Může opomenutý spoluvlastník požadovat vydání bezdůvodného obohacení i po uživateli nemovitosti?
Vlastnictví nemovitosti ve spoluvlastnictví přináší určitá specifika, zejména pokud jde o nakládání s nemovitostí a souhlas spoluvlastníků při jejím užívání. Často se stává, že jeden ze spoluvlastníků přenechá nemovitost do užívání třetí osobě bez souhlasu ostatních spoluvlastníků. V takových případech může dojít k situaci, kdy tzv. opomenutý spoluvlastník ztratí možnost využívat nemovitost a tím i část majetkového prospěchu, který mu náleží. Jaká práva však má tento opomenutý spoluvlastník?

Užití bez souhlasu spoluvlastníka a bezdůvodné obohacení
V praxi může ovšem nastat i situace, že spoluvlastník nemovitosti bez potřebného souhlasu ostatních spoluvlastníků poskytne nemovitost k užívání třetí osobě. Je spoluvlastník, který nedal souhlas s užíváním nemovitosti třetí osobou, oprávněn uplatnit právo na náhradu i po této třetí osobě?
Dobrá víra uživatele a její vliv
Klíčovým prvkem při určování, zda opomenutý spoluvlastník může požadovat bezdůvodné obohacení nejen po ostatních spoluvlastnících, ale i po uživateli nemovitosti, je otázka dobré víry tohoto uživatele. Pokud uživatel nemovitosti jednal v dobré víře, že osoba, která mu nemovitost přenechala, měla k tomu oprávnění a souhlas ostatních spoluvlastníků, je právně chráněn. V takovém případě se opomenutý spoluvlastník může domáhat náhrady pouze po druhém spoluvlastníkovi, který neoprávněně disponoval s celou nemovitostí.
Pokud však uživatel věděl nebo měl vědět, že spoluvlastník nemá právo přenechat nemovitost k užívání bez souhlasu ostatních spoluvlastníků, nese i on odpovědnost za bezdůvodné obohacení a může být opomenutým spoluvlastníkem přímo žalován (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 28 Cdo 1519/2021).
Judikatura a právní ochrana spoluvlastníků za účinnosti starého občanského zákoníku
Je třeba upozornit, že rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky se v minulosti za účinnosti starého občanského zákoníku stavěla k jinému závěru, a to takovému, že odpovědnost za bezdůvodné obohacení nesl pouze spoluvlastník, který neoprávněně přenechal nemovitost třetí osobě k užívání. Třetí osoba nenesla žádnou odpovědnost.
Závěr
Opomenutý spoluvlastník má podle současné právní úpravy a rozhodovací praxe Nejvyššího soudu možnost domáhat se vydání bezdůvodného obohacení nejen od spoluvlastníka, který neoprávněně přenechal nemovitost k užívání třetí osobě, ale také přímo od této osoby, pokud nebyla v dobré víře. Tento přístup posiluje ochranu spoluvlastníků a zajišťuje, že nikdo nebude profitovat na úkor vlastníků nemovitosti bez spravedlivého důvodu.
Potřebujete odborně poradit v otázkách souvisejících se spoluvlastnictvím? Vlastníte např. nemovitost ve spoluvlastnictví a chcete toto spoluvlastnictví ukončit a vypořádat? Neváhejte se na nás obrátit.
Autor článku:
Upozornění:
Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2024. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (konzultace@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.
