Odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky ve výpovědní době zaměstnance

Proč sjednat konkurenční doložku

Konkurenční doložka brání potenciálnímu konkurenčnímu střetu zájmů, k němuž by mohlo dojít mezi bývalým zaměstnavatelem a bývalým zaměstnancem. Konkurenční doložkou se rozumí dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jejímž obsahem je smluvní ujednání, které umožňuje bránit zneužití informací, které zaměstnanec nabyl v souvislosti s výkonem zaměstnání u zaměstnavatele. 

Obsahem této dohody je tedy závazek zaměstnance, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by vůči němu měla soutěžní povahu. Na druhé straně je pak závazek zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání za každý měsíc plnění tohoto závazku zaměstnance. 

Konkurenční doložka musí být uzavřena písemně a lze jí uzavřít kdykoli v průběhu trvání pracovního poměru. Z logiky tohoto institutu však doporučujeme s jejím uzavřením příliš neotálet a naopak tuto dohodu uzavřít ještě předtím, než u zaměstnance dojde k získání důvěrných informací zaměstnavatele. V okamžiku, kdy nový zaměstnanec již nabude (pro zaměstnavatele) důvěrné informace, se zaměstnavatel dostává do rizika, že ze strany zaměstnance již nemusí být vůle konkurenční doložku uzavřít – a tedy na maximálně rok po případném skončení pracovního poměru se při výběru nového zaměstnavatele omezit.

Odstoupnení vs. výpověď konkurenční doložky

Zákoník práce umožnuje jak zaměstnavateli, tak i zaměstnanci od uzavřené konkurenční doložky odstoupit. Odstoupit od konkurenční doložky může tudíž jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec, ale jen, jestliže se jedná o důvod k odstoupení, který stanoví zákon nebo jestliže se jedná o důvody pro odstoupení, které si smluvní strany (tj. zaměstnavatel a zaměstnanec) přímo v dohodě dohodli. K důvodům pro odstoupení od konkurenční doložky někdy příště.

Zaměstnanci navíc svědčí i právo konkurenční doložku vypovědět, a to pokud je zaměstnavatel v prodlení s výplatou peněžitého vyrovnání (nebo jeho části) a nevyplatí-li je zaměstnanci za příslušný měsíc ani do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti.

Platným odstoupením se pak závazek stran od počátku ruší.

Do kdy lze od konkurenční doložky odstoupit

Pokud jde o právo od konkurenční doložky odstoupit, pak dle zákoníku práce může zaměstnavatel od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru. Tedy po skončení pracovního poměru odstoupit od konkurenční doložky zaměstnavatel nemůže. Takové odstoupení by bylo neplatné. Na rozdíl od zaměstnance, který má toto právo i po skončení pracovního poměru. Je tedy vyloučena v možnost zrušení konkurenční doložky ze strany zaměstnavatele v době, kdy již zaměstnancův pracovní poměr skončil a kdy by měl pobírat od zaměstnavatele sjednané peněžité vyrovnání. 

Přestože z dikce zákona plyne, že právo zaměstnavatele k odstoupení od konkurenční doložky trvá až do skončení pracovního poměru, tzn. až do posledního dne, kdy je zaměstnanec v práci (tedy například i do posledního dne výpovědní doby zaměstnance), je na místě důkladně zvážit načasování případného odstoupení.

Předně považuji za důležité upozornit na případné možné komplikace a nepříjemnosti s doručením písemného odstoupení zaměstnanci, pokud je tak činěno na poslední chvíli před skončením pracovního poměru zaměstnance. Navíc, k odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky ve výpovědní době se velmi jasně (a negativně) vymezila i soudní judikatura.

Odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky ve výpovědní době zaměstnance

Pracovní právo je postaveno na ochraně zaměstnance, a pokud v jednotlivých ustanoveních zvýhodňuje jednu ze stran pracovního poměru, pak je to vždy zaměstnanec. 

Zaměstnanec, kterému končí pracovní poměr při současném sjednání konkurenční doložky, je při hledání nového uplatnění na trhu práce výrazně omezen a znevýhodněn právě tím, že konkurenční doložku respektuje. 

V naší praxi jsme se setkali s případy, kdy zaměstnavatel během výpovědní doby naznal, že již nemá o konkurenční doložku zájem, neboť nově neshledává zaměstnancem nabyté důvěrné informace za pro jeho podnikání rizikové. Tedy nemá dále zájem na sjednaném závazku zaměstnance, rovněž nechce plnit svůj finanční závazek vůči zaměstnanci. I pokud by v konkurenční doložce tento důvod byl smluvně sjednán pro možnost odstoupení, odstoupení od konkurenční doložky ve výpovědní době zaměstnavatelem sebou nese podstatné riziko neúspěchu takového jednání. 

Výpovědní doba je dobou, která slouží zaměstnanci ke sjednání nového pracovního poměru a pokud zaměstnavatel otálí s podáním odstoupení od konkurenční doložky (v krajním případě až na závěr výpovědní doby),  zaměstnanec již stěží může změnit sjednaný nový pracovní poměr respektující konkurenční doložku, respektive si sjednat urychleně nový pracovní poměr. Nejvyšší soud řešil případy (a Ústavní soud rozhodovací praxi Nejvyššího soudu podpořil), kdy došlo k odstoupení v závěru výpovědní doby. Nejvyšší soud judikovat, že takovéto jednání zaměstnavatele má daleko do právní jistoty účastníka – zaměstnance, když postup zaměstnavatele rovněž shledal za jsoucí v rozporu s dobrými mravy. A tudíž že k platnému odstoupení od konkurenční doložky nedošlo.

Jinými slovy, došlo k upřednostnění ochrany zaměstnance před autonomií vůle účastníků smluvního vztahu.