Přeskočit na obsah
advokátní kancelář

Může mít otálení s vymáháním pohledávky dopad na výši úroků z prodlení?

Mgr. Marek Hučík
Publikováno:Aktualizováno:

Otálení s vymáháním pohledávky může připravit věřitele o část úroků z prodlení, pokud bez rozumného důvodu nechá příslušenství narůst na úroveň jistiny. Nejvyšší soud potvrdil, že pravidlo chrání dlužníka i u úroků z prodlení, nikoli jen u běžných úroků. Článek vysvětluje, co soud považuje za otálení, jaké důvody mohou být omluvitelné a proč se vyplatí dluh vymáhat včas.

Právníci ARROWS diskutují strategii vymáhání pohledávek a dopady na úroky z prodlení.

Shrnutí v bodech

  • Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s vymáháním dluhu tak, že úroky dosáhnou výše jistiny, ztrácí právo na další úroky. Ode dne podání žaloby mu úroky znovu náleží.
  • Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2716/2023 potvrdil, že toto pravidlo ultra duplum platí i pro úroky z prodlení, nejen pro úroky z půjček a úvěrů.
  • Otálením je situace, kdy věřitel splatnou pohledávku neuplatní nebo nesplatnou nezesplatní, přestože k tomu má právní možnost.
  • Rozumným důvodem může být ujišťování dlužníka o brzkém zaplacení nebo podložené očekávání, že dlužník zaplatí později. Nedostatek peněz na soudní poplatek jím není.
  • V posuzovaném případě podala věřitelka žalobu až po třech letech, bez předchozí výzvy a ve chvíli, kdy hrozilo promlčení, a přišla tak o úroky převyšující jistinu.

Řešíte podobnou situaci?

Skutkové okolnosti případu

Žalobkyně uzavřela 1. 5. 2018 se žalovanou smlouvu o podnájmu bytu sloužícího k podnikání, ve které si strany sjednaly úrok z prodlení 0,25 % denně. Žalovaná podnájemné od počátku řádně neplatila. Žalobkyně podala (až) dne 1. 5. 2021 žalobu na zaplacení částky 262.559,60 Kč s příslušenstvím, včetně smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně od 2. 5. 2018 do zaplacení. Žalobu tedy žalobkyně podala těsně před koncem promlčecí lhůty. Je třeba rovněž uvést, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby nijak nevyzývala k zaplacení dluhu.

Právní posouzení prvostupňového a odvolacího soudu

Prvostupňový soud přiznal žalobkyni tvrzený nárok včetně úroků z prodlení v plné výši dle žaloby, tedy úroky z prodlení v celkové výši převyšující 700.000,- Kč. Vyšel z názoru, že na úroky z prodlení se nemůže vztahovat ustanovení § 1805 odst. 2 občanského zákoníku, když to v zákoně není výslovně uvedeno. Podle prvostupňového soudu tak má žalobkyně nárok i na úroky z prodlení převyšující samotnou jistinu pohledávky.

Odvolací soud tento rozsudek soudu prvního stupně částečně změnil tak, že žalobu zamítl co do úroku z prodlení převyšujícího samotnou jistinu pohledávky. Soud se neztotožnil se závěrem prvostupňového soudu a poukázal právě na ustanovení § 1805 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním svého práva, pozbývá právo požadovat další úroky v rozsahu přesahujícím jistinu. A to i úroků z prodlení. Odvolací soud konstatoval, že žalobkyně podala žalobu až po třech letech od vzniku prodlení, a to bez dostatečně rozumného důvodu.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.

Nejvyšší soud nejprve ve vztahu ke staré právní úpravě připomněl, že „ustanovení § 1805 odst. 2 o. z. nemělo v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 (tj. v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) obdoby. Dřívější judikatura dovozovala, že na nepřiměřenost příslušenství nelze usuzovat z jeho celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení. Smluvní strana se nemohla bránit splnění povinnosti zaplatit kapitalizovaný úrok z prodlení poukazem na dobré mravy, jestliže mohla zabránit růstu celkové výše tím, že by svou povinnost, kterou nesplnila řádně a včas, splnila alespoň v co nejkratší (přiměřené) době.“

Nová právní úprava však vychází z právní zásady „ultra duplum“ (nebo také ne ultra alterum tantum), která má svůj původ již v právu římském. Jejím smyslem je ochrana dlužníka a motivace věřitele k tomu, aby při uplatnění své pohledávky nepostupoval liknavě, a nedal tak vzniknout úrokům, které v konečném důsledku dlužníka zatíží více než jistina samotná.

Nejvyšší soud své rozhodnutí opřel mimo jiné o uvedenou právní zásadu „ultra duplum“. Nadto rozvedl, že formulace zákona, resp. § 1805 odst. 2 občanského zákoníku, je velmi obecná. Toto ustanovení dle Nejvyššího soudu nelze omezit pouze na běžné úroky z půjček či úvěrů. Svůj závěr Nejvyšší soud opírá i o skutečnost, že v ustanovení § 1970 občanského zákoníku, který upravuje úroky z prodlení, není ustanovení § 1805 odst. 2 občanského zákoníku výslovně nijak vyloučeno či omezeno. Pokud by zákonodárce chtěl toto omezení výslovně stanovit, udělal by to dle Nejvyššího soudu jasnějším a konkrétnějším způsobem.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že ustanovení § 1805 odst. 2 občanského zákoníku se vztahuje i na úroky z prodlení, a dovolání žalobkyně zamítl. Toto ustanovení chrání dlužníka před nepřiměřeným a nadměrným nárůstem mimo jiné úroků z prodlení kvůli nečinnosti věřitele, který bez rozumného důvodu otálí s uplatňováním pohledávky.

Rozumný důvod a otálení s uplatněním pohledávky

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí rovněž popsal příklady, ve kterých lze zpravidla spatřovat rozumný důvod pro neuplatnění pohledávky, a rovněž situace, kdy zpravidla půjde o otálení: „O otálení půjde obecně tehdy, kdy věřitel nebude svou pohledávku vymáhat, přestože k tomu bude mít právní možnost; zejména za situace, kdy neuplatní již splatnou pohledávku, či kdy pohledávku dosud nesplatnou nezesplatní (především pro neplnění povinností dlužníkem), ačkoliv je k tomu již oprávněn. Rozumný důvod pak bude představovat příkladmo ujišťování dlužníka o brzkém splnění závazku, či situace, kdy věřitel bude v důvodném a podloženém očekávání, že dlužník bude schopen svůj dluh splnit později.“

Závěrem je třeba poukázat na to, že Nejvyšší soud bez jakékoliv kritiky přijal závěr odvolacího soudu, že finanční důvody žalobkyně nejsou rozumným důvodem pro otálení s vymáháním pohledávky. Naopak nepříznivá finanční situace žalobkyně měla žalobkyni vést k urychlenému vymáhání pohledávky. Tím spíše, že se její situace nezměnila ani do podání žaloby, když žádala o osvobození od soudních poplatků. 

Nejčastější otázky k otálení s vymáháním pohledávky

1. Co Nejvyšší soud považuje za otálení s vymáháním pohledávky?

Situaci, kdy věřitel pohledávku nevymáhá, přestože k tomu má právní možnost. Typicky neuplatní už splatnou pohledávku, nebo dosud nesplatnou pohledávku nezesplatní, i když je k tomu oprávněn, například proto, že dlužník neplní své povinnosti.

2. Jaký důvod pro odklad vymáhání soud uzná jako rozumný?

Například když dlužník věřitele ujišťuje, že dluh brzy zaplatí, nebo když věřitel důvodně a podloženě očekává, že dlužník bude schopen dluh splnit později. Nedostatek peněz na soudní poplatek naopak rozumným důvodem není, věřitele by měl spíš vést k rychlejšímu vymáhání.

3. Jak dlouho musí věřitel otálet, aby o úroky přišel?

Pevnou lhůtu zákon nestanoví a soud vždy posuzuje okolnosti konkrétního případu. V řešené věci věřitelka podala žalobu až po třech letech, těsně před promlčením, a dlužníka do té doby nevyzvala k zaplacení ani předžalobní výzvou.
ARROWS advokátní kancelář

Dopad rozhodnutí na praxi

Rozhodnutí Nejvyššího soudu přináší významný precedens pro budoucí spory týkající se úroků z prodlení. Pro věřitele je zásadní, aby včas uplatňovali své nároky, jinak riskují, že jim bude odepřeno právo na úroky z prodlení v rozsahu přesahujícím jistinu pohledávky.

Tímto rozhodnutím se otevírá prostor pro širší aplikaci pravidla "ultra duplum" v české právní praxi, čímž se zvýší tlak na efektivní a rychlé vymáhání pohledávek ze strany věřitelů.

Podívejte se na náš webinář a zjistěte, jak efektivně postupovat při vymáhání pohledávek. Získejte praktické rady a osvědčené strategie pro úspěšné řešení této oblasti.

Nejčastější otázky k úrokům z prodlení a pravidlu ultra duplum

1. Platí omezení úroků výší jistiny i pro úroky z prodlení?

Ano. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2716/2023 dovodil, že pravidlo ultra duplum podle § 1805 odst. 2 občanského zákoníku dopadá nejen na smluvní úroky z půjček a úvěrů, ale i na úroky z prodlení. Jeho smyslem je chránit dlužníka před nárůstem úroků způsobeným liknavostí věřitele.

2. O jaké úroky věřitel při otálení přijde?

O úroky za období od chvíle, kdy jejich výše dosáhla výše jistiny, až do podání žaloby. Ode dne, kdy věřitel uplatní právo u soudu, mu další úroky opět náleží, takže soud přizná úroky do výše jistiny a k tomu úroky běžící od podání žaloby.

3. Přijde věřitel kvůli otálení i o samotný dluh?

Ne. Pravidlo ultra duplum se týká jen úroků, jistina i úroky do její výše věřiteli zůstávají. Dlouhé otálení ale samostatně zvyšuje riziko, že pohledávka nebo její část bude promlčena a dlužník se promlčení dovolá.

4. Jaký úrok z prodlení platí, když si ho strany ve smlouvě nesjednaly?

Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením a pokud si strany jinou výši neujednaly, považuje se tato zákonná výše za ujednanou (§ 1970 občanského zákoníku). Dlužník přitom úrok neplatí, pokud za prodlení neodpovídá.

5. Může věřitel vedle úroků z prodlení požadovat i náhradu škody?

Jen tehdy, pokud škoda vzniklá nesplněním peněžitého dluhu není kryta úroky z prodlení (§ 1971 občanského zákoníku). Věřitel tedy musí prokázat, že mu vznikla škoda přesahující úroky, které mu dlužník za prodlení platí.

6. Platí dlužník úroky z prodlení i při splácení podle splátkového kalendáře?

Jen pokud se na tom strany výslovně dohodly. Jestliže se věřitel s dlužníkem dohodne, že už splatný dluh bude splácet ve splátkách, musí do dohody výslovně zahrnout i placení úroků z prodlení (§ 1973 občanského zákoníku), jinak na ně nárok nemá.

Další kroky

Každá situace je jiná a správný postup záleží na detailech. Napište nám, co řešíte – specialista ARROWS se Vám ozve do 24 hodin, posoudí Vaši situaci a navrhne další postup.

Autor článku:

Mgr. Marek Hučík
Mgr. Marek Hučík

Advokát, partner

Mgr. Marek Hučík zastává v ARROWS pozici vedoucího pražské pobočky, kde se stará o její efektivní řízení a bezproblémový chod. Jako zkušený advokát se specializuje na právo nemovitostí, obchodní smlouvy a problematiku AML (Anti-Money Laundering). Pomáhá firmám také s licencemi a dohledem České národní banky, s platebním stykem a s regulací investičních fondů. Pro regulované obory staví compliance procesy tak, aby obstály při kontrole. Významnou část jeho praxe tvoří také rodinné fondy, svěřenské fondy a nadace a mezigenerační nástupnictví. Majitelům firem a rodinám pomáhá nastavit struktury, které chrání majetek, zajišťují jeho dlouhodobou správu a umožňují bezpečné předání další generaci.

Upozornění:

Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 350.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (konzultace@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Řešíte podobnou situaci?

Ozveme se do 24 hodin.

Případu se bude věnovat:Mgr. Marek Hučíkadvokát, partner

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.