Podmínky nahlédnutí do spisu veřejné zakázky

V rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může vyvstat potřeba účastníka zadávacího řízení (dále jen „uchazeč“) nahlédnout do správního spisu vedeného ve věci konkrétní veřejné zakázky.

Podmínky nahlédnutí do spisu se řídí obecnou úpravou obsaženou v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“), který ve vztahu k osobám, které nejsou účastníky řízení, stanoví v § 38 odst. 2 SŘ, že „jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.“

Komentářová literatura ve vztahu k posouzení, zdali jsou splněny podmínky k nahlédnutí do správního spisu, uvádí, že není potřeba, aby žadatel plánoval určité konkrétní právní kroky, přičemž k jejich realizaci by bylo potřeba získat informace obsažené ve správním spisu. Jako důvod je tak  - při zvážení konkrétních důvodů tvrzených žadatelem, jež by měly zakládat existenci právního zájmu či jiného vážného důvodu - možné připustit také uchazečovu (žadatelovu) potřebu rozptýlit nejistotu ohledně jeho právního postavení plynoucí z nedostatku informací.[1]

Podle rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 17. 4. 2014, č. j. 62 Af 18/2013 – 112, je pro účely posouzení existence/neexistence právního zájmu či jiného vážného důvodu k nahlédnutí do správního spisu relevantní taktéž postavení žadatele ve vztahu k otázkám, jež byly ve správním řízení řešeny.

Pokud tedy uchazeč byl např. účastníkem zadávacího řízení a ve správním řízení, v němž bylo požadováno nahlédnutí do spisu, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) rozhodoval o zrušení zadávacího řízení, lze tak konstatovat, že uchazeč má úzký právní vztah k výsledku správního řízení.

Pokud by navíc uchazeč složil jistotu v nezanedbatelné výši, a eventuální zrušení zadávacího řízení tak mělo za následek nutnost řešení otázky ohledně práva na vrácení této složení zálohu, přičemž by mohl nastat spor ohledně vrácení této jistoty, je tím spíše dán úzký vztah uchazeče k výsledku správního řízení.[2]

Výše uvedené se týká pouze jedné z podmínek, které musí být splněny pro připuštění možnosti nahlédnout do spisu osobám odlišným od účastníků řízení do správního spisu dle § 38 odst. 2 SŘ, tj. existence právního zájmu či jiného vážného důvodu. Podle judikatury NSS je tak na ÚOHS „aby zvážil další podmínky uvedené v ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu (možné porušení práv některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejného zájmu).“

Pokud by však ÚOHS dovodil, že jsou dány podmínky pro odepření nahlédnutí byť jen do části správního spisu, je potřeba, aby u každého z dokumentů vyargumentoval, čím jsou založeny důvody porušení práv některého z účastníků či dalších dotčených osob, popř. veřejného zájmu.

_____________________________

[1]Vedral, J., Správní řád komentář. II. aktualizované vydání, BOVA Polygon, Praha 2006, str. 432.

[2] rozsudek NSS ze dne 11. Ledna 2017, sp. zn. 3 As 40/2016 – 49.