Jak implementovat principy ESG do firemní politiky

ESG faktory (Environmental, Social a Governance) se stávají nezbytnou součástí moderního podnikání a legislativy. S rostoucími požadavky na udržitelnost, transparentnost a odpovědnost zavádí evropská legislativa nové povinnosti pro firmy, které musí zveřejňovat údaje o dopadech jejich činností na životní prostředí, sociální aspekty a interní řízení. ESG faktory ovlivňují nejen samotné fungování firem, ale současně i jejich vnímání ze strany veřejnosti a investorů. Tento článek nabízí přehled povinností a doporučení pro firmy, jak se mohou na nové požadavky připravit. Zároveň nebude chybět zmínka o možných sankcích pro ty, kteří stanovené normy Evropské unie nesplní.

Smyslem konceptu ESG je zodpovědný a udržitelný přístup firem k podnikání. Aktivní zapojení principů ESG do firemních strategií a do řízení může významně ovlivnit výběr dodavatelů nebo například i postavení firmy při žádosti v bance o úvěr. Čím dál víc bude záležet na hodnotovém přesvědčení firmy a na jejím podílu na snižování dopadů klimatických změn a minimalizaci negativních vlivů v rámci jejich ekonomické činnosti (minimum emisí, snižování uhlíkových stop, aktivní přístup k ochraně životního prostředí, efektivní využití energií, třídění odpadů a recyklace, ale i firemní kultura zahrnující bezpečnost práce, vytváření inkluzivního nediskriminačního prostředí, způsob vedení společnosti včetně etických hodnot, atd.).

Jaký je právní rámec ESG?

Právní rámec je upraven evropskou směrnicí CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která byla Evropským parlamentem a Radou EU přijata v roce 2022. Podle této směrnice jsou firmy povinny zveřejňovat detailní informace o ESG aspektech svého podnikání. V roce 2024 dochází k implementaci směrnice do českého zákona o účetnictví, přičemž k tzv. reportování jsou povinny všechny velké podniky s více než 500 zaměstnanci a ty, které jsou obchodovány na burze. 

Tyto firmy musí již nyní podávat komplexní zprávy obsahující informace o jejich vlivu na životní prostředí, sociálních a pracovních praktikách a interním řízení. Report bude součástí výroční zprávy, kterou firma zveřejní v rámci účetní závěrky zpětně za předchozí kalendářní rok. Pro české prostředí je významné nařízení o taxonomii (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2020/852), které vymezuje kritéria, jež lze považovat za udržitelné či zodpovědné.

Od roku 2024 budou report povinny zveřejňovat společnosti, které doposud zveřejňovaly zprávy o udržitelnosti na základě původní směrnice NFRD. Od roku 2025 tato povinnost přejde i na společnosti, které splňují minimálně dvě z těchto podmínek: i) více než 250 zaměstnanců; ii) roční čistý obrat nad 50 mil EUR; iii) hodnota aktiv nad 25 mil EUR. Od roku 2026 budou k reportingu povinny i malé a střední firmy obchodované na burze. Jste-li tedy společností s 350 zaměstnanci a majetkem v hodnotě 30 mil EUR, budete povinni předložit první zprávu o udržitelnosti v roce 2026 s údaji a informacemi za rok 2025!

Jaká jsou tedy doporučení pro firmy, jak se připravit na ESG reporting? Jelikož společnosti budou muset své zprávy o udržitelnosti sestavovat podle jednotných standardů (standardy zpracované evropskou poradní skupinou EFRAG pod zkratkou ESRS – Europian Sustainability Reporting Standards), doporučujeme vyhledat poradenství od expertů, kteří firmám pomohou pochopit jejich povinnosti v rámci legislativy i aplikace v praxi. Development ucelených ESG strategií a politik může firmám pomoci splnit nejen legislativní požadavky, ale vylepšit celkovou udržitelnost a efektivitu. Rovněž se vyplatí investovat do školení zaměstnanců a vedení firem v oblasti ESG.

Firma by měla zajistit, že zpráva o udržitelnosti bude samostatným oddílem výroční zprávy a bude obsahovat všechny povinné sekce, jako je popis obchodního modelu, strategie vůči rizikům udržitelnosti, plány a opatření pro dosažení stanovených cílů. Rovněž by měla jasně popsat, jak činnosti firmy ovlivňují principy ESG a naopak jak zavedení těchto principů ovlivňuje její vývoj, výkonnost a postavení na trhu.

To zahrnuje analýzu rizik a příležitostí spojených s environmentálními, sociálními a lidskoprávními aspekty, včetně governance a protikorupční politikou. Firma by dále měla specifikovat své krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé cíle v oblasti udržitelnosti, popis dosažených pokroků a způsoby, jakými firma cíle plní. Neměl by být opomenut ani monitoring legislativního vývoje, což má pozitivní vliv při reakcích na případné změny nebo rozšíření povinností. V neposlední řadě doporučuji firmám udržovat otevřený dialog se zástupci zaměstnanců a dalšími zainteresovanými stranami o tématech souvisejících s ESG.

Jaké jsou rizika při neplnění ESG?

Nesplnění legislativních požadavků může vést k vážným sankcím, včetně pokut, které ve svém důsledku mohou negativně ovlivnit finanční zdraví společnosti. Krom finančních sankcí může dojít i k poškození reputace, což může mít negativní odraz ve vztahu s investory, zákazníky i širokou veřejností a celkovém povědomí o firmě. Firmy by proto měly brát tyto povinnosti vážně a přistupovat k nim proaktivně, aby negativním důsledkům předešly.

Závěrem je třeba zmínit, že konkrétní sankce nejsou ve směrnici CSRD definovány a bude tak na národních právních systémech jednotlivých členských států, aby stanovily sankční mechanismus při nesplnění povinnosti zveřejňovat informace o udržitelnosti. Možné typy sankcí (de lege ferenda) mohou být pokuty, zveřejnění nesplnění povinností ESG reportingu, různé formy omezení obchodních činností nebo i zákaz účasti na veřejných zakázkách.