Placení Bitcoinem (a jinou kryptoměnou) a potenciální rizika s tím spojená

Kryptoměny, včetně Bitcoinu, se stávají populárními metodami platby po celém světě, a to i v České republice. I když některé země již Bitcoin uznávají jako zákonné platidlo, v ČR jsou kryptoměny považovány za digitální aktiva, nikoli za měnu. Přesto čím dál tím více podniků, jako jsou restaurace, hotely či obchody, akceptuje platby v kryptoměnách, reagujíc na rostoucí poptávku po alternativních platebních metodách. Použití kryptoměny jako platebního prostředku s sebou nese i některé daňové povinnosti. Je nezbytné, aby si uživatelé těchto digitálních aktiv byli vědomi těchto pravidel a vyhnuli se potenciálním komplikacím.

Je kryptoMĚNA měna?

Ačkoli může být označení kryptoměna zavádějící, Ministerstvo financí a později shodně Česká národní banka stanovili, že kryptoměny jsou digitálními aktivy, nikoli měnou, a nepředstavují bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze. I tak je ale lze použít jako prostředek pro platbu a obchodníci a podnikatelé mohou přijímat kryptoměny jako platbu za zboží a služby.

Kupní smlouva s úhradou v Bitcoinu? Ne tak docela!

I když to na první pohled vypadá jako běžná kupní smlouva, platba Bitcoinem za zboží nebo službu není v českém právu považována za standardní obchodní transakci. Česká národní banka totiž kryptoměny neuznává jako platidlo. Úhrada za zboží nebo službu v kryptoměně je tak chápána spíše jako směna, kdy dochází k “výměně” vlastnických práv k dvěma věcem, než jako koupě.

Jaké jsou daňové důsledky při platbě kryptoměnou?

Transakce se z hlediska daně z příjmu považuje za směnu nepeněžních plnění mezi dvěma stranami – kupujícím a prodávajícím. Zdanitelný příjem dosahují obě smluvní strany, na obou stranách se příjem ocení podle zákona o oceňování majetku. Obdobně je zdaňovaný i příjem plynoucí ze směny kryptoměny za jinou kryptoměnu.

Platba kryptoměnou a DPH

Pokud plátce DPH přijme úplatu v kryptoměně za dodání zboží nebo služby v tuzemsku, určí základ daně podle obvyklé ceny tohoto plnění bez DPH. Obvyklá cena je částka, kterou by na volném trhu zaplatila srovnatelná osoba na stejném obchodním stupni. Jestliže se nedá obvyklé plnění najít, vychází se pro zboží z kupní nebo nákladové ceny a pro služby z celkových nákladů osoby povinné k dani.

Příjemce zdanitelného plnění (tj. např. kupující) navíc od 1. 7. 2017 může ručit za nezaplacenou daň poskytovatelem plnění (tj. např. prodávající), pokud úplata za plnění je poskytnuta (byť jen částečně) virtuálním aktivem – kryptoměnou. Institut ručení v těchto transakcích byl zaveden z důvodu vysoké rizikovostí transakcí vyplývající z anonymity uživatelů.

Závěr

Přijímání kryptoměn obchodníky a podnikateli přináší nové možnosti, ale zároveň i specifické právní a daňové výzvy. Je důležité, aby si uživatelé i podniky uvědomovali daňové důsledky a právní aspekty obchodování s kryptoměnami, zejména vzhledem k tomu, že dosud nebyly jako standardní platidlo a k potenciálnímu ručení za daňové závazky. Přijetí potřebných opatření tak umožní efektivně a bezpečně využívat kryptoměny jako součást moderního ekonomického prostředí.

Odpovědný advokát: Mgr. Lukáš Nálevka, na článku spolupracovala Anna Pokorná.