Odpad nebo vedlejší produkt? - (skrytý) potenciál zbytků z výrobní činnosti

Otázku, jak naložit s přebytečným materiálem ze stavební, resp. výrobní činnosti, musí vyřešit každý investor. Může jít o přebytečné výkopové zeminy, nebo třeba o odřezky a piliny z masivního dřeva. Z pohledu oběhového hospodářství, které je zohledněno v řadě strategických dokumentů na úrovni EU i ČR, je žádoucí, aby hodnota dále využitelného materiálu byla maximálně využita.

(na fotografii kolegové z hradeckého týmu advokátní kanceláře ARROWS)

Z hlediska právní úpravy je však zásadní správné zařazení přebytečného materiálu. Pokud jde o neškodný materiál, který neohrožuje životní prostředí ani lidské zdraví, pak je na místě řešit možnost jej řadit jako vedlejší produkt a v tomto režimu jej dále využívat. Přípravě záměru s vedlejším produktem je třeba věnovat pozornost již v samotném počátku. Bez tohoto zohlednění hrozí nesplnění zákonných kritérií, resp. nutnost nakládat s přebytečným materiálem jako s odpadem se všemi zákonnými povinnostmi.

Podle zákonné úpravy (zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech) platí, že odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Přitom se Má se za to, že osoba má úmysl zbavit se movité věci, pokud tuto věc není možné používat k původnímu účelu. Osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže a) ji nepoužívá nebo ji není možné používat k původnímu účelu a tato věc současně ohrožuje životní prostředí, b) byla vyřazena nebo stažena na základě jiného právního předpisu, nebo c) vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem nebyla výroba nebo získání této věci, ale není vedlejším produktem.  V pochybnostech, zda je movitá věc odpadem, rozhoduje krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo osoby, která prokáže právní zájem, nebo z moci úřední.

Jako příklad uveďme situaci s přebytečnou zeminou. V rámci jedné investiční akce (např. výstavba kanalizace) vznikne přebytečná zemina. Na stavbě v blízkosti tohoto záměru existuje reálná potřeba využití výkopové zeminy, přitom kvalitativně a z hlediska množství je zemina z prvního záměru vyhovující, takže se jeví jako racionální ji takto zužitkovat. Pokud půjde o zeminu v režimu vedlejšího produktu (viz podmínky dále), další využití je v zásadě možné bez dalších opatření. Pokud se však jedná o odpad, je možné s ním v zásadě nakládat pouze v zařízeních určených pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu.

Co vlastně může být vedlejším produktem?

Vedlejší produkt je označení pro materiály, které vznikají jako nezamýšlený vedlejší výsledek při výrobní činnosti, které současně (byť jsou často považovány za nežádoucí) mohou skrývat skutečný potenciál pro využití v jiných stavebních nebo výrobních procesech. Využívání vedlejších produktů může být ekonomicky, administrativně, ale také ekologicky výhodné.

Režim vedlejších produktů na národní úrovni upravuje zákon o odpadech. Úprava vedlejšího produktu v ustanovení § 8 zákona o odpadech vychází z rámcové směrnice o odpadech [směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění zejm. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851]. V úvahu je třeba vzít také výklad právní úpravy v judikatuře Soudního dvora EU, který je na úseku nakládání s odpady velmi významný, a to jak ve vztahu k pojmu odpad, tak k pojmu vedlejší produkt.

Jaké podmínky musí splnit vedlejší produkty?

Podle zákona o odpadech platí, že movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, není odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud naplní podmínky stanovené zákonem.

První podmínkou je, že tato věc vzniká jako nedílná součást výrobního procesu. To znamená, že je organicky spojena s výrobním postupem. Další podmínkou je, že je zajištěno další využití této věci. To znamená, že v zásadě již při jejím vzniku je naplánováno a zajištěno, jakým způsobem bude dále využita. Existuje zde tedy konkrétní poptávka. Dále je nutné splnění podmínky, že je možné tuto věc využít bez nutnosti dalšího zpracování, které by se odchýlilo od běžné výrobní praxe. V neposlední řadě je nutné, aby využití této věci bylo v souladu s platnými právními předpisy, ať už se jedná o vnitrostátní předpisy (např. na úseku stavebního zákona) nebo předpisy Evropské unie (viz např. přímo použitelné předpisy týkající se chemických látek). Toto využití nesmí mít nepříznivé dopady na životní prostředí ani lidské zdraví.

Musí být také splněna kritéria pro jednotlivé materiály pro posouzení splnění výše uvedených podmínek, pokud jsou tato kritéria stanovena prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. Splnění pak musí být ověřeno vzorkováním, zkoušením nebo jiným stanoveným postupem. Součástí celého procesu je také vypracování odpovídající průvodní dokumentace, která je upravena rozsahem stanoveným příslušným prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. V důvodové zprávě k předmětnému ustanovení Ministerstvo životního prostředí uvádí, že ustanovení o vedlejších produktech je formulováno tak, že pokud nedošlo k ověření kritérií v souladu s prováděcím předpisem, věc nenaplní definici vedlejšího produktu. Průvodní dokumentace má mimo jiné obsahovat údaje o tom, k jakému účelu je možné konkrétní vedlejší produkt využívat (tj. pro jiné účely nepůjde o vedlejší produkt). V případě, že bude vedlejší produkt používán v rozporu s podmínkami svého použití, bude se jednat o odpad.

Specifickým příkladem dřívější konkretizace vedlejšího produktu je asfaltová směs (viz již zrušená vyhláška č. 130/2019 Sb.). Tyto podmínky se podle přechodného ustanovení platné prováděcí vyhlášky k zákonu o odpadech uplatní do 31. prosince 2023.

Potenciál přebytečných stavebních materiálů

Podle § 15 odst. 2 písm. f) zákona o odpadech je nezbytné při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby dodržet postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady tak, aby byla zajištěna nejvyšší možná míra jejich opětovného použití a recyklace.

Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v rámci požadavků na stavební a demoliční odpady mimo jiné vyžaduje při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby oddělené soustřeďování, pokud jde o vybourané stavební materiály, které mohou být dále využity v režimu vedlejšího produktu. Tato povinnost se vztahuje alespoň na zeminy a kamení a znovuzískané asfaltové směsi (viz § 42 ve spojení s přílohou č. 24 bod 2 vyhlášky).

Pro naplnění režimu vedlejšího produktu platí všechny výše uvedené podmínky. Prakticky je kromě požadavků na kvalitu klíčová existence určitého a konkrétního využití, tj. v zásadě předem plánované využití v jiném (stavebním, výrobním) procesu. Právě zajištění tohoto požadavku může být zejm. u zeminy problematické, a to s ohledem na to, že investiční záměry, kde se s ní ve velkém rozsahu nakládá, jsou realizovány s poměrně velkým časovým odstupem od podání žádosti o povolení záměru.

Závěr

Využití potenciálu zbytkových materiálů z výrobní, resp. stavební činnosti jako vedlejších produktů je v kontextu přeměny průmyslu ve směru oběhového hospodářství v podstatě žádoucí. Stejně tak je ale nezbytné zajistit požadavky na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Těmto otázkám je vhodné věnovat pozornost již při přípravě povolovacích procesů ve vztahu ke konkrétním záměrům.

Na článku spolupracovala Vendula Marková.