Autor článku: Mgr. Pavel Čech, ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz, +420 245 007 740)
Problematika vyloučení společníka ze společnosti s ručením omezeným představuje významnou oblast práva obchodních korporací. Tento proces, upravený zejména v § 157 a násl. a § 204 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („z. o. k.“), zahrnuje několik klíčových kroků, které mají zajistit spravedlivé posouzení situace a ochranu práv všech zúčastněných. Jedním z těchto kroků je výzva k nápravě, která musí předcházet podání žaloby o vyloučení společníka. Tento článek se zaměřuje na otázku, kdo je oprávněn tuto výzvu učinit, a na praktické dopady této problematiky.
Podle § 204 odst. 1 z. o. k. se může společnost domáhat u soudu vyloučení společníka, který závažně porušuje své povinnosti, a to za předpokladu, že byl k jejich plnění vyzván a upozorněn na možnost vyloučení. Tato výzva slouží nejen jako upozornění společníka na jeho protiprávní jednání, ale také jako prostředek pro společnost k zajištění možnosti nápravy a k prokázání, že bylo učiněno vše pro smírné řešení situace.
Zákon však výslovně neuvádí, kdo konkrétně je povinen výzvu učinit. V praxi tato nejasnost vyvolává otázky, zejména pokud statutární orgán společnosti (např. jednatelé) zůstane nečinný nebo je ve střetu zájmů.
Podle § 157 odst. 1 a 2 písm. d) z. o. k. je společník oprávněn podat za společnost žalobu na vyloučení jiného společníka (derivativní žaloba), pokud statutární orgán společnosti takovou žalobu nepodá. Toto zástupčí oprávnění společníka je subsidiární, což znamená, že je možné jej uplatnit pouze tehdy, pokud příslušný statutární orgán společnosti neuplatní právo jednat sám.
V rámci nedávno projednávaného případu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2024, sp. zn. 27 Cdo 3786/2023) byla řešena mimo jiné otázka, zda společník, který hodlá podat derivativní žalobu, může zároveň učinit kroky nezbytné k podání této žaloby, včetně výzvy k nápravě podle § 204 odst. 1 z. o. k. Nejvyšší soud konstatoval, že pokud statutární orgán společnosti zůstane i přes oznámení záměru společníka podat žalobu nečinný, může tyto kroky učinit společník. Toto stanovisko potvrzuje význam práva společníka chránit zájmy společnosti v případech, kdy statutární orgán není schopen nebo ochoten jednat.
V uvedeném projednávaném případu Nejvyšší soud hodnotil s ohledem na specifické okolnosti i zajímavou otázku, kdy není nezbytné před podáním derivativní žaloby oznamovat statutárnímu orgánu záměr o podání takové žaloby.
Jde především o situaci, kdy již dopředu statutární orgán společnosti dá jasně najevo, že žalobu proti vylučovanému společníkovi nepodá. V projednávaném případě byla tato skutečnost ještě umocněna tím, že většinu členů statuárního orgánu společnosti tvořily shodné osoby jako statutární orgán společníka, který pojal záměr podat derivativní žalobu. O záměru podat žalobu by tak informovali v zásadě sami sebe.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje, že společník může převzít iniciativu v případech, kdy statutární orgán společnosti nejedná, a to včetně učinění výzvy podle § 204 odst. 1 z. o. k. Tato možnost je klíčová pro zajištění ochrany práv společnosti a pro předcházení situacím, kdy by nečinnost statutárního orgánu mohla vést k neodůvodněné nevymahatelnosti práv společnosti.
Závěrem lze konstatovat, že rozhodnutí Nejvyššího soudu poskytuje významné vodítko pro praxi v oblasti korporačního práva. Společníci by si měli být vědomi svého práva jednat za společnost v případě nečinnosti statutárního orgánu a dbát na splnění všech zákonných podmínek, aby jejich kroky byly procesně i věcně správné.
Když nám na sebe necháte kontakt, heslo Vám rádi zašleme. K celé databází mají přístup zdarma i naši klienti a je stejné jako heslo k naší veřejné Wi-Fi v zasedacích místnostech.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D
advokát, partner
Podělte se s námi prosím o: