Jak napravit závazné stanovisko?

Každý stavebník se jistě v rámci povolovacích řízení setkal se závazným stanoviskem dotčeného orgánu. Jedná se o vyjádření příslušného orgánu, který jím chrání zájem daný zvláštním zákonem. Může jít o úsek ochrany přírody, ochrany vod, památkové péče a řadu dalších oblastí.

Podstatné je to, že závazné stanovisko, které se vydává podle § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, je úkon, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení, přičemž ale jeho obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu.

Příslušný úřad, který vede hlavní řízení (např. územní řízení), je tedy závazným stanoviskem vázán, aniž by dále jeho obsah hodnotil. V případě, že příslušný úřad obdrží negativní závazné stanovisko, neprovádí další dokazování a žádost zamítne. Nicméně i v takovém případě by se měl správní orgán zabývat okruhem účastníků řízení dát jim možnost se vyjádřit (i jiný účastník kromě žadatele může být dotčen na svých právech zamítnutím žádosti podané žadatelem).

Pokud je stavebník (nebo jiný účastník řízení) přesvědčen, že závazné stanovisko dotčeného orgánu je nezákonné, může je podle stavebního zákona napadnout pouze v rámci odvolání proti hlavnímu rozhodnutí. Odvolací správní orgán si pak vyžádá potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska (toto potvrzení nebo změna je opět závazným stanoviskem).

V rámci odvolacího řízení je třeba uplatnit pravidla daná správním řádem spočívající v přezkoumávání souladu rozhodnutí s právními předpisy a v přezkumu správnosti napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uplatněných v odvolání. (§ 89 odst. 1 správního řádu: „Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.“)

Pokud by stavebník zvažoval samostatné napadení závazného stanoviska ve správním soudnictví, pak je třeba upozornit na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.08.2011, čj. 2 As 75/2009 – 113. V něm je konstatováno, že závazná stanoviska vydaná podle § 149 správního řádu z roku 2004 nemají objektivně vymezený samostatný předmět řízení. Jedná se o podkladové úkony, které se vždy vydávají v rámci jiného „hlavního“ řízení. Závazné stanovisko samo o sobě není s to založit práva nebo povinnosti, ta založí orgán veřejné správy až rozhodnutím konečným.

Z toho důvodu nelze závazná stanoviska napadnout žalobou proti rozhodnutí ve smyslu § 65 soudního řádu správního, jelikož sama o sobě nezakládají, nemění, neruší nebo závazně neurčují práva nebo povinnosti.

Napadení závazného stanoviska není možné ani jako nezákonný zásah ve smyslu § 82 soudního řádu správního. Pokud by toto bylo připuštěno, jednalo by se o nepřípustný dvojí režim možného soudního přezkumu. Jednak v rámci akcesorického přezkumu podkladového úkonu při přezkumu rozhodnutí v hlavním řízení a mimoto na základě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem.

Prakticky je náprava závazného stanoviska vázána na iniciativu účastníka příslušného řízení podle stavebního zákona, přičemž ten je odkázán na řešení věci až v rámci odvolacího řízení.

V dané věci je možné zvažovat samostatné uplatnění dozorčích prostředků nápravy nezákonného závazného stanoviska, tj. jeho přezkum v přezkumném řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor stavebního řádu, zveřejnilo v září 2019 stanovisko, jímž racionalizovalo výklad ustanovení § 4 odst. 9 až 11 stavebního zákona, která byla do stavebního zákona včleněna jako pozměňovací návrh v rámci schvalování novelizace stavebního zákona provedené zákonem č. 225/2017 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj považuje postup, kdyby mělo být v prvním stupni vydáno nezákonné rozhodnutí (podmíněné nezákonným závazným stanoviskem) jen z toho důvodu, že bylo vyloučeno před vydáním rozhodnutí odstranit nezákonnost podkladového závazného stanoviska (která následně způsobila nezákonnost hlavního rozhodnutí), za zcela odporující zásadě legality, právu na spravedlivý proces, zásadě procesní ekonomie a zásadě materiální pravdy. Podle závěru Ministerstva pro místní rozvoj lze přezkumné řízení o závazném stanovisku zahájit nejpozději v průběhu odvolacího řízení nebo nejpozději do jednoho roku od jeho vydání, podle toho, která z těchto lhůt uplyne dříve. Na provedení přezkumného řízení však není právní nárok. [1]

____________________________________________________________

[1] https://www.mmr.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/stanoviska-a-metodiky/uzemni-rozhodovani-a-stavebni-rad/prezkum-zavaznych-stanovisek-v-rezimu-stavebniho-z

Čtěte také:

• Střet zájmů trvá
• Je na místě ochrana krajinného rázu ve městě?
• Změna zákona o místních poplatcích