Konec sterilizacím při změně pohlaví

Přelomový nález Ústavního soudu zrušil zákonnou úpravu nutnosti podstoupení sterilizace při úřední změně pohlaví, jak ji zakotvuje ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “OZ”) a zároveň ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen “ZSZS”). V tomto článku se podíváme na to, jak vypadá zákonný proces změny pohlaví doposud, na jeho zákonné podmínky a jak se k tomuto tématu postavil Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 52/23 (dále jen “nynější nález”).

Aktuální zákonné podmínky procesu změny pohlaví

Zákonná úprava změny pohlaví je zakotvena v ustanovení § 29 OZ, který stanovuje, že aby si muž nebo žena mohli změnit své pohlaví, musí podstoupit chirurgický zákrok za současného znemožnění reprodukčních funkcí, tedy sterilizace osoby (resp. kastrace), která probíhá buď hysterektomií (odstranění dělohy) či orchiektomií (odstanění varlat), a přeměny pohlavních orgánů, která zahrnuje následující chirurgické zákroky: V případě trans mužů (z ženy na muže) jde především o masektomii (odstranění prsou), hysterektomii (odstranění dělohy), oboustrannou ovariektomii (odstranění vaječníků), metaidoioplastiku, faloplastiku, scrotoplastiku a urethroplastiku (vytvoření neopenisu a šourku). V případě trans žen (z muže na ženu) jde o orchiektomii (odstranění varlat), penektomii (odstranění penisu) a vytvoření neovagíny (zahrnuje vaginoplastiku, klitorideoplastiku a labioplastiku).

Obdobné podmínky pak formuluje taktéž ustanovení § 21 ZSZS, které ve svém odst. 1 definuje změnu pohlaví jako provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce.

Nutnou a de facto “základní” podmínkou pro změnu pohlaví je tedy podstoupení lékařského zákroku, který značně zasahuje do fyzické integrity dané osoby a zároveň není podmíněn její skutečnou vůlí tento zákrok podstoupit, resp. pokud daná osoba trvá na změně pohlaví je nutné v kontextu současné právní úpravy provést tento lékařský zákrok.

Na tuto úpravu je pak navázána změna jména dotyčné osoby dle ustanovení § 72a zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. Je zde nutné podotknout, že tato úprava nicméně neobsahuje onu podmínku lékařského zákroku, nicméně pracuje s pojmem zahájení léčby pro změnu pohlaví a tu blíže nespecifikuje.

Ústavní soud při posuzování současného stavu právní úpravy

V první řadě je dlužno poukázat na dřívější (zamítavý) nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 ze dne 9. 11. 2021 (dále jen “dřívější nález”), který taktéž mířil ve svém návrhu proti výše zmíněné právní úpravě. Ústavní soud se však otázce ústavnosti podmínky podstoupit sterilizaci/kastraci v souvislosti se změnou pohlaví nakonec nevěnoval a dalo by se říci, že tuto otázku obešel tím, že se zabýval pouze otázkou změny rodného čísla u trans osob.

Ústavní soud odůvodnil možnost zabývat se znovu předmětnou otázkou ústavnosti současné právní úpravy změny pohlaví právě vzhledem k tomu, že v roce 2021 se Ústavní soud této otázce vyhnul a nikterak se jí nezabýval, resp. zabýval se pouze ústavností zákonného tvaru rodného čísla. V nynějším nálezu tedy nebyla překážka věci rozsouzené právě s ohledem na výše uvedené.

Ústavní soud ve svém nynějším nálezu posuzoval legitimnost a přiměřenost předmětných ustanovení a jejich dopad na trans osoby (se zaměřením na ust. § 29 odst. 1 OZ a ust. § 21/1 ZSZS). Ústavní soud dospěl k závěru, že aktuální právní úprava představuje zásah do fyzické integrity člověka a zároveň do jeho práva na sebeurčení a osobní autonomii, a to s ohledem na to, že pro uznání změny osoby stát vyžaduje podstoupení chirurgických zákroků a bez podstoupení vyžadovaných chirurgických zákroků nemůže osoba vystupovat plně v souladu se svojí vážně vnímanou identitou, celkově je tedy aktuální úprava v rozporu s čl. 7 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

V tomto nálezu bylo taktéž poukázáno na to, že podle existující úpravy musí chirurgické zákroky podstoupit rovněž lidé, kteří si přeměnu pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce sami nepřejí, což je v rozporu se zákazem nakládat s nimi jako s objektem, a nikoliv jako s člověkem.

Ústavní soud dále připustil, že je ze strany zákonodárce legitimní zajistit právní jistotu v tom směru, že zabrání svévolným změnám pohlaví „podle nálady“, jakož i změnám účelovým.

Častým argumentem pro zachování dosavadní právní úpravy bývá to, že jinak se budou měnit pohlaví “jak na běžícím páse”. Ústavní soud k tomuto však uvádí, že k zajištění právní jistoty lze dospět šetrnějšími způsoby, např. diagnostickými posudky několika nezávislých specializovaných sexuologů prokazujících nezvratnost přesvědčení dotčeného jednotlivce ohledně změny jeho pohlaví doplněné o časový test. Vyžadovat bezvýjimečně provedení invazivního a nevratného zákroku, který je zároveň rizikový a ohrožuje zdraví dotčených osob, pouze pro zachování právní jistoty a stability, je dle Ústavního soudu zjevně nepřiměřené. 

Ústavní soud tedy v rámci svého posuzování došel k závěru, že by z ustanovení § 29 odst. 1 měla být vypuštěna první věta a ponechána pouze vyvratitelná domněnka o vydání potvrzení poskytovatelem zdravotních služeb. Dále z ustanovení § 21 odst. 1 by měla být taktéž vypuštěna první věta a tím ucelit právní úpravu napříč těmito předpisy.

Důležité je také říci, že Ústavní soud tomuto nálezu odložil vykonatelnost, to znamená, že dal zákonodárci prostor pro legislativní změnu, a to do 30. 6. 2025. V tomto mezidobí, resp. do doby účinnosti nové právní úpravy, je třeba aplikovat dosavadní zákonné podmínky změny pohlaví jakožto platnou a účinnou součást právního řádu.

Kontext

Podmínka sterilizace (resp. kastrace) byla již po dlouhou dobu České republice vytýkána, a to i Evropským výborem pro sociální práva v rozhodnutí ve věci Transgender Európe a ILGA- Europe proti České republice ze dne 15. 05. 2018, č. stížnosti 117/2015. 

Pro celkový kontext je taktéž důležité zmínit, že Česká republika je jednou z mála evropských zemí, kde zákonný požadavek lékařského zákroku pro změnu pohlaví přetrvává. Z 27 členských států EU jich pak pouze 6 buď vůbec neumožňuje úřední změnu pohlaví, nebo ji podmiňuje právě sterilizací či kastrací (Bulharsko, Česká republika, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko).

Ústavní soud se tak přiklonil k dlouho očekávané změně v právní úpravě změny pohlaví a zároveň ponechal prostor moci zákonodárné k přiměřeným změnám v aktuální právní úpravě.

Pokud máte dotazy v souvislosti se zdravotnickým právem či související problematikou, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc.

Odpovědný právník: Mgr. Barbora Dlabolová, na článku spolupracovala Kateřina Chaloupková.