Dohody (DPČ a DPP) a nárok na náhradu odměny

O jednotlivých překážkách práci, ať již na straně zaměstnavatele nebo zaměstnance, a o náhradách mzdy u zaměstnanců na základě pracovního poměru již informoval kolega Jakub Oliva v tomto článku. Podmínky programu Antivirus jsou již odsouhlasené a o tom, zda máte na podporu z programu nárok, v jaké výši, a jak podat žádost se dočtete zde.

Jednou z nejkomplikovanějších podmínek programu Antivirus je dodržení pracovněprávních předpisů, které bude kontrolováno ze strany Státního úřadu inspekce práce. Kromě toho, že je podmínka formulována široce a neurčitě, nelze odhadnout, jak přísné kontroly budou a na co se budou zaměřovat. Nelze proto vyloučit, že součástí kontrol bude i dodržování pracovněprávních předpisů ve vztahu k zaměstnancům pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tzv. „dohodářům“).

Jsou u Vás činní zaměstnanci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti? A víte, na co mají nárok?

Základy právní úpravy dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce

Zákoník práce vychází z principu, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr mají být využívány zaměstnavatelem pouze sekundárně pro vyplnění částečných pracovních kapacit, kde není možné vytvořit nové pracovní místo, pro větší flexibilitu u proměnlivé poptávky, u sezónních prací apod. Značnou výhodu představuje, že jako zaměstnavatel nemáte povinnost dohodářům rozvrhovat pracovní dobu, a tedy ani přidělovat práci. U dohodářů jsou navíc dle § 77 zákoníku práce vyloučena některá ochranná ustanovení.

Ačkoliv je na Vás, jakým způsobem dohodáři rozvrhnete pracovní dobu, pro účely poskytnutí náhrady odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jste povinni zaměstnanci stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn (přímo v dohodě nebo také vnitřním předpisem). Nejedná se o rozvržení doby, ve které by pro Vás zaměstnanec měl konat práci, ale o rozvržení fiktivní pro účely stanovení výše poskytované náhrady odměny v dočasné pracovní neschopnosti či karanténě zaměstnance.

Zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr mohou mít nárok na náhradu odměny v případě dočasné pracovní neschopnosti a karantény. Ostatní překážky v práci se u dohodářů dle § 77 zákoníku práce neuplatní.

Kdy má zaměstnanec nárok na náhradu odměny?

Zaměstnanec - dohodář má nárok na náhradu odměny pouze v případě, pokud ke dni vzniku překážky v práci splňuje podmínky nároku na nemocenské dávky podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění:

• u dohody o provedení práce to znamená, že v kalendářním měsíci, ve kterém došlo ke vzniku překážky v práci musí zaměstnanec dosáhnout rozhodného příjmu ve výši nejméně 10.001,- Kč;
• u dohody o pracovní činnosti musí zaměstnanec dosáhnout rozhodného příjmu nejméně 3.000,- Kč.

Splní-li v daném měsíci zaměstnanec uvedenou podmínku minimálního příjmu a vyskytne-li se na jeho straně překážka v práci dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, musíte mu po dobu trvání překážky v práci, maximálně však po dobu 14 dní, vyplácet 60 % průměrného výdělku, a to v souladu s fiktivně rozvrženou týdenní pracovní dobou do směn (tj. za dny, které jsou dle tohoto rozvržení považovány za dny pracovní). Zde je rovněž nutné zdůraznit, že na náhradu odměny, kterou dohodáři vyplatíte z důvodu nastalých překážek v práci, se nevztahují kompenzace z programu Antivirus.

Pokud zaměstnanec v daném měsíci, kdy na jeho straně vznikla překážka v práci, rozhodného příjmu nedosáhne, náhrada mzdy mu nenáleží.

Dohodáři nepřiděluji práci. Musím za něj platit odvody?

1. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění

Za předpokladu, že v kalendářním měsíci zaměstnanec nedosáhne rozhodného příjmu a plátcem pojistného není stát[1], je zaměstnanec pro účely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, považován za osobu bez zdanitelných příjmů. To znamená, že za něj nejste povinni hradit zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění si však zaměstnanec musí uhradit sám. Aktuální minimální výše této platby činí 1.971,- Kč[2]. Zálohy na zdravotní pojištění musí zaměstnanec platit za každý měsíc, ve kterém nedosáhl rozhodného příjmu, a to vždy do 8. dne následujícího měsíce.

V této souvislosti je rovněž nutné zdůraznit, že na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných nebyly osobám bez zdanitelných příjmů odpuštěny povinné odvody na základě zákonů č. 134/2020 Sb. a 136/2020 Sb. přijatých v nouzovém stavu.

2. Pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti

V případě, že dohodáři v kalendářním nedosáhli rozhodného příjmu, nemusíte za ně sociální pojištění platit.

Platby sociálního pojištění nejsou povinni hradit ani zaměstnanci. Placení záloh na sociální pojištění je u osob bez zaměstnání a bez zdanitelných příjmů dobrovolné. Minimální výše měsíčního dobrovolného důchodového pojištění činí částku ve výši 2.439,- Kč. Měsíce, ve kterých není pojistné na důchodové zabezpečení odvedeno, se nezapočítávají do stanovených dob pojištění nezbytných pro vznik nároku na starobní důchod[3].

__________________________________________________________

[1] Mezi nejčastější situace, kdy je plátcem stát, patří: uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce, student do 26 let, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku apod.

[2] Stav ke dni 06.04.2020.

[3] Obecná doba pojištění činí 35 let.