Jak mohou české firmy začít podnikat v Srbsku: Co je třeba vědět o místních podmínkách

Srbské podnikatelské prostředí prošlo v posledních letech zásadní transformací a stává se atraktivní destinací pro české společnosti hledající expanzi. Tento článek analyzuje legislativní rámec, daňový systém a dynamiku trhu práce, které je nutné znát před vstupem na trh v roce 2024 a 2025. Zaměříme se na praktické kroky při zakládání pobočky, digitální registraci a specifika obchodování v regionu.

Rychlý přehled trhu

• Transformace trhu práce: Srbsko zažívá rychlou digitalizaci s rostoucí poptávkou po IT specialistech a technicích, zatímco o tradiční administrativní role zájem klesá. Nezaměstnanost se stabilizovala kolem 9 %, ale nedostatek kvalifikovaných pracovníků v úzce specializovaných sektorech představuje pro zahraniční investory výzvu.
• Strategické investiční příležitosti: České firmy mohou těžit z příznivého daňového režimu (15% daň z příjmu právnických osob), přístupu na trhy EU a nedávno implementované Dohody o volném obchodu s Čínou. Vládní pobídky zahrnují daňové prázdniny pro velké investice a úlevy na odvodech za zaměstnávání nových kategorií pracovníků.
• Regulatorní a administrativní rámec: Založení podniku vyžaduje znalost místních registračních postupů a pracovněprávních předpisů pro cizince. Proces je stále více digitalizován, včetně povinné elektronické fakturace (SEF), avšak obsahuje specifika vyžadující odborné vedení.
• Geopolitický kontext: Investoři by měli vnímat pozici Srbska mezi integrací do EU a ekonomickými vazbami mimo Unii. Je nutné sledovat iniciativy v oblasti infrastruktury a orientovat se v obchodních předpisech vyplývajících z mezinárodních dohod.

Ekonomická pozice Srbska a investiční klima

Srbská republika zaujímá strategicky významnou pozici na křižovatce střední a jihovýchodní Evropy, což podle Rozvojové agentury Srbska (RAS) nabízí výhody pro investory hledající vstup na rozvíjející se trhy. Země postupně posiluje vztahy s Evropskou unií prostřednictvím Dohody o stabilizaci a přidružení (SAA), která vytvořila zónu volného obchodu. Tento institucionální rámec poskytuje českým firmám známé prostředí, neboť srbské právní normy se stále více sbližují s požadavky EU.

Investiční klima však představuje komplexní obraz, který musí české podniky pečlivě vyhodnotit. Přímé zahraniční investice vykazují odolnost, podléhají však globálním ekonomickým výkyvům. Zatímco výrobní sektor zůstává silný, je patrný posun k průmyslovým odvětvím s vyšší přidanou hodnotou.

Někteří nadnárodní výrobci v letech 2024–2025 reorganizovali své místní provozy, což signalizuje, že model čistě nízkonákladových investic se mění na vyspělejší trh.

Základní ekonomické ukazatele zůstávají pozitivní, přičemž HDP roste díky IT službám, stavebnictví a logistice. Podnikatelské prostředí těží z konkurenceschopných provozních nákladů ve srovnání se středoevropskými standardy, ačkoliv mzdové tlaky v technických oborech rostou. Pro české firmy zvažující Srbsko jako výrobní uzel je pochopení těchto dynamik klíčové pro nastavení reálných finančních projekcí.

Založení obchodní společnosti a právní formy

Čeští podnikatelé musí nejprve projít formálním procesem registrace, který byl výrazně digitalizován prostřednictvím Agentury pro obchodní rejstříky (Agencija za privredne registre – APR). Právní rámec upravuje Zákon o obchodních společnostech, který definuje formy jako společnost s ručením omezeným (DOO), akciovou společnost (AD) a osobní společnosti.

Pro většinu českých firem nabízí struktura společnosti s ručením omezeným (DOO) praktické výhody. Registrační proces funguje na principu „one-stop-shop“, kdy se koordinuje zápis se Statistickým úřadem a Daňovou správou do jediného podání.

Žadatelé jsou zpravidla povinni podávat žádosti elektronicky přes digitální portál APR s využitím kvalifikovaného elektronického podpisu. Zákonná lhůta pro dokončení registrace je pět pracovních dnů, avšak složitější případy se zahraničními zakladateli mohou tuto dobu prodloužit.

Zakladatelé musí doložit název a sídlo společnosti, kód hlavní činnosti, údaje o vlastnících a jejich podílech, výši základního kapitálu a údaje o jednatelích. Zahraniční žadatelé čelí dalším požadavkům, jako je ověření právního statusu v domovské zemi (výpis z českého obchodního rejstříku) a doložení apostilovaných dokumentů.

Kritickým administrativním krokem je získání Daňového identifikačního čísla (PIB), které daňový úřad přiděluje současně s registrací společnosti. Firma se také musí zaregistrovat v Centrálním registru povinného sociálního pojištění (CROSO), pokud plánuje zaměstnávat pracovníky.

Právní rámec a harmonizace předpisů

Srbské obchodní právo prošlo značnou harmonizací s normami EU. Zákon o obchodních společnostech zrcadlí ustanovení EU týkající se správy a řízení společností či práv akcionářů. Čeští investoři však musí vzít na vědomí, že harmonizace neznamená identický právní režim, a procesní lhůty či výklady se mohou lišit.

Důležitým rozdílem je povinná registrace skutečných majitelů . Srbské právo vyžaduje identifikaci a registraci fyzických osob, které společnost fakticky ovládají, v Centrální evidenci skutečných majitelů. Nedodržení této povinnosti, zavedené pro boj proti praní špinavých peněz, může vést k vysokým finančním sankcím a trestní odpovědnosti.

Související dotazy – Registrační a právní struktura

1. Jakou právní formu by měla naše česká firma zvolit pro provoz v Srbsku?
Společnost s ručením omezeným (DOO) je nejčastější volbou zahraničních investorů, protože nabízí omezenou odpovědnost, flexibilní strukturu vlastnictví a jednoduché právní postupy.

2. Jak dlouho trvá registrace firmy a co stojí?
Registrace standardně trvá pět pracovních dní. Správní poplatek za založení DOO se pohybuje okolo 6 500 RSD (cca 55 EUR) v případě listinného podání, nebo 5 900 RSD (cca 50 EUR) při elektronickém podání. Celkové náklady na založení (včetně právních služeb, překladů a apostil) se však pohybují v řádech desítek tisíc CZK.

3. Potřebujeme v Srbsku fyzickou kancelář nebo můžeme použít virtuální adresu?
Virtuální adresa je přípustná pro registrační účely, ale společnost musí mít zajištěn příjem pošty. Pro účely DPH registrace může daňový úřad vyžadovat důkaz o skutečném sídle a výkonu činnosti (tzv. substance).

Daňový systém a fiskální povinnosti

Srbský daňový systém představuje pro české společnosti příležitost i administrativní zátěž. Sazba daně z příjmu právnických osob (CIT) ve výši 15 % je v porovnání s českou sazbou příznivá. Tato sazba se však aplikuje na daňový základ upravený o nedaňové náklady a pravidla transferových cen jsou přísně vymáhána.

Základní daňová povinnost se vztahuje na rezidentní právnické osoby, tedy společnosti založené v Srbsku nebo řízené ze srbského území. Česká firma se srbskou dceřinou společností platí daň pouze ze zisku této dceřiné společnosti, zatímco organizační složka je v Srbsku zdanitelná ze zisků přičitatelných této pobočce.

Daňové pobídky a podmíněné výhody

Srbská vláda aktivně podporuje zahraniční investice systémem daňových úlev. Nejvýznamnější pobídkou jsou desetileté daňové prázdniny pro investory, kteří investují minimálně jednu miliardu dinárů (cca 8,5 milionu EUR) a vytvoří alespoň 100 stálých pracovních míst. Tato pobídka, kterou spravuje Rozvojová agentura Srbska, vyžaduje podání žádosti před zahájením investice.

Další výhody se týkají výzkumu a vývoje (R&D). Společnosti provádějící v Srbsku výzkum mohou uplatnit odpočet ve dvojnásobné výši skutečných nákladů na R&D, čímž efektivně snižují daňový základ. Režim „IP Box“ navíc umožňuje preferenční zdanění příjmů z duševního vlastnictví registrovaného v Srbsku efektivní sazbou 3 %.

Pobídky související se zaměstnaností poskytují úlevy na daních a odvodech při náboru specifických kategorií pracovníků, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo kvalifikovaní navrátilci ze zahraničí.

DPH a procesní složitosti

Systém daně z přidané hodnoty (DPH) funguje na principech sladěných s EU. Standardní sazba DPH je 20 %, snížená sazba 10 % platí pro základní potraviny a služby. Registrace k DPH je povinná při obratu přesahujícím osm milionů dinárů za posledních 12 měsíců.

Pro zahraniční investory je klíčový proces vracení DPH. Ačkoliv předpisy stanovují lhůtu pro vrácení na 45 dní (u exportérů 15 dní), v praxi může docházet ke zpožděním. Daňový úřad často využívá žádosti o vratku jako podnět k zahájení dílčí daňové kontroly.

Od roku 2023 Srbsko plně implementovalo povinný systém elektronické fakturace (SEF). Všechny transakce mezi firmami (B2B) a se státem (B2G) musí být reportovány v reálném čase, proto je nezbytná integrace účetního softwaru s tímto systémem.

Související dotazy – Daňové povinnosti a daňová stimuly

1. Jaké daňové povinnosti má česká filiálka nebo pobočka v Srbsku?
Pobočka české firmy je považována za daňového rezidenta a musí podávat daňová přiznání za příjmy přičitatelné této pobočce. Firemní struktura (pobočka vs. dceřiná společnost) má zásadní daňové důsledky, včetně otázek srážkové daně při repatriaci zisku.

2. Jak lze získat slevy na daň z příjmu za výzkum a vývoj?
Kvalifikované výdaje na R&D lze uplatnit v dvojnásobné výši v daňovém přiznání. Vyžaduje se však jasná projektová dokumentace, oddělená evidence nákladů a soulad s definicí R&D dle zákona.

3. Jak dlouho trvá vrácení DPH a jaké dokumenty jsou nezbytné?
Zákonná lhůta je 45 dní (15 dní pro převážné exportéry). V praxi může být lhůta prodloužena o dobu trvání daňové kontroly, pokud ji úřad zahájí. Bezchybná evidence v systému SEF je podmínkou.

Na koho se můžete obrátit?

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.

advokát, řídící partner

• dohnal@arws.cz

Mgr. Vojtěch Sucharda

advokát, partner

• sucharda@arws.cz

Pracovní právo a zaměstnávání cizinců

Trh práce v Srbsku prochází transformací. Zatímco obecná nezaměstnanost klesla, země čelí nedostatku kvalifikovaných sil v IT a strojírenství. Pro české firmy je zásadní pochopit požadavky pracovního práva.

Zaměstnávání cizinců (včetně občanů ČR) podléhá Zákonu o zaměstnávání cizinců. Standardem je nyní jednotné povolení k pobytu a práci, které vydává Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Národní službou zaměstnanosti.

Základním principem je provedení „testu trhu práce“, kterým zaměstnavatel prokazuje, že na danou pozici není dostupný žádný srbský občan. Tento test provádí Národní služba zaměstnanosti a trvá zhruba 10 dní. Výjimky existují pro výkonné ředitele zapsané v APR nebo pro vyslané zaměstnance za specifických podmínek.

Náklady na pracovní sílu jsou sice nižší než v ČR, ale rostou. Minimální mzda pro období 2024/2025 se pohybuje kolem 53 000 RSD čistého (cca 450 EUR), tržní mzdy kvalifikovaných pracovníků jsou však výrazně vyšší.

Celkové daňové zatížení zaměstnavatele, zahrnující daň z příjmu a sociální odvody, představuje přibližně 60–65 % čisté mzdy.

Obchodní dohody a přístup na trhy

Základním kamenem srbského obchodního režimu je Dohoda o stabilizaci a přidružení (SAA) s Evropskou unií. Průmyslové výrobky původem ze Srbska mohou být vyváženy do zemí EU bez cel, což ze Srbska činí výhodnou výrobní základnu pro zásobování evropského trhu.

Významnou novinkou je Dohoda o volném obchodu mezi Srbskem a Čínou, která vstoupila v platnost v červenci 2024. Tato dohoda umožňuje bezcelní vývoz široké škály srbských produktů do Číny a naopak. Pro české firmy to otevírá unikátní bránu na čínský trh nebo možnost dovozu komponentů pro výrobu v Srbsku.

Srbsko je rovněž členem CEFTA, což zajišťuje bezcelní obchod se sousedními zeměmi jako Bosna a Hercegovina či Černá Hora. Toto členství usnadňuje regionální dodavatelské řetězce a logistiku v rámci západního Balkánu.

Související dotazy – Obchodní přístup a třídění zboží

1. Jaké celní sazby se uplatňují na produkty vyrobené v Srbsku a vyvážené do EU?
Produkty splňující pravidla preferenčního původu (zpravidla vyžaduje dostatečné opracování nebo určitý podíl místní přidané hodnoty) se vyvážejí do EU s 0% clem.

2. Jak systém CEFTA pomáhá v regionu?
CEFTA umožňuje bezcelní pohyb zboží v rámci regionu západního Balkánu, což je klíčové pro logistiku a distribuci.

3. Jaké dokumenty musí být přiloženy k celnímu prohlášení pro vývoz do EU?
Klíčový je certifikát o původu zboží (EUR.1) nebo prohlášení na faktuře (pro schválené vývozce nebo zásilky do 6000 EUR), které prokazuje splnění pravidel původu.

Ochrana duševního vlastnictví a hospodářská soutěž

Srbsko postupně harmonizovalo své zákony o duševním vlastnictví s normami EU. Práva spravuje Úřad pro duševní vlastnictví. Ochranné známky vznikají registrací a čeští investoři by měli své mezinárodní známky rozšířit na Srbsko prostřednictvím Madridského systému.

Zákon na ochranu hospodářské soutěže zakazuje kartely a zneužívání dominantního postavení. Čeští investoři akvizující srbské firmy musí prověřit, zda nejsou splněny limity pro povinné ohlášení spojení, neboť sankce za nedodržení mohou dosáhnout až 10 % ročního obratu.

Strategie vstupu na trh a harmonogram

Úspěšní investoři se zaměřují na produkci s vyšší přidanou hodnotou nebo služby pro export. Čeští podnikatelé by měli vnímat Srbsko nikoliv jako destinaci levné práce, ale jako lokalitu s konkurenceschopnou kvalifikovanou silou.

Vstup na trh lze rozdělit do tří fází:

• Fáze 1 (1.–4. týden): Průzkum trhu a identifikace licenčních požadavků (např. stavební či energetická povolení).
• Fáze 2 (4.–8. týden): Založení subjektu, příprava apostilovaných dokumentů z ČR a otevření bankovních účtů, které podléhá přísným kontrolám „Know Your Customer“.
• Fáze 3 (8.–16. týden): Registrace skutečných majitelů, nastavení systému e-fakturace (SEF) a vyřízení pracovních povolení pro český personál.

Závěr

Založení obchodní činnosti v Srbsku představuje pro české firmy reálnou příležitost v oblasti nearshoringu a expanze na nové trhy. Právní a regulační rámec je do značné míry harmonizován se standardy EU, avšak administrativní složitosti a specifická daňová pravidla vyžadují pečlivou přípravu.

České společnosti musí rozvíjet realistické strategie založené na skutečných konkurenčních výhodách. Regulační prostředí, ačkoliv se digitalizuje, obsahuje postupy odlišné od českých zvyklostí, což vyžaduje profesionální přístup.

ARROWS advokátní kancelář má rozsáhlé zkušenosti s asistencí českým firmám při vstupu na srbský trh. Ať už zvažujete vstup na trh, vyjednáváte partnerství nebo řešíte regulatorní soulad, na office@arws.cz jsme připraveni probrat vaši konkrétní situaci.

FAQ – Nejčastější právní dotazy k podnikání českých firem v Srbsku

1. Jaký je nejčastější důvod komplikací českých firem v Srbsku?
Podcenění administrativních procesů a specifických lokálních předpisů (např. evidence skutečných majitelů, pravidla devizového zákona, transferové ceny). Firmy, které se připravily s profesionální pomocí, vykazují výrazně lepší stabilitu. Pokud řešíte podobný problém, kontaktujte nás na office@arws.cz.

2. Kolik trvá a stojí registrace české firmy v Srbsku?
Registrace u APR trvá standardně pět pracovních dní. Poplatek za elektronické založení s.r.o. (DOO) je cca 5 900 RSD (cca 50 EUR). Je však nutné počítat s náklady na překlady, ověření dokumentů a právní služby, které jsou pro bezchybný průběh nezbytné.

3. Mohu operovat v Srbsku z české firmy bez vytvoření místního subjektu?
Pouze velmi omezeně. Pokud v Srbsku vykonáváte soustavnou činnost, vzniká vám tzv. "stálá provozovna" (permanent establishment) pro daňové účely, což s sebou nese povinnost registrace a placení daní. Často je transparentnější a bezpečnější založit dceřinou společnost.

4. Jak se chránit před problematickými obchodními partnery v Srbsku?
Důkladné prověření (due diligence) v obchodním rejstříku a rejstříku dlužníků (NBS) je základ. Nezbytností jsou kvalitní smlouvy a zajišťovací instrumenty (směnky, bankovní záruky), které jsou v srbském obchodním styku běžné a účinné.

5. Jaké jsou možnosti řešení daňových sporů v Srbsku?
Daňové spory se řeší nejprve odvoláním v rámci daňové správy a následně žalobou ke Správnímu soudu. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají zkušenosti se zastupováním klientů v těchto řízeních. Pokud řešíte podobný problém, kontaktujte nás na office@arws.cz.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je proto nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz).