Nelegální práce cizinců v roce 2021

Aktualizace 20. 7. 2021

V současné době probíhá rozsáhlá kontrolní akce ze strany Státního úřadu inspekce práce, která by dle sdělení MPSV měla trvat několik měsíců (od července 2021 dále). Doporučujeme se proto na případnou kontrolu dobře připravit a to nejen tím, že si dobře přečtete tento článek. Jednou z oblastí, na které se současné hromadné kontroly zaměřují, je také nelegální zaměstnávání cizinců. Již v prvním týdnu při kontrolách inspektoři odhalili 18 nelegálních pracovníků.

Když lidé chybí a inspekce zpřísňuje tresty

Výše uvedené je bohužel realita nejen roku 2021, ale i roku předchozího. V praxi však existují postupy, které pomohou podnikatelům přečkat i velmi nepříjemnou kontrolu z inspektorátu práce zaměřenou na nelegální zaměstnávání (nejen cizinců) a minimalizovat rizika. Článek pak pojednává také o možnostech obrany proti uložené pokutě, která je často uložena až v řádech milionů korun.

Více se dočtete v následujících řádcích.

Jak řešit nedostatek pracovní síly?

Současná situace na trhu práce chtě nechtě nutí podnikatele, aby v rámci chybějících kapacit využívaly externí pracovní sílu. První zcela legitimní možností je pomoc agentury práce. Druhou možností (také zcela legitimní) je využití sub-dodavatele.

Zatímco první výše naznačená možnost je v praxi bezproblémová (pokud si ověříte, že se skutečně jedná o agenturu práce s řádnou licencí), druhá varianta působí velmi kontroverzně a přináší nepříjemné důsledky.

Outsourcing a (Bermudský) trojúhelník

Při akutním nedostatku pracovní síly firmy postupují zpravidla tak, že část výroby nebo určitý segment činností vyčlení a zadají externímu dodavateli, který se tak ve vztahu ke konečnému klientu stává jejich sub-dodavatelem.

Mezi výrobní firmou (Odběratel) a sub-dodavatelem je zpravidla uzavřena rámcová smlouva o dílo jejímž předmětem je provedení/provádění určitých prací (např. zabalení XY tisíc kusů polotovarů, nebo kontrola kvality XY výrobků apod.).

Až doposud je vše zcela v pořádku, ale...

Kdyby výše uvedený sub-dodavatel plnil uzavřenou smlouvu o dílo za pomoci svých vlastních zaměstnanců, které má také řádně přihlášeny na PSSZ/OSSZ, žádný problém by neexistoval.

Bohužel ale velmi často dochází k tomu, že sub-dodavatel žádné vlastní zaměstnance nemá (nebo má pouze administrativní aparát) a smlouvu o dílo plní za pomoci dalšího sub-dodavatele. Máme tu tak Sub-dodavatele 1 a Sub-dodavatele 2, kteří tvoří  s Dodavatelem následující trojúhelník:

                   Odběratel

Sub-dodavatel 1     Sub-dodavatel 2

A teď se dostáváme k jádru problému. Sub-dodavatel 2 je totiž zpravidla prázdná schránka bez zaměstnanců, kde jako jednatel a společník s vkladem 1,- Kč vystupuje občan země mimo EU, kdy tato společnost slouží pouze jako mezistupeň při převádění peněz (peněz Odběratele za provedené dílo) bůh ví kam.

A jak vypadá kontrola OIP?

V případě, kdy kontrola zachytí v provozu několik desítek cizinců zpravidla z Ukrajiny, vypadají reakce nějak takto:

Odběratel: nejedná se o naše zaměstnance, jsou to lidé Sub-dodavatele 1

Sub-dodavatel 1: nejedná se o naše zaměstnance, jsou to lidé Sub-dodavatele 2

Sub-dodavatel 2: nereaguje, nekomunikuje, nic nepotvrdí

Při kontrole veřejných databází se pak zjistí, že dotčení cizinci nemají žádná povolení, nebo mají povolení, ale úplně k jiným firmám na úplně jiné profese.

Kontrolní orgány tak následně vyhodnocují, koho postihnout, přičemž mají na paměti, že Sub-dodavatel 2 je prázdná schránka u níž se postih nepochybně mine účinkem.

Jelikož bylo ale při kontrole zjištěno, že dotčení lidé (zpravidla cizinci z Ukrajiny) pracovali na pracovišti Odběratele, na strojích a s nářadím Odběratele a práci jim organizoval/výsledky kontroloval vedoucí zaměstnanec Odběratele, jsou znaky závislé práce (srov. § 2 zákoníku práce) naplněny zpravidla na straně chudáka Odběratele.

Odběratel se pak často marně brání námitkami vůči protkolu o kontrole a v následném přestupkovém řízení, neboť Sub-dodavatel 2 a často ani Sub-dodavatel 1 mu nijak nepomohou, spíše ho tzv. hodí pod vlak. Oni si své vyinkasovali a jdou plynule dál (lidí je přeci nedostatek a zájem bude obrovský).

Jak z toho ven?

Za této situace nelze nevnímat, že podnikatelé podstupují nemalá rizika. Pokud si ale uvědomíme, že každé pozastavení výroby je zpravidla stojí několik stovek tisíc korun denně, nelze se divit vůbec ničemu.

Pokud však podnikatelé chtějí docílit toho, aby jim tzv. nezůstal v ruce Černý Petr, je vhodné přijmout adekvátní opatření.

Zejména by měli odběratelé při každé nové spolupráci od sub-dodavatele vyžadovat určité záruky. Mezi tyto záruky lze zařadit třeba písemné prohlášení sub-dodavatele, že vyjmenovaní cizinci, kteří působí na pracovišti Odběratele, zde plní úkoly zadané sub-dodavatelem dle uzavřené smlouvy o dílo + jmenný seznam těchto cizinců (bude nutno jej pravidelně aktualizovat). Dále je pak vhodné, aby se sub-dodavatel smluvně zavázal, že bude při činnosti pro Odběratele dodržovat zákon o zaměstnanosti (zákaz nelegální práce) a zákon o pobytu cizinců (zákaz nelegálního pobytu na území ČR) a pokud tak neučiní, bude povinen k náhradě škody.

Výše nastíněné postupy pomohou případná rizika minimalizovat. Pokud však chcete mít 100% jistotu, je nutné hledat prověřené sub-dodavatele, kteří využívají svoje vlastní pracovní kapacity a nesahají po levné pracovní síle ze zemí mimo EU.

Smluvní dokumentaci a přijatá opatření je vhodné konzultovat se zkušeným právním zástupcem, neboť si v závěru připomeňme, že horní hranice pokuty za nelegální zaměstnávání je 10.000.000,- Kč.

Mohlo by Vás zajímat:

• Jak postupovat v případě kontroly inspekce práce (videozáznam)