Ochrana zadavatele

Co je to mimořádně nízká nabídková cena?

Hlavním cílem tohoto institutu je ochrana zadavatelů, který je chrání před nabídkami s nereálnou nabídkovou cenou, za kterou by dodavatel nebyl schopen zakázku řádně realizovat, což by mohlo vést k nedokončení zakázky, snížení kvality nebo následnému navyšování ceny.

V jakých druzích zadávacích řízení lze institut mimořádně nízké nabídkové ceny uplatnit?

Institut mimořádně nízké nabídkové ceny je primárně upravený v § 113 ZZVZ, přičemž se uplatňuje především v nadlimitním režimu veřejných zakázek. Nicméně zákon nevylučuje jeho aplikaci i v jiných typech zadávacích řízení. Například ve zjednodušeném podlimitním řízení se ustanovení § 113 ZZVZ standardně nepoužijí, ale zadavatel si může v zadávacích podmínkách vyhradit jejich aplikaci.

Dále zadavateli zůstává ve smyslu § 48 odst. 4 ZZVZ možnost posoudit nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou a v případě, že cena není účastníkem zdůvodněna, může zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučit. Právní úprava § 113 ZZVZ, která se nachází v části zákona, jež upravuje zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu, je speciální a co do své povahy obsahuje přísnější pravidla než obecná právní úprava v § 48 odst. 4 ZZVZ.

Máme tedy obecnou právní úpravu mimořádně nízké nabídkové ceny uvedenou v § 48 odst. 4 ZZVZ a právní úpravu speciální, a to pro veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu a také pro případy, kdy si zadavatel aplikaci této speciální právní úpravy vyhradí, a to dle § 113 ZZVZ.

Kdy a jak zadavatel posuzuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu dle § 113 ZZVZ

Jak již bylo řečeno, mimořádně nízká nabídková cena se vztahuje k předmětu veřejné zakázky. Nabídkové ceny ostatních uchazečů mohou zadavateli napovědět, že se jedná o mimořádně nízkou cenu, nelze je však brát jako neomylný ukazatel, neboť mohou být nadhodnocené, ať už záměrně, nebo nevědomky, a hodnocená cena tak může odpovídat reálné hodnotě, i když nemusí odpovídat zadavatelovým předpokladům.

Při posuzování nabídkové ceny je zadavatel povinen posoudit i jednotlivé náklady, resp. zásadní položky tvořící nabídkovou cenu.

Za posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny však nelze považovat např. pouhé srovnání ocenění některých položek rozpočtu s oceněním od ostatních uchazečů či porovnání nabídkových cen s cenami ostatních účastníků, namísto komplexního posouzení výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Zákon jasně stanovuje, že posouzení nabídkových cen z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel provést ještě před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Rozhodnutí o tom, zda cena předložená některým z účastníků zadávacího řízení spadá do kategorie mimořádně nízkých nabídkových cen a tím představuje reálná popsaná rizika přitom náleží plně do kompetence zadavatele, resp. příslušné hodnotící komise.

Zadavatel může v zadávací dokumentaci či ve výzvě k podání nabídek stanovit cenu či náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu nebo může stanovit způsob, jakým bude mimořádně nízká nabídková cena určena. Zadavatel by měl ale toto oprávnění využít pouze tehdy, když na základě objektivních údajů dospěl k závěru, že dodavatelé nebudou schopni řádně realizovat veřejnou zakázku, pokud daná cena či konkrétní náklady nedosahují stanovené úrovně. Tato možnost zároveň nezbavuje zadavatele povinnosti vyžádat od účastníka zadávacího řízení vysvětlení cen nebo nákladů, které jsou nižší, než jaké byly v zadávací dokumentaci stanoveny.

Nabídkovou cenu nebo náklady však zadavatel může posoudit jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i tehdy, kdy v zadávací dokumentaci či ve výzvě k podání nabídek takto mimořádně nízkou nabídkovou cenu nestanoví či neurčí alespoň jeho způsob jejího určení.

Pokud tedy zadavatel dojde ke zjištění, že nabídková cena či náklady představují mimořádně nízkou nabídkovou cenu, musí požádat účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení takové mimořádně nízké nabídkové ceny. Z této žádosti pak musí jasně vyplývat, jaké informace z předložené nabídkové ceny vnímá zadavatel jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu a (je-li to možné) musí taktéž zadavatel uvést, jakými podklady má uchazeč výši nabídkové ceny či nákladů doložit.

Dále musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení dle § 113 odst. 4 ZZVZ potvrdil, že:

• při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

• že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Pokud účastník zadávacího řízení tyto skutečnosti ve svém zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nepotvrdí, jsou tyto důvodem pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení.

Zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny účastníkem řízení

Účastník zadávacího řízení může odůvodnit mimořádně nízkou nabídkovou cenu zejména za pomocí těchto argumentů uvedených v § 113 odst. 5 ZZVZ:

• ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

• použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

• originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Nejedná se však o úplný a uzavřený výčet a účastníku zadávacího řízení nebrání nic v tom, aby k odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny užil i argumentů jiných. Zároveň, jak již bylo řečeno výše, musí účastník zadávacího řízení v rámci svého zdůvodnění uvést taktéž potvrzení povinností uvedených v § 113 odst. 4 ZZVZ.

Přezkoumání zdůvodnění zadavatelem

Zákon nestanovuje žádné lhůty, do kdy musí účastník zadávacího řízení zdůvodnění zadavateli předložit, zadavatel je však povinen lhůtu stanovit, neboť se jedná o objasnění údajů dle § 46 ZZVZ, a to v souladu se zásadou přiměřenosti dle § 6 ZZVZ.

Není-li zdůvodnění dle zadavatele, resp. komise, úplné, mohou se účastníka zadávacího řízení ve vztahu mimořádně nízké nabídkové ceny dotázat i vícekrát. Po obdržení zdůvodnění je na zadavateli, resp. komisi, aby posoudili, zda je dostatečné a věrohodné. Musí zvážit, zda účastník reálně dokáže za nabízenou cenu zakázku splnit, a to v požadované kvalitě. Zákon uvádí několik příkladů legitimních důvodů, které může účastník řízení k odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny užít, a které jsou stanoveny v § 113 odst. 5 ZZVZ a již o nich byla řeč výše.

Je potřeba ale pamatovat na to, že uvedení pouze těchto obecných frází nestačí a uchazeč musí svá tvrzení podložit také konkrétními údaji. Zadavatel, resp. komise pak buď takto obdržené zdůvodnění od účastníka zadávacího řízení akceptují anebo účastníka zadávacího řízení zadavatel vyloučí. V obou případech musí však zadavatel takové rozhodnutí náležitě odůvodnit!

Kdy musí zadavatel účastníka vyloučit?

Zákon stanovuje v § 113 odst. 6 ZZVZ povinnost vyloučit účastníka v následujících případech:

• pokud z jeho zdůvodnění vyplývá, že mimořádně nízká nabídková cena je důsledkem porušování právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv;

• pokud je cena mimořádně nízká kvůli neoprávněné veřejné podpoře a dodavatel nedokáže prokázat, že byla poskytnuta v souladu s předpisy EU – v takovém případě má také zadavatel povinnost o této skutečnosti informovat Evropskou komisi;

• pokud zdůvodnění neobsahuje povinné potvrzení o dodržování zákonů a absenci nepovolené podpory dle § 113 odst. 4 ZZVZ.

Vyjma těchto důvodů, kdy zadavatel musí účastníka ze zadávacího řízení vyloučit může zadavatel účastníka zadávacího řízení fakultativně vyloučit na základě § 48 odst. 4 ZZVZ, o kterém bude blíže řeč níže.

Vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 48 odst. 4 ZZVZ

Účastníka zadávacího řízení lze vyloučit dle § 48 odst. 4 ZZVZ, a to tehdy, pokud se neuplatní speciální právní úprava upravená v § 113 ZZVZ. Máme-li tedy např. zjednodušení podlimitní řízení a nevyhradil-li si zadavatel v rámci zadávací dokumentace aplikaci speciálního ustanovení (§ 113 ZZVZ), postupuje ve vztahu k mimořádně nízké nabídkové ceně dle § 48 odst. 4 ZZVZ.

Toto ustanovení na rozdíl od § 113 ZZVZ zadavateli nestanovuje povinnost mimořádně nízkou nabídkovou cenu zkoumat. Má-li však zadavatel podezření, že se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, může písemně účastníka zadávacího řízení vyzvat, aby tuto mimořádně nízkou nabídkovou cenu zdůvodnil, a to i opakovaně. I zde pak platí, že zadavatel musí v žádosti specifikovat, v čem konkrétně spatřuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu a jakým způsobem vyžaduje její objasnění, resp. za pomoci jakých dokladů.

Zadavatel, obdobně jako v případě právní úpravy mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 ZZVZ u nadlimitních veřejných zakázek, sám takové zdůvodnění pak akceptuje či nikoliv. Následné vyloučení účastníka podle § 48 odst. 4 ZZVZ v případě, kdy zadavatel jeho zdůvodnění neakceptuje je přitom možností zadavatele, a nikoliv jeho povinností, na rozdíl od důvodů, které jsou uvedeny v § 113 odst. 6 ZZVZ. I zde je však v případě přistoupení zadavatele k vyloučení účastníka nutné toto vyloučení náležitě odůvodnit.

Závěr

Mimořádně nízká nabídková cena může na první pohled působit výhodně, ale často s sebou nese značná rizika. Zadavatel má nejen právo, ale v některých případech i povinnost takové nabídky posoudit, aby předešel problémům s plněním zakázky, nedodržením kvality nebo navýšením ceny. Správně nastavený postup a důsledné vyhodnocení nabídek jsou klíčem k transparentnímu a bezpečnému zadávacímu řízení.

Pokud si nejste jistí, jak mimořádně nízkou cenu vyhodnotit, obraťte se na nás. Pomůžeme vám nastavit jasná pravidla, zpracujeme potřebnou dokumentaci a podpoříme vás při komunikaci s účastníky zadávacího řízení. Získáte jistotu, že vaše rozhodnutí obstojí jak po právní, tak po praktické stránce. Kontaktujte nás a ochraňte svou veřejnou zakázku už od prvního kroku.