Boj proti odlesňování: Jak nařízení (EU) 2023/1115 mění pravidla hry pro firmy

Autorka článku: JUDr. Tereza Snopková, Ph.D., ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz, +420 245 007 740)

Odlesňování představuje jednu z největších hrozeb – přispívá k narušení klimatické rovnováhy a ohrožuje biodiverzitu. Nařízení EU 2023/1115 přineslo nový přístup k řešení tohoto problému. Jeho cílem je řešit odlesňování a degradaci lesů spojenou s rozšiřováním zemědělské půdy v souvislosti s produkcí 7 komodit (skot, kakao, káva, palma olejná, kaučuk, sója a dřevo) a výrobků z nich vyrobených (např. pneumatiky, nábytek, čokoláda, kůže, trubky, těsnění vyrobené z přírodního kaučuku, buničina a papír – také knihy, noviny).; za tímto účelem zakazuje jejich uvádění na trh, pokud způsobují odlesňování. 

Zákaz (čl. 3 Nařízení)

Relevantní komodity a relevantní produkty se nesmějí uvádět ani dodávat na trh ani vyvážet, nejsou-li splněny všechny tyto podmínky:

1. a) nezpůsobují odlesňování;
2. b) byly vyprodukovány v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce a
3. c) vztahuje se na ně prohlášení o náležité péči.

Nařízení zavádí povinnost náležité péče pro firmy uvádějící a/nebo dodávající na trh EU nebo exportující mimo EU vybrané komodity nebo produkty. V rámci náležité péče musí povinné subjekty provést sběr informací o původu svých produktů, na základě toho provést posouzení rizik spojených s odlesňováním (zda existuje riziko, že relevantní produkty, které mají být uvedeny na trh nebo vyvezeny, jsou nevyhovující) a případně implementovat opatření ke zmírnění rizik (přiměřených tomu, aby bylo dosaženo žádného nebo jen zanedbatelného rizika). Prohlášení o náležité péči pak potvrzuje, že povinný subjekt vykonal náležitou péči a nebylo zjištěno větší než zanedbatelné riziko.

V uvedeném schématu tedy firmy nesou přímou odpovědnost za to, že jejich dodavatelské řetězce splňují požadavky Nařízení. To klade důraz na transparentnost a spolupráci se všemi subjekty v dodavatelském řetězci. Při nedodržení pravidel je možné uložit sankce, jako jsou pokuty, konfiskace produktů nebo vyloučení z veřejných zakázek.

Komise má kromě toho identifikovat rizikovost jednotlivých zemí a na základě této identifikace je rozdělit do kategorie vysokého, standardního a nízkého rizika; z tohoto zařazení pak plyne rozsah povinnosti členského státu provádět v souladu s Nařízením kontroly. Systém zároveň usnadní firmám posouzení rizikovosti svých dodavatelů.

Na střední a velké podniky měly nové povinnosti dopadat již od 30. prosince 2024; na menší podniky pak od 30. června 2025, nicméně na úrovni EU byl dojednán odklad o 1 rok. Důvodem byly obavy členských států (výrobců i dodavatelů) z nadměrné byrokracie, zvýšených nákladů nebo komplikací u dodávek hovězího masa, čokolády i dalších potravin.

Shrnutí

Nařízení má široký dopad na dodavatelské řetězce – nejen finální prodejci, ale i dodavatelé musí splňovat přísné požadavky na transparentnost a odpovědnost.

Tlak na zvyšování povinnosti náležité péče podniků je patrný také v právní úpravě k náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD, CS3D), která se vztahuje na postupy velkých korporací s ohledem na dodržování lidských práv včetně výroby a dodavatelských řetězců. 

Pokud jde přímo o náležitou péči podniku ve vztahu k odlesňování, konkrétní kauzu již řeší soudy ve Francii, kde je vedeno řízení proti společnosti provozující maloobchodní síť (případ Envol Vert et al v Casino Guichard-Perrachon). Předmětem řízení je právě nedostatek náležité péče v dodavatelském řetězci - při prodeji hovězího masa se zohledněním dopadu těchto aktivit na odlesňování v Brazílii a Kolumbii. 

Pokud máte k tomuto tématu konkrétní dotaz, jsme připraveni na něj reagovat.