Legislativní novinky ve zdravotnickém právu: Změny pro nelékařská povolání a rozvoj elektronizace zdravotnictví

Autorka článku: Mgr. Barbora Dlabolová, ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz, +420 245 007 740)

Dle navrhované změny zákona by studenti zdravotnických oborů mohli nově vykonávat práci praktické sestry již v průběhu studia, čímž by se vyřešil kritický nedostatek zdravotnického personálu. Každodenním tématem je stále digitalizace zdravotnictví. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví zavádí nové nástroje k urychlení sdílení zdravotnické dokumentace a posílení práv pacientů při ochraně jejich dat.

Nelékařská zdravotnická povolání

Dne 19. srpna 2024 byl Poslanecké sněmovně předložen návrh zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, týkající se změny pravidel pro výkon nelékařských zdravotnických povolání. Konkrétně se bude jednat o studenty oborů připravujících se na profese dětských sester, zdravotnických záchranářů a diplomovaných zdravotnických pracovníků, což upravuje ustanovení § 21b.

Cílem návrhu je umožnit těmto studentům získat způsobilost k výkonu povolání praktické sestry už během studia. Dle navrhované novely by nově mohli studenti vykonávat pozici praktické sestry již po ukončení čtyř semestrů všeobecného či pediatrického ošetřovatelství, nebo po pěti semestrech studia zdravotnického záchranářství. 

Návrh reaguje na aktuální nedostatek zdravotníků tím, že by dětské sestry a zdravotničtí záchranáři mohli pracovat jako praktické sestry bez odborného dohledu dříve než dosud.

Vláda k návrhu sice zaujala neutrální stanovisko, ale upozornila na to, že považuje poslanecký návrh za nadbytečný, protože bude nutné novelizovat předmětnou právní úpravu s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/505 ze dne 7. 2. 2024 o uznávání odborných kvalifikací, jejíž transpoziční lhůta uplyne dne 4. 3. 2025. Tato směrnice se zaměřuje hlavně na uznávání odborných kvalifikací zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, kteří absolvovali odbornou přípravu v Rumunsku.

Zároveň vláda upozornila na to, že podle navrhované úpravy by za výkon povolání praktické sestry bylo považováno toliko poskytování základní ošetřovatelské péče, čímž by se zúžil rozsah zdravotní péče, kterou by mohla praktická sestra poskytovat. To však není úmyslem navrhovatelů a ani to není žádoucí. Nadto právní úprava pojem „základní ošetřovatelská péče“ nezná, a proto je nutné jej definovat a provést příslušné navazující úpravy.

Elektronizace zdravotnictví

Vláda schválila dne 2. října 2024 návrh novely zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, která rozšiřuje stávající centrální služby a zavádí nové elektronické nástroje pro efektivnější komunikaci mezi pacienty, zdravotnickými zařízeními a pojišťovnami. 

Novela umožní pacientům větší zapojení do elektronického zdravotnictví prostřednictvím rozšíření jejich práv, a to buď osobně, nebo skrze jimi určené zástupce. Klíčovými novinkami jsou centrální služby (jako například eŽádanka a EZKarta), které zefektivní elektronické předávání zdravotnické dokumentace a zvýší právní jistotu zdravotnických pracovníků i pacientů. Také rozšiřuje definice standardů elektronizace a přidává nové možnosti pro výměnu informací.

Novela se rovněž zaměřuje na úpravu Kmenového registru pacientů, zejména těch bez identifikačních dokladů, konkrétně se minimalisticky rozšíří okruh údajů o pacientech vedených (tj. např. o údaj týkající se státní příslušnosti).

Připravuje se i další novela, která bude reflektovat evropské nařízení o datovém prostoru (EHDS) a novou Národní strategii elektronického zdravotnictví, s cílem umožnit sdílení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě. Tyto kroky mají přinést lepší ochranu osobních údajů pacientů a podpořit rozvoj elektronizace zdravotnictví na evropské úrovni.

Konkrétně například EHDS umožní pacientům přístup k jejich zdravotním datům v elektronické podobě a také umožní pacientovi zpřístupnit jeho údaje zdravotnickým pracovníkům dle jeho vlastního výběru, a to i v zahraničí a v jazyce konkrétního zdravotnického pracovníka. Zjednoduší se tím tak poskytování zdravotních služeb napříč EU.

Pro přeshraniční sdílení elektronických zdravotních dat bude využívána tzv. MyHealth@EU. Ta již řadu let existuje a umožňuje výměnu pacientského souhrnu a také eReceptu mezi vybranými zeměmi prostřednictvím Národních kontaktních míst pro elektronické zdravotnictví, které si členské státy vytvořily. 

Pokud máte dotazy v souvislosti se zdravotnickým právem či související problematikou, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc.