Co je to taxonomie v EU?

V poslední době se v souvislosti s problematikou evropské legislativy v oblasti ochrany klimatu často setkáváme s pojmem taxonomie EU. V tomto článku se dozvíte, co si pod tímto pojmem můžeme představit a co nového nám přináší.

1) Kde se vzal pojem taxonomie EU a co znamená?

Taxonomie EU je legislativně ukotvena v nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (dále jen „Nařízení“).

Jedná se o jednotný klasifikační systém, který obsahuje principy a cíle pro klasifikaci udržitelných hospodářských aktivit. Cílem tohoto nařízení je tak definovat závazná celoevropská pravidla, která stanovují, jaké ekonomické činnosti budou v budoucnu považovány za ekologicky udržitelné, a které nikoli. Nařízení má ekonomické subjekty motivovat k tomu, aby podpořily investice do ekonomických sektorů šetrných k životnímu prostředí a klimatu a blíže vymezuje způsoby, kterými lze udržitelné investice a ekologičtější chování subjektů provádět. Zároveň by mělo všem aktérům na trhu pomoci při rozhodování o udržitelných investicích.

Nařízení tedy obsahuje obecná kritéria pro udržitelné aktivity. Konkrétní požadavky pak přináší Evropská komise prostřednictvím tzv. technických screeningových kritériích, která Evropská komise přijímá prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci tvořící doplněk k samotnému nařízení. Hlavním účelem těchto konkrétních opatření je pomáhat zamezit tzn. „greenwashingu“, a to díky tomu, že lze jejich splnění pomocí technických screeningových kritérií dobře sledovat. Nemělo by tak docházet k obcházení požadavků nebo zkreslování vstupních údajů.

2) Na jaké subjekty se Nařízení vztahuje?

Nařízení se vztahuje na následující subjekty či činnosti:

- opatření přijatá členskými státy nebo Unií, kterými se stanovují požadavky na účastníky finančního trhu nebo emitenty v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trhu poskytovány jako environmentálně udržitelné (tj. investice do jedné nebo více hospodářských činností, které se podle tohoto nařízení kvalifikují jako environmentálně udržitelné, jak je blíže rozvedeno níže).

- účastníky finančního trhu poskytující finanční produkty;

- subjekty, na které dopadají povinnosti nefinančního reportingu.

3) Jak dosáhnout toho, aby společnosti v budoucnu podnikaly udržitelnějším způsobem?

Podnikatelská činnost společností bude v souladu s taxonomií pokud bude splňovat následující podmínky:

• společnost významně přispívá alespoň k jednomu z šesti environmentálních cílů,
• významně nepoškozuje žádný z ostatních cílů,
• dodržuje základní sociální standardy (ochrana lidských práva, zákaz dětské práce, spravedlivé odměňování atd.),
• naplňuje „prováděcí technická kritéria“, které stanoví Evropská komise.

Pokud jde o první podmínku,  environmentální cíle vymezuje článek 9 Nařízení, přičemž se jedná o následující:

a) Zmírňování změny klimatu;

b) Přizpůsobení se změně klimatu;

c) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů;

d) Přechod na oběhové hospodářství;

e) Prevence a omezování znečištění;

f) Ochrana a obnova biodiverzity a ekosystémů. 

a) Zmírňování změny klimatu

 Zmírňovat změny klimatu lze jak aktivně, tedy podnikáním opatření, která proti změně klimatu bojují a které změnu zmírňují, tak i pasivně, kdy se subjekty zdrží některých aktivit, které klima poškozují.  U prvního cíle se bude jednat o aktivní část a budou do ní spadat takové činnosti, které významně přispívají ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a zamezují jejich přebytečné produkci např. inovací postupů nebo inovací výrobků. Toto může představovat například výrobu energie z obnovitelných zdrojů či přechod na využívání materiálu z obnovitelných zdrojů.

b) Přizpůsobení se změně klimatu

Cílem u tohoto kritéria je podporovat aktivity snižující riziko nepříznivého dopadu na klima a hospodářskou činnost, která klimatu významně škodí. Bližší kritéria pak budou vymezena Evropskou komisí ve zmíněných technických kritériích. Tato kritéria obsahují kategorie jako jsou například lesnictví, zpracovatelský průmysl, výroba elektřiny či výroba dalších materiálům infrastruktura nebo doprava. V každé z těchto kategorií jsou stanoveny a podrobně rozepsány činnosti, které je třeba dělat.

c) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Na tomto místě předvídá Nařízení takovou činnost, která bude významně přispívat k dosažení dobrého stavu vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vodních útvarů, nebo k zabránění zhoršování jejich stavu. Tohoto bude třeba dosáhnout například prostřednictvím ochrany životního prostředí před nepříznivými dopady vypouštění městských a průmyslových odpadních vod či pomocí lepšího a efektivnějšího hospodaření s vodou.

d) Přechod na oběhové hospodářství

Cílem této kategorie je motivovat společnosti, aby investovaly do materiálů z udržitelných zdrojů a dalších surovin, zvyšovaly trvanlivost, opravitelnost nebo opětovnou použitelnost výrobků či jejich recyklovatelnost. Zároveň by mělo dojít k podstatnému snížení obsahu nebezpečných látek ve výrobcích, resp.  jejich nahrazení bezpečnějšími alternativami.

e) Prevence a omezování znečištění

V této kategorii se společnosti mohou přičinit zejména zlepšováním kvality ovzduší, vody nebo půdy, odstraňováním chemických látek při výrobě nebo uklízením odpadků. 

f) Ochrana a obnova biodiverzity a ekosystémů

Biodiverzitu lze ochraňovat či obnovovat například udržitelným využíváním a obhospodařováním krajiny, včetně přiměřené ochrany biologické rozmanitosti půdy, udržitelnými zemědělskými postupy, včetně těch, které přispívají k zastavení nebo prevenci degradace půdy a jiných ekosystémů či udržitelným obhospodařováním lesů.

Závěr

Je zřejmé, že aktivit, kterými lze podpořit ochranu životního prostředí, potažmo klimatické cíle, je skutečně velké množství. Soukromé společnosti hrají v boji proti klimatu důležitou roli, a Nařízení by mělo sloužit jako jeden z prostředků, jak společnosti vybídnout k tomu, aby se více zapojily, a to díky předvídatelnému a jednotně klasifikovanému prostředí. EU se takto snaží mobilizovat soukromý kapitál právě směrem k udržitelným  a nízkouhlíkovým aktivitám. Na závěr lze připomenout, že EU se zavázala do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality a stát se tak prvním klimaticky neutrálním kontinentem. V krátkodobém horizontu si stanovila závazek snížit emise skleníkových plynů o 55 % (ve srovnání s rokem 1990) a při zvažování krátkodobého cíle do roku 2040 se aktuálně projednává návrh snížení emisí o 90 %.

Pokud se potýkáte s právními otázkami nebo potřebujete poradit, neváhejte se na nás obrátit. Naše advokátní kancelář je připravena Vám poskytnout odbornou právní pomoc a podporu. Jsme zde, abychom Vás informovali, chránili Vaše práva a společně hledali nejlepší řešení Vaší situace.