Co je to ESG? Co mění směrnice CSRD?

Autor článku: Mgr. Antonín Hajdušek, LL.M., ARROWS advokátní kancelář

Aktualizováno ke dni 18. 4. 2024

Se zkratkou ESG se podnikatelé setkávají čím dál častěji. Potřebujete poradit v této oblasti? Chcete objasnit zásadní pojmy a zjistit, co pro vás znamenají? Jste na správné adrese. V následujícím článku si vše prakticky vysvětlíme.

Evropská unie v posledních letech přestává sledovat čistě fiskální zájmy a cíle. Svoji pozornost v posledních letech upírá mj. také k udržitelnému rozvoji prostředí. V důsledku těchto aktivit Evropské unie se především v obchodních vztazích začíná stále více užívat výrazu ESG. Pro podnikatele to bude mít v budoucnu zásadní dopady.

Naše kancelář poskytuje právní služby mj. v oblasti obchodního práva, a to i v mezinárodním měřítku. Uvědomujeme si proto, že zejména u našich velkých klientů, je otázka ESG velmi aktuální. 

Co je ESG a jaký je jeho význam?

ESG slouží k posuzování nefinanční výkonnosti firem. Data ESG jsou kritéria, dle kterých se posuzují společensky a ekologicky odpovědní investoři. ESG je zkratka tří anglických slov:

(e)nvironmental,

(s)ocial a 

(g)overnance.

Každé z uvedených slov představuje jeden pilíř ESG politiky. Nebo také, jednu složku dat, podle které se posuzuje rizikovost firmy.

Anglické slovo environment lze do českého jazyka přeložit jako životní prostředí. Logicky se proto mezi tato kritéria řadí např. spotřeba vody, nakládání s odpady, spotřeba fosilních paliv nebo emise, které společnost vyprodukuje.  

V oblasti social se přebírají data, která poskytují informace o firemní společenské odpovědnosti. V tomto ohledu jsou tak firmy nejčastěji povinny podávat informace o dodržování lidských práv na pracovišti, etice na pracovišti a opatřeních proti diskriminaci.

Posledním oblastí je governance, která se týká strategického řízení firem, transparentnosti firemního majetku nebo např. také etiky v obchodních vztazích.

Význam evropské regulace

Ke sbírání a zveřejňování ESG dat (tzv. ESG reporting) jsou firmy povinny z důvodu vývoje evropské legislativy. ESG reporting je jedním z mnoha nástrojů, pomocí kterého chce Evropská unie naplnit své klimatické závazky, ke kterým se zavázala v Zelené dohodě pro Evropu (tzv. Green Deal). Cíle Green Dealu sahají až k roku 2050. 

Pro firmy to bude mít velkou důležitost. S ohledem na uvedený rok je proto vhodné doporučit, aby problematice ESG věnovaly patřičnou pozornost již nyní. Jeví se totiž jako vysoce pravděpodobné, že se jí v budoucnu nevyhnou. Lepší začít dřív než později naskakovat do rozjetého vlaku.

I dnes se mohou firmy s kritérii ESG setkat, a to např. při poskytování bankovních úvěrů. Banky při žádostech o zelené úvěry požadují informace, které se nevztahují k finanční stabilitě, ale právě k nefinanční výkonnosti a rizikovosti podniků. Podobné dotazy mohou být společnostem položeny ze strany jejich obchodních partnerů nebo také v procesu zadávání veřejných zakázek. 

Nutno dodat, že ekologie proniká i do mysli spotřebitelů, tj. potenciálních zákazníků. A proto dobrá transparentní ESG data mohou být i dobrou vizitkou v očích stále více ekologicky smýšlející společnosti. 

Současnou úpravu ESG najdeme především na úrovni unijního práva, a to především v:

• Nařízení o taxonomii[1], jehož hlavním přínosem je to, že vymezuje, které aktivity se dají považovat za udržitelné. Dále toto nařízení poskytuje celou řadu definic pojmů, bez kterých se nelze v oblasti ESG dorozumět;
• Nařízení SFDR[2] (z anglického Sustainable finance disclosure regulation), které stanoví harmonizovaná pravidla transparentnosti pro účastníky finančního trhu. Pravidla se týkají zveřejňování informací o riziku a udržitelnosti investice pro koncové investory;
• Směrnice NFRD[3] (z anglického Non-Financial Reporting Directive), dle které jsou nefinančním reportingem již povinny vybrané obchodní společnosti (např. banky, pojišťovny) nebo firmy s 500 a více zaměstnanci a Směrnice měnící směrnici NFRD [4] , která je aktem v přenesené pravomoci a mění prahové hodnoty velikosti ve směrnici o účetnictví.

Koho se v České republice týká ESG? 

Kritéria pro vykazování CSRD byla vždy odvozena ze směrnice o účetnictví 2013/34/EU, přičemž prahové hodnoty určující velikostní kategorie společnosti zůstávaly nezměněnné od roku 2013. Změna nastala dne 17. října 2023, kdy Evropská komise schválila zvýšení prahových hodnot. Nárůst podnítil přehodnocení kategorií mikropodniků, malých, středních a velkých podniků, které bylo způsobeno výraznou inflací v letech 2021 a 2022. Proto došlo ke změně dvou kritérií, a to celkové rozvahy a čistého obratu, které byly přizpůsobeny zvýšením přibližně o 25 %. Nové limity jsou platné pro finanční období začínající 1. ledna 2024 nebo později. Členské státy EU však mohou podnikům umožnit, aby nové limity aplikovaly pro finanční období začínající 1. ledna 2023 nebo později.

Prahové hodnoty CSRD jsou stanoveny na základě tří hlavních kritérií definujících společnosti podle směrnice o účetnictví: bilanční suma, čistý obrat a počet zaměstnanců, kdy pravidlo, že minimálně dvě z tří kritérií musí být splněna pro zařazení společnosti do určité kategorie, stále platí.

ESG reporting bude povinný pro firmy s 250 a více zaměstnanci, ročním čistým obratem přes 50 milionů EUR (dříve 40 milionů EUR) nebo bilanční sumou roční rozvahy přesahující 25 milionů EUR (dříve 20 milionů EUR).

Odhaduje se, že nově bude přes tisíc firem v České republice povinno zveřejňovat data své nefinanční výkonnosti. V Evropské unii se počet podniků zveřejňující svá data navýší více než čtyřnásobně. Nutno podotknout, že datum účinnosti Směrnice CSRD se různí podle velikosti firem. Jisté však je, že nová evropská legislativa zasáhne do života MSE firem, které byly ze záležitostí ESG doposud vypuštěny.

_{[1] Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020, o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088}

_{[2] Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019, o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb}

_{[3] Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami}

_{[4] Směrnice evropské komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2775 ze dne 17. října 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o směrnici o ochraně životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, úpravy kritérií velikosti pro mikropodniky, malé, střední a velké podniky nebo skupiny podniků}