Dodatečné daňové přiznání: Jak postupovat při zjištění chyby v účetnictví a eliminovat riziko vysokých sankcí

Mgr. Daniel Půlpán
Mgr. Daniel Půlpán
24.4.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Zjistili jste, že v daňovém přiznání nebo účetnictví je chyba? Není důvod panikařit, existuje řešení – ale pouze pokud budete jednat včas a správně. Článek vás provede rozdílem mezi opravným a dodatečným daňovým přiznáním, vysvětlí vám lhůty, které vám hrozící sankce snižují nebo zvyšují, a upozorní na pravidla, která se změnila s účinností v roce 2025/2026. 

Ilustrativní snímek zachycuje odborníka při konzultaci ohledně opravné a dodatečné daňové přiznání.

Shrnutí v bodech
  • Včasnost je klíčová: chyba zjištěná ještě v lhůtě pro podání vyžaduje opravné daňové přiznání bez sankcí; po uplynutí lhůty hrozí úroky z prodlení a v případě doměření správcem daně i penále
  • Rozdíl v postupu: opravné přiznání nahrazuje původní podání a nepřináší pokuty; dodatečné přiznání se podává později a téměř vždy s finančními dopady
  • Nový prostor pro odpuštění: od července 2025 může správce daně prominout až 100 % penále a pokut při prokázání ospravedlnitelného důvodu prodlení (dříve pouze do 75 %)
  • Daňová kontrola jako hrozba : pokud se chyba zjistí při kontrole a vy ji nepřiznáte dobrovolně, hrozí 20% penále z doměřené daně navíc k úrokům z prodlení

Rozdíl mezi opravným a dodatečným daňovým přiznáním

Zdá se, že oba termíny znamenají totéž – opravu chyby. Ve skutečnosti tomu tak není. Právě na tomto rozdílu závisí, zda se chyba vyřeší bez postihu nebo vás bude stát desítky tisíc korun.

Opravné daňové přiznání podáváte, pokud zjistíte chybu ještě během stanovené lhůty pro podání přiznání. Pro daňové přiznání za rok 2025 to znamená nejpozději do 1. dubna 2026 v papírové podobě, do 4. května 2026 v elektronické podobě, nebo do 1. července 2026, pokud vám přiznání zpracovává daňový poradce nebo advokát.

Klíčová výhoda je, že tato náprava není penalizována. Finanční úřad ji vnímá jako součást řádného daňového procesu a neukládá žádné pokuty ani úroky z prodlení.

Dodatečné daňové přiznání podáváte, pokud se chyba objeví po uplynutí lhůty pro řádné podání. Pokud se daň zvyšuje, musíte dodatečné přiznání podat do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy jste si chybu uvědomili. Pokud máte povinnost přiznání podat do 1. dubna a chybu zjistíte 15. listopadu, máte lhůtu do 31. prosince daného roku na podání dodatečného přiznání.

Zde se ale situace značně zkomplikuje. V praxi se vyplatí konzultovat konkrétní dopady a postup s odborníky na daňové právo, zejména pokud hrozí úroky z prodlení nebo penále. Pokud se daň zvýšila, hrozí vám úrok z prodlení a v některých případech i penále. Pokud se daň snížila, nejste povinni dodatečné přiznání podávat, ale máte na něj právo – a právě zde hraje role množství technických pravidel a výjimek, které právníci z naší právní kanceláře řeší v praxi běžně.

Jak se liší sankce podle typu přiznání

Sankce, tedy finanční postihy, jsou to, co podnikatele na chybách bolí nejvíce. A právě zde má včasnost rozhodující vliv.

Opravné přiznání: bez sankcí

Pokud podáte opravné přiznání včas, prakticky se vám nic zlého nestane. Nebudou vám hrozit ani pokuty za opožděné podání, ani penále z doměřené daně, ani úroky z prodlení. Je to zákonný prostor daný právě k tomu, aby se drobné chyby daly včas napravit bez strachu ze sankcí.

Toto je nejsilnějším argumentem pro důsledné ověřování si daňového přiznání ještě před okamžikem, kdy uplyne lhůta. Není to jen formálnost – je to rozdíl v desítkách tisíc korun. U typických situací, jako jsou půjčky mezi společností a majitelem, přitom může i drobná chyba v nastavení znamenat doměrky a navazující sankce.

Dodatečné přiznání: úroky a potenciálně penále

Když podáte dodatečné daňové přiznání poté, co se zjistí, že daň měla být vyšší, musíte zaplatit:

  1. Samotný rozdíl daně – částku, na kterou jste původně zapomněli nebo ji chybně vypočítali.
  2. Úroky z prodlení – ty se počítají za každý den od lhůty splatnosti původní daně až do dne, kdy finanční úřad peníze přijme.

Úroky z prodlení se v průběhu roku mění. Jejich výše se vždy vypočítá podle repo sazby České národní banky zvýšené o 8 procentních bodů, a mění se dvakrát ročně – k 1. lednu a 1. červenci. Pokud by letos úrok činil třeba 15 % ročně, za 100 dnů prodlení z částky 100 000 Kč byste zaplatili přibližně 4 110 Kč jen na úrocích.

Pokud se daň zvýšila a vy ji dobrovolně přiznáte dodatečným přiznáním, penále vám hrozit nebude. Pokud ale situace souvisí s podezřením na úmyslné zkreslení či zatajení údajů, je na místě řešit věc i z pohledu trestního práva. Penále ve výši 20 % z doměřené daně vám hrozí, pouze pokud chybu zjistí a daň doměří finanční úřad při daňové kontrole. To znamená, že z těch samých 100 000 Kč byste navíc k dani a úrokům z prodlení museli zaplatit dalších 20 000 Kč právě jako penále.

Rozdíl je obrovský: zatímco u dodatečného přiznání v "dobrovolném" režimu zaplatíte pouze daň a úroky z prodlení, u doměření správcem daně zaplatíte daň, úroky a penále 20 %.

Pokud se daň snížila

Pokud dodatečné daňové přiznání vede ke snížení daně (např. zapomněli jste uplatnit nárok na odpočet nebo slevu), není vám běžně ukládáno penále ani pokuty. Máte právo si ho podat, ale i zde platí lhůta – musíte to stihnout do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy jste chybu zjistili, a zároveň se vejít do lhůty pro stanovení daně (obvykle 3 roky, u některých případů až 10 let). Následně by vám měla být nižší daň vrácena.

Lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání

Lhůty jsou právnickým nástrojem k tomu, aby měl každý jistotu. Když uplyne lhůta pro stanovení daně, již ji nelze doměřovat. Ale jakmile si chybu uvědomíte, máte přesně vymezený čas na to ji napravit.

Základní lhůta: pokud zjistíte chybu a daň měla být vyšší, musíte podat dodatečné daňové přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž jste chybu zjistili.

Příklad: daňové přiznání za rok 2025 podáte do 1. dubna 2026. Pokud si 15. listopadu 2026 všimnete, že jste zapomněli zahrnout příjem, musíte do 31. prosince 2026 podat dodatečné přiznání.

Mezní lhůta pro stanovení daně: obecně je to 3 roky od termínu splatnosti řádného daňového přiznání. V některých případech (např. daňová ztráta, podezření na daňový podvod) se může tato lhůta prodloužit až na 10 let.

To znamená, že pokud např. daňové přiznání bylo splatné 1. dubna 2026, můžete si jej opravovat v rámci dodatečného přiznání až do 1. dubna 2029 – a i po roce a půl máte právo na dodatečné přiznání, aniž by se vám lhůta uzavřela.

Takovéto lhůty zní jednoduše, ale v praxi bývá otázka, kdy se chyba „zjistila“, kdy bylo vše „dostatečně“ komunikováno, či zda se na vás aplikuje nějaká výjimka. Proto naši právní poradci důsledně monitorují jednotlivá daňová řízení svých klientů, aby lhůty nenechali propadnout.

Související otázky ke lhůtám a sankcím

1. Mohu podat opravné daňové přiznání opakovaně, pokud do poslední chvíle přicházím na nové chyby?
Ano, můžete podat více opravných přiznání za sebou – vždy během lhůty pro řádné podání. Finanční úřad vždy přihlíží k poslednímu podanému opravnému přiznání. To znamená, že pokud do 4. května 2026 podáte třikrát opravné přiznání, úřad vezme v potaz pouze to poslední. Je to užitečné, když si postupně uvědomujete další chyby, ale neměli byste se na to spoléhat jako na standardní postup.

2. Co se stane, když překročím lhůtu pro podání dodatečného daňového přiznání?
Pokud si chybu uvědomíte příliš pozdě a lhůta pro stanovení daně (obvykle 3 roky) již uplynula, finanční úřad vám může podání odmítnout. Pokud však lhůta ještě běží a vy jste dodatečné přiznání nepodali včas po zjištění chyby, hrozí, že pokud chybu zjistí správce daně při kontrole, uplatní 20% penále a úroky z prodlení. Kontaktujte naši právní kancelář (office@arws.cz), abyste si ověřili, zda jste ještě v bezpečí.

3. Platí lhůty stejně pro OSVČ, akciové společnosti i s. r. o.?
Ano, základní lhůty pro podání daňového přiznání a dodatečného daňového přiznání jsou stejné pro fyzické osoby (OSVČ, zaměstnanci) i právnické osoby. Rozdíl může být v tom, jak je vypočítána daň a jaké výdaje lze uznávat, ale procedura opravného a dodatečného přiznání zůstává stejná pro všechny.

Rozdíl mezi chybami v účetnictví a daňovém přiznání

Chyby si můžete dovolit opravit, pokud jste vůči svému účetnictví svědomití. Avšak mnoho podnikatelů si neuvědomuje, že existuje rozdíl mezi chybou v účetnictví a chybou v daňovém přiznání – a oba problémy je třeba řešit rozdílně.

Chyby v účetnictví

Chyba v účetnictví znamená, že jste něco zaúčtovali špatně – například jste zapsali nižší částku faktury, zaúčtovali jste do špatného měsíce, nebo jste transakci vůbec nezaznamenali. Účetnictví je právě za tímto účelem vedeno – aby se daly chyby zpětně identifikovat a opravit.

Pokud zjistíte chybu před schválením účetní závěrky, můžete ji opravit jednoduše – otevřete si účetní knihy a učiníte opravný zápis. Všechno zůstane čitelné a dohledatelné, jak to předpisy vyžadují. Postupy oprav chyb v účetnictví jsou upraveny v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Pokud si chyby všimnete až po schválení závěrky, je postup složitější – musíte provést opravy v následujícím účetním období a popsat je v příloze k účetní závěrce.

Chyby v daňovém přiznání

Chyba v daňovém přiznání znamená, že jste údaje z účetnictví přenesli špatně, nebo jste je špatně vypočítali. Třeba jste vykázali nižší tržby, než měly být, nebo jste si nárok na odpočet neuplatnili, přestože jste měli. Nebo jste zapomněli zahrnout příjmy z pronájmu, přestože měly být zdanitelné.

Zde je právě klíčový bod: chyba v daňovém přiznání se neřeší tak, že si ji „opravíte“ přímo v přiznání. Řeší se tak, že podáte nové přiznání – buď opravné (pokud jste včas), nebo dodatečné (pokud už je po lhůtě). Každé přiznání je samostatné právní tvrzení, a když tvrdíte chybné údaje, nemůžete si je později jednoduše "smazat".

To je klíčová obezlička na mindset: účetnictví si můžete „opravovat“ běžně, ale daňové přiznání si můžete opravovat jen v přesně daných lhůtách a postupech. Proto je tak důležité přiznání pořádně zkontrolovat před odevzdáním.

Pokud si v účetnictví opravíte chybu po schválení účetní závěrky (a tedy i po odevzdání daňového přiznání), nemusí to znamenat, že lze automaticky podat dodatečné daňové přiznání. Musíte si ověřit, zda ta chyba měla dopad na daň.

Praktický příklad: zjistili jste, že jste do nákladů zaúčtovali fakturu v únoru, přestože byla ve skutečnosti v lednu. To je chyba v účetnictví – ale pokud se daň počítá z celého roku dohromady, nemusí to mít dopad na roční daňovou povinnost. Naopak: zjistili jste, že jste si neuplatnili nárok na odpočet DPH, který měl být zahrnut. To má dopad na daň a vyžaduje dodatečné daňové přiznání.

Naši právní poradci vám pomohou tyto vlivy správně zhodnotit – protože právě tady se skrývá riziko, že budete řešit věc příliš rychle nebo příliš pozdě.

Nová pravidla pro prominutí sankcí (změny od roku 2026)

Od 1. července 2025 vstoupilo v platnost velmi důležité usnesení – rozšíření možností, jak si lze nechat prominout penále a pokuty za daňová prodlení. Toto je zásadní pro každého podnikatele, který už chybu udělal.

Dříve mohl správce daně prominout maximálně 75 % penále a pokut, pokud jste prokázali „ospravedlnitelný důvod“ prodlení – např. zdravotní potíže, zvlášť obtížné osobní situace, či překvapivou právní změnu, kterou jste nemohli anticipovat.

Od července 2025 lze prominout až 100 % penále a pokut, pokud je důvod skutečně vážný a ospravedlnitelný. Správce daně při posuzování vaší žádosti prověřuje tři základní kritéria:

  1. Ospravedlnitelný důvod prodlení – např. nemoc, smrt v rodině, vážné osobní důvody.
  2. Ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu – zda by zaplacení pokut a penále znamenalo nezvladatelné finanční zatížení.
  3. Četnost porušování povinností – pokud jste čestný poplatník a chybujete poprvé, máte větší šance.

Žádost o prominutí se podává správci daně na formuláři – a naši právní poradci ji za vás mohou připravit a podpořit detailním vysvětlením a důkazy, které mají skutečně váhu.

Prakticky to znamená: i když se vám podařilo něco přehlédnout a hrozí vám penále, nemusíte rezignovat. Existuje šance, že se se správcem daně domluvíte – ale jen pokud budete jednat aktivně a věcně, bez zbytečných výmluv.

Související otázky k prominutí sankcí

1. Stojí si žádost o prominutí za to, nebo raději zaplatit penále a skončit?
Záleží na výši částky. Když hrozí penále 20 % z řekněme 200 000 Kč (tedy 40 000 Kč), stojí za to se rozumně pokusit o prominutí – čím více, tím více se to vyplatí. Naši právní poradci znají postupy, jak argumentovat věcně a s dohodou na proceduru – a poměr úspěchu není malý, když se věc dělá pořádně.

2. Co když mám opravdu silný důvod – např. úmrtí v rodině – a nejdu o prominutí požádat?
Pak finanční úřad vaši situaci vůbec neposoudí. Žádost se musí podat a zdůvodnit – jinak o ní vůbec nemohou rozhodovat. A rozhodně se tomu nevyhnete později, když si to ještě rozmyslíte. Kontaktujte naši právní kancelář (office@arws.cz), ať připraví kvalitní žádost.

3. Platí nová pravidla o prominutí i pro staré pokuty z let předchozích?
Nová pravidla se vztahují obecně na všechny žádosti o prominutí podané od 1. července 2025. I staré pokuty lze na základě nových pravidel žádat – ale vzhledem k lhůtám a prekluzivním termínům se vždy doporučuje neotálet.

Daňová kontrola a Co se změní, když si chybu zjistí finanční úřad sám

Nejhorší scénář je ten, kdy si chybu neobjevíte vy, ale finanční úřad při běžné daňové kontrole. Zde se totiž změní pravidla a sankce jsou výrazně přísnější.

Jak správce daně zahajuje kontrolu

Daňová kontrola se zahajuje doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, které vymezuje rozsah a předmět kontroly. Správce daně má právo kontrolovat dokumenty, které nejsou starší než tři roky. V některých případech (např. při podezření na daňový podvod) se lhůta pro stanovení daně prodlužuje až na 10 let.

Jakmile vám oznámení přijde, víte, že se něco nepovedlo – a teď se spustí procedury, které již nejsou daňovému poplatníkovi přátelské. Pokud zjednodušeně řečeno „nepředvedete důkazy“, všechno je vůči vám.

Pokud správce daně v rámci kontroly zjistí, že daň byla vypočítána chybně, přijde vám platební výměr s částkou, kterou máte zaplatit. Tato částka obsahuje:

  1. Samotný doměřený rozdíl daně.
  2. Úroky z prodlení – za každý den od původní lhůty splatnosti.
  3. Penále ve výši 20 % z doměřené daně.

To znamená, že pokud se identifikuje podfinancování daně o 100 000 Kč, zaplatíte 100 000 Kč daně, pár tisíc korun na úrocích (podle toho, jak dlouho se to táhlo) a dalších 20 000 Kč na penále – tedy přibližně 120 000 Kč a více.

Není to zanedbatelná částka. A právě zde hraje důležitou roli, zda se chyba odhalí v brzké fázi kontroly nebo až na konci, protože úroky se počítají za celý čas prodlení.

Práva daňového subjektu během kontroly

Nejste v jednání bezbranný. Máte právo:

  • Být včas vyrozuměni o zahájení kontroly.
  • Vědět, na co se kontrola zaměřuje.
  • Předložit důkazy, které vyvracejí pochybnosti úřadu.
  • Klást otázky a žádat vysvětlení.
  • Podat stížnost, pokud se vám proces zdá nezákonný.

Naši právní poradci vás během daňové kontroly mohou zastupovat – tedy být přítomni při jednáních, analyzovat požadavky úřadu, připravovat vaši obranu a vyjednávat s úředníky ve váš prospěch. Není to běžná praxe, aby si daňový poplatník sám „hádal“ s finančním úřadem – v mnoha případech vede zastoupení právníkem k výrazně lepším výsledkům.

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Zjistili jste chybu, ale nejste si jistí, zda se musí řešit daňově. Zdá se vám malá, ale nevíte, má-li dopad.

ARROWS provede právní analýzu vašeho případu a určí, zda je skutečně potřeba podávat dodatečné daňové přiznání. nebo zda se jedná o běžnou účetní opravu bez daňových důsledků.

Hrozí vám penále 20 % a úroky z prodlení. Už jste byli při kontrole a správce daně vám předepsal částku, kterou absolutně nezvládnete zaplatit najednou.

ARROWS se pokusí získat pro vás prominutí sankcí – připraví kvalitní žádost se zdůvodněním, která má reálnou šanci na úspěch podle pravidel platných od července 2025. Zároveň s vámi projedná možnosti splátek nebo odvolání.

Finanční úřad zahájil daňovou kontrolu a vyžaduje dokumenty, které nemáte v přehledu nebo jste si jich nejistý.

ARROWS vás zastupuje při kontrole, analyzuje požadavky úřadu, připravuje podklady a vyjednává za vás. Tímto se snižuje riziko chyb v odpovědi a zvyšuje se vyjednávací pozice.

Nevíte, jaká je lhůta na podání dodatečného daňového přiznání. Čas běží a bojíte se, že už byste mohl být pozdě.

ARROWS vám jasně sdělí, do kdy musíte jednat, a zajistí, aby bylo přiznání podáno včas. Navíc řeší všechny administrativní detaily a komunikaci s finančním úřadem.

Máte kombinaci chyb: chyba v účetnictví + daňové tvrzení + paralelně běží kontrola u daně z přidané hodnoty (DPH).

ARROWS vidí věc komplexně a zajistí, aby byly všechny součásti řešeny koordinovaně a bez rizika, že vyřešení jedné chyby vytvoří nový problém jinde.

Praktický postup při zjištění chyby

Pokud budete jednat logicky a rychle, můžete si značně ulehčit život a chránit peníze.

Krok 1: Okamžité ověření lhůty

Jakmile si chyby všimnete, zjistěte přesné datum, kdy jste si ji uvědomili. To je klíčové – právě to vás řadí do kategorie "včasné" nebo "pozdní" nápravy. Pokud je ještě v termínu pro podání řádného daňového přiznání (letos do 4. května 2026 v elektronické podobě), máte prostor pro podání opravného přiznání bez sankcí. Pokud je už po lhůtě, musíte počítat s dodatečným přiznáním a potenciálními sankcemi.

Krok 2: Konzultace s odborníkem

Nebylo by nejlepší řešit věc sami. Naši právníci a daňoví poradci vám pomohou:

  • Posoudit, zda se chyba skutečně musí řešit daňově, nebo zda je to čistě účetní záležitost.
  • Spočítat přesně, jaké daňové důsledky to bude mít.
  • Určit, jaké sankce vám hrozí – a zda se dají minimalizovat.
  • Připravit přiznání bezchybně.

Konzultace zabere hodinu a ušetří vám týdny stresů a potenciálně desítky tisíc na pokutách.

Krok 3: Příprava přiznání

Opravné nebo dodatečné daňové přiznání se podává na stejném formuláři jako řádné přiznání. Jediný rozdíl je zaškrtnutí v záhlaví, kde uvedete, o jaký typ přiznání jde. V případě dodatečného přiznání musíte navíc vyplnit speciální oddíl, kde vypočítáte rozdíl mezi původní a nově zjištěnou daňovou povinností.

Nevyplňujete tam nové údaje jako při řádném přiznání – uvádíte celé hodnoty a pak je zkontrolujete v oddílu „změny“. Pokud to uděláte špatně, úřad může váš pokus o nápravu vyhodnotit jako chybný a věc se vám ještě více zkomplikuje.

Krok 4: Podání a komunikace s úřadem

Zajistěte, aby se přiznání doručilo včas. Pokud má být v elektronické podobě, podejte ho před stanovenou lhůtou – nikdy na poslední chvíli. Archivujte si potvrzení o přijetí.

Pokud podáváte dodatečné přiznání (a tedy přiznáváte se k vyšší dani), čekejte, že finanční úřad může začít komunikovat – buď aby si ověřil údaje, nebo aby vám sdělil, že přiznání přijal. Komunikujte aktivně – nikdy neignorujte dopisy od finančního úřadu.

Krok 5: Platba a sledování lhůt

Pokud má být zaplacena nově stanovená daň (rozdíl), zaplaťte ji co nejdříve. Čím dříve zaplatíte, tím kratší úroky z prodlení vám vzniknou. Každý den se počítá.

Pokud máte otázky nebo si nejste jistí, zda je vše korektní, kontaktujte naši právní kancelář (office@arws.cz) – neváhejte, raději jednou moc než moc málo.

Závěrečné shrnutí

Zjištění chyby v daňovém přiznání nebo účetnictví nemusí znamenat finanční katastrofu, pokud zareagujete včas. Zásadní je rozdíl mezi opravným přiznáním, které vás v běžné lhůtě chrání před sankcemi, a dodatečným přiznáním s úroky z prodlení. Rychlé a dobrovolné řešení je ale vždy tou nejlevnější variantou.

Pokud totiž na chybu přijde až finanční úřad při kontrole, naskočí vám k úrokům i tvrdé 20% penále z doměřené daně. Od července 2025 se však můžete efektivněji bránit. Při prokázání vážného a ospravedlnitelného důvodu má nyní správce daně pravomoc prominout vám až 100 % penále a pokut.

Daňové výpočty a komunikace s úřady jsou ale často plné byrokratických pastí. Právníci z ARROWS vám s celým procesem pomohou a případně připraví i neprůstřelnou žádost o prominutí sankcí. Napište nám na office@arws.cz a svěřte se profesionálům, kteří jsou pro vaši naprostou jistotu pojištěni na 400 milionů Kč.

FAQ – Nejčastější otázky k dodatečnému daňovému přiznání

1. Musím si nechat vypracovat dodatečné daňové přiznání od daňového poradce, nebo si ho mohu udělat sám?
Můžete si ho udělat sám – formulář je veřejný a pokyny k vyplnění jsou na webu Finanční správy. Ale upozorňujeme vás: právě v oddíle "změny" a ve vypočítání rozdílu se děje spousta chyb. Pokud se spletete, může to znamenat, že se vám chyba vlastně vůbec nenapraví – a vy si myslíte, že jste si ji vyřešili, zatímco finanční úřad to vidí jinak. Naši právní poradci si to obvykle berou na starost – je to součást našeho běžného poradenství.

2. Když podám dodatečné daňové přiznání, bude o něm automaticky vědět finanční úřad, nebo si ho musím sám hlásit?
Když podáte dodatečné přiznání, finanční úřad o něm automaticky ví – je to oficiální dokument, který dojde do jejich informačního systému. Vy nemusíte nic hlásit. Ale doporučujeme si schovat potvrzení o doručení – důkaz, že jste jej podali včas.

3. Hrozí mi trestní odpovědnost, pokud jsem si chybu jen nyní všiml?
Trestní odpovědnost vám hrozí pouze pokud jste vědomě a úmyslně daň zkrátili – tedy že jste věděli, že je chyba, a v tichosti jste ji ignorovali. Pokud jste chybu přehlédli a teď ji opravujete dobrovolně, v zásadě se vám nic hrozného nestane. Ale právnické posouzení bývá někdy jemné – je dobré mít podporu právníka, aby vám dal vyjádření k tomuto bodu, kdyby později přišla kontrola.

4. Co je to "poslední známá daňová povinnost" a proč se v dodatečném přiznání tak důrazně požaduje?
"Poslední známá daňová povinnost" je daň, kterou jste naposledy přiznal a která je zaznamenána u finančního úřadu. Je to její hodnota, ze které se pak určují vaše zálohy na daň v příštím roce. Když podáváte dodatečné daňové přiznání, musíte ji uvést, aby se správně vypočítaly vaše budoucí povinnosti. Pokud ji uvedete špatně, dochází k chybám v následujících zálohách a celý řetězec se vám zkomplikuje. Proto naši právní poradci vždy pečlivě ověřují tento údaj.

5. Mohu podat dodatečné daňové přiznání na nižší daň, i když mi v něm vyjde daňová ztráta?
Ano, můžete – a výhodou je, že při dodatečném přiznání na nižší daň se v zásadě neuplatňuje penále. Stát vám vrací daň, která se snižuje – a vy máte právo na vrácení přeplatku, nebo si ho můžete nechat převést na další zdaňovací období. Ale existují zde technická pravidla a lhůty – pokud budete čekat moc dlouho, může se lhůta uzavřít. Raději se zeptejte našich právních poradců, abyste byli jistí.

6. Hrozí mi něco, pokud finanční úřad zjistí, že jsem si špatně spočítal daňový odpočet?
Pokud jste si chybu nevědomky spočítali špatně a teď ji opravujete, mělo by to být v pořádku – obzvlášť pokud si ji opravíte sami dobrovolně. Pokud ale finanční úřad zjistí, že jste si úmyslně uplatnili neoprávněný nárok s cílem zkrátit daň, pak už je to horší – může se to kvalifikovat jako zkrácení daně s trestními důsledky. Proto naši právní poradci to umí doložit správně, aby vás později nikdo nemohl podezírat ze zlého úmyslu.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Čtěte také