Může akciová společnost za stávající právní úpravy vydat jako zvláštní druh i jiné akcie bez hlasovacích práv nežli akcie prioritní?
Převažující názor zdá se být takový, že tomuto postupu nic nebrání. Tuto otázku pak staví na jisto připravovaná novela zákona o obchodních korporacích, konkrétně pak navrhovaný § 276 odst. 2 z. o. k., který stanoví, že: „Akciová společnost může vydat i akcie, s nimiž není spojeno právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku nebo hlasovací právo; s akcií musí být vždy spojeno alespoň jedno z těchto práv.“
Jako zvláštní případ akcií bez hlasovacího práva, se kterým se lze v praxi setkat, jsou akcie s podmíněným hlasovacím právem. Jejich konstrukci lze demonstrovat kupř. na úpravě stanov obchodní společnosti SURVIC Reality a.s.[1] Základní kapitál této společnosti je rozvržen na 100 ks akcií o jmenovité hodnotě jedné akcie 20.000 Kč, které jsou vydány v listinné podobě jako akcie na jméno.
Čl. 6 odst. 2 stanov pak zdůrazňuje, že s ohledem na skutečnost, že společnost byla založena a existuje jako rodinná společnost a s ohledem na požadavek, aby rozhodovací pravomoc ve společnosti náležela vymezenému okruhu rodinných příslušníků, existují z důvodu zajištění tomu odpovídající struktury ve společnosti dva druhy akcií:
(i.) pana M. D., nebo
(ii.) Mgr. MPhil. M. D., nebo
(iii.) osoby, která nabyla kmenové akcie a současně předloží společnosti prohlášení vystavené Mgr. MPhil. M. D. sepsané ve formě notářského zápisu o tom, že hlasovací právo má být po dobu, po kterou bude osoba uvedená v tomto prohlášení vlastníkem akcií uvedených pod písm. a), při splnění ostatních podmínek stanov, spojeno pouze s kmenovými akciemi uvedenými pod písm. a) ve vlastnictví této osoby, přičemž v tomto případě musí být podmínka totožnosti vlastníka akcií uvedených pod písm. a) a podmínka předložení prohlášení ve prospěch této osoby splněny kumulativně. Prohlášení o hlasovacích právech uchovává společnost vedle seznamu akcionářů
Po dobu, po kterou není splněna ani jedna z podmínek (i.), (ii.) nebo (iii.), je s každou z 98 kusů akcií s podmíněným hlasovacím právem spojen 1 hlas.
Čl. 6 odst. 3 pak stanoví, že ve společnosti existuje celkem 2 nebo 100 hlasů, a to v závislosti na splnění podmínek stanovených pro akcie s podmíněným hlasovacím právem.
Akcie s podmíněným hlasovacím právem má kupř. také společnost HF Holding a.s. V čl. 6 odst. 2 stanov[1] se uvádí, že: Vzhledem k tomu, že akcionáři společnosti mají zájem na zachování hodnoty svých podílů, a to i v případě jak dočasné, tak trvalé nepřítomnosti některého z akcionářů, je v souladu s jejími zájmy vytvoření zvláštních druhů akcií tak, aby při splnění stanovených podmínek získal jeden z akcionářů rozhodující většinu hlasů na valné hromadě společnosti, základní kapitál společnosti je rozvržen konkrétně na:
(i) byl soudem pravomocně prohlášen za nezvěstného a tento stav stále trvá; pro účely prokazování právního zájmu prohlášení za nezvěstného se považuje zbývající akcionář za osobu s naléhavým právním zájmem na tomto prohlášení; nebo
(ii) je po dobu delší jednoho (1) měsíce v těžkém stavu bezvědomí, nereaguje na oslovení, ani na bolestivé podněty (koma); nebo
(iii) byl pravomocně zbaven svéprávnosti, nebo jeho svéprávnost byla pravomocným rozhodnutím soudu omezena v rozsahu, který zahrnuje výkon práv akcionáře spojených s rozhodováním na valné hromadě a tento stav dále trvá; nebo
(iv) byl bez svého souhlasu převzat do zařízení poskytujícího zdravotnickou péči, je v něm držen a tento stav trvá po dobu delší než jeden (1) měsíc; nebo
(v) se nachází po dobu delší než jeden (1) měsíc v jiném stavu bránícím správě jeho záležitostí,
kdy po dobu, po kterou je splněna alespoň jedna (1) z podmínek (i) až (v) jsou s touto akcií s podmíněným zvýšením počtu hlasů spojeny 2 hlasy,
(i) byl soudem pravomocně prohlášen za nezvěstného a tento stav stále trvá; pro účely prokazování právního zájmu prohlášení za nezvěstného se považuje zbývající akcionář za osobu s naléhavým právním zájmem na tomto prohlášení; nebo
(ii) je po dobu delší jednoho (1) měsíce v těžkém stavu bezvědomí, nereaguje na oslovení, ani na bolestivé podněty (koma); nebo
(iii) byl pravomocně zbaven svéprávnosti, nebo jeho svéprávnost byla pravomocným rozhodnutím soudu omezena v rozsahu, který zahrnuje výkon práv akcionáře spojených s rozhodováním na valné hromadě a tento stav dále trvá; nebo
(iv) byl bez svého souhlasu převzat do zařízení poskytujícího zdravotnickou péči, je v něm držen a tento stav trvá po dobu delší než jeden (1) měsíc; nebo
(v) se nachází po dobu delší než jeden (1) měsíc v jiném stavu bránícím správě jeho záležitostí,
kdy po dobu, po kterou je splněna alespoň jedna (1) z podmínek (i) až (v) jsou s touto akcií s podmíněným zvýšením počtu hlasů spojeny 2 hlasy.
Podle čl. 6 odst. 3 platí, že: Za stav bránící správě záležitostí akcionáře uvedený v odst. 2 písm. b) bod (v) a písm. c) bod (v) se považuje situace, kdy:
Tento stav může být ukončen kontaktem akcionáře nebo jeho zástupce s osobou zasílající žádost nebo společností.
Ve společnosti je celkem 100, 101 nebo 102 hlasů, a to v závislosti na splnění podmínek stanovených pro akcie s podmíněným zvýšením počtu hlasů (čl. 6 odst. 4 stanov).
Vzhledem k tomu, že zákon o obchodních korporacích – jak bylo shora vyloženo – připouští možnost vydávat akcie bez hlasovacího práva, aniž by muselo jít nutně o akcie prioritní, lze za pomoci argumentu a maiore ad minus dospět k závěru, že tím spíše je dovoleno vydávat akcie s podmíněným hlasovacím právem jako zvláštní druh akcií ve smyslu § 276 z. o. k., tedy takové akcie, u nichž za určitých podmínek hlasovací právo obživne.
Týž závěr se podává také z § 412 odst. 2 z. o. k.: „Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k akciím nebo vydaným zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo podle tohoto zákona nebo stanov vykonávat; to neplatí, nabudou-li tyto dočasně hlasovacího práva.“ Na základě tohoto ustanovení lze totiž prostřednictvím úpravy sistace hlasovacích práv ve stanovách vytvořit akcie s podmíněným hlasovacím právem rovněž.
Zajímavější otázkou je, zdali předmětné ujednání stanov obchodní společnosti SURVIC Reality a.s. obstojí ve světle § 279 z. o. k., který stanoví: „Akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mohou být vydány, jen pokud souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřesáhne 90 % základního kapitálu.“[2] Souhrn jmenovitých hodnot akcií s podmíněným hlasovacím právem v tomto případě totiž činí 98 % základního kapitálu…
__________________________________
[1] Stanovy jsou uložené ve sbírce listin u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B 8924/SL40/MSPH.
[2] Stanovy jsou uložené ve sbírce listin u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B 17540/SL18/MSPH.
[3] ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil. § 279 [Omezení emise prioritních akcií]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, ISBN 978-80-7400-540-4: „Zákon o obchodních korporacích podstatně rozšířil možnost vydání akcií bez hlasovacího práva (z původních maximálně 50 % na základním kapitálu podle obchodního zákoníku). Vydá-li společnost jiné než prioritní akcie, se kterými nebude spojeno hlasovací právo, uplatní se uvedené omezení i na tyto akcie.“
Když nám na sebe necháte kontakt, heslo Vám rádi zašleme. K celé databází mají přístup zdarma i naši klienti a je stejné jako heslo k naší veřejné Wi-Fi v zasedacích místnostech.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D
advokát, partner
Podělte se s námi prosím o: