Jak může francouzská firma žalovat českého partnera?

Francouzská firma může českého partnera žalovat v České republice poměrně efektivně – ale jen pokud správně určí příslušný soud, připraví žalobu podle českých procesních pravidel a zvládne doručování do Francie včetně povinných překladů. V článku shrnujeme klíčová pravidla EU (Brusel I bis), praktický postup podání žaloby v ČR a nejčastější právní pasti, které zahraniční firmy v české praxi stojí čas i peníze.

První kritická otázka: Který soud bude vaši věc řešit?

Zásadní strategické rozhodnutí v každém přeshraničním sporu je určit, který stát (a jeho soudy) má pravomoc — tedy jurisdikci — spor projednat. V rámci Evropské unie to není „o tom, kde se vám to hodí“, ani o vyjednávání až ve chvíli, kdy nastane problém. Jurisdikce je daná jednotným pravidlem EU, které má firmám zajistit předvídatelnost v rámci jednotného trhu.

Jednotný rámec EU: nařízení Brusel I bis

Pro civilní a obchodní spory mezi subjekty z Francie a České republiky je rozhodující nařízení Brusel I bis (EU) č. 1215/2012. Toto nařízení nastavuje jednotná pravidla pro všechny členské státy EU — a díky tomu je postup při určování příslušnosti stejný v Praze i v Paříži.

Smyslem nařízení je zjednodušit podnikání napříč EU a umožnit „volný pohyb“ soudních rozhodnutí. Prakticky to znamená, že český soud není pro francouzskou firmu „exotika“, ale součást společného evropského systému, kde platí stejná pravidla hry.

Obecné pravidlo: žalujete u soudu podle sídla žalovaného

Základní pravidlo nařízení Brusel I bis je jednoduché: žaloba se podává ve státě, kde má žalovaný „domicil“ (u firmy typicky sídlo). Pokud tedy francouzská firma vede spor s českou společností se sídlem v ČR, české soudy budou zpravidla příslušné.

Toto pravidlo chrání žalovaného — má možnost bránit se „na domácí půdě“, v jazyce a prostředí, které zná.

Klíčové výjimky pro obchodní spory (speciální příslušnost)

Nařízení obsahuje i důležité výjimky, které dávají žalobci strategickou flexibilitu. Pro obchodní praxi jsou nejdůležitější dvě:

1) Spory ze smlouvy: Žalobu lze podat u soudu místa plnění smluvní povinnosti. To je často klíčové. Typicky: pokud český dodavatel měl dodat zboží do Francie (např. do skladu v Lyonu) a nedodal, místem plnění je Francie — a francouzské soudy mohou získat příslušnost, i když je žalovaný z ČR.

2) Delikty (škoda mimo smlouvu): U nároků z nekalé soutěže, porušení práv duševního vlastnictví apod. lze žalovat u soudu místa, kde došlo ke škodní události nebo kde se škoda projevila. Pokud například došlo ke škodě na českém trhu, může být příslušný český soud.

Síla prorogační doložky: když si soud zvolíte předem

Nejspolehlivější způsob, jak mít právní jistotu, je výhradní prorogační (jurisdikční) doložka ve smlouvě. Nařízení Brusel I bis takové ujednání silně chrání. Pokud si strany písemně sjednají, že spory bude řešit např. soud v ČR, překlopí to výchozí pravidla.

Je to také obrana proti „procesním sabotážím“, typicky proti tzv. torpédu, kdy jedna strana účelově podá žalobu v pomalé nebo nevýhodné jurisdikci jen proto, aby spor natahovala. Recast verze nařízení tento problém cíleně řeší: zvolený soud může pokračovat, i když nebyl osloven jako první.

Dobře napsaná smlouva má proto přímý dopad na rizika sporu. Kvalitní contract drafting (typicky bilingvní) je prakticky „pojištění“ proti tomu, že vám někdo rozbije spor procesem, ne právem.

Jak v praxi podat žalobu v ČR: krok za krokem

Jakmile je jasné, že věc patří do ČR, následuje praktická část: zahájit řízení a správně doručit žalobu protistraně ve Francii. V EU je tento proces výrazně jednodušší než dříve — už nejde o pomalé diplomatické postupy, ale o moderní systém přímého doručování.

Podání žaloby u českého soudu

Řízení začíná podáním žaloby k příslušnému českému soudu. Žaloba musí obsahovat popis skutkového stavu, právní důvod a přesný návrh, co má soud rozhodnout (např. zaplacení částky, náhrada škody).

Pokud francouzská firma potřebuje, ARROWS může žalobu kompletně připravit, podat a řízení procesně řídit v ČR.

Doručování do Francie: nařízení EU o doručování

Doručování soudních písemností mezi členskými státy EU upravuje nařízení (EU) 2020/1784. To zavádí přímý kanál mezi „odesílajícími subjekty“ (typicky český soud) a „přijímajícími subjekty“ ve Francii (často místní autorita jako Commissaire de Justice — dříve huissier).

Systém funguje přes standardizované vícejazyčné formuláře. Český soud posílá dokumenty spolu s „Formulářem A“ (žádost o doručení) přímo do Francie. Díky standardizovaným políčkům a jednotným strukturám se minimalizují jazykové bariéry a zrychluje administrativa. Proces je navíc postupně podporován bezpečnou IT infrastrukturou (např. e-Codex), což má doručování dále urychlit.

Překlad je nutnost, ne detail

Klíčové pravidlo: adresát může odmítnout převzetí dokumentu, pokud není vyhotoven v jazyce, kterému rozumí, nebo v úředním jazyce státu doručení — tedy ve Francii typicky ve francouzštině. Bez správného překladu je doručení neplatné a spor se tím prodlužuje. Proto je praktické mít tým, který umí zajistit i ověřené/certifikované překlady a pohlídá procesní čistotu.

FAQ – praktické tipy k doručování přeshraničních soudních písemností

• Musím překládat dokumenty do francouzštiny?
  Ano. Protistrana má podle nařízení právo odmítnout dokumenty, které nejsou ve francouzštině. ARROWS umí zajistit potřebné překlady a procesně to ohlídat. Napište nám na office@arws.cz.
• Můžu doručovat přímo poštou?
  Nařízení umožňuje doručování poštou, ale v praxi to může být procesně rizikové (prokazování, forma, datum doručení). Standardní „orgán–orgán“ doručování dává vyšší právní jistotu. Pokud chcete zvolit nejbezpečnější postup, ozvěte se na office@arws.cz.

České soudy vs. francouzská praxe: rozdíly, které rozhodují spor

EU sjednocuje pravidla jurisdikce a některé procesy, ale vnitřní fungování českého a francouzského soudního systému se výrazně liší. Pro francouzskou firmu je zásadní chápat rozdíly v právní kultuře, roli soudce i práci s důkazy.

Právní kultura: dominance psaného práva a kodexů

Český systém je součástí kontinentálního (civilního) práva s důrazem na kodifikované normy. Soudci primárně vycházejí z textu zákona (zejména občanský zákoník a procesní předpisy). Judikatura je významná, ale obvykle nefunguje jako závazný precedent v „common law“ smyslu.

Složení soudu: kariérní soudci vs. obchodní soud s „kolegy z praxe“

Tohle je často největší šok. Ve Francii mnoho obchodních sporů řeší Tribunal de Commerce — soud složený z neprofesionálních soudců (podnikatelů a manažerů). Ti mají tendenci přemýšlet „byznysově“ a pragmaticky.

V České republice obchodní spory typicky řeší okresní či krajské soudy, které tvoří profesionální kariérní soudci. Jejich rámec je právo, ne obchodní zvyklosti. Argument typu „takto se to v našem odvětví běžně dělá“ nebude fungovat, pokud není podložen právní konstrukcí nebo konkrétními smluvními ujednáními. Úspěch proto často závisí na tom, jak umíte komerční realitu přeložit do právního jazyka, který český soud přijme.

Důkazy: zásadní rozdíly v přístupu

Práce s důkazy je další oblast, kde mohou „francouzské instinkty“ selhat. Francouzská praxe je tradičně více postavená na písemných podkladech ve formě dossier de plaidoirie a bez široké discovery (s výjimkami jako cílené zajištění důkazů).

V ČR také neexistuje americká discovery, ale soud může být aktivnější v řízení a platí zásada volného hodnocení důkazů. U technicky složitých věcí je běžné, že klíčovou roli hraje soudní znalec a jeho posudek (znalecký posudek). V praxi může posudek rozhodnout spor. Proto je důležité od začátku stavět strategii s tím, že znalec může přijít do hry.

Kritické právní pasti: proč francouzské instinkty v ČR selhávají

Některé prvky českého obchodního práva se liší natolik, že fungují jako „pasti“ pro firmy zvyklé na francouzský trh. Pokud se spolehnete na intuici a ne na českou právní realitu, může to mít tvrdý finanční dopad.

Past platnosti: neformální dohody mohou být v ČR „k ničemu“

Ve Francii může dlouhodobý vztah a ústní dohoda v praxi často fungovat jako vymahatelná. V ČR je to rizikové. Český právní řád u řady vztahů vyžaduje určitou formu (typicky písemnou) a u některých smluv mohou být formální požadavky přísné. Firma pak může zjistit, že investovala čas a peníze do vztahu, který je právně slabý nebo nevymahatelný.

Finanční kladivo: smluvní pokuta

Česká smluvní pokuta je pro zahraniční firmy často největší „mindset trap“. Může působit jako standardní penalizační klauzule, ale její dopad je výrazně tvrdší.

Klíčový rozdíl: smluvní pokuta je typicky vymahatelná i bez prokazování reálné škody. Jejím cílem je donutit druhou stranu plnit. I relativně „malé“ porušení (např. zpoždění platby) může spustit vysokou pokutu, která se počítá procentem z hodnoty závazku.

Běží kratší čas: promlčecí lhůta

Další podceněné riziko je promlčení. Ve Francii je běžný časový rámec pro obchodní nároky často pět let. V ČR může být u řady nároků lhůta kratší (typicky 3 roky, někdy 4 roky podle typu vztahu a právní konstrukce). Pokud to firma „prospí“, právo se může promlčet a protistrana se úspěšně ubrání.

FAQ – právní tipy k českým obchodním smlouvám

• Lze smluvní pokutu v ČR snížit jako nepřiměřenou?
  Ano, soud může nepřiměřeně vysokou pokutu moderovat, ale spoléhat na to je risk. Bezpečnější je nastavit klauzuli rozumně už při podpisu. Napište nám: office@arws.cz.
• Je smlouva v angličtině v ČR platná?
  Ano, ale klíčové je, aby obě strany rozuměly obsahu a aby terminologie odpovídala českým právním pojmům. Nejbezpečnější je bilingvní dokumentace. Kontakt: office@arws.cz.

Vymáhání: od rozsudku k penězům

Vyhrát spor je jen polovina práce. Klíčové je dostat peníze reálně na účet. EU systém výrazně zjednodušuje výkon rozhodnutí napříč hranicemi — a to je pro firmy obrovská výhoda.

Vymáhání českého rozsudku v ČR

Pokud francouzská firma získá vykonatelný rozsudek u českého soudu proti dlužníkovi s majetkem v ČR, vymáhání probíhá prostřednictvím českých soudních exekutorů, kteří mohou postihnout účty, majetek i jiné hodnoty dlužníka.

Vymáhání francouzského rozsudku v ČR: konec exequatur

Pokud už francouzská firma vyhrála spor ve Francii, ale dlužník má majetek v ČR, situace je díky Brusel I bis velmi efektivní. Rozsudek z členského státu EU je v ČR přímo vykonatelný bez zvláštního řízení o prohlášení vykonatelnosti (exequatur bylo zrušeno).

V praxi stačí doložit českému orgánu kopii rozsudku a standardizované potvrzení vydané francouzským soudem. Česká strana nesmí znovu přezkoumávat věc po meritorní stránce — vymáhání probíhá jako u domácího rozhodnutí, s velmi omezenými možnostmi odmítnutí (např. výjimečně veřejný pořádek).

ARROWS jako strategický partner v Praze: jak minimalizovat rizika a vyhrát spor

Úspěch ve sporu v ČR není jen o právních předpisech. Je to o strategii, lokální procesní zkušenosti a schopnosti „přeložit“ cíle francouzské firmy do argumentace, která funguje u českého soudu.

Překlenutí právně-kulturního rozdílu

ARROWS umí předvídat chyby, které zahraniční firmy často dělají — od špatně nastavených smluvních klauzulí po podcenění důkazů a procesních detailů. Naším úkolem je chránit vaši pozici a vytvořit argumentaci, která sedí české soudní praxi.

Mezinárodní dosah, lokální expertíza

ARROWS je česká advokátní kancelář s mezinárodním přesahem. Díky síti ARROWS International, budované více než 10 let a aktivní v desítkách zemí, umíme řešit i případy, které přesahují hranice ČR a vyžadují koordinaci ve více jurisdikcích.

Komplexní služby: prevence i řešení sporu

Pomáháme firmám v celém životním cyklu:

• Prevence: bilingvní smlouvy, nastavení compliance, interní procesy, školení managementu.
• Řešení sporů: právní analýza, revize smluv, zastoupení u českých soudů a úřadů, vymáhání pohledávek.

Další krok

Pokud vaše francouzská firma řeší spor v ČR nebo se chce na rizika připravit dopředu, klíčová je rychlá a správná volba strategie. Ozvěte se týmu ARROWS v Praze pro důvěrnou konzultaci: office@arws.cz.

FAQ – nejčastější otázky francouzských firem ke sporům v ČR

1) Jak dlouho trvá obchodní spor v ČR?
Záleží na složitosti věci, ale řízení v první instanci často přesahuje 12 měsíců. Rozhodující je kvalitní příprava a procesní vedení bez chyb. Pro odhad u vaší kauzy napište na office@arws.cz.

2) Kolik stojí soudní spor v ČR?
Odměna se typicky řeší hodinově, paušálem nebo podle tarifu. Úspěšná strana má zpravidla nárok na náhradu nákladů řízení. Transparentní nabídku vám připravíme po základní analýze. Kontakt: office@arws.cz.

3) Je lepší arbitráž než soud?
Arbitráž bývá rychlejší a důvěrnější, ale musí být správně sjednána a ne vždy je vhodná. Záleží na smlouvě a cíli sporu. ARROWS řeší soudy i arbitráže. Napište na office@arws.cz.

4) Pokud smlouva říká „Czech law“, znamená to automaticky soud v ČR?
Ne. Volba práva (governing law) je něco jiného než volba soudu (jurisdikce). Bez prorogační doložky se použije Brusel I bis. Pro kontrolu vaší smlouvy napište na office@arws.cz.

5) Je francouzská firma v ČR znevýhodněná?
Z právního hlediska ne — soud musí zachovat rovné zacházení. Praktická nevýhoda však může vzniknout z neznalosti jazyka, postupů a soudní kultury. Lokální zastoupení zkušeným týmem to vyrovná. Kontakt: office@arws.cz.

6) Umí ARROWS pomoci i preventivně, než spor vznikne?
Ano — prevence je často nejlevnější „litigace“. Nastavíme smlouvy, doložky, procesy a compliance tak, aby se spory buď vůbec nestaly, nebo byly vyhratelné. Napište na office@arws.cz.

Disclaimer: Informace v článku slouží pouze jako obecný přehled a základní orientace. Právní předpisy i jejich výklad se mohou v čase měnit. Pro ověření aktuálního stavu a konkrétní aplikaci na vaši situaci je nezbytná individuální konzultace s ARROWS (office@arws.cz). Bez takové konzultace neneseme odpovědnost za škody vzniklé samostatným použitím informací.