Jednou z donedávna nevyřešených otázek práva bylo, zda si strany mohou v rámci smluvní autonomie sjednat delší promlčecí lhůtu u nároků na vydání bezdůvodného obohacení. Tato otázka se dostala do popředí v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 12. 2023, sp. zn. 32 Cdo 2444/2023, který se zabýval výkladem § 630 občanského zákoníku, jenž upravuje možnost smluvního prodloužení nebo zkrácení promlčecí lhůty.
Promlčecí lhůty slouží k ochraně právní jistoty a práv dlužníků. Podle § 629 o. z. se právo promlčí uplynutím lhůty v délce tří let ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.
Ustanovení § 630 o. z. však stranám umožňuje sjednat si delší nebo kratší promlčecí lhůtu, pokud takové ujednání není v neprospěch „slabší strany“ a neodporuje dobrým mravům či veřejnému pořádku. Rovněž není možné zkrátit promlčecí lhůtu u práv vzniklých z úmyslného porušení povinnosti nebo v případech týkajících se újmy na zdraví, svobodě či životě.
Dosavadní odborná literatura se rozcházela ve výkladu, zda lze v rámci smluvní autonomie sjednat delší promlčecí lhůtu u závazků, které vznikají mimo smlouvu, jako je například právě závazek z bezdůvodného obohacení.
Některé zdroje tvrdily, že možnost prodloužit promlčecí lhůtu se na bezdůvodné obohacení nevztahuje a je omezena pouze na smluvní závazky, jelikož bezdůvodné obohacení vzniká bez ohledu na vůli stran a právo na jeho vydání se stává splatným bez ohledu na vědomost oprávněného o jeho vzniku. Tento přístup byl motivován snahou chránit dlužníka a zajistit právní jistotu (srov. např. SVOBODA, K. In: ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I (§ 1 až 654). 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2020, § 630, marg. č. 2).
Ve shora rubrikované věci, kterou rozhodoval Nejvyšší soud, se odvolací soud přiklonil právě k tomuto závěru o omezení možnosti sjednat prodloužení promlčecí lhůty jen na smluvní vztahy.
Další zdroje zastávají názor opačný, tedy že sjednání kratší či delší promlčecí lhůty je zásadně přípustné u všech promlčovaných práv, a to bez ohledu na právní důvod jejich vzniku (zda vyplývají z právního jednání, deliktu, jiné právní skutečnosti či přímo ze zákona). Podle těchto zdrojů je přitom vyloučeno toliko zkrácení promlčecích lhůt u práv vypočtených v § 630 odst. 2 věta druhá o. z. (srov. BRIM, L. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, § 630, marg. č. 24).
Nejvyšší soud ve svém shora rubrikovaném rozhodnutí rozetnul různorodé výklady a přiklonil se k argumentaci potvrzující možnost prodloužení promlčecí lhůty i u bezdůvodného obohacení. Nejvyšší soud argumentoval tím, že zákon nikde výslovně nezakazuje smluvní prodloužení promlčecí lhůty u bezdůvodného obohacení a že taková možnost je v souladu se zásadami smluvní autonomie a dispozitivnosti občanského práva.
Nejvyšší soud rovněž upozornil, že promlčecí lhůtu u závazků z bezdůvodného obohacení je možné rovněž i zkrátit. Ať už je promlčecí lhůta dohodou zkracována či prodlužována, je třeba přihlížet k zákonným limitům zkrácení promlčecí lhůty (min. 1 rok) a prodloužení promlčecí lhůty (max. 15 let).
Rozhodnutí Nejvyššího soudu přináší větší právní jistotu a vyjasňuje, že strany si mohou sjednat delší promlčecí lhůtu i u nároků na vydání bezdůvodného obohacení. Tato možnost je v souladu se zásadami autonomie vůle a smluvní volnosti, která je v moderním občanském právu považována za jeden z klíčových principů.
Rozhodnutí tak otevírá dveře podnikatelům a dalším subjektům, aby lépe upravili své závazkové vztahy, aniž by se omezovali pouze na smluvní vztahy. V každém případě však musí být dodrženy zákonné limity týkající se délky promlčecí lhůty a ochrany slabších stran.
Když nám na sebe necháte kontakt, heslo Vám rádi zašleme. K celé databází mají přístup zdarma i naši klienti a je stejné jako heslo k naší veřejné Wi-Fi v zasedacích místnostech.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D
advokát, partner
Podělte se s námi prosím o: