Jak řešit urážky na Facebooku?

Nejen Facebook, ale i ostatní sociální sítě představují velký fenomén dnešní doby. Mohou vytvářet dojem uzavřeného kruhu známých, kde je prakticky možné říci o komkoli cokoli. Z jedné neuváženě zveřejněné zprávy na Facebooku, Twitteru či jinde, se tak může poměrně snadno vyklubat závažný problém.

Jak tedy postupovat v situaci, kdy o Vás, ať už více či méně blízký známý, sděluje skutečnosti, které se ani v nejmenším nezakládají na pravdě nebo jsou to pravdy poněkud pokroucené?

Základní rámec představuje institut ochrany osobnosti v novém občanském zákoníku („NOZ“). V úvodním ustanovení osobnostních práv NOZ stanoví, že chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je dále povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Pro případ ochrany osobnosti v případě urážky přes sociální síť je pak stěžejní ochrana důstojnosti člověka, jeho vážnosti, cti a soukromí.

Základní norma ochrany osobnosti stanoví, že člověk, který byl dotčen na svých osobnostních právech, má zákonem přiznané právo domáhat se, aby od daného zásahu bylo upuštěno, nebo pro případ, že již tak bylo učiněno, požadovat odstranění nastalého následku. V praxi to může znamenat například smazání příspěvku či následné zveřejnění omluvy.

Nezřídka se ovšem stává, že je třeba vzniklou újmu odčinit jinak, především proto, že se se škůdcem nedohodneme po dobrém, případně nám pouhá omluva, tzv. morální satisfakce nestačí. V takovém případě je možné domáhat se svých práv soudně a požadovat peněžitou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu. Zde je na místě poznamenat, že osoby veřejného zájmu musí obecně strpět větší míru kritiky, tedy např. osoby politicky angažované, celebrity. Vzhledem k tomu, že se tato problematika často střetává se svobodou projevu, a svou náročností se řadí k těm případům, které vyžadují odbornou pomoc, právní zastoupení je tak určitě na místě.

Kromě soukromoprávní ochrany se mnohdy nabízí řešit podobné případy i trestním oznámením pro trestný čin pomluvy, platí totiž, že “kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.“ V takovém případě je však nezbytně nutné dodržet zákonem stanovené předpoklady (nepravdivost sdělené skutečnosti, způsobilost ohrozit vážnost u spoluobčanů, sdělení alespoň jedné osobě). Přísnější sankci zákon stanoví pro případy, kdy je trestný čin pomluvy spáchaný tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem. O deliktní rovině urážek na sociálních sítích se dozvíte více v našem článku „Obtěžující chování na sociálních sítích“.