Možnost společníka vyzvat vylučovaného společníka ke splnění povinnosti a upozornit ho na možnost vyloučení ze společnosti

Význam výzvy ke splnění povinnosti podle § 204 z. o. k.

Zákon však výslovně neuvádí, kdo konkrétně je povinen výzvu učinit. V praxi tato nejasnost vyvolává otázky, zejména pokud statutární orgán společnosti (např. jednatelé) zůstane nečinný nebo je ve střetu zájmů.

Derivativní žaloba a oprávnění společníka

Podle § 157 odst. 1 a 2 písm. d) z. o. k. je společník oprávněn podat za společnost žalobu na vyloučení jiného společníka (derivativní žaloba), pokud statutární orgán společnosti takovou žalobu nepodá. Toto zástupčí oprávnění společníka je subsidiární, což znamená, že je možné jej uplatnit pouze tehdy, pokud příslušný statutární orgán společnosti neuplatní právo jednat sám.

V rámci nedávno projednávaného případu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2024, sp. zn. 27 Cdo 3786/2023) byla řešena mimo jiné otázka, zda společník, který hodlá podat derivativní žalobu, může zároveň učinit kroky nezbytné k podání této žaloby, včetně výzvy k nápravě podle § 204 odst. 1 z. o. k. Nejvyšší soud konstatoval, že pokud statutární orgán společnosti zůstane i přes oznámení záměru společníka podat žalobu nečinný, může tyto kroky učinit společník. Toto stanovisko potvrzuje význam práva společníka chránit zájmy společnosti v případech, kdy statutární orgán není schopen nebo ochoten jednat.

Případy, kdy lze podat derivativní žalobu i bez oznámení záměru statutárnímu orgánu

V uvedeném projednávaném případu Nejvyšší soud hodnotil s ohledem na specifické okolnosti i zajímavou otázku, kdy není nezbytné před podáním derivativní žaloby oznamovat statutárnímu orgánu záměr o podání takové žaloby.

Jde především o situaci, kdy již dopředu statutární orgán společnosti dá jasně najevo, že žalobu proti vylučovanému společníkovi nepodá. V projednávaném případě byla tato skutečnost ještě umocněna tím, že většinu členů statuárního orgánu společnosti tvořily shodné osoby jako statutární orgán společníka, který pojal záměr podat derivativní žalobu. O záměru podat žalobu by tak informovali v zásadě sami sebe.

Praktické dopady rozhodnutí

Rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje, že společník může převzít iniciativu v případech, kdy statutární orgán společnosti nejedná, a to včetně učinění výzvy podle § 204 odst. 1 z. o. k. Tato možnost je klíčová pro zajištění ochrany práv společnosti a pro předcházení situacím, kdy by nečinnost statutárního orgánu mohla vést k neodůvodněné nevymahatelnosti práv společnosti.

Závěrem lze konstatovat, že rozhodnutí Nejvyššího soudu poskytuje významné vodítko pro praxi v oblasti korporačního práva. Společníci by si měli být vědomi svého práva jednat za společnost v případě nečinnosti statutárního orgánu a dbát na splnění všech zákonných podmínek, aby jejich kroky byly procesně i věcně správné.

Máte pocit, že jeden ze společníků ve Vaší společnosti opakovaně porušuje své povinnosti, a nevíte, jak situaci řešit? Zákon Vám dává možnost jednat – i tehdy, když statutární orgán zůstává nečinný. Neváhejte se nám ozvat – zajistíme, že Váš postup bude v souladu se zákonem a procesně neprůstřelný. S námi máte jistotu, že práva Vaší společnosti zůstanou chráněna a celý proces proběhne hladce.