Jak se bránit proti pokutě od Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo Krajské veterinární správy?

Proběhla u vás kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo příslušné krajské veterinární správy spadající pod Státní veterinární správu a kontrolní orgán zjistil možné porušení právních předpisů?

Takové zjištění ještě automaticky neznamená, že vám musí být uložena pokuta nebo že její výše bude odpovídat návrhu inspekce. Zásadní však je začít situaci řešit včas a nespoléhat na to, že nedostatky argumentace či dokazování inspekce napravíte až v odvolání.

O tom, co jednotlivé inspekce kontrolují a jak jsou mezi nimi rozděleny pravomoci, jsme podrobněji psali také v článku Inspekce potravin: co řeší SZPI a veterinární správa.

Co následuje po provedené kontrole

Po provedení kontroly inspekce zpravidla vyhotoví protokol o kontrole. V něm popíše průběh kontroly, provedené úkony, odebrané vzorky, zajištěné dokumenty a především jednotlivá kontrolní zjištění.

Kontrolní protokol ještě není rozhodnutím o vině ani o pokutě. Může se však stát zásadním podkladem pro navazující přestupkové řízení. Podle správního řádu může být za určitých podmínek dokonce jediným podkladem pro vydání příkazu, kterým inspekce rovnou uloží pokutu.

Proto není vhodné protokol pouze založit a čekat, zda přijde další písemnost.

Nejpozději v této chvíli je třeba prověřit:

• zda inspekce správně zjistila skutkový stav,

• zda kontrolovala správný výrobek, šarži, provozovnu a odpovědný subjekt,

• zda byly zákonně odebrány, označeny, přepravovány a analyzovány vzorky,

• zda závěry laboratoře skutečně dokazují vytýkané porušení,

• zda inspekce správně vyložila příslušné právní předpisy,

• zda má firma dokumenty a další důkazy, které závěry kontroly vyvracejí nebo vysvětlují.

Námitky proti kontrolnímu protokolu: první skutečná obrana

Podle kontrolního řádu může kontrolovaná osoba podat proti kontrolním zjištěním písemné námitky. Lhůta zpravidla činí 15 dnů ode dne doručení protokolu, pokud není v protokolu stanovena lhůta delší.

Námitky musí uvádět, proti kterému konkrétnímu kontrolnímu zjištění směřují a z jakého důvodu s ním kontrolovaná osoba nesouhlasí.

Nestačí tedy napsat, že firma považuje kontrolu za nesprávnou, že „vždy postupovala v souladu se zákonem“ nebo že výsledek považuje za nespravedlivý.

Účinné námitky by měly obsahovat zejména:

1. přesné označení napadeného kontrolního zjištění,

2. popis toho, v čem je zjištění nesprávné nebo neúplné,

3. právní argumentaci vztahující se ke konkrétní povinnosti,

4. označení dokumentů, svědků, laboratorních výsledků nebo jiných důkazů,

5. návrh, jak má být kontrolní zjištění opraveno nebo přehodnoceno.

Z naší zkušenosti vyplývá, že právě tato fáze může výrazně ovlivnit celý další postup. Jestliže firma předloží ucelenou a důkazy podloženou verzi událostí již po doručení protokolu, působí její obrana věrohodněji než vysvětlení vytvářené až poté, co inspekce uloží pokutu.

Naopak obecné nebo pouze emotivní námitky mohou firmě spíše uškodit. Inspekce je vypořádá několika větami a v dalším řízení bude pracovat s tím, že kontrolovaná osoba nepředložila žádné konkrétní důkazy.

Co udělat bezprostředně po kontrole

Po ukončení kontroly doporučujeme podnikateli provést několik praktických kroků.

1. Zajistit veškeré důkazy

Uchovejte nejen kontrolní protokol, ale také:

• záznamy o odběru vzorků,

• fotografie a kamerové záznamy,

• laboratorní výsledky,

• dokumentaci HACCP,

• záznamy o teplotách a skladování,

• dokumentaci ke sledovatelnosti výrobků,

• dodací listy a faktury,

• specifikace výrobků,

• smlouvy s výrobci, distributory a laboratořemi,

• znění etiket a marketingových tvrzení používané v době kontroly,

• záznamy o školení zaměstnanců,

• interní kontroly a přijatá nápravná opatření.

Dokumenty neupravujte zpětně a nevytvářejte verze, které v době kontroly neexistovaly. Dodatečně vytvořená dokumentace bývá snadno rozpoznatelná a může zásadně poškodit důvěryhodnost celé obrany.

Pokud podnikáte v oblasti doplňků stravy, může být užitečný také náš přehled Co musíte doložit úřadům při výrobě a balení doplňků stravy.

2. Určit jednu osobu odpovědnou za komunikaci

Jednotliví zaměstnanci by neměli inspekci samostatně zasílat vysvětlení, dokumenty nebo omluvné e-maily.

Nekoordinovaná komunikace často vede k tomu, že různí lidé popíší stejnou událost odlišně. Inspekce potom pracuje s rozpory, které by při řízeném postupu vůbec nemusely vzniknout.

3. Oddělit právní obranu od nápravných opatření

Firma může současně nesouhlasit se závěry inspekce a přijmout opatření, která mají zabránit dalším problémům.

Přijetí nápravných opatření nemusí automaticky znamenat uznání odpovědnosti. Je však vhodné správně vysvětlit, proč byla opatření přijata a co přesně dokazují.

Aktivní odstranění případného rizika, spolupráce při objasňování věci, změna interního procesu nebo proškolení zaměstnanců mohou mít význam také při rozhodování o výši sankce.

4. Zkontrolovat doručení a všechny lhůty

U správních řízení často nerozhoduje pouze kvalita argumentace, ale také to, zda byla podána včas.

Je třeba zkontrolovat zejména:

• kdy byl zpřístupněn dokument v datové schránce,

• zda již nenastala fikce doručení,

• kdy končí lhůta pro podání námitek,

• zda byl doručen příkaz nebo oznámení o zahájení řízení,

• kdy končí lhůta pro odpor nebo odvolání.

Zmeškání některých lhůt již nelze napravit. Příkaz, proti němuž nebyl včas podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

Jak může inspekce zahájit řízení o pokutě

Pokud inspekce dospěje k závěru, že došlo ke spáchání přestupku, může zahájit standardní přestupkové řízení oznámením o jeho zahájení.

V něm musí dostatečně určitě popsat skutek, který bude předmětem řízení. Firma následně vystupuje jako obviněný a má právo:

• nahlížet do správního spisu,

• pořizovat si kopie podkladů,

• vyjádřit se k věci,

• navrhovat důkazy,

• vyjadřovat se k provedeným důkazům,

• před vydáním rozhodnutí seznámit se s jeho podklady,

• využít právní zastoupení.

Základní procesní pravidla stanoví správní řád a zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Inspekce však může místo standardního zahájení řízení vydat rovnou příkaz. V něm firmu uzná vinnou a současně jí uloží pokutu.

Proti příkazu lze podat odpor do 8 dnů

Proti příkazu lze podat odpor ve lhůtě 8 dnů od jeho oznámení. Včasným podáním přípustného odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje standardním způsobem.

Odpor přitom nemusí obsahovat podrobné odůvodnění. V praxi je ale vhodné současně připravit strategii další obrany, protože po podání odporu začne inspekce ve věci pokračovat.

V přestupkovém řízení obecně platí, že pokud byl proti příkazu podán odpor, nelze následně uložit jiný druh správního trestu ani vyšší výměru trestu, než jaká byla uložena příkazem. Výjimkou může být situace, kdy správní orgán změní právní kvalifikaci skutku.

Podrobnější postup po doručení sankce rozebíráme také v článku Odvolání proti pokutě od SZPI: jak postupovat.

Musí firma dokazovat, že nic neporušila?

Inspekce musí prokázat, jakého konkrétního jednání se firma dopustila, jakou právní povinnost tím porušila a proč za dané jednání odpovídá právě kontrolovaná osoba.

Nestačí tedy pouze odkázat na obecnou povinnost podnikatele nebo konstatovat, že byl laboratorně zjištěn určitý výsledek. Rozhodnutí musí obsahovat dostatečně určitý popis skutku, jeho právní posouzení a vypořádání argumentace obviněného.

To však neznamená, že je vhodné zůstat pasivní.

Řada skutečností je známa pouze kontrolované firmě. Inspekce nemusí vědět, jak byly nastaveny dodavatelské vztahy, kdo prováděl laboratorní analýzu, jak fungovala výstupní kontrola nebo jaká preventivní opatření firma přijala.

U právnické nebo podnikající fyzické osoby může být podle okolností důležité doložit také to, jaké organizační, kontrolní a preventivní mechanismy měla zavedené. Možnost zproštění odpovědnosti je vždy nutné posoudit podle konkrétní skutkové podstaty a použitelné právní úpravy.

Na čem lze obranu proti pokutě postavit

Univerzální vzor odvolání, který by fungoval proti každé pokutě, neexistuje. Obrana musí vycházet ze spisu, konkrétního výrobku, role firmy v dodavatelském řetězci a právní povinnosti, která měla být porušena.

V praxi se setkáváme zejména s následujícími okruhy argumentace.

Inspekce nesprávně zjistila skutkový stav

Může jít například o záměnu výrobku nebo šarže, nesprávné určení doby prodeje, nepřesný popis skladovacích podmínek nebo závěr založený pouze na části dostupných podkladů.

Je třeba porovnat kontrolní protokol s dokumentací firmy a zjistit, zda závěry inspekce skutečně odpovídají tomu, co se v provozu stalo.

Výsledek vzorku není dostatečně průkazný

U nevyhovujícího obsahu potraviny může být rozhodující:

• způsob odběru vzorku,

• reprezentativnost odebraného množství,

• dodržení pravidel přepravy a skladování,

• použitá analytická metoda,

• nejistota měření,

• výsledek kontrolního nebo referenčního vzorku,

• případný rozpor mezi výsledky různých laboratoří.

Samotné tvrzení, že firma výsledku nevěří, samozřejmě nestačí. Je třeba pracovat s odborným posouzením a konkrétními laboratorními údaji.

Za vytýkané porušení neodpovídá kontrolovaný subjekt

V dodavatelském řetězci může vystupovat výrobce, dovozce, distributor, provozovatel e-shopu, maloobchodní prodejce nebo subjekt, pod jehož jménem je potravina uváděna na trh.

Pro jednotlivé povinnosti nemusí vždy odpovídat stejná osoba. Je proto nutné přesně určit postavení firmy a povinnosti, které jí právní předpis skutečně ukládá.

Zvláštní pozornost vyžaduje například označování, složení a zdravotní tvrzení u doplňků stravy. Základní přehled této oblasti najdete v článku Právní regulace potravinových doplňků.

Inspekce nesprávně vyložila právní předpis

Ne každá odchylka automaticky naplňuje znaky přestupku, který inspekce ve svém rozhodnutí uvedla.

Sporný může být například výklad:

• povinných údajů na obalu,

• zdravotních a výživových tvrzení,

• požadavků na sledovatelnost,

• odpovědnosti za skladování,

• povinností při stažení výrobku,

• hygienických požadavků,

• rozdělení odpovědnosti mezi dodavatele a distributora.

Právní posouzení musí vždy vycházet z přesného znění vnitrostátních i evropských předpisů.

Nebyly prokázány všechny znaky přestupku

Inspekce musí prokázat všechny zákonné znaky konkrétního přestupku. Nelze uložit pokutu pouze proto, že celková situace působí nestandardně nebo že podnikatel nedokázal inspekci přesvědčit o své verzi událostí.

Pochybnosti o skutkovém stavu nelze bez dalšího vykládat v neprospěch obviněného.

Inspekce porušila procesní pravidla

Význam může mít například to, že:

• kontrola proběhla mimo zákonný rozsah,

• firma nebyla řádně poučena,

• nebyly vypořádány námitky proti protokolu,

• inspekce neprovedla navržený důkaz a nevysvětlila proč,

• firma nedostala možnost vyjádřit se k podkladům,

• rozhodnutí je nesrozumitelné nebo nedostatečně odůvodněné,

• inspekce se nevypořádala s podstatnými argumenty obviněného.

Ne každé procesní pochybení automaticky vede ke zrušení rozhodnutí. Musí však být posouzeno, zda mohlo ovlivnit zákonnost nebo správnost výsledku řízení.

Uložená pokuta je nepřiměřená

I pokud k porušení skutečně došlo, stále lze vést spor o druh a výši sankce.

Inspekce musí posoudit zejména povahu a závažnost přestupku, jeho následky, dobu trvání, okolnosti spáchání, případné opakování a polehčující či přitěžující okolnosti.

Ve prospěch podnikatele mohou hovořit například:

• malý rozsah dotčených výrobků,

• absence újmy na zdraví spotřebitelů,

• krátká doba trvání pochybení,

• dobrovolné stažení výrobku,

• rychlá náprava,

• spolupráce při zjišťování příčiny,

• zavedení nových kontrolních mechanismů,

• první podobné porušení.

Naopak opakované porušování, vědomé ignorování problému nebo chybějící interní kontrola mohou být hodnoceny výrazně negativně.

Odpovědnost za přestupek zanikla

U každé věci je třeba prověřit také běh promlčecí doby. Nestačí pouze porovnat datum kontroly s datem vydání rozhodnutí. Promlčecí doba může být přerušována nebo stavěna a její výpočet závisí také na povaze konkrétního přestupku.

Firma je sankcionována opakovaně za stejný skutek

V některých případech může připadat v úvahu argumentace zákazem dvojího postihu za totožný skutek, tedy zásadou ne bis in idem.

Rozhodující není pouze to, zda jsou dvě sankce označeny jiným názvem, ale zda se ve skutečnosti týkají stejného jednání a mají trestní povahu. Podrobněji se tomuto tématu věnujeme v článku Odvolání proti pokutě od SZPI.

Nejde jen o pokutu

Podnikatelé se často soustředí pouze na částku uvedenou v příkazu nebo rozhodnutí. Ekonomický dopad kontroly však může být mnohem širší.

Vedle pokuty může firma řešit například:

• stažení výrobku z trhu,

• zákaz dalšího prodeje,

• znehodnocení nebo likvidaci zásob,

• přeznačení výrobků,

• ztrátu obchodního partnera,

• regres vůči výrobci nebo dodavateli,

• nároky odběratelů,

• pojistnou událost,

• zveřejnění výsledku kontroly,

• poškození značky,

• přísnější postup při dalších kontrolách.

U potravin s omezenou dobou použitelnosti může být samotné zablokování nebo stažení zásob ekonomicky závažnější než následná pokuta. Pravidlům skladování a odpovědnosti za expiraci se věnujeme v článku Skladování doplňků stravy a odpovědnost za expiraci.

Právní obranu je proto třeba koordinovat s obchodním, výrobním, logistickým a reputačním řešením situace.

Odvolání proti rozhodnutí inspekce

Proti rozhodnutí o přestupku lze zpravidla podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho oznámení.

Včasné a přípustné odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který nelze vyloučit. Rozhodnutí tedy do skončení odvolacího řízení nenabude právní moci.

Odvolací orgán přezkoumává rozhodnutí v plném rozsahu. Nemůže přitom změnit výrok o správním trestu v neprospěch obviněného.

Odvolání by však nemělo být pouze opakováním předchozích vyjádření. Je třeba přesně rozebrat:

• nesprávná skutková zjištění,

• vady dokazování,

• nesprávné právní posouzení,

• procesní pochybení,

• nedostatečné odůvodnění,

• nevypořádané námitky,

• nepřiměřenost uložené sankce.

V přestupkovém řízení může obviněný uplatňovat nové skutečnosti a důkazy také v odvolání. Přesto není vhodné jejich předložení bezdůvodně odkládat. Pozdní argumentace může působit méně věrohodně a prakticky ztěžuje objasnění událostí, které se staly před několika měsíci nebo lety.

Podání odporu ani odvolání nepodléhá správnímu poplatku. Pokud je však firma pravomocně uznána vinnou ve standardním řízení, bývá jí uložena také povinnost nahradit paušální náklady správního řízení, jejichž základní výše v současnosti činí 2 500 Kč.

Správní žaloba: obrana před nezávislým soudem

Pokud firma neuspěje ani v odvolacím řízení, může podat žalobu proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu.

Podle soudního řádu správního je žalobu zpravidla nutné podat do dvou měsíců od oznámení konečného rozhodnutí. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

Soudní poplatek za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu činí podle zákona o soudních poplatcích 3 000 Kč.

Je důležité počítat s tím, že podání správní žaloby samo o sobě zpravidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutí tedy může zůstat vykonatelné, pokud soud na samostatný návrh žalobce odkladný účinek nepřizná.

Správní soud posuzuje zejména zákonnost napadeného rozhodnutí a postupu, který jeho vydání předcházel. Zkoumá tedy například:

• zda inspekce dostatečně zjistila skutkový stav,

• zda správně vyložila právní předpisy,

• zda provedla potřebné důkazy,

• zda vypořádala námitky obviněného,

• zda rozhodnutí řádně odůvodnila,

• zda uložená sankce není nezákonná nebo zjevně nepřiměřená.

Žalobce se může za zákonných podmínek domáhat také upuštění od uloženého správního trestu nebo jeho snížení.

Pokud soud žalobě vyhoví, může rozhodnutí inspekce zrušit a věc jí vrátit k dalšímu řízení. Inspekce je potom vázána právním názorem soudu.

Úspěch před soudem však často závisí na tom, jak byla obrana vedena již před inspekcí. Správní žaloba není vhodným místem pro to, aby podnikatel poprvé začal systematicky vysvětlovat, co se během kontroly skutečně stalo.

Kdy má smysl se proti pokutě bránit

Ne každou pokutu je ekonomicky rozumné napadat až před soudem. Rozhodnutí by však nemělo vycházet pouze z porovnání výše pokuty a ceny právního zastoupení.

Je třeba zohlednit zejména:

• výši pokuty a hodnotu zablokovaného zboží,

• riziko opakovaných sankcí,

• dopad na další provozovny a výrobky,

• možnost zveřejnění výsledku kontroly,

• význam právního názoru inspekce pro další podnikání,

• dopad na obchodní partnery,

• možnost uplatnit regres vůči dodavateli,

• existenci pojistného krytí,

• reputační riziko,

• pravděpodobnost úspěchu.

Někdy může být nejlepším řešením důsledná obrana proti závěru, který by se jinak stal precedentem pro další kontroly. Jindy dává větší smysl soustředit se na snížení pokuty, nápravu interních procesů a rychlé uzavření celé věci.

Cílem právního zastoupení proto nemá být „bojovat za každou cenu“, ale zvolit postup, který nejlépe chrání provoz, peníze a pověst firmy.

Jak vám může pomoci ARROWS

Klientům pomáháme již od prvních úkonů kontroly až po případné řízení před správními soudy.

Můžeme pro vás zejména:

• posoudit kontrolní protokol a zákonnost postupu inspekce,

• připravit námitky proti kontrolním zjištěním,

• analyzovat laboratorní výsledky a související dokumentaci,

• převzít komunikaci se SZPI nebo veterinární správou,

• nahlédnout do správního spisu,

• připravit odpor proti příkazu,

• navrhnout důkazy a další procesní postup,

• podat odvolání proti rozhodnutí,

• připravit správní žalobu a zastupovat vás před soudem,

• prověřit smluvní nároky vůči výrobci, laboratoři nebo dodavateli,

• nastavit preventivní procesy, školení a interní kontrolní mechanismy.

Právní pomoc přitom nesměřujeme pouze k napadení pokuty. Posuzujeme celý obchodní dopad případu a pomáháme firmám nastavit řešení tak, aby se stejný problém neopakoval při další kontrole.

Řešíte kontrolu, protokol nebo pokutu od SZPI či Státní veterinární správy? Kontaktujte nás na konzultace@arws.cz. Čím dříve získáme kontrolní protokol a související dokumentaci, tím větší prostor zpravidla máme pro účinnou obranu.

Související články ARROWS

• Inspekce potravin: co řeší SZPI a veterinární správa

• Odvolání proti pokutě od SZPI: postup

• Co musíte doložit úřadům při výrobě a balení doplňků stravy

• Právní regulace potravinových doplňků

• Jak legálně prodávat potravinové a longevity doplňky

• Skladování doplňků stravy a odpovědnost za expiraci

Relevantní právní předpisy a oficiální zdroje

Zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád – e-Sbírka, Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád – e-Sbírka, Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – e-Sbírka, Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – e-Sbírka,

Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 – EUR-Lex, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách – EUR-Lex,