Modernizace zákona o advokacii

Novela zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, představuje krok k modernizaci a zjednodušení advokátní praxe v České republice.  Tato elektronizace a zjednodušení procesů v advokacii umožní advokátům a jejich klientům využívat moderní technologie pro efektivnější řešení za současného posílení důvěrnosti vztahu klient-advokát. Změny odrážejí rostoucí potřebu po digitálních řešeních, která přinášejí rychlejší a flexibilnější přístup k právním službám. Detailně se novela zaměřuje na podmínky mlčenlivosti, a rozšiřuje oblasti, ve kterých musí být důvěrnost informací zachována. Novela též upravuje poskytování právních služeb i v situacích potenciálního střetu zájmů nebo přináší nové možnosti identifikace klienta na dálku.

Na návrhu novely pracuje Česká advokátní komora již od roku 2021, po postoupení návrhu na Ministerstvo spravedlnosti a jeho připomínkování vláda dne 10. 1. 2024 projednala a schválila návrh novely, který tak míří do poslanecké sněmovny.

V první řadě upravuje novela posílení důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem. Mlčenlivost je jedním ze základních atributů, bez kterého by poskytování právních služeb nemohlo řádně fungovat. Nově se do zákona vkládá § 3a, který stanoví, že všechny informace, které mezi sebou klient s advokátem komunikují v souvislosti s poskytováním právní služby, jsou důvěrné. Současně i informace získané či vytvořené při výkonu advokacie nebo v bezprostřední souvislosti s ní jsou důvěrné, pokud z nich lze zjistit informace o obsahu komunikace nebo o poskytovaných právních službách. Pokud se tyto informace budou nacházet jinde než u advokáta, budou muset být výslovně označeny jako důvěrné, aby bylo zřejmé, že požívají této ochrany.

Novelizované ustanovení § 3a v závěru odst. 1 obsahuje dovětek “je-li tato důvěrnost v zájmu klienta”. Ne každá informace, kterou si mezi sebou advokát s klientem vymění, tak bude podléhat mlčenlivosti. Půjde o případy, kdy objektivně nejde o informace, které by mohly být zneužity v neprospěch klienta. Do této kategorie budou spadat například veřejně dostupné informace nebo statistické údaje obecného charakteru. Naopak v případech informací o plánovaných transakcích nebo obchodních strategiích a know-how bude objektivní zájem na tom takové informace chránit, jelikož jejich únik může mít negativní důsledky na postavení klienta na trhu.

Novela tak klientům přináší posílení ochrany důvěrnosti při poskytování právních služeb, tím, že upřesňuje, který druh informací podléhá ochraně a v jakých případech lze tyto informace použít. V současné podobě zákona o advokacii je ochrana důvěrných informací upravena prostřednictvím institutu mlčenlivosti v § 21, který se vztahuje na advokáta, jeho zaměstnance a další osoby, které se podílejí na poskytování právních služeb, Nový § 3a ale rozšiřuje ochranu důvěrných informací podle odst. 3 na každého, kdo získá důvěrnou informaci. Ten nesmí informace zneužít nebo vyzradit jiné osobě bez zákonného důvodu nebo souhlasu daného klienta.

Novela dále zavádí zajímavou novinku, a to možnost advokáta za určitých podmínek poskytnout právní služby i v případě střetu zájmů. Současná úprava ukládá advokátu povinnost odmítnout poskytnutí právních služeb mimo jiné i v případech, ve kterých advokát může na základě předchozího styku s druhou stranou případu disponovat informacemi, kterými by jinak nemohl disponovat, a které by mohly nynějšího žadatele o právní službu neoprávněně zvýhodňovat (§ 19 odst. 1 písm. a) až c).

Nově i v případech, kdy takto vymezený střet zájmů hrozí, nebude advokát povinen odmítnout poskytnutí právní služby, pokud s tím písemně vysloví souhlas všechny dotčené osoby a advokát dotčeným osobám předem sdělí všechny podstatné okolnosti týkající se dané věci. Další podmínkou je, že poskytnutí právní služby i v případě hrozícího střetu zájmů nesmí být v neprospěch slabší strany a nemůže jim dojít k ohrožení práv a oprávněných zájmů dotčených osob nebo ke zhoršení jejich postavení. Tento postup tak nebude možný zejména ve spotřebitelských sporech, pokud by měl být na úkor spotřebitele. Souhlas s výše uvedeným může dotčená osoba kdykoli odvolat, ovšem odvolaný souhlas již nelze znovu udělit.

Co se týče elektronizace a zvýšení flexibility poskytování právních služeb, novela zavádí možnost spojení na dálku v situacích, kdy zákon o advokacii vyžaduje prokázání totožnosti klienta nebo jiné osoby. Advokáti tak nově budou moci provést identifikaci klienta prostřednictvím videokonference se současným využitím prostředků pro elektronickou identifikaci, což značně zjednoduší proces spojený s povinností identifikace klientů.

Novela rovněž potvrzuje již od roku 2023 platnou skutečnost, že advokáti mohou poskytovat autorizovanou konverzi bez složení odborné zkoušky. Dosud tato možnost vyplývala z interpretačního stanoviska obsaženého v memorandu k provádění autorizované konverze dokumentů podepsaného zástupci České advokátní komory a Ministerstva vnitra.

Poslední významnou změnou v oblasti elektronizace je úprava tzv. e-legalizace, tj. úředního ověření elektronických podpisů. Advokáti budou nově oprávněni obdobně jako kontaktní místa veřejné správy (notáři, obecní úřady, pošta, …) úředně ověřovat elektronické podpisy. Při e-legalizaci se advokát nebude moci nechat zastoupit advokátním koncipientem. V souvislosti s ověřováním elektronických podpisů budou advokáti oprávněni využívat ze základního registru obyvatel údaje o osobách v něm vedených v rozsahu nutném k provedení tohoto úkonu.

Výše uvedené změny jsou vítanou změnou, která do světa poskytování právních služeb přinese větší efektivitu a přiblíží českou advokacii blíže digitální realitě.

Většina novelizovaných ustanovení by mohla nabýt účinnosti již 1. 7. 2024. Účinnost ustanovení upravující prohlášení o pravosti elektronického podpisu je plánována až k 1. 1. 2025.

Odpovědný advokát: Mgr. Oliver Uraz, LL.M., na článku spolupracoval Matěj Morávek.