Mgr. Lukáš Nálevka: Jednostranné zvýšení cen energií dodavatelem

Specialista na energetické právo, právník Mgr. Lukáš Nálevka ke zvyšování cen energií.

Protože vývoj cen na trhu s elektřinou a plynem nelze vždy plně předvídat, snadno může být dodavatel energií postaven před rozhodnutí, zda a jakým způsobem s ohledem na růst vlastních nákupních cen zvýšit cenu za dodávku elektřiny nebo plynu (dále také jen jako „cena“) svým současným zákazníkům.

Co se obsahu občanskoprávních závazků týká, za jedno ze základních pravidel lze označit pravidlo neměnnosti závazků, vycházející z principu rovnosti smluvních stran. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) totiž ve svém ust. § 1790 říká, že závazek nelze změnit bez ujednání věřitele a dlužníka, ledaže zákon stanoví jinak.

Případem, kdy zákon umožňuje změnu tzv. dodávkových smluv v elektroenergetice a plynárenství (dále jen „smlouva“) jinak než vzájemnou dohodou smluvních stran, je možnost jednostranného zvýšení ceny za dodávku elektřiny či plynu podle ust. § 11a energetického zákona. Aby však bylo možno zvýšit cenu jednostranně, musí být splněno několik podmínek.

Pojďme si nastínit, co ve vztahu k otázkám obsahu a způsobu oznamování jednostranného zvýšení ceny za elektřinu či plyn zákazníkům vyplývá z litery energetického zákona samotného, jakož i na něj navazující výkladové praxe Energetického regulačního úřadu.

Jak zajistit, aby jednostranné zvýšení ceny bylo možné?

Podle ust. § 11a odst. 5 věty první energetického zákona platí, že: „Zvýší-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu elektřiny nebo výrobu plynu cenu za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změní-li jiné smluvní podmínky, je zákazník oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy do 3 měsíců od data zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. To neplatí, pokud držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení ceny nebo změnu jiných smluvních podmínek nejpozději třicátý den přede dnem jejich účinnosti a současně zákazníka poučí o jeho právu na odstoupení od smlouvy. V takovém případě je zákazník oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy nejpozději desátý den přede dnem zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek.“

Přestože citované ustanovení energetického zákona připouští možnost jednostranného zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu dodavatelem a hovoří (mimo jiné) o jeho případných důsledcích, samo o sobě nezakládá právo dodavatele cenu za dodávku elektřiny nebo plynu jednostranně zvýšit. Právo na zvýšení ceny musí dodavateli náležet přímo ze smlouvy, eventuálně přímo ze zákona.

Možnost zvýšit cenu za dodávku elektřiny nebo plynu pak může být sjednána jak ve vlastní smlouvě jako přímé smluvní ujednání, tak mimo tělo vlastní smlouvy v obchodních podmínkách jako nepřímé smluvní ujednání.

Obdobně platí, že i samotná výše ceny za dodávku elektřiny nebo plynu může být stanovena jak přímo ve smlouvě, tak i mimo ni, a to zpravidla prostřednictvím ceníku dodavatele, na který smlouva odkazuje a který tvoří její nedílnou součást. Takový způsob stanovení ceny je na trhu s energiemi způsobem obvyklým, což má z pohledu dodavatele své praktické opodstatnění.

Jednostranně totiž dodavatel nemůže změnit cenu, byla-li tato předmětem vyjednávání a má-li charakter přímého smluvního ujednání obsaženého ve smlouvě.

Jak z výše citovaného ust. § 11a odst. 5 věty první energetického zákona vyplývá, zákon ukládá dodavateli povinnost oznámit zákazníkovi zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu s dostatečným předstihem před nabytím jeho účinnosti.

Další povinností, kterou je dodavatel povinen vůči zákazníkovi splnit, je povinnost poskytnout zákazníkovi poučení o jeho právu od smlouvy odstoupit, pokud s oznamovaným zvýšením ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nesouhlasí.

Nesplní-li dodavatel tyto své povinnosti či kteroukoli z nich, je v důsledku toho sankcionován tím, že je zákazníkovi namísto lhůty pro odstoupení od smlouvy v délce trvání minimálně 20 dní zákonem poskytnuta lhůta pro odstoupení v délce trvání 3 měsíců od data zvýšení ceny.  

Podle ust. § 11a odst. 1 energetického zákona pak dále platí, že „zvýšení cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu je držitel licence povinen uveřejnit a oznámit svým zákazníkům způsobem sjednaným ve smlouvě nejpozději třicátý den přede dnem jejich účinnosti“. Zákonodárce tímto stanovuje dodavateli (resp. držiteli příslušné licence obecně) vedle povinnosti uveřejnit zvýšení ceny za dodávku především povinnost tuto skutečnost oznámit svým zákazníkům.

Energetický zákon pak stanoví, že se oznámení o zvýšení cen provede způsobem sjednaným ve smlouvě. V případě absence smluvního ujednání pak dodavatel musí toto oznámení uskutečnit prokazatelným způsobem. V každém případě ale musí být takové oznámení natolik adresné a individuálně určené, aby neuniklo pozornosti zákazníka a zákazník tak byl přímo informován o tom, že dodavatel elektřiny nebo plynu zvýší cenu nebo změní jiné podmínky uzavřené smlouvy.

Často ze strany dodavatele dochází k doručení informace zákazníkovi prostřednictvím poštovní zásilky, e-mailové zprávy s nastavenou funkcí potvrzení doručení nebo zaslání informace prostřednictvím datové schránky, případně též prostřednictvím osobní elektronické schránky na portále dodavatele se současným poskytnutím informace o uložení takového oznámení např. zasláním SMS zprávy. Dodavatel však bude vždy nucen pečlivě zvážit, zda jím zvolení způsob oznámení naplňuje kritéria adresnosti a individuálnosti oznámení. S jistotou lze tvrdit, že doručení způsobem umožňujícím dálkový přístup – tedy prostřednictvím webových stránek dodavatele nebude ve světle výše popsaných kritérií dostatečné.

Pokud nebudou při doručování oznámení o zvýšení ceny elektřiny či plynu splněny podmínky adresnosti a individuálnosti, bude se v takovém případě jednat toliko o vstřícný krok vůči zákazníkům, ale zákonná podmínka stanovená v ust. § 11a odst. 1 energetického zákona splněna nebude.

Co se týče požadavků na obsah uveřejňované a oznamované informace o zvýšení cen či změně jiných smluvních podmínek, energetický zákon tyto požadavky explicitně nestanoví. Lze je však dovodit účelovým výkladem příslušných ustanovení energetického zákona. Jedním z těchto požadavků je povinnost dodavatele informovat zákazníka o skutečném navýšení konkrétní složky celkové ceny za dodávku elektřiny či plynu.

Informace o navýšení celkové ceny musí být zákazníkovi podána natolik jednoznačně a srozumitelně, aby byl na základě této informace schopen posoudit dopad navýšení ceny či změny jiných smluvních podmínek na existující smluvní vztah a případně mohl využít svého zákonného práva odstoupit od smlouvy se svým stávajícím dodavatelem a využít pro něj výhodnější nabídky nového dodavatele elektřiny či plynu.

Závěrem lze říci, že energetický zákon, který je nutno interpretovat ve světle výkladových stanovisek Energetického regulačního úřadu, klade na dodavatele elektřiny a plynu nemalé požadavky, zejména co se týče obsahu a způsobu oznámení o zvýšení ceny, jejichž nedodržení může vést i k tomu, že toto oznámení nebude zákazníkovi doručeno v souladu se zákonem.