Konec sterilizacím při změně pohlaví

Aktuální zákonné podmínky procesu změny pohlaví

Obdobné podmínky pak formuluje taktéž ustanovení § 21 ZSZS, které ve svém odst. 1 definuje změnu pohlaví jako provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce.

Nutnou a de facto “základní” podmínkou pro změnu pohlaví je tedy podstoupení lékařského zákroku, který značně zasahuje do fyzické integrity dané osoby a zároveň není podmíněn její skutečnou vůlí tento zákrok podstoupit, resp. pokud daná osoba trvá na změně pohlaví je nutné v kontextu současné právní úpravy provést tento lékařský zákrok.

Na tuto úpravu je pak navázána změna jména dotyčné osoby dle ustanovení § 72a zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. Je zde nutné podotknout, že tato úprava nicméně neobsahuje onu podmínku lékařského zákroku, nicméně pracuje s pojmem zahájení léčby pro změnu pohlaví a tu blíže nespecifikuje.

Ústavní soud při posuzování současného stavu právní úpravy

V první řadě je dlužno poukázat na dřívější (zamítavý) nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 ze dne 9. 11. 2021 (dále jen “dřívější nález”), který taktéž mířil ve svém návrhu proti výše zmíněné právní úpravě. Ústavní soud se však otázce ústavnosti podmínky podstoupit sterilizaci/kastraci v souvislosti se změnou pohlaví nakonec nevěnoval a dalo by se říci, že tuto otázku obešel tím, že se zabýval pouze otázkou změny rodného čísla u trans osob.

Ústavní soud odůvodnil možnost zabývat se znovu předmětnou otázkou ústavnosti současné právní úpravy změny pohlaví právě vzhledem k tomu, že v roce 2021 se Ústavní soud této otázce vyhnul a nikterak se jí nezabýval, resp. zabýval se pouze ústavností zákonného tvaru rodného čísla. V nynějším nálezu tedy nebyla překážka věci rozsouzené právě s ohledem na výše uvedené.

Ústavní soud ve svém nynějším nálezu posuzoval legitimnost a přiměřenost předmětných ustanovení a jejich dopad na trans osoby (se zaměřením na ust. § 29 odst. 1 OZ a ust. § 21/1 ZSZS). Ústavní soud dospěl k závěru, že aktuální právní úprava představuje zásah do fyzické integrity člověka a zároveň do jeho práva na sebeurčení a osobní autonomii, a to s ohledem na to, že pro uznání změny osoby stát vyžaduje podstoupení chirurgických zákroků a bez podstoupení vyžadovaných chirurgických zákroků nemůže osoba vystupovat plně v souladu se svojí vážně vnímanou identitou, celkově je tedy aktuální úprava v rozporu s čl. 7 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

V tomto nálezu bylo taktéž poukázáno na to, že podle existující úpravy musí chirurgické zákroky podstoupit rovněž lidé, kteří si přeměnu pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce sami nepřejí, což je v rozporu se zákazem nakládat s nimi jako s objektem, a nikoliv jako s člověkem.

Ústavní soud dále připustil, že je ze strany zákonodárce legitimní zajistit právní jistotu v tom směru, že zabrání svévolným změnám pohlaví „podle nálady“, jakož i změnám účelovým.

Častým argumentem pro zachování dosavadní právní úpravy bývá to, že jinak se budou měnit pohlaví “jak na běžícím páse”. Ústavní soud k tomuto však uvádí, že k zajištění právní jistoty lze dospět šetrnějšími způsoby, např. diagnostickými posudky několika nezávislých specializovaných sexuologů prokazujících nezvratnost přesvědčení dotčeného jednotlivce ohledně změny jeho pohlaví doplněné o časový test. Vyžadovat bezvýjimečně provedení invazivního a nevratného zákroku, který je zároveň rizikový a ohrožuje zdraví dotčených osob, pouze pro zachování právní jistoty a stability, je dle Ústavního soudu zjevně nepřiměřené. 

Ústavní soud tedy v rámci svého posuzování došel k závěru, že by z ustanovení § 29 odst. 1 měla být vypuštěna první věta a ponechána pouze vyvratitelná domněnka o vydání potvrzení poskytovatelem zdravotních služeb. Dále z ustanovení § 21 odst. 1 by měla být taktéž vypuštěna první věta a tím ucelit právní úpravu napříč těmito předpisy.

Důležité je také říci, že Ústavní soud tomuto nálezu odložil vykonatelnost, to znamená, že dal zákonodárci prostor pro legislativní změnu, a to do 30. 6. 2025. V tomto mezidobí, resp. do doby účinnosti nové právní úpravy, je třeba aplikovat dosavadní zákonné podmínky změny pohlaví jakožto platnou a účinnou součást právního řádu.

Kontext

Podmínka sterilizace (resp. kastrace) byla již po dlouhou dobu České republice vytýkána, a to i Evropským výborem pro sociální práva v rozhodnutí ve věci Transgender Európe a ILGA- Europe proti České republice ze dne 15. 05. 2018, č. stížnosti 117/2015. 

Pro celkový kontext je taktéž důležité zmínit, že Česká republika je jednou z mála evropských zemí, kde zákonný požadavek lékařského zákroku pro změnu pohlaví přetrvává. Z 27 členských států EU jich pak pouze 6 buď vůbec neumožňuje úřední změnu pohlaví, nebo ji podmiňuje právě sterilizací či kastrací (Bulharsko, Česká republika, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko).

Ústavní soud se tak přiklonil k dlouho očekávané změně v právní úpravě změny pohlaví a zároveň ponechal prostor moci zákonodárné k přiměřeným změnám v aktuální právní úpravě.

Pokud máte dotazy v souvislosti se zdravotnickým právem či související problematikou, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc.

Zajímají vás novinky ve zdravotnickém právu a psychomodulační látky? Připravili jsme si pro vás webinář.