Soud dal za pravdu naší právní argumentaci, obsažené v podané správní žalobě, a zrušil rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu, kterým bylo rozhodnuto o zkrácení dotace o 100 % z důvodu nedodržení termínu ukončení projektu.
Napadeným rozhodnutím bylo stanoveno nevyplacení dotace ve výši téměř dva miliony korun z důvodu tvrzeného získání kolaudačního souhlasu klientem zhruba měsíc a půl po datu ukončení projektu, stanoveného v rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Vzhledem k tomu, že účel dotace byl klientem beze zbytku naplněn a nedošlo (ani dojít nemohlo) k žádným negativním důsledkům pro poskytovatele dotace či souhrnný rozpočet Evropské unie, namítali jsme opakovaně mj. rozpor udělené sankce s ústavní zásadou proporcionality zásahu veřejné moci do subjektivních veřejných práv.
Soud nyní přisvědčil našemu právnímu názoru, že neproporcionalita stanovené výše krácení dotace vyplývá přímo ze způsobu, kterým byla tato míra zkrácení stanovena. V tomto případě se jednalo o projekt spočívající v zateplení průmyslové budovy, a poskytovatelem dotace tak bylo stanoveno procentní rozmezí ve formě tabulky, podle které měly být kráceny způsobilé výdaje projektu v návaznosti na míru nesplnění cílové hodnoty stanoveného indikátoru.
Na základě uvedené tabulky by pak např. za situace, kdy by klient splnil cílovou hodnotu indikátoru (zrekonstruování 1.156 m2) ze 40 až 60 %, došlo podle předmětné tabulky ke snížení způsobilých výdajů ve výši padesáti procent.
Sám soud pak označil naši právní argumentaci za trefnou, neboť jsme poukázali na skutečnost, že stanovená cílová hodnota (1.156 m2) neroste v čase, ale celá přiroste až v momentě kolaudace. Když tedy klient nedodal ve stanoveném termínu kolaudační souhlas, a dodal ho až o zhruba měsíc a půl později, došlo podle tabulky vždy ke krácení dotace ze sta procent. V teoretické rovině by pak ke krácení dotace ze sta procent došlo dokonce i v případě, že by klient dodal kolaudační souhlas, který byl vydán byť i o jeden jediný den později, než byl stanovený termín.
Soud se zcela ztotožnil s naším právním závěrem, že takový mechanismus stanovení výše krácení dotace je ve svém důsledku nefunkční a nereflektuje princip proporcionality, který musí být dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vždy zohledněn.
Soud tak v závěru rozhodl o důvodnosti naší žalobní námitky a rozhodnutí o zkrácení dotace pro nezákonnost v návaznosti na naši žalobu zrušil. Soud zároveň uložil správnímu orgánu povinnost v dalším řízení vycházet z principu přiměřenosti, a proporcionálnost výše krácení dotace také přesvědčivě odůvodnit.
Čtěte také: