Kdo může rozhodovat o svolání valné hromady?

2.10.2018

Z komentářové literatury vyplývá, že i.) valnou hromadu může svolat pouze osoba k tomu oprávněná, ii.) svolání valné hromady spadá do působnosti jednatele jakožto člena orgánu, který musí funkci vykonávat osobně (§ 159 odst. 2 věta první ObčZ), iii.) rozhodnutí o svolání valné hromady a jejím pořadu proto musí učinit jednatel (jednatelé) osobně a nemůže výkon tohoto oprávnění přenést na třetí osobu.

iv.) i v režimu zákona o obchodních korporacích proto platí, že oprávnění třetí osoby svolat valnou hromadu nelze dovozovat z plné moci udělené jednatelem třetí osobě k zastupování společnosti při všech právních jednáních (NS 29 Odo 1061/2004) a v.) a že uvedený závěr však nebrání tomu, aby jednatel, který rozhodl o konání valné hromady (včetně jejího programu), pověřil třetí osobu realizací tohoto rozhodnutí (jež může zahrnovat např. i vyhotovení pozvánky a její odeslání společníkům).[1] 

V usnesení sp. zn. 7 Cmo 498/2016, ze dne 27. 4. 2018 se Vrchní soud v Praze předmětnou otázkou, a to sice, zdali může jednatel přenést rozhodování o svolání valné hromady na třetí osobu, zabýval, přičemž dospěl k závěru, že to možné není. 

Jednalo se o případ, kdy ve společnosti byli dva společníci, každý s 50% podílem. Oba současně zastávali funkci jednatele. Valná hromada byla svolána advokátem k tomu pověřeným jedním z jednatelů, kdy na pořadu bylo odvolání druhého jednatele z funkce pro porušování povinností. Druhý jednatel valnou hromadu odvolal - a maje za to, že se konat nebude - se jí neúčastnil. Valná hromada se však konala a jednatele odvolala z funkce. Ten potom podal návrh na vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí mj. právě z důvodu, že byla svolána k tomu neoprávněnou osobou. 

Na úvod Vrchní soud v Praze připomněl, že ohledně osoby oprávněné svolat valnou hromadu společnosti s ručením omezeným nebylo v době konání předmětné valné hromady resp. podání návrhu na přezkum její platnosti, v právní teorii zcela jasno viz publikace  Holejšovský J. Valné hromady společnosti s ručením omezeným. Praha: C.H.Beck. 2011 s. 78-81. 

Vrchní soud v Praze se poté přiklonil k závěru, že osobou oprávněnou a za jistých okolností i povinnou svolat valnou hromadu byl v rozhodné době jednatel společnosti s ručením omezeným, shodně též viz např. Dědič J. a kol. Obchodní zákoník, komentář. Díl. II. Praha. Nakladatelství POLYGON, 2002 s. 1140 nebo in. Pokorná J., Kovařík Z., Čáp Z. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. I. díl. Praha. Wolters Kluwer ČR a.s., 2009 s. 593. Je-li jednatelů více, je namístě, aby tito jednatelé primárně rozhodli o svolání valné hromady a tato byla následně svolána. Potud lze do jisté míry (dle Vrchního soudu v Praze) souhlasit i s názorem vyjádřeným až v souvislosti s právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014 (jíž se však daná věc neřídí), že jednatel může realizací rozhodnutí jednatelů o svolání valné hromady pověřit třetí osobu a že rozhodnutí o svolání valné hromady a jejím pořadu jednání musí učinit jednatel (jednatelé) osobně a nemůže výkon tohoto oprávnění přenést na třetí osobu (následuje citace z úvodu zmíněného komentáře).   

I pro úpravu danou obchodním zákoníkem tedy podle Vrchního soudu v Praze platilo, resp. pro danou věc platí, že valnou hromadu společnosti s ručením omezeným byl oprávněn svolávat jednatel této společnosti, přičemž on sám musel primárně učinit rozhodnutí o svolání valné hromady včetně stanovení pořadu jednání valné hromady. Zmocnit byl jednatel oprávněn třetí osobu maximálně k realizaci svého rozhodnutí o svolání valné hromady, speciální plnou mocí, a toliko k jednotlivým dílčím úkonům svolání valné hromady představujícím či s tímto svoláním souvisejícím (například k rozeslání pozvánky na valnou hromadu, vyhotovení potřebného množství této pozvánky, zajištění prostor, v nichž se valná hromada bude konat apod.). Jednatel tedy nemůže na zmocněnce přenést část výkonu své funkce obsahující právo rozhodovat o svolání valné hromady společnosti. Navíc ke svolání valné hromady nelze zmocnit bez toho, aby byl jakkoli určen její obsah – body jednání valné hromady. 

Klíčový je pak závěr Vrchního soudu v Praze o tom, že nejde o drobné pochybení ve svolání valné hromady, pakliže valnou hromadu svolá osoba - de facto i de iure třetí osoba, nemající pražádný vztah k předmětné společnosti s ručením omezeným. Takové svolání valné hromady není právním jednáním (právní skutečností resp. právním úkonem) s nímž zákon spojuje účinky v podobě následného konání a rozhodování valné hromady, naopak, tyto účinky s ním spojovat vůbec nelze. Rozhodnutí následně konané „valné hromady“ tudíž nelze považovat za platná.  

Komentář: V souvislosti se shora řešenou otázkou lze poukázat na dikci ust. § 188 odst. 1 z. o. k., podle něhož řídí valnou hromadu do doby zvolení předsedy svolatel (kým je zpravidla jednatel). V praxi se občas stává, že svolatel (jednatel) pověřuje tímto řízením (tedy než je hlasováno o předsedovi valné hromady) třetí osobu (zpravidla advokáta), což odporuje předmětnému ustanovení, které je podle judikatury Nejvyššího soudu kogentní (viz usnesení sp. zn. 29 Cdo 2834/2012, ze dne 29. 1. 2014). De lege lata je tento postup možný jen u akciové společnosti (§ 422 odst. 1 z. o. k.). Z posledně citovaného rozhodnutí je možno (dle mého soudu) vyvodit závěr, že skutečnost, že valnou hromadu na začátku neřídí svolatel, ale jím pověřená osoba, není sama o sobě důvodem pro závěr, že rozhodnutí následně přijatá nepředstavují rozhodnutí valné hromady jakožto orgánu společnosti. Soudím, že se jedná toliko o nepodstatné porušení právních předpisů v době konání valné hromady, které nevyvolává samo o sobě závažné právní následky a bude většinou v zájmu obchodní korporace hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí (přijatých na takové valné hromadě) nevyslovit, a to i tehdy, pokud by tato třetí osoba řídila valnou hromadu i poté, co by nebyl zvolen řádně její předseda.

______________________________

[1] (ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. § 181 [Pravidelné jednání valné hromady]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 386. ISBN 978-80-7400-540-4.)

Chcete zobrazit celý článek ZDARMA?

Když nám na sebe necháte kontakt, heslo Vám rádi zašleme. K celé databází mají přístup zdarma i naši klienti a je stejné jako heslo k naší veřejné Wi-Fi v zasedacích místnostech.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D
advokát, partner

Zadejte prosím heslo


Chcete heslo zdarma?

Podělte se s námi prosím o: