Jak postupovat v případě neshody rodičů při zápisu

Duben je měsícem zápisů k povinné školní docházce. Co dělat a jak postupovat, když se rodiče nemohou shodnout na volbě základní školy?

Zatímco malí předškoláci se chystají a těší na svůj velký den, kterým zápis do 1. třídy jistě je, pro řadu rodičů může představovat nástup do základní školy problém a dohady s druhým rodičem. Dle ustanovení § 36 odst. 5 školského zákona plní žák povinnou školní docházku v tzv. spádové škole, tj. základní škola, v jejímž školském obvodu má žák nahlášen svůj trvalý pobyt. Ledaže zákonný zástupce zvolí pro žáka jinou než spádovou školu.

Jinými slovy, volba školy je v rukách rodičů a pokud má nespádová škola dostatek míst přijmout žáčka s trvalým pobytem mimo svůj obvod, může tak učinit. V ideálním případě se rodiče na škole pro svého budoucí prvňáčka shodnou či ke shodě ještě před zápisem dojdou. Ale co když ne? 

Při současné vysoké míře rozvodovosti dochází k situacím, kdy se rodiče (nejen) na volbě základní školy prostě neshodnou a nejsou ochotni či schopni dojít ke kompromisu. K rozporům o zvolení školy však může docházet i v rámci manželství, kdy každý z rodičů může mít jinou představu o studijním směřování potomka.

Otázkou výběru školy při neshodách rodičů se zabýval Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 158/2013 ze dne 18.04.2013 (dále jen „Rozhodnutí“), v němž soud mimo jiné uvádí, že nedohodnou-li se rodiče na tom, do jaké základní školy nastoupí jejich dítě, měl by ten z rodičů, který navrhuje zapsat dítě do spádové základní školy, podat k soudu návrh na nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k zápisu do základní školy s takovým časovým předstihem, aby v době zápisu do první třídy základní školy bylo k dispozici soudní rozhodnutí, které by souhlas nesouhlasícího rodiče s podáním přihlášky nahradilo.

Tedy v případě trvání neshod rodičů v tak významné záležitosti, jakou nástup na základní školu je, či v případě, že některý z rodičů obejde či chce obejít druhého rodiče v tomto rozhodování, nelze jinak než doporučit obrátit se ve smyslu ustanovení § 877 občanského zákoníku k soudu s návrhem na nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k zápisu do základní školy.

Příslušným soudem je okresní soud v obvodu obecného soudu nezletilého, přičemž soud pro toto řízení jmenuje dítěti opatrovníka. V případě, že soud návrhu rodiče vyhoví, výrok soudního rozhodnutí zní typicky tak, že se za druhého rodiče uděluje souhlas s podáním přihlášky k zápisu k povinné školní docházce na základní škole. Přestože ve věcech péče soudu o nezletilé rozduje soud v největším urychlením, tyto kroky je však nutné činit včas, aby v době zápisu do první třídy základní školy bylo k dispozici soudní rozhodnutí, které by souhlas nesouhlasícího rodiče s podáním přihlášky nahradilo.

Co však když každý z rodičů jedná dle svého a dítě absolvovalo s každým z rodičů zápis na dvou různých školách, a tedy nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k zápisu k povinné školní docházce již nemá význam? Dle výše uvedeného Rozhodnutí v takovém případě neshodu mezi rodiči odstraní soud, který rozhodne, ve které škole nezletilé dítě povinnou školní docházku nastoupí. Krajský soud v Praze se v Rozhodnutí vyjádřil, že při tomto rozhodování by měla být vzata v úvahu nejen otázka spádovosti školy, ale rovněž přání budoucího prvňáčka nebo například nutnost dojíždění do školy (a tedy brzké vstávání) versus škola v docházkové vzdálenosti.

Řízení ve věci přijetí dítěte k základnímu vzdělávání je řízením správním a rozhodnutí ředitele školy je v takovém případě správním rozhodnutím. Ředitel školy je v řízení oprávněnou úřední osobou, vystupuje jako vykonavatel veřejné moci. Podáním přihlášky k zápisu k povinné školní docházce je zahájeno správní řízení na žádost ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 správního řádu.

S povinností podat přihlášku k zápisu k povinné školní docházce je spojen velmi častý dotaz rodičů, zdali je nutné, aby byla podepsána oběma rodiči. Dle ustanovení § 892 odst. 2 občanského zákoníku platí, že rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich. Na toto ustanovení navazuje § 876 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče. Je zde tedy zakotvena domněnka, že rodiče jednají ve shodě. Primárně se tedy vychází z toho, že vztah rodičů je pozitivní, že jsou zajedno a navenek je projevena vůle pouze jednoho z nich. Tudíž pokud vedení školy nedisponuje informacemi o neshodách rodičů v otázce nástupu do základní školy, pak lze presumovat její dobrou víru a v takovém případě škoda akceptuje přihlášku k zápisu k povinné školní docházce, která bude podepsána pouze jedním z rodičů.

Pokud je však ředitel školy informován o nesouhlasu druhého rodiče, pak již dobrou víru předpokládat nelze. Ředitel školy by v takovém případě měl zahájené správní řízení dle ustanovení § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu přerušit a rodiče vyzvat k podání návrhu na soud na nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k zápisu do základní školy. Nebude – li vydáno soudní rozhodnutí do dne zahájení povinné školní docházky (ať již proto, že žádný z rodičů návrh k soudu nepodal a soud tedy neprobíhá nebo proto, že návrh podán byl, ale do zahájení školy nebylo o nahrazení souhlasu druhého rodiče rozhodnuto) a malý předškolák tedy nebude zapsán do žádné základní školy, zahájí dítě povinnou školní docházku automaticky ve své spádové škole.

Každý případ je individuální, proto vždy doporučujeme poradu s advokátem.