posouzení ekonomických aspektů těchto trestných činů, což přispívá k větší předvídatelnosti soudních rozhodnutí a k posílení právní jistoty.

V širším kontextu rozhodnutí také ukazuje na neustálý vývoj judikatury v reakci na měnící se podmínky společenského a ekonomického života. Detailní a pečlivé posouzení všech okolností případu, včetně ekonomických faktorů, je zásadní pro spravedlivé a adekvátní trestní postihy, které odpovídají skutečné společenské škodlivosti jednání.

Odpovědný advokát: Mgr. Oliver Uraz, LL.M., na článku spolupracovala Lucie Kaufmanová.