Využití hudebního doprovodu v komerčních provozovnách, ačkoliv je často vnímáno primárně jako marketingový nástroj, s sebou neodmyslitelně nese specifické právní povinnosti. Jakmile se subjekt rozhodne pro veřejné zpřístupňování hudby, stává se jejím uživatelem ve smyslu autorského zákona, což implikuje zákonnou povinnost vypořádat autorská práva. Ignorování této povinnosti může vést k závažným právním důsledkům, včetně nároků na vydání bezdůvodného obohacení a sankcí.
Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (Mgr. Jan Pavlík, office@arws.cz, +420 245 007 740)
Český autorský zákon č. 121/2000 Sb. chrání originální díla vyjádřená v objektivně vnímatelné podobě. V oblasti hudby se tato ochrana vztahuje jak na samotnou hudební skladbu (text a hudební podklad), jejíž práva náleží skladatelům a textařům, tak na zvukový záznam (tzv. "master recording"), jehož práva přísluší výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů. Majetková práva trvají po dobu autorova života a dalších 70 let po jeho smrti. Jakékoli zpřístupňování autorsky chráněných děl veřejnosti bez předchozího souhlasu, tedy bez platné licence, je v České republice zakázáno a může mít závažné právní důsledky.
Vzhledem k mnohovrstevnaté povaze hudebního autorského práva, kdy jediná skladba může zahrnovat práva několika subjektů, by bylo pro běžného podnikatele administrativně neúnosné získávat individuální licence od každého jednotlivého nositele práv pro každou přehrávanou skladbu. Tato právní složitost je základním důvodem pro existenci a nezbytnost kolektivních správců autorských práv, jako jsou Ochranný svaz autorský (OSA) a INTERGRAM.
V českém právním prostředí jsou dvěma hlavními subjekty pověřenými kolektivní správou autorských práv a práv souvisejících s právem autorským OSA a INTERGRAM. Jejich právní mandáty a okruh zastupovaných subjektů se zásadně liší.
OSA je občanské sdružení, které je ze zákona pověřeno kolektivní správou autorských práv k hudebním dílům (skladatelé, textaři, nakladatelé). Zastupuje tisíce českých a zahraničních autorů. Uděluje licence pro širokou škálu veřejného užití hudby a vybrané finanční prostředky transparentně rozúčtovává autorům. Činnost OSA podléhá dohledu Ministerstva kultury ČR a mezinárodních organizací.
INTERGRAM je nezávislá a nevýdělečná organizace, fungující jako zapsaný spolek, zřízený samotnými nositeli práv – výkonnými umělci a výrobci zvukových a zvukově obrazových záznamů. Jejím hlavním posláním je vybírat odměny za veřejné užití zaznamenaných výkonů a zvukových či zvukově obrazových záznamů, například v rozhlasovém a televizním vysílání nebo v tzv. veřejných produkcích. INTERGRAM negeneruje zisk; veškeré vybrané odměny jsou po odečtení režijní srážky, sloužící k financování činnosti organizace, posílány přímo nositelům práv.
Zásadní rozdíl mezi OSA a INTERGRAM spočívá v okruhu subjektů, které zastupují, a typech práv, které spravují. OSA spravuje práva k hudebním autorským dílům, zatímco INTERGRAM zajišťuje správu práv souvisejících s právem autorským.
Pro legální užití hudby v provozovně je tedy nezbytné získat souhlas (licenci) od obou skupin nositelů práv. S cílem usnadnit administrativu bylo od 1. ledna 2018 zřízeno jednotné inkasní místo pro oblast tzv. veřejných produkcí, kdy OSA jedná za ostatní kolektivní správce (INTERGRAM, DILIA, OOA-S a OAZA). Provozovatelé tak mohou uzavřít jedinou licenční smlouvu prostřednictvím OSA, která pokrývá práva všech těchto správců.
Povinnost hradit poplatky za užití hudby v provozovně se odvíjí od přesné právní definice "veřejné produkce" a "uživatele" v kontextu autorského zákona. Pochopení těchto pojmů je pro každého podnikatele klíčové, neboť jejich nesprávná interpretace může vést k závažným právním sporům.
"Veřejnou produkcí" se rozumí jakékoli zpřístupňování hudby, videoklipů nebo jiných zvukově obrazových záznamů ve veřejném prostoru, které není pro soukromé účely. "Uživatelem" je pak každý, kdo zpřístupňuje výše uvedené předměty autorskoprávní ochrany ve své provozovně či mimo ni, pokud je umožněn přístup veřejnosti.
Definice "veřejné produkce" není vždy přímočará a může být předmětem soudního výkladu. Například hudba pouštěná pro zaměstnance v kanceláři, kde se pohybuje více osob, je považována za veřejnou produkci a podléhá poplatkům. Soudní rozhodnutí, včetně těch Ústavního soudu, zdůrazňují, že je nutné posuzovat, zda hudba skutečně přispívá k obchodnímu účelu provozovny a zda je přístupná "individuálně neurčenému množství osob". Tato složitost vyžaduje individuální posouzení a v hraničních případech nezbytnou právní konzultaci.
Povinnost platit autorské poplatky se vztahuje na širokou škálu komerčních subjektů. Mezi nejčastější typy provozoven patří: gastronomické provozy, obchody a provozovny služeb, ubytovací zařízení (včetně hotelových pokojů s TV), zábavní a sportovní zařízení, a veřejné prostory a akce (např. dopravní prostředky, festivaly, firemní akce). Povinnost platit vzniká i v případě pouštění hudby zaměstnancům v kancelářích, pokud v nich sedí dva nebo více zaměstnanců.
Nedodržení povinnosti vypořádat autorská práva může mít závažné právní důsledky. OSA provádí měsíčně 150–200 kontrol. V případě zjištění porušení autorských práv může být po provozovateli požadováno vydání bezdůvodného obohacení, které se počítá jako dvojnásobek běžné autorské odměny. Kromě toho může být neoprávněné užití autorského díla kvalifikováno jako přestupek s pokutou až do výše 150 000 Kč. V závažných případech může jít i o trestný čin "porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi", za který hrozí peněžitý trest, propadnutí věci, nebo odnětí svobody až na dva roky. Pokud pachatel získal značný prospěch (min. 10 000 000 Kč), trest může být vyšší – až pět nebo dokonce osm let odnětí svobody. Dlouhodobý soudní spor a astronomické pokuty jsou reálným rizikem.
Častou a rozšířenou mylnou představou je, že platba koncesionářských poplatků za rádio nebo televizi v provozovně pokrývá veškeré povinnosti spojené s přehráváním hudby. Tato představa je však právně chybná.
Koncesionářské poplatky jsou ze zákona povinné platby, které se hradí za vlastnictví a provoz rozhlasového a televizního přijímače a slouží k financování České televize a Českého rozhlasu. Naproti tomu autorské odměny (licence OSA/INTERGRAM) se platí za užití autorsky chráněných děl ve veřejném prostoru. Nejedná se tedy o dvojí platbu za stejný typ užití, nýbrž o platbu za odlišné způsoby zpřístupňování díla. Hudba v provozovně má totiž nepopiratelný vliv na zákazníky – ovlivňuje nákupní chování, může mít příznivý vliv na výši tržeb, posiluje pozitivní vnímání značky a zlepšuje pracovní podmínky zaměstnanců. Platba za licenci je tedy platbou za přidanou komerční hodnotu, kterou hudba provozovně přináší.
Systém získávání licencí pro veřejnou produkci hudby v České republice prošel v posledních letech významnými změnami s cílem zjednodušit administrativu pro podnikatele. Nicméně, i přes toto zjednodušení, je nezbytné chápat právní aspekty celého procesu.
Pro výrazné zjednodušení administrativy pro podnikatele bylo od 1. ledna 2018 zavedeno jednotné kontaktní místo pro oblast veřejných produkcí. Ochranný svaz autorský (OSA) byl pověřen jako jediný kolektivní správce, který jedná za ostatní kolektivní správce, jako jsou INTERGRAM, DILIA, OOA-S a OAZA.
To znamená, že pro většinu typů provozoven a veřejných produkcí postačuje uzavřít jedinou licenční smlouvu prostřednictvím OSA. Tato smlouva pokrývá práva všech zmíněných kolektivních správců, což výrazně zjednodušuje celý proces pro podnikatele.
Ačkoli jednotné inkasní místo zjednodušuje většinu procesů, existují specifické případy a výjimky, které vyžadují zvláštní pozornost a často i právní posouzení:
Tento přehled ukazuje, že zatímco digitální transformace zjednodušila proces licencování pro tradiční veřejné produkce, stále existují mezery a specifické požadavky pro novější digitální formy užití hudby. Podnikatelé by měli být obezřetní a v případě nejasností vyhledat odbornou právní radu, aby se vyhnuli potenciálním problémům.
Výše odměn za udělení oprávnění k užití hudby je primárně určena typem veřejné produkce a je vypočítána na základě podrobných sazebníků vydávaných OSA a INTERGRAM. Tyto sazebníky zohledňují různé faktory, aby odměna co nejlépe odrážela komerční přínos hudby pro danou provozovnu.
Klíčové faktory, které ovlivňují výši poplatků, zahrnují:
Tato struktura sazebníků odráží princip, že poplatky jsou úměrné ekonomickému prospěchu, který podnikatel z užití hudby získává. Čím větší je potenciální dosah hudby nebo čím více přispívá k zisku, tím vyšší je obvykle poplatek.
Analýza systému poplatků a licencí OSA a INTERGRAM pro podnikatele v České republice odhaluje komplexní, avšak stále se vyvíjející právní a administrativní rámec. Klíčové poznatky a doporučení lze shrnout následovně:
Dodržováním těchto zásad mohou podnikatelé zajistit soulad s autorským zákonem, vyhnout se závažným právním a finančním důsledkům a zároveň plně využít potenciálu hudby pro rozvoj svého podnikání. V komplexním světě autorského práva je právní jistota neocenitelná.
Zajímají vás legislativní novinky v roce 2025? Připravili jsme si pro vás webinář.
Proč si vybrat právě nás?
Naše služby využívají firmy všech velikostí, protože jim poskytujeme rychlá a efektivní řešení v oblasti smluvní dokumentace. Například:
Víme, že administrativní zátěž spojená se smlouvami může brzdit váš byznys. Proto jsme pro vás připravili e-book "Advokáti radí, jak ušetřit miliony", který vám ukáže, jak mít smlouvy pod kontrolou bez zbytečných komplikací.
✅ Praktické rady, jak si efektivně nastavit smluvní procesy a ušetřit čas.
✅ Konkrétní tipy, jak se vyhnout nejčastějším chybám ve smlouvách.
✅Ukázku našeho přístupu: jak jednoduše a srozumitelně předáváme odborné znalosti v oblasti smluvní dokumentace.
Neztrácejte čas se smlouvami – my vám pomůžeme nastavit smluvní procesy tak, aby byly rychlé, efektivní a bezpečné.
Nechcete tenhle problém řešit sami? Věří nám více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference.