Holding a daně - nejde o zneužití práva

Máte holdingovou strukturu a přemýšlíte, jak správně vyřešit daňové povinnosti? Nové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přináší zajímavé výklady k tématu zneužití práva, které by vás mohly zajímat. V tomto článku se podíváme na klíčové body tohoto rozhodnutí a jejich praktické dopady. V nedávném rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen “NSS”) ze dne 23. července 2024, sp. zn. 10 Afs 16/2023 opět vyvstala na povrch problematika institutu zneužití práva v souvislosti s daní příjmu u zakládání holdingových struktur.

Jakub Dohnal, advokát ARROWS

Účelový holding a daně?

NSS o holdingu a osvobození od daně rozhodoval již dříve. Řešil vzájemné vztahy společností v holdingu a jaký to má vliv na daňové povinnosti. Aktuální případ je ale skutkově odlišný od dřívější rozhodovací praxe NSS (zejména 6 Afs 376/2018, ve kterém nebyl doložen skutečný ekonomický účel provedených transakcí), a ten dává důraz na individuální posuzování každého jednotlivého případu daňovými orgány.

Dle § 8 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen “daňový řád”) se při správě daní nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu. Tzn. pokud se něco “dělá jen tak na oko”, stejně se daní.

To Vás jako daňový subjekt ale neomezuje v možnosti volby struktury své činnosti a tedy můžete uzpůsobit své podnikání tak, abyste minimalizovali své daňové povinnosti. Sám NSS již judikoval, že je třeba rozlišovat mezi volbou daňového subjektu pro legální daňově výhodnou alternativu a situací, kdy jediným smyslem transakce je nelegitimní daňové zvýhodnění.

Platí tedy, že hlavním účelem podnikání, popřípadě jednotlivých transakcí, pak nesmí být získání nelegitimní daňové výhody a v rámci daňového řízení je proto třeba posoudit ekonomickou odůvodněnost uskutečněných jednání, respektive hlavní účel provedených transakcí musí být odlišný od toho daňového.

Ostatně, tak to bylo i u kauzy korunových dluhopisů, kde pokud byl prokázán účel vydání dluhopisů (ne jen to, že měly krátit daň), správce daně ukončil kontrolu s negativním výsledkem.

Jak posoudit zneužití práva? (tzv. dvoustupňový test)

Pro posouzení existence zneužití práva byl dovozen tzv. dvoustupňový test spočívající v hodnocení splnění dvou kritérií, a to objektivního a subjektivního prvku zneužití práva, kdy je nutné tyto naplnit najednou.

Tzv. objektivní prvek spočívá v čistě formálním splnění podmínek daných relevantními právními předpisy, nicméně nenaplňuje účel dané právní úpravy. Tudíž “na oko” jsou splněny podmínky, ale odporují účelu, který sleduje úprava.

Tzv. subjektivní prvek se pak hodnotí jako záměr získat výhodu umělým vytvořením podmínek pro její dosažení. Tedy jde o jednání směřující k získání výhody bez reálného splnění podmínek pro její dosažení.

Z toho tedy vyplývá, že plátci daně lze odepřít nárok (např. osvobození od daně) kvůli zneužití práva pouze tehdy, pokud jeho ekonomická činnost nemá jiný účel než získání daňové výhody a přiznání tohoto práva by bylo v rozporu se smyslem zákona.

Co to je holding?

Holding je obecně jednou z možností, jak lze strukturovat podnikání - obecně bývá tvořen mateřskou společností, která ovládá dceřiné společnosti zaměřené na výkon hlavního podnikání - nicméně český právní řád tento pojem nezná a neupravuje jej. S ohledem na tuto skutečnost nelze lpět na přesných kategoriích toho, co mateřská společnosti smí či nesmí dělat.

NSS ve svém rozhodnutí tak nastínil, že daňové orgány se při posuzování daňových aspektů musí zaměřit spíše na to, co právní předpisy u konkrétní daňově prověřované korporátní struktury zakazují. Je třeba zde zohlednit právní, daňové, ekonomické a jiné relevantní aspekty posuzovaných transakcí. Zvláštní důraz přitom klade na individuální a celkové posuzování, zda se daňový subjekt choval dovoleným způsobem či nikoliv.

V projednávaném případě NSS stanovil, že samotný fakt, že výsledek provedených operací je z hlediska daňového práva nežádoucí, a tedy naplnění objektivního prvku, pro závěr o zneužití práva nestačí (musí zároveň být dána existence subjektivního prvku).

NSS taktéž konstatoval, že holding může být pouze zastřešující strukturou, která dceřiné společnosti vůbec řídit nemusí.

Závěr

Závěrem lze tedy shrnout, že samotné vytvoření holdingové struktury není zneužitím práva a je nutné ze strany daňových orgánů vždy posuzovat konkrétní případ za užití výše uvedeného testu a naplnění obou jeho prvků. 

Důležité je, že vytvoření holdingu by mělo mít právní, ekonomický a finanční důvod (jediným důvodem nesmí být vyhnutí se placení daní). Typickými důvody pro vytvoření holdingu pak mohou být například budoucí akviziční či divestiční činnost, prostor pro vstup či výstup nového společníka/akcionáře, diverzifikace rizika, usnadnění administrativních procesů a centralizace řízení.

Pokud máte dotazy v souvislosti s tímto tématem či související problematikou, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc.

FAQ:

1. Je vytvoření holdingu zneužitím práva?
   Ne, vytvoření holdingu samo o sobě není zneužitím práva, pokud jeho účel není pouze získání daňové výhody.
2. Co je dvoustupňový test při posuzování zneužití práva?
   Jde o test, který zkoumá objektivní a subjektivní prvek. Objektivní prvek zkoumá formální splnění podmínek a subjektivní prvek hodnotí záměr získat výhodu.
3. Co je to holding?
   Holding je struktura, kde mateřská společnost ovládá dceřiné společnosti, často zaměřené na různé aspekty podnikání.
4. Co musí být prokázáno, aby byl holding považován za zneužití práva?
   Musí být prokázáno, že hlavním účelem holdingu je získání nelegitimní daňové výhody.
5. Může holdingová struktura sloužit k daňové optimalizaci?
   Ano, pokud jejím hlavním účelem není pouze získání daňové výhody, ale i jiné ekonomické důvody.
6. Co soud rozhodl v nedávném případu týkajícím se holdingu?
   Nejvyšší správní soud rozhodl, že vytvoření holdingu není zneužitím práva, pokud má jiné než daňové účely.
7. Jaký vliv mají holdingy na daňové povinnosti?
   Daňové povinnosti jsou posuzovány individuálně podle konkrétních okolností, včetně ekonomického účelu transakcí.
8. Jaké jsou legitimní důvody pro vytvoření holdingu?
   Legitimní důvody zahrnují například akviziční a divestiční činnost, vstup nového společníka, diverzifikaci rizika a centralizaci řízení.

Odpovědný advokát: JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M., na článku spolupracovala Kateřina Chaloupková.

¹ rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2007, č. j. 1 Afs 35/2007-108
² rozsudek NSS ze dne 14. 11. 2019, č. j. 6 Afs 376/2018-46