Přeskočit na obsah
advokátní kancelář

Duševní útrapy a metodika nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

Mgr. MUDr. Veronika Králíková, Ph.D.
Publikováno:Aktualizováno:

Náhrada nemajetkové újmy na zdraví nesmí mechanicky vycházet jen z tabulek, pokud neodrážejí skutečný rozsah psychického a fyzického utrpení poškozeného. Nejvyšší i Ústavní soud zdůrazňují potřebu zohlednit duševní útrapy a individuální dopad újmy na život člověka. Článek vysvětluje limity Metodiky Nejvyššího soudu a princip plné náhrady újmy dnes.

Tým advokátů ARROWS specializující se na náhradu nemajetkové újmy na zdraví.

Shrnutí v bodech

  • Při ublížení na zdraví musí škůdce zaplatit náhradu, která plně vyváží bolesti a další nemajetkové újmy, případně i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li ji tak určit, rozhodují zásady slušnosti.
  • Metodika Nejvyššího soudu je jen pomůckou pro výpočet náhrady. Závazný sazebník zákon nestanoví a soud musí vždy posoudit okolnosti konkrétního případu.
  • Náhrada se zvyšuje, pokud škůdce způsobil újmu úmyslně, lstí, pohřúžkou nebo zneužitím závislosti poškozeného.
  • Metodika v části o bolestném neobsahuje žádnou položku pro duševní bolest. Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 1564/20 označil za nepřijatelné, aby tím bylo duševní strádání odsunuto stranou.
  • Podle Ústavního soudu je třeba v rámci dalších nemajetkových újem odškodnit vše, co nepokrývá bolestné ani ztížení společenského uplatnění, například duševní útrapy způsobené psychickou újmou.

Řešíte podobnou situaci?

(Ne)praktičnost Metodiky

V právním prostředí je Metodika dlouhodobě kritizována zejména pro její čistě formální a často také rigidní pojetí. Metodika měla původně být pouze jakýmsi vodítkem pro soudce při vyčíslování vzniklé újmy, neměla však vést k tomu, že bude docházet ke striktnímu vyplňování “kolonek”, k čemuž v dnešní době bohužel velmi často dochází a což může vést ke značnému zkreslení reálně utrpěného zásahu do života poškozeného.

Častým praktickým problémem se pak stává mechanické převzetí závěrů znalce o částce náhrady za ztížení společenského uplatnění podle Metodiky, což označil NS za nesprávné použití Metodiky soudem. Tento postup taktéž vede ke zcela nesprávné aplikaci § 2958 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “ObčZ”).[1] Nadto je soudy často opomíjen požadavek na zvýšení náhrady u úmyslného zavinění, jak jej zakotvuje § 2957 ObčZ.

Kritický problém nastává v souvislosti s nezohledněním duševních útrap v rámci Metodiky, kdy tato je zcela opomíjí, k čemuž se negativně vyjádřil i Ústavní soud.

Nejčastější otázky k náhradě za ublížení na zdraví

1. Za co náleží náhrada při ublížení na zdraví?

Škůdce musí poskytnout peněžitou náhradu, která plně vyvažuje vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy (§ 2958 občanského zákoníku). Pokud poškození zdraví vytvořilo překážku lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu navíc i ztížení společenského uplatnění.

2. Je Metodika Nejvyššího soudu pro soudy závazná?

Ne, Metodika není právní předpis, ale pomůcka pro výpočet náhrady. Zákon vyžaduje, aby náhrada plně vyvážila újmu, a pokud ji tak určit nelze, stanoví se podle zásad slušnosti. Výsledek výpočtu podle tabulek je proto jen výchozím bodem, který soud posoudí s ohledem na okolnosti případu.

3. Zvyšuje se náhrada, když škůdce jednal úmyslně?

Ano. Výše zadostiučinění musí zohlednit okolnosti zvláštního zřetele hodné, zejména úmyslné způsobení újmy, použití lsti nebo pohrůžky či zneužití závislosti poškozeného (§ 2957 občanského zákoníku). Soud přihlédne i k obavě poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví.
ARROWS advokátní kancelář

Ústavní soud a kritika Metodiky

Ústavní soud se této problematice věnoval ve svém nálezu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 1564/20, kdy se mimo jiné věnoval i struktuře nároků plynoucích z § 2958 ObčZ, a konkrétně právě náhradě tzv. dalších nemajetkových újem.

Zaměření Metodiky toliko na fyzickou újmu na zdraví je kritizováno I. Smržem, který uvádí, že v části B Metodiky „nenalezneme ani jednu položku, která by explicitně vyjadřovala bolestivý stav plynoucí z duševní újmy na zdraví a počet bodů za ni […] část B Metodiky NS je zaměřena toliko na fyzické újmy na zdraví a z nich plynoucí fyzické a duševní bolesti je doprovázející. Samotné duševní bolesti způsobené duševní újmou na zdraví explicitně nepostihuje, přičemž v její preambuli zakotvená distinkce fyzické a duševní bolesti platí při bolestech vycházejících z poškození těla (tkáně)“.[2]

Za kontroverzní označuje Ústavní soud právě i příliš restriktivní přístup k výkladu pojmu další nemajetkové újmy. Proti důrazu NS na mimořádnost a kvalifikovanou intenzitu v případě dalších nemajetkových újem Ústavní soud namítá, že kritéria mimořádnosti a zvláštní intenzity újmy nevyplývají ani z textu zákonného ustanovení, ani z jeho systematiky – u ostatních dvou újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, obdobná kritéria vyžadována nejsou.[3]

Ústavní soud zde poukazuje na to, že v souladu s principem plné náhrady újmy je pak třeba v rámci kategorie tzv. dalších nemajetkových újem odškodnit vše, co nebylo možné zahrnout pod náhradu bolestného či ztížení společenského uplatnění, jako například právě duševní útrapy způsobené psychickou újmou, které současný přístup obecných soudů náležitě nezohledňuje, a to hlavně v důsledku rigidního postupu podle Metodiky.

Ústavní soud tak považuje vzhledem k ústavně garantovanému principu plné náhrady újmy na zdraví (čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) za nepřijatelné, aby duševní strádání způsobené psychickou újmou bylo výše popsaným způsobem marginalizované pouze z důvodu, že soudy při vyčíslení újmy na zdraví postupují podle tabulky, která na jednu stranu obsahuje několik desítek položek podrobně vymezujících újmu na těle a s ní spojené strádání, nicméně psychickou újmu vůbec nezohledňuje.

Pro širší kontext ohledně pojmu další nemajetkové újmy si můžete přečíst náš předešlý článek dostupný ZDE.

Nejvyšší soud ve výše uvedeném rozsudku uvádí, právě s odkazem na výše uvedený nález Ústavního soudu, že i přesto, že Metodika nezohledňuje psychické útrapy jako samostatnou položku a občanskoprávní judikatura není dosud zcela ustálena, jak tento negativní dopad na zdraví poškozeného kvalifikovat (zda jako položku bolestného či okolnost zakládající samostatný nárok na náhradu další nemajetkové újmy), není však důvodu tento nepříznivý stav poškozeného nepromítnout do výše náhrady za bolest.

Závěrem lze říci, že současná podoba Metodiky NS k náhradě nemajetkové újmy na zdraví a současný způsob její aplikace velmi často neodráží skutečný rozsah utrpěné újmy, zejména v případech, kdy psychická újma zůstává v pozadí a nezohledněna.

Rozhodovací praxe Ústavního soudu i Nejvyššího soudu ukazuje, že je třeba směřovat ke spravedlivějšímu a komplexnějšímu přístupu k náhradám škody, který zohlední nejen fyzické, ale i psychické aspekty utrpení poškozených. Budoucí vývoj v této oblasti by měl směřovat k tomu, aby odškodnění reflektovalo celkový dopad na život poškozeného, a aby justice poskytovala náležitou ochranu práv jednotlivců v souladu s principy plné náhrady újmy.

Pokud máte dotazy v souvislosti se zdravotnickým právem či související problematikou, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc.

Nejčastější otázky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

1. Lze se domáhat náhrady i za duševní útrapy po úrazu?

Ano, občanský zákoník výslovně stanoví, že jako nemajetkovou újmu škůdce odčiní i způsobené duševní útrapy (§ 2956). Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 1564/20 zrušil rozhodnutí soudů, které poškozenému po těžkém úrazu náhradu za duševní útrapy nepřiznaly, protože porušily jeho právo na ochranu tělesné integrity.

2. Mají nárok na náhradu i blízcí poškozeného?

Ano, při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy i manželovi, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké (§ 2959 občanského zákoníku). Náhrada má jejich utrpení plně vyvážit, a nelze-li ji tak určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

3. Hradí škůdce i náklady na léčbu a péči?

Ano, škůdce hradí účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, o jeho osobu nebo domácnost, a to tomu, kdo je vynaložil. Pokud o to tato osoba požádá, musí jí škůdce na tyto náklady složit přiměřenou zálohu.

4. Nahrazuje se i výdělek, o který poškozený během nemoci přišel?

Ano, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se hradí peněžitým důchodem (§ 2962 občanského zákoníku). Jeho výše odpovídá rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před úrazem a tím, co mu bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu, například nemocenským.

Právníci ARROWS diskutují o náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle metodiky soudu.

[1] rozsudek NS ze dne 16. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2843/2020

[2] srov. SMRŽ, I. Duševní újmy na zdraví a jejich odčiňování v civilním právu. Časopis zdravotnického práva a bioetiky, roč. 9, č. 2/2019, str. 39

[3] MALIŠ, D. Polemika s pohledem Nejvyššího soudu na tzv. další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví. Bulletin advokacie, č. 7–8/2019, str. 30 a násl.

Další kroky

Každá situace je jiná a správný postup záleží na detailech. Napište nám, co řešíte – specialista ARROWS se Vám ozve do 24 hodin, posoudí Vaši situaci a navrhne další postup.

Autor článku:

Mgr. MUDr. Veronika Králíková, Ph.D.
Mgr. MUDr. Veronika Králíková, Ph.D.

Counsel

Mgr. MUDr. Veronika Králíková, Ph.D. působí jako odborná konzultantka v advokátní kanceláři ARROWS, kde propojuje své hluboké znalosti medicíny a práva. Díky své praxi soudní lékařky s právním vzděláním se specializuje na zdravotnické a trestní právo.

Upozornění:

Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 350.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (konzultace@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Řešíte podobnou situaci?

Ozveme se do 24 hodin.

Případu se bude věnovat:Mgr. MUDr. Veronika Králíková, Ph.D.Counsel

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.