Mgr. Hana Erbsová: Daňové novinky pro klienty

Poslanci by měli na své schůzi začínající 10. září 2019 projednávat novelu daňového řádu, která by dle návrhu měla nabýt účinnosti měsíc po vyhlášení ve Sbírce zákonů (pravděpodobně v 1. polovině roku 2020). Jaké hlavní novinky přináší shrnula ve svém článku specialistka na daňové právo Mgr. Hana Erbsová. 

Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů

Daňové přiznání, které bude podáváno elektronicky, bude možné podat ve lhůtě 4 měsíců po skončení zdaňovacího období (namísto dosavadních 3 měsíců).

Bude také zjednodušeno uplatnění zastoupení daňovým poradcem nebo advokátem pro zpracování a podání daňového přiznání (příslušnou plnou moc bude nutno doložit finančnímu úřadu až současně s podáním přiznání); zůstane zachováno dosavadní prodloužení lhůty pro podání přiznání na 6 měsíců.

Prodloužení se poprvé uplatní na lhůtu k podání daňového přiznání za zdaňovací období, v jehož průběhu nabude novela účinnosti.  

Prodloužení lhůty pro vrácení přeplatku vyplývajícího z daňového přiznání

V důsledku posunutí data vyměření daňového přiznání až na 15. den po uplynutí lhůty pro jeho podání (nebo po jeho skutečném podání, pokud bylo opožděné), dojde k prodloužení dosavadní lhůty (30 dnů) pro vrácení přeplatku vyplývajícího z tohoto přiznání také o 15 dnů, tj. celkem na 45 dnů od konce lhůty pro podání přiznání (resp. od opožděného podání přiznání).

Prodloužení se dotkne poplatníků, kteří žádost o vrácení přeplatku nepodají elektronicky, a také poplatníků s některými přeplatky, které musí být ze zákona vráceny bez žádosti (nadměrný odpočet na DPH, který byl vyměřen či doměřen shodně s daňovým přiznáním).

Lhůta pro vrácení přeplatku, který se vrací pouze na žádost a o jeho vrácení bylo požádáno elektronicky současně s podáním daňového přiznání, zůstane zachována v dosavadní délce 30 dnů.  

Lhůta pro vrácení přeplatku vzniklého z nadměrného odpočtu, který byl vyměřen či doměřen odlišně od daňového přiznání, se zkrátí na 15 dnů od oznámení platebního výměru.

Prodloužení může dopadat i na lhůtu pro vrácení přeplatku, která začala běžet ještě za předchozí právní úpravy a v den nabytí účinnosti změny dosud neuplynula.  Naopak zkrácení takové lhůty v důsledku účinnosti novely přípustné není.

Zákaz vracení „preventivních“ přeplatků

Novela v navrhovaném znění znepříjemní život subjektům, které se rozhodnou zaplatit doměrek daně předčasně, ještě před vydáním nebo před splatností dodatečného platebního výměru. Takto vzniklý přeplatek by měl být totiž brán v potaz při předepisování úroku z prodlení, protože Nejvyšší správní soud opakovaně rozhodl, že nelze předepisovat úrok z prodlení, pokud správce daně eviduje daňový přeplatek.

Novela zakazuje vrácení takového přeplatku daňovému subjektu, aniž by stanovila, jak dlouho tento zákaz má trvat.

Vrácení platby provedené omylem za jiného

Novela umožní vrácení platby, která byla provedena omylem a byla připsána na osobní daňový účet jiného subjektu, pokud na tomto účtu správce daně v době podání žádosti o vrácení eviduje vratitelný přeplatek.  

Okamžité snížení sazby všech úroků

Daňový řád opouští dosavadní sazbu úroku z prodlení, úroku za opožděné vrácení vratitelného přeplatku a úroku z nesprávně stanovené daně (dříve úrok neoprávněného jednání správce daně) v roční výši 14 % plus repo sazba ČNB platná na počátku každého pololetí (v případě úroku z neoprávněně vymožené částky byla sazba zvýšena na dvojnásobek).

Nově bude používána sazbu úroku z prodlení stanovená občanským právem, resp. na jeho základě nařízením vlády (aktuálně nařízení č. 351/2013 Sb.).  Roční sazba těchto úroků by tedy měla klesnout na 8 % plus repo sazba ČNB platná na počátku pololetí, v němž nastalo prodlení (resp. důvod vzniku úroku).

Důsledkem změny bude tedy snížení úrokové sazby a její zafixování pro celou dobu úročení (nedojde-li ke změně právním předpisem).  V současné době mají na výši úroku vliv změny repo sazby ČNB dle stavu k 1. dni každého pololetí.

Z této sazby se bude vycházet i u úroku z daňového odpočtu a úroku z posečkané částky, ovšem tyto úroky budou sníženy na polovinu sazby úroku z prodlení (tzn. jejich roční sazba by měla činit 4% plus příslušná repo sazba ČNB).

Úrok z prodlení bude vznikat již ode dne následujícího po původní splatnosti dlužné daně – dojde ke zrušení neúročeného období prodlení v délce 4 pracovních dnů.

Prodlení správce daně s vyplacením úroku, který je povinen platit daňovému subjektu, nebude úročeno.

Nová výše úroků se ode dne účinnosti novely uplatní i na úroky, které již přirůstají z důvodů, které nastaly ještě před účinností novely. Dojde tedy ke skokovému snížení sazby nejen u budoucích, ale i u již vznikajících úroků.

V této souvislosti lze očekávat zvýšenou motivaci daňových poplatníků uplatňovat požadavek na náhradu škody vzniklé z nezákonných rozhodnutí a nesprávného úředního postupu správce daně.

Vyplácení zálohy na nadměrný odpočet na DPH

Správce daně bude v zákonem stanovených případech vyplácet plátcům daně zálohu na nadměrný odpočet na DPH ve výši odpovídající té části odpočtu nárokovaného v podaném daňovém přiznání, kterou správce daně nehodlá prověřovat v rámci daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností.  Zálohy na část odpočtu, která nedosahuje 10 000 Kč, nebudou vypláceny. Vyplacená záloha se posléze vypořádá v rámci rozhodnutí o stanovení daně.

Daňová kontrola

Daňová kontrola bude zahájena již doručením písemného oznámení finančního úřadu o jejím zahájení. Správce daně by měl současně, anebo bez zbytečného odkladu poté, zahájit i faktické provádění kontroly.

Pokud bude daňová kontrola zahájena bez předchozí výzvy k podání dodatečného přiznání, i když byl pro její vydání dán důvod, nevznikne daňovému subjektu povinnost platit penále z daně doměřené na základě takové kontroly.

Daňový subjekt ztratí právo ovlivnit lhůtu stanovenou pro vyjádření k výsledku daňové kontroly prostřednictvím žádosti o její stanovení. Tuto lhůtu bude správce daně automaticky stanovovat z moci úřední, bez žádosti.  Bude pouze možné následně požádat o její prodloužení.

Daňový subjekt získá právo druhého vyjádření, pokud na základě prvního vyjádření dojde k podstatné změně výsledku daňové kontroly. Zde lze očekávat vznik sporů o to, zda jsou provedené změny podstatné, či nikoliv.

Výzva k podání dodatečného přiznání a doměřovací řízení

Marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvě bude ze zákona zahájeno doměřovací řízení, v němž bude správce daně oprávněn stanovit daň z moci úřední. Procesní pravidla pro následný postup správce daně, ani práva a povinnosti daňového subjektu v takto zahájeném odměřovacím řízení však nejsou zákonem upravena. Důvodová zpráva výslovně připouští, že dalším úkonem vůči daňovému subjektu po oznámení výzvy může být v takovém řízení až dodatečný platební výměr. Rovněž v tomto ustanovení lze spatřovat bohatý materiál pro spory, jelikož předpokládá doměření daně blíže neurčeným postupem (tedy nikoliv podle pomůcek) bez součinnosti s daňovým subjektem.

Výzva k odstranění pochybností o podání

Finanční úřad bude oprávněn vydáním této výzvy reagovat nejen na podání daňového tvrzení, ale i na podání jakékoliv jiné písemnosti daňovým subjektem.

Součástí DIČ fyzické osoby nemusí být rodné číslo

Fyzické osoby, jejichž DIČ dosud tvořilo rodné číslo, budou moci požádat o jeho změnu.

Povinnost soukromých osob poskytovat správci daně informace

Podle navrhovaného znění zákona by již fyzické osoby by neměly být finančním úřadem vyzývány k poskytnutí údajů, jež získaly pro své osobní, soukromé potřeby nebo v souvislosti s nimi.  Důvodová zpráva ovšem takové důsledky nepřipouští, tudíž lze v této otázce nadále očekávat spory.

Daňová informační schránka jako prostředek komunikace s FÚ

Prostřednictvím daňové informační schránky bude možné také zasílat některá podání finančnímu úřadu. Komunikace opačným směrem (od správce daně) se nepředpokládá.

Vyhledávací činnost

Správce daně už nebude povinen ve všech případech předem informovat dotčené osoby o tom, že pořizuje obrazový nebo zvukový záznam o úkonu provedeném při vyhledávací činnosti.

Zahájení exekuce by měla obvykle předcházet upomínka

Před prvním vymáháním daňového nedoplatku by měla být dlužníkovi v zásadě doručena nejprve „upomínka“ (upozornění na nedoplatek). Zákon však připouští výjimku z tohoto pravidla, pokud hrozí nebezpečí z prodlení, anebo by takové vyrozumění zjevně nevedlo k uhrazení nedoplatku. Ohledné uplatnění těchto výjimek lze opět očekávat vznik sporů mezi daňovými dlužníky a správci daně.

Lhůta pro placení daně

Lhůtu pro placení daně, během níž je možné daňový nedoplatek vybrat a vymáhat, bude fakticky prodlužovat i pravomocné rozhodnutí o stanovení daně. Zde mohou vznikat nejasnosti ohledně toho, zda dodatečný platební výměr přerušuje tuto lhůtu pouze ve vztahu k doměrku, anebo ve vztahu k celé poslední známé dani.

V příštím vydání se můžete těšit na přehled nejzajímavějších nových soudních rozhodnutí v daňových otázkách.

A budeme se také věnovat návrhu změny daňových zákonů v souvislosti s implementací daňových předpisů EU, který byl předložen Poslanecké sněmovně k projednání 23.8.2019 s navrhovanou účinností od 1.1.2020 a od 1.7.2020 (nová oznamovací povinnost ohledně přeshraničních uspořádání). Záležet bude na výsledku hlasování.